Až Kaddáfí padne, tak demokraticky hrr na jeho zlato a ropu…?

23. Srpen, 2011 – 23:03
Automatické pušky M 16 už k páté generaci zbraní nepatří, ale... Foto: Břetislav Olšer

Automatické pušky M 16 už k páté generaci zbraní nepatří, ale... Foto: Břetislav Olšer

Když jsem se během války v bývalé Jugoslávii ptal chorvatského starosty Vela Luky na Korčule, jestli je na pobřeží Dalmácie bezpečno, máchl bezstarostně rukou: „Je tam všude naprostá jistota, že žádný turista nebude přepaden. Všichni kriminálníci totiž narukovali do armády. Tam si násilí, bez něhož nemůžou být, užijí dost…“Trefná paralela; dnes NATO podněcuje násilí v řadách libyjské lůzy, dává jí zbraně a štve ji proti Kaddáfímu. Až ten padne všichni prý budou žít v demokratické společnosti. Jen jim nikdo neřekl, že v takovém státním zřízení už nebude potřeba hrdlořezů, takže oni budou bez práce, pokud se nenaučí něco jiného, než jen zabíjet. V případě, že Kaddáfí padne, tak demokraticky všichni hrr na jeho zlato a ropu. To se to NATO chvástá, že během války nepadl ani jeden voják aliance, zato tisíce rebelů… ČT hlásí: obyčejní lidé v hrůze utíkají, rebelové je dál vraždí…

Připomeňme si základní fakta, pro které byla schválena rezoluce o bezletové zóně. Některá fakta je třeba opakovat do zblbnutí. Nemilosrdně je vtloukat do palic. Jednou snad lidem dojde jejich pravdivost a význam. Pokud máte pocit, že jste je už někde četli, nemýlíte se; bylo to v mém nedávném blogu. Farizejství Obamy, Camerona, Sarkozyho, Barossa či Berlusconiho, co Kaddáfího objímali, jak zrádní Jidášové, aby ho pak bez mrknutí oka zradili a začali bombardovat. Úlisní zbabělci a bezpáteřná idividua…

V Libyi se přece nachází 3,3 % prokázaných jejích světových zásob. Jak napsal profesor PhDr. Oskar Krejčí, CSc., prorektor Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů Praha: „Vítěz války o Libyi bude moci přerozdělit těžební koncese a případně upravit vývozní daň na ropu. Je třeba se v těchto místech „zabukovat“, aby byl po ruce i Perský záliv. Kolem něho je přece Írán s více než 10 procenty světových zásob ropy a téměř 16 procenty světových zásob plynu. …“

Je zde ovšem také americké lobby – Kuvajt, Katar a Sjednocené arabské emiráty, všichni se zhruba sedmi procenty světových ropných zásob. To vše mají USA pod plnou kontrolou. Sídlí tady totiž námořní část Centrálního velitelství ozbrojených sil USA. Pod toto velitelství spadá i oblast Středního východu, Střední Asie a východní Afriky. Řídí Pátou flotilu, která s 15 tisíci muži na palubách kraluje v Perském a Ománském zálivu, Arabském a Rudém moři. Kromě námořníků je ovšem v arabském světě rozmístěno 27 tisíc vojáků Spojených států (bez kontingentu v Iráku) na několika desítkách základen. Vojáci USA jsou tak ve 150 zemích světa, ovšem zatím nejsou (nebyli) v Libyi.

Libye má největší zásoby ropy v Africe a před zahájením občanské války těžila asi 1,6 milionu barelů denně, zhruba dvě procenta světové produkce. Italský ministr zahraničí Franco Frattini řekl, že do Libye okamžitě přijeli pracovníci Eni, aby zkoumali možnost zahájit obnovování produkce. Eni byla před válkou největším producentem ropy v Libyi. Je jasné, že velkými vítězi v poválečné Libyi bude Eni, italská nadnárodní ropná společnost, a francouzský Total, zpracovatelská ropná firma. Povstalecká libyjská ropná firma Agoco jen přihlíží, jak se EU dělí o její zisky…

A to je před několika roky rýsovala idylka. V roce 1988, kdy Saddám zlikvidoval smrtícím plynem obyvatelstvo města Halabža, spolu s desetitisíci dalšími Kurdy, prezident Bush senior mu bez uzardění poskytl americké vládní dotace ve výši 500 milionů dolarů na koupi amerických zemědělských výrobků. Donald Rumsfeld, bývalý zvláštní vyslanec pro Blízký východ, se Bagdádu dvakrát soukromě setkal s iráckým prezidentem Saddámem Husajnem. Před kamerami si vřele podávali ruce. Jako nejvyšší americký činitel sloužil Rumsfeld jako Reaganův prostředník vřelých vztahů se Saddámem. V roce 1984 administrativa Bílého domu zorganizovala prodej 45 vrtulníků Bell 214ST Iráku, údajně pro civilní použití. Saddámova armáda jich však v tichosti použila k útokům na kurdské civilisty v roce 1988, při nichž bylo použito jedovatého plynu. O pár let později USA nechali Husajna popravit právě za tento čin…

A jiná pohodička. Přerod sponzora terorismu Kaddáfího zpečetila americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová svoji návštěvou Libye. Prostě takové obrácení Ferdyše Pištory po muslimsku. Riceová tak potvrdila, že Kaddáfí se napravil a dnes je Washingtonem vydáván za příklad pro ostatní – jmenovitě Írán a Severní Koreu. Libyjci a USA spolu nemluvili přes padesát let, poslední americký šéf diplomacie byl v Tripolisu v roce 1953.

“Zbývá ještě dlouhá cesta, kterou musíme ujít, věřím ale, že tato návštěva dokazuje, že USA nemají trvalé nepřátele,” prohlásila Riceová po uvítání na letišti v Tripolisu. “Má návštěva ukázala, kam až dospěly vztahy mezi USA a Libyí, ale je to teprve začátek příběhu, ne jeho konec,” upozornila. Před schůzkou s Kaddáfím jednala Riceová se svým libyjským protějškem Muhammadem Šalghamem. Posuzovali spolu možnosti spolupráce, především v otázce vývozu libyjské ropy a v otázce Libyjců studujících v USA. Pokrytci nebo lháři? Obojí…

V době, kdy Kaddáfí ve své “džamahírii” přebíral vládu, patřila Libye k nejchudším zemím světa; dnes má nejnižší podíl obyvatel žijících v chudobě z celé Afriky. Během jeho vlády stoupla gramotnost z 10 na 88 procent. Veřejný dluh byl druhý nejnižší na světě. V roce 2002 stál u zrodu Africké unie, jejíž snahou je postupná integrace afrických zemí. Na summitu v Addis Abebě v únoru 2009, kde byl zvolen jejím předsedou, se vyjádřil pro projekt Spojených států afrických. – což se samozřejmě zemím těžícím z africké chudoby moc nelíbí.

Libyjská centrální banka, která je pod přímou Kaddáfího kontrolou, má téměř 144 tun zlata. Libye je tak mezi 25 zeměmi světa s největší zásobou drahého kovu za 6,5 miliardy USD. Důvodů, proč se vedou války o ropu je víc. Například podnik Halliburton, který patřil Richardu Cheneymu, bývalému viceprezidentovi USA, je držitelem hlavních kontraktů americké vlády v Iráku a v Afghánistánu. Za vším hledej ropu a vztah prezidenta G. W. Bushe k rodině saudskoarabské rodině bin Ládinů. Byznys je byznys…

Dojemné byly autentické záběry, jak z Kennedyho letiště opouští 13. září 2001 USA bin Ládinova rodina v počtu 26 osob, kdy už jsou zničena Twin Towers. Ve svém soukromém letadle a za pozorné asistence příslušníků tajných služeb CIA odletěli všichni v pohodě, formálně vyslechnuti FBI, do Saúdské Arábie. Přestože jiné vzdušné soukromé dopravní prostředky bez výjimky měly až do odvolání zákaz jakéhokoli startu či přistání, natož pak letu nad Spojenými státy.

A proto mohl být s posvěcením OSN 19. března 2011 slavnostně otevřen libyjský veletrh zbraní páté generace. A vystavovatelé se činili. Bylo nutné se předvést; co nejvíc zničit a zabít. Zájemci o obchod vše pečlivě sledovali a dělali si černé puntíky. Byl to masakr; Libye čelila masivnímu útoku koaličních sil. K francouzským letounům se přidaly britské a americké síly. USA současně převzaly velení. Z amerických i britských lodí a ponorek bylo vypáleno prvních 112 střel Tomahawk. Nasazení britských sil potvrdil premiér David Cameron. Ropa a přehlídka nejmodernějších zbraní. Vystavovatelé se drží hesla, že stroje vyzkoušené v přímém boji mají nejlepší rating. Kralovaly především letouny Eurofighter Typhoon v řadách britské RAF, pro které je mise nad Libyí prvním bojovým nasazením…

Lanařící skauti vše na bojištích bedlivě sledovali. Sestavu svého letectvo chtějí v nejbližší budoucnosti posílit Brazílie, Japonsko, Omán, Katar, Saúdská Arábie a Švýcarsko. Největší tendr na nákup vypsala Indie, která hodlá koupit 126 bojových letounů. Do soutěže se kromě strojů Rafale a Typhoon hlásí také americký Boeing se svým strojem F/A-18E/F Super Hornet, Lockheed Martin se strojem F-16 Fighting Falcon a své předváděčky v barvách NATO se dočkal i švédský koncern Saab AB se stíhačkou Gripen… Napodobí Obama slova Bushe mladšího: „Přinesli jsem libyjskému lidu svobodu a demokracii…“

Inu, Kaddáfí padl, tak hrr, hyeny, rozebrat si kořist, hlavně dobře prodat zbraně, obsadit ropná pole a hlavně ukrást libyjské zlato, co má dnes absolutně nejvyšší kurz – kolem 1900 USD za Trojskou unci – 31,1 gram zlata…

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi” jako eKniha – (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135).

Reklama:
  1. 4 reakce na “Až Kaddáfí padne, tak demokraticky hrr na jeho zlato a ropu…?”

  2. To celé je jednak loupež /Tady máte Břetislave pravdu na 99,9% ale hlavně nesmyslné zasahování „do přírody“.
    Něco podobného, jako bychom vystříleli lišky, aby nám nelovily malé zajíčky. Nebo Chránili koroptve před krahujcem. Porušujeme z pozice síly přirozený světa běh. Nejspíše se nám to vymstí – až někdo soudí, že zrovna my jsme pro jeho chráněnce ty lišky na vinici.

    od STK v Zář 4, 2011

  3. Jo, kdyby to Lion Feichtwanger tušil…

    od olser v Zář 5, 2011

  1. 2 Trackback(s)

  2. Led 15, 2016: hampton bay ceiling fan
  3. Zář 22, 2017: hong kong hotel wan chai

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *