Sebevraždy a vraždy nejšťastnějších Evropanů

24. Září, 2008 – 7:03

Skandinávie bývala a pořád ještě je podle celosvětových výzkumů veřejného mínění územím nejspokojenějších obyvatel Evropy. Přesto ani ve Švédsku, Finsku, Norsku či Dánsku nemají nouzi o vraždy a hlavně sebevraždy.

V učilišti ve finském městě Kauhajoki se včera divoce střílelo. Zůstalo deset mrtvých a dvě stovky studentů byly evakuovány. Pachatelem, který si vzápětí vzal život, byl jeden ze studentů. Šok pro pohodové Finy ve městečku Kauhajoki s 15 tisíci obyvateli, asi 120 kilometrů severozápadně od Helsinek.

Finsko si stále ještě připomíná masakr ze začátku loňského listopadu. Osmnáctiletý student střední školy Pekke-Eric Auvinen zastřelil ve městě Tuusula sedm svých spolužáků a ředitelku školy. Sám poté spáchal sebevraždu.

Důvody těch ojedinělých činů zaměstnávají hlavně psychology. Skandinávci přes svoje silné sociální výhody mají jeden zásadní problém – těžko se vyrovnávají se změnami ročních období, tedy hlavně s obdobím na rozmezí astronomických a tzv. bílých nocí.

Ve Švédsku je o něco chladněji než u nás, vzhledem k tomu, že celých 15% země se nachází za severním polárním kruhem. Na severu Finska slunce v dvouměsíční letní sezóně vůbec nezapadá. V Utsjoki tak trvá nejdelší letní den více než dva měsíce. Ani na jihu země se v létě úplně nesetmí.

Bílé noci, dva měsíce pohodových nocí, při kterých se nestmívá vůbec, nebo jen na dvě až tři hodiny, jsou jevem, který můžeme pozorovat na místech, která se nacházejí blízko polárního kruhu, kde doba velmi světlých nocí trvá od konce května do začátku července. Samotné bílé noci jsou od 11. června do 2. července.

V Petrohradě nedaleko Ermitáže jsem během „bílé noci“ čekal, až zvednou mosty přes Něvu. Rozhodně bych se pro tento úchvatný pohled nikterak neatakoval jakýmkoli sebepoškozením…

Den trvá téměř nepřetržitě, ještě před půlnocí je světlo a pak se začne stmívat. Jen na pár hodin se mírně zešeří a obloha se zbarví do roztodivných barev, ale ve tři hodiny ráno už se zase rozednívá. Nejdelší den je 21. června, kdy denní doba trvá 18 hodin a 53 minut.

„Během slunovratu jako bychom ožili. Sotva vysvitne sluníčko, scházíme se na chodbách, na ulicích a oslavujeme. Do té doby jsme se v zamchuřené polotmě jen míjeli, každý sám v sobě zahloubaný,“ říká Iriis Hälli, vytvarnice z Helsinek, u níž jsem prožil nekonečnou bílou noc.

Kdyby si Skandinávci víc četli novelu „Bílé noci“ od Dostojevského, třeba by pochopili, jak vzácné chvíle to pro ně jsou. Zvláště před příchodem astronomických nocí, kdy je Slunce více než 18° pod obzorem.

Možná by neměli na Vánoce nejvyšší počet sebevražd, protože k všeobecné depresivnosti těchto tradičních křesťanských svátků se přidává ještě fakt, že je tady už od tří hodin odpoledne tma. S podivným šerem usínáte, se stejným šerem se probouzíte. Den co den, noc co noc, pořád to samé…

Ve Stockholmu v nejdelších letních dnech slunce vychází ve 3 ráno zapadá v 11 večer. Naopak kolem Vánoc se rozednívá před desátou ráno a stmívá se už kolem druhé odpoledne.

Část Švédska leží za polárním kruhem, proto zde zhruba dva měsíce v roce slunce vůbec nezapadá a dva měsíce vůbec nevychází. Třeba i proto má Švédsko největší spotřebu svíček na osobu na světě.

Kromě počasí má vliv na sebevraždy také v anglicky mluvících zemích „bullying“, zatímco v severní části Evropy a ve Skandinávii „mobbing“. V překladu se jedná o tzv. „buzeraci“, často těžko postižitelná a definovatelná forma šikany či psychického útisku.

Zahrnuje nepřátelskou a amorální (neetickou) komunikaci zaměřenou systematicky jednou nebo více osobami na někoho, kdo je v důsledku takového útisku dotlačen do defensivní pozice.  Oběť toho „násilí“ trpí zejména po stránce sociální, psychosomatické i mentální.

V USA je počet zameškaných pracovních dnů v důsledku stresu v práci na 300 miliónů ročně. Ve Švédsku je důsledkům šikany v práci připisováno až 15 % sebevražd.

Nejvíc se týká mužů nad 40 roků svého věku. Ve Švédsku si tak sáhnou na život v průměru čtyři osoby denně. Ve Velké Británii spáchá sebevraždu každý týden asi dvanáct mužů ve věku od 15 do 24 let.

Ve Finsku připadá za poslední tři roky na sto tisíc obyvatel 33 sebevražd mužů a tři sebevraždy žen, v Norsku je to poměr 26 ku pěti, v Dánsku 13 ku 6 a ve Švédsku 10 ku 7…

V zemi tisíce jezer je však také třetí největší množství zbraní na světě. Po USA a Jemenu. Na sto obyvatel připadá ve Finsku 56 především loveckých pušek, v čele tohoto žebříčku jsou USA s 90 zbraněmi na sto obyvatel a Jemen s jedenašedesáti…

Švédské království je pověstné také dvěma vraždami svých politků. Premiér Olof Palme byl zastřelen 28. února 1986 na chodníku ulice Svaevägen v centru Stockholmu, když se kolem půlnoci vracel s manželkou Lisbet bez ochranky z kina z filmu „Bratři Karamazovové“…

„Zemřel skutečný demokrat. Při návštěvě Prahy v roce 1948 se mladý Olof Palme seznámil se studentkou Jelenou Rennerovou, se kterou vstoupil v prosinci 1949 do zjevně fingovaného manželství, aby jí umožnil odcestovat do zahraničí…“ řekla mi novodobá česká emigrantka Barbara, když mě provázela po stopách vynálezce Nobela.

Palme zajistil Jeleně ve Stockholmu byt, ve kterém s ní ale nežil. Aby byli Jelenini příbuzní v Praze ušetřeni nepříjemnostem, existovalo manželství formálně až do roku 1952. Jelena se pak stala lékařkou, vdala se za švédského lékaře a zůstala ve Stockholmu.

Prošel jsem si v pietě stejnou trasu, od kina až o pár stovek metrů dál k místu na chodníku uprostřed ulice Svaevägen, kde premiér padl. Pak ještě do úzké uličky kousek dál, kterou vrah uprchl a zmizel beze stopy. Nevyšlo ani pátrání ve směru švédské neonacistické buňky VAM (Bílý Árijský Odpor), ani k jihoafrické vládě apartheidu v JAR.

Jedna z hypotéz mluví o vůdci kurdských povstalců Abdullahu Öcalanovi. Některé bujné fantazie ukazují na izraelskou tajnou službu Mossad, americkou CIA, bývalý Sovětský svaz, chilský režim generála Pinocheta a mezinárodní syndikáty obchodníků se zbraněmi.

Nakonec jím měl být narkoman Christer Pettersson, kterého sice vdova po premiérovi identifikovala, ale stejně byl pro nedostatek důkazů propuštěn.

Zbraň, kterou byl Palme zastřelen, se nikdy nenašla, i když byl vyloven z jezera nedaleko Stockholmu revolver značky Smith & Wesson, ale jeho stav už nebyl schopný vydat potřebné DNA…

Na šílence doplatila i Anna Lindhová, švédská ministryně zahraničí, která byla pobodána 10. září 2003 v obchodním domě v centru Stockholmu a následujícího 11. září v Karolinské nemocnici následkům svých zranění podlehla. Zemřela v šestačtyřiceti letech.

Vrah Lindhové, psychicky labilní čtyřiadvacetiletý Švéd srbského původu Mijailo Mijailovic, zasadil oblíbené političce několik bodných a řezných ran do břicha, prsou a rukou.

Inu, pod svícnem bývá největší tma…

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *