Španělsko už netrvá na vystoupení z EU, aneb Konec vybíjení býků…?

25. Září, 2011 – 20:27
Ne ve všech španělských arénách býci umírají...  Foto: Břetislav Olšer

Ne ve všech španělských arénách býci umírají... Foto: Břetislav Olšer

Březen 2004 byl masakrem po islámských atentátech, které si v Madridu vyžádaly 191 obětí na životech a 1800 raněných. Právě to přispělo o tři dny později k nečekané Aznarově porážce v parlamentních volbách. Jejich vítězem se stal představitel socialistů José Luis Zapatero. Dnes má zase on namále kvůli masakru státního dluhu a býků při koridě.

V Česku by se tomu řeklo: Poslední zvonění. V Katalánsku: Poslední býčí zápas. Davy fanoušků v množství přes 20 tisíc se včera shromáždily před barcelonskou arénou La Monumental, aby uviděly úplně poslední zabití šestice býků, které se v Katalánsku koná. Místní Parlament totiž už loni odhlasoval jejich zákaz v tomto regionu.

Býčí zápasy byly pro Katalánsko tradiční záležitostí. Někteří fanoušci koridy jejich zrušení proto nesou s těžkým srdcem. V černých oblecích si organizátoři petice o zákazu veřejných býčích jatek připíjeli narodním nápojem sangrií na zdárné ukončení této krvavé podívané. Zápasit bude madridský toreador Jose Tomas. Hlavní město zatím odolává. Připomněl jsem španělský boj o býčí zabíjení před třemi roky. A ejhle, zákon se právě naplnil. Tisíce Katalánců si zoufá. Tradice je tradice, ovšem pokrytecký boj proti týrání zvířat bere vrch…

Češi během průtahů s „býčím“ zákonem uspěli v Bruselu s opětovným vítězstvím ducha nad hmotou, kdy byly schváleny další komodity – hořické trubičky, karlovarský suchar a štramberské uši. Obhájili jsme i loštické (olomoucké) tvarůžky, přesto, že rakouská europoslankyně Agnes Schierhuberová řekla, že právo vyrábět olomoucké tvarůžky pod názvem Olmützer Quargel by měli mít potomci odsunutých Němců, kteří žili na Olomoucku. Každý člen EU má prostě své rodinné stříbro, i když vždy jiného ražení. Někdo bojuje o vlastnictví značky tvrarůžků či karlovarských oplatků, další jsou hrdí na tradici svých špekáčků, klobás, brynzy, oštěpku, slivovice nebo piva, v osudí byl i pohořelický kapr a žatecký chmel.

Jinde se vedou urputné souboje ne o zapsání mimořádných produktů do eurodědictví, ale proti jejich definitivnímu zatracení. Ve Španělsku se tak rýsuje potíž; fiesta brava je ohrožena, rodinné stříbro Španělů se znelíbilo. Světová společnost na ochranu zvířat spolu se španělskou organizací Asociación Defensa Derechos Animal vyhlásily úspěšnou petici za zákaz býčích zápasů, pro začátek v Katalánsku. Ochráncům zvířat se už podařilo shromáždit přes čtvrt milionu podpisů. V celém Španělsku se koná ročně kolem 1 700 zápasů, ve kterých zemře asi 10 000 býků, v Pamploně každoročně při běhu s býky i pár fanoušků. Hrozba vystoupení Španělska z EU, kdyby mu byly býčí zápasy zakázány, je však dosti iluzorní. Pokud by se tak stalo, nebylo by to kvůli býkům, ale pro šílené zadlužení socialistické vlády.

Proto nepřekvapil krok veřejnoprávní televize, která rozhodla, že mládež je třeba chránit před násilnými scénami, a proto poprvé od zavedení televize v zemi v roce 1948 nebude býčí zápasy vysílat v přímém přenosu. Sezóna zápasů je od března do října a krvavá jatka obvykle začínají v šest večer. Televize se hájí tím, že až do osmé hodiny večer má zakázáno vysílat pořady ohrožující morální a psychický vývoj mládeže. Historické záznamy o býčích zápasech pocházejí již z roku 2000 před Kristem z Kréty. Býčí zápasy byly oblíbené i mezi křesťany a papež Pius V. vydal v roce 1567 rozhodnutí, že křesťané zabití při býčích zápasech budou exkomunikováni z církve. Španělé, kteří býčí zápasy odjakživa vášnivě milovali, raději postavili kapličky a modlitebny, kam se toreadoři a matadoři přicházejí před zápasem pomodlit a poté vyzpovídat ze svých koridových hříchů.

Je to prostě corrida de torros. Arénní býk je toro, jeho lidský protivník v aréně zase torero. Torerové se dělí na matadory, následují pikadoři a banderilleros. Celý tento tým cuadrilla tvoří obvykle dva pikadoři a tři banderilleros. Jak napsal papá Ernesto, corrida je drama o třech dějstvích, jimž se říká los tres tercios de la lidia. „Lidé jsou bestie, ostré rohy býkům opilují, do očí jim vetřou trochu vazelíny, aby snížili jejich orientaci, někteří chovatelé jim ještě podávají v potravě valium, to všecko proto, aby se nemohli účinně bránit….” prozradil mi Robert, co byl věčný student filozofie z Prahy a u býků si přivydělával jako krmič Carlos. Ne však jako král Juan Carlos…

Jsem asi až přehnaně valašsky útlocitný, přesto jsem se při jedné ze svých cest po Pyrenejském poloostrově nechal zlomit svým druhým horším já a s polštářkem pod zadek a bílou útěrkou na oslavu vítězů jsem vešel do hlediště býčí arény ve Valencii. Hemingway byl přece pan Někdo a jak zápolení s býky zbožňoval. A každopádně nebyl žádný cynik, ani nelida, natož zuřivý kentaur. Neznal však české rudozelené ochránce práv zvířat, co se vrhají v Pardubicích koním pod kopyta. Raději ať se to zvíře zabije, jen když neskočí přes Taxis.

První notně vystresovaný býk poté vrazil do arény, zastavil se, vyfoukl z nozder páru, sklonil hlavu a varovně zahrabal kopytem. Následovali ho pikadoři na koních. Byli jak ozbrojení rytíři, stejně i jejich koně, obložení matracemi. Koně měli zavázané oči, pomocníci nasměrovali rozzuřeného býka, aby koně nabral z boku. Býk sklonil hlavu k zemi, zabral a snažil se koně i jezdce nazvednout. Obrněný pikador zabodl své dlouhé kopí do jeho hřbetních svalů a odtlačoval býka celou svou hmotností od sebe a od koně. Zranění ochromilo býkovi sílu krčních svalů, přičemž ztrácel hodně krve.

Do boje se zapojili pěší banderilleros, kteří odváděli pozornost rozzuřeného býka, aby mohli plechově chrastící hrdinové uprchnout. Pikadoři s fanfárami tak odcválali a býk zůstal sám s několika banderilleros. Jeden z nich se odvážně postavil proti rozběhnutému býkovi a naučeným švihem mu zapíchl do mohutného zátylku dva asi půl metru dlouhé nazdobené bodce, nazývané baderillami.

To se opakovalo a pozvolna víc a víc unavené zvíře jen těžce běhalo arénou, s tělem posetým vysilující krvavou ozdobou. Když se konečně objevil býčí úhlavní nepřítel – torero matador, začal definitivní a nerovný boj. Během odpoledne vystoupili tři matadoři, z nichž každý zdolal dva býky. To je šest krát tři a půl metráku tuhého masa pro chudobné. Vsadil bych se, že jsem kousek kýty spatřil v madridském Museo del Jamón – Muzeu šunky. Proč ne, když je traktorem odtahovali, bylo všude krve, jako od prasat na porážce…

Nastala nejnebezpečnější část faeny, kdy matador drží muletu v jedné ruce a meč ve druhé. Stojí proti býkovi pár decimetrů od jeho hrozivých rohů, publikum šílí a v momentě, kdy zvíře s pěnou u huby ve smrtelné křeči zaútočí, máchne muletou v pravé ruce, aby odpoutal jeho pozornost, vytáhne se na špičky svých naleštěných botků, nakloní se přes jeho levý roh a vrazí mu levou rukou zahnutý meč do místa mezi lopatkami. Byl to profík; meč zajel zřejmě až k srdeční aortě, přetl ji a býk klesl do písku arény. Nastal okamžik estocada, neboli dobití býka mečem…

Přiznám se, že jsem toho měl plné zuby už po třetím býkovi. Přes notně drahé vstupné jsem vzal do zaječí. Nechtěl jsem vidět, až matador na závěr koridy uřízne býkovi uši i oháňku a s vítězným gestem je vhodí do rozvášněného publika. Asi jsem nebyl jediný znechucený, lépe řečeno celý nesvůj. Chtěl jsem být ke Španělům pro jejich „národní sport“ ohleduplný, ale na druhé straně příliš pobledlý, než abych zatajil zjevnou žaludeční nevolnost.

Brzy poté proběhla v Barceloně demonstrace proti býčím zápasům. Vykřikována byla hesla “Not in Barcelona, nor anywhere – Ne v Barceloně, ani nikde jinde”. Nesouhlasili ani s tím, aby byla tak krvavá “zábava” financována z veřejných financí. Údajně už dvě třetiny španělské populace jsou proti býčím zápasům. Nebo jen proti utrácení svých daní…? Říká se, že za protesty antikoridářů mohou být i bojovníci konkurence, tvrdě hájící zachování značky španělské šunky. Holt, zabijení prasat asi není trýznivé a pobuřující.

Inu, “když smradlavé tvarůžky, tak i údajně trýznivá korida, jinak vystoupíme z Evropské unie…! Odmítáme zamořování Evropy tvarůžkovým smradem!” vzkazovali marně Španělé, tajně podporovaní Němci. Ti měli totiž ve hře tvarůžkům tvarově podobný tzv. harcký sýr…

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi” jako eKniha – (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135)

Reklama:
  1. 54 reakce na “Španělsko už netrvá na vystoupení z EU, aneb Konec vybíjení býků…?”

  2. Dnes, na konci roku 2013 je opět mnoho věcí jinak. Býčí zápasy byly oficiálně prohlášeny kulturním dědictvím, napřed v Madridské autonomní oblasti, stejně jako v mnoha španělských provinciích a obcích, poté ve Francii a nakonec, letos na podzim, i ve Španělsku na celonárodní úrovni (prý však bez zpětné platnosti pro separatistické Katalánsko, takže do Barcelony se pravděpodobně korida nevrátí). Od roku 2012 se také korida opět smí vysílat v televizi, prý díky současnému premiérovi.
    Proti oslabování býků před koridou se bojuje, podávání sedativ, pilování rohů a ostatní nekalé praktiky jsou zákonem zakázané a býky před koridou prohlíží veterináři. Existují i laboratoře, kam je možné po koridě poslat býčí rohy, u kterých je podezření, že je někdo piloval.

    od Marie v Pro 31, 2013

  3. Katalánsko ale má zákaz dál…

    od olser v Pro 31, 2013

  4. To ano a pravděpodobně to tak zůstane. Barcelona byla poslední místo v Katalánsku, kde se korida mohla pořádat, v ostatních městech už dříve platily místní zákazy. Na to, aby se korida vrátila do Katalánska by se musela úplně změnit celková separatistická nálada a s ní i katalánská vláda.
    Na druhou stranu teď španělská vláda, v současnosti pravicová s milovníkem koridy Rajoyem v čele, sestavuje program PENTAURO na ochranu a podporu koridy a plánuje i její zápis na seznam UNESCO.

    od Marie v Led 5, 2014

  5. Děkuji…

    od olser v Led 5, 2014

  6. Ještě ke vztahu Katalánska k býkům: Našla jsem reportáž o akcích zvaných correbous, při kterých mají býci připevněné hořící pochodně. A místo, aby correbous zakázali, katalánský parlament je téměř jednohlasně podpořil jakožto katalánskou tradici.

    http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/spain/8020479/Flaming-bull-festivals-backed-by-Spanish-lawmakers.html

    od Marie v Led 7, 2014

  7. Velmi zajímavé… Děkuji…

    od olser v Led 8, 2014

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *