Jak recyklovat „odpad“ po americku, aneb Co je doma, to je počítá…?

28. Září, 2011 – 8:24
Jo, tenkrát v platinovém dole...  Foto: Břetislav Olšer

Jo, tenkrát v platinovém dole... Foto: Břetislav Olšer

V Jihoafrické republice se prý znovu pustili do recyklování žlutých hald, které vznikly z důlní hlušiny po několika chemických reakcích, kdy bylo v rafineriích z tuny kamenné drti získáno kromě mj. asi pět gramů zlata. Ale protože v kubíku hlušiny bylo těch gramů zhruba osm, snaží se nyní také ty zbývající tři vyzískat. Za troyskou unci (31,1 g) se dnes přece platí už kolem 1650 USD…

Zlato se však dá pragmaticky objevit také v lidech, ovšem, jak ve kterých, třeba i v těch, kteří někdy něco (ne)potřebného vytvořili. Možná pojízdné plynové komory. Prvním vyhlazovacím táborem bylo Chelmno na území Polska, otevřeným v prosinci 1941. Oběti zde byly vražděny v pojízdných nákladních autech, tzv. dušegubkách. Pojízdnou smrt vymysleli přesně tací, jako super chemik, nacista a esesák Walter Rauff. Dnes už víme, že pracoval pro západoněmeckou tajnou službu BND. Uvedla to včera BBC s odvoláním na archívy BND.

Šok. Od roku 1941 se Rauff snažil ve službách Hlavní říšské kanceláře pro bezpečnost a byl zodpovědný za smrt desetitisíců Židů a postižených osob. Během holocaustu běžný vražedný rituál. Úkol zněl: skoncovat s duševně chorými dětmi a dětmi Židů a Svědků Jehovových. Přišli na to, že na každého dětského mrzáka, říkali jim „zatěžující existence“ či „nežádoucí životy“, doplácejí denně skoro pět marek. S přispěním morfio-hydro-chloralu a totálního vyhladovění je usmrcovali a potom naložili přes osm tisíc těchto dětských mozků do formalinu, aby „posloužily“ vědě a oni ušetřili tisíce.

Walter Rauff po válce utekl sice do Chile, kde si změnil jméno na Enrico Gomez, ale západoněmecká tajná služba si dala záležet, aby ho vystopovala a všivý odpad recyklovala v úspěšného špióna. Když však v roce 1962 vyšla najevo jeho minulost v SS, byl zadržen chilskou policií. I poté mu ale BND pomáhala. Platila mu právníky, když čelil úspěčně extradici; vyhnul se tak Norimberskému procesu, i když byl obviněn, že se podílel na zabití 90 000 Židů. Přesto chráněn západoněmeckou tajnou službou zemřel v klidu a míru v Chile v roce 1984.

Víc podobných „recyklací“ stojí za připomenutí. Útočiště pronásledovaných se stalo i útočištěm pro pronásledovatele. Všichni jsme dojati k slzám nad zaoceánskou pokryteckou filozofií: Padni komu padni. Vzácný odpad je třeba recyklovat. Nápad, který realizovali Sověti i jejich sokové ve studené válce. Expertem v této bohulibé činnosti však byla Americká ústřední zpravodajská služba CIA, jež po válce zajišťovala útočiště bývalým nacistům. Uvádí to vládní zpráva z roku 2006, o níž teprve nyní deník The New York Times popisuje „spolupráci s perzekutory“.

Úřad zvláštního vyšetřování se shodl na tom, o čem si už dávno štěbetají vrabci na střeše Bílého domu, že váleční zločinci „byli vědomě vpouštěni do USA“. Co vím, v New Yorku vám to potvrdí každý druhý, včetně české ambasády, šeptalo se o tom též v kuloárech OSN. Také, že v roce 1954 pomohla CIA ”architektu holocaustu” Ottu von Bolschwingovi, jenž v Německu pomáhal Adolfu Eichmannovi s plánem na likvidaci Židů. Agenti řešili, co dělat, kdyby byla von Bolschwingova identita v Americe odhalena. Ministerstvo spravedlnosti, jemuž bylo jasné, že nacista každou chvíli skoná, se v roce 1981 “rozhodlo” milého von Bolschwinga vyhostit, ten však očekávaně záhy zemřel. Ani Šalamoun by se nemusel stydět… Proto si Mossad raději zvolil cestu únosu Eichmanna z Argentiny.

Američané stáli především o vědce a techniky. Jedním z těch, komu byl hned koncem války v roce 1945 zajištěn příchod do USA, byl i bývalý člen Waffen SS Tscherim Soobzokov, o němž ministerstvo spravedlnosti vědělo, že ho zpravodajská služba CIA zaměstnává jako poradce. V roce 1945 najaly USA nacistické vědce do vedení průkopnických plánů, hlavně v závodu dobytí vesmíru. Tito muži poskytli USA nejvyspělejší techniku, která je i dnes na špici, ale ptáme se, za jakou cenu. Na konci druhé světové války došlo k tahanici o mnohá technologická tajemství nacistického Německa. Spojenci soupeřili v ukořistění co největšího počtu vybavení a odborných znalostí z trosek tisícileté říše pro sebe, zároveň bránili ostatním udělat to samé.

Nadzvukové rakety, nervový plyn, proudová letadla, naváděné střely, technologie stealth (neviditelnost při užití radaru) a tvrzený pancíř, to jsou jen některé průlomové technologie vyvinuté v nacistických laboratořích, dílnách a továrnách i přes to, že Německo prohrávalo válku. V květnu roku 1945 zajistili Stalinovy vojáci atomové výzkumné laboratoře v prestižním institutu Kaiser Wilhelm na okraji Berlína a Sověti měli základ budoucího ohromného sovětského arzenálu. Americké jednotky provedly majstrštich, když těsně před obsazením továrny Sověty, odstranily rakety V-2 z rozlehlého komplexu Nordhausen, postaveném pod horami Harz ve středním Německu, v budoucí okupační zóně SSSR,

A tak podle BBC News se napřed operace jmenovala Overcast, nakonec byla přejmenována na Paperclip (Kancelářská spona), která odvezla Dr. Wernhera Magnuse Maximiliana, svobodného pána von Brauna a dalších více než 700 významných nacistů z Německa, přímo před nosem amerických spojenců. Účel této operace byl jednoduchý: Využít německé vědce v americkém výzkumu a odepření těchto intelektuálních zdrojů Sovětskému Svazu. Události nabraly rychlý spád. Prezident Truman autorizoval Paperclip v srpnu 1945 a 18. listopadu dorazili první Němci do Ameriky.

Byl tu ale jeden zádrhel. Truman výslovně nařídil, aby kdokoli, ”kdo byl členem nacistické strany a více než jen formální účastník jejích aktivit, nebo činný stoupenec nacistického militarismu”, byl vyřazen. Babo raď! Trumen toho měl ale hodně – bomby na Hirošimu a Nagasaki, založení OSN, Marshallův plán, Trumenova protikomunistická doktrina, řádění McCarthyho, Studená válka… Podle výše zmíněných pravidel by sám von Braun, duchovní otec měsíčních cest a vedoucí „raketového týmu“, který stál za vývojem balistické rakety V-2, „neměl nárok“ sloužit USA. Člen mnoha nacistických organizací, zastával mimo jiné významnou pozici v SS. Dostal zelenou. Psi štěkají, karavana kráčí v klidu dál…

Mezi von Braunovi kolegy patřili: Arthur Rudolph, hlavní ředitel provozu v Nordhausenu, kde na 20 tisíc otrockých pracovníků zemřelo při výrobě střel V-2. Řídil tým, který postavil raketu Saturn V. Popisován byl jako “100procentní nacista, nebezpečný typ”. Kurt Debus, specialista na odpalování raket, byl další důstojník SS. V jeho složce stálo: ”Měl by být internován jako bezpečnostní hrozba spojeneckých sil”. Původním záměrem americké armády bylo pouze vyslechnout vědce pracující na válečných raketách a zabavit jejich plány a materiály. Pak ale bylo zajato a převezeno do USA osm členů Ústavu císaře Viléma; tedy rovněž fyzikové Ott Hahn, Max von Laue a Carl Friedrich von Weizsäcker.

A jak to v USA bylo s „využívanými“ nacisty? Na to by nejlépe odpověděl již zesnulý lovec německých válečných zločinců Simon Wiesenthal. Jejich pronásledování se věnoval s urputností sobě vlastní více než 50 let. Jak jsem zjistil v Izraeli, zásluhou jeho úsilí bylo pohnáno k odpovědnosti na 1100 nacistických válečných zločinců. Ne všechny polapil. Vědec Hubertus Strughold měl asi patřit mezi ně. Byl totiž nedávno vyřazen z mezinárodní Kosmické síně slávy (Space Hall Of Fame), kam byl za zásluhy jmenován v roce 1978 jako “otec vesmírné medicíny”.

Důvodem této degradace bylo ne, že odhalení, ale potvrzení jeho nacistické minulosti, když se za druhé světové války podílel na pokusech na vězních v koncentračním táboře Dachau. Zodpovídal se z toho, že někteří z jeho podřízených prováděli lidské ”experimenty” v Dachau a Auschwitz, kde byli vězni mraženi, umísťováni do komor s nízkým tlakem, v nichž často zemřeli. Po druhé světové válce byl americkou armádou převezen do státu Nové Mexiko, kde léta pak pracoval na vesmírném programu.

Do síně slávy se dostal za přínos k vývoji skafandrů a kosmických kabin. Kdo by pohrdl takovou ctí. Tento bývalý nacista, jenž se stal součástí von Braunova týmu německých vědců pracujících v USA, byl také “otcem vesmírné medicíny” za návrh palubního zařízení podpory života. To vše jsou jen některé unikátní technologie vyvinuté v nacistických laboratořích, dílnách a továrnách, nezřídka za pomoci vězňů, kteří pak byli jako nepotřební svědci likvidováni.

Všichni tito muži a mnoho jiných dostalo “zelenou” pracovat v USA, jejich zločiny byly zakryty a jejich pochybnou minulost vymazala armáda USA, pro kterou se stalo hlavní prioritou vítězství ve studené válce a zisk mozků těchto Němců. Návod, jak „recyklovat odpad“ po americku, aneb Co je doma, to se počítá. Inu, to jen české vlády mají ve zvyku po svých vítězstvích vyhodit všechny odborníky, kteří jsou nezbytní pro chod rozhodujících odvětví státu, a nahradit je svými politickými nýmandy. Je lepší si alibisticky říct: Proč nevyužít zkušeností profesionálů, hlavně vědců a třeba šifrantů či práskačů z StB…?

Inu, odpady se nám množí skoro geometrickou řadou, každá efektivní recyklace přijde k duhu…

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi” jako eKniha – (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135)

Reklama:
  1. 8 reakce na “Jak recyklovat „odpad“ po americku, aneb Co je doma, to je počítá…?”

  2. Břeťo ta fotka je přece z platinového dolu…

    od A380 v Zář 28, 2011

  3. Sorráč, už se mi to plete, byl jsem i ve zlatém a diamantovém dole…

    od olser v Zář 28, 2011

  4. Já vím, no problem!

    od A380 v Zář 28, 2011

  5. Už jste se, pane Petře Milovský, z JAR vrátil…?

    od olser v Zář 28, 2011

  6. Ale kdepak Břeťo (naposledy jsme si tykali), zatím není důvod se vracet. Zdravím P.

    od A380 v Zář 29, 2011

  7. mimochodem moje příjmení není správně napsané

    od A380 v Zář 29, 2011

  8. Promiň, to „l“ byl překlep. Miovský…

    od olser v Zář 29, 2011

  1. 1 Trackback(s)

  2. Led 11, 2017: buy XiaoMi Mi Mix

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *