Romové pozor! Za sterilizaci soud, ale i auto, televize a peníze…

3. Červenec, 2011 – 9:48
V Ostravě nežijí Romové pouze v ghettech, ale i ti, jejichž život  je příkladem pro mnohé gadže... Foto: Břetislav Olšer

V Ostravě nežijí Romové pouze v ghettech, ale i ti, jejichž život je příkladem pro mnohé gadže... Foto: Břetislav Olšer

Určitě to už ostravské romské ženy vědí z občanského sdružení Vzájemné soužití, a kdyby náhodou ne, určitě jim to brzy sdělí jejich indický guru Sri Kumar Vishwanathan. Mladý Ind, co vehementně hájí, kde a kdy jen může i nemůže, nevinné, pracovité a spořádané osadníky rovněž ostravského ghetta Bedřišky. O čem jim má říct? O tom, že za dobrovolnou sterilizaci rozdávají v Indii auta…

Kumar odešel z Indie, protože mu údajně vadil tamní kastovní systém. Proč se nepostavil v Indii jako ochránce lidských práv za své krajany? Asi proto, že by mu tam těžko dovolili vydělávat v rozličných nadacích, natož aby hospodařil ročně s bratru 25 miliony Kč. Byl jsem šestkrát v Bombaji a viděl jsem na ulicích lidi umírající hlady a vedle nich posvátné krávy, jichž se nikdo nesměl ani dotknout. Určitě by tam mohl svůj altruismus uplatnit.

Narodil se v Quilonu ve státě Kerala v jižní Indii. V roce 1990 měl absolvovat Přírodovědeckou fakultu na moskevské Univerzitě Patrica Lumumby, obor fyzika – matematika. V následujících měsících působil jako stážista na britských a amerických školách (Londýnská univerzita, International Visitor Leadership Program v USA). Povídá se též, že mezi lety 1991 až 1997 pracoval jako středoškolský učitel fyziky na anglické sekci gymnázia Hejčín v Olomouci. Od roku 1997 se věnuje romské menšině v České republice. Jako streetworker a komunitní pracovník ve Slezské Ostravě pracoval s Romy postiženými záplavami.

Takto vzdělaný člověk jistě ví, že za jistých okolností i český problém se sterilizacemi romských žen může být úspěšně vyřešen. V jeho rodné Indii mají na to několik variant řešení. S nebývalým zájmem se např. setkal pilotní projekt v okrese Satara v západoindickém státě Maháráštra a další státech včetně Dílí a Assámu, kde nyní zvažují motivovat mladé páry penězi. Satara s pomocí Národní mise pro zdraví venkova nabízí dvojicím odměnu pět tisíc rupií (asi 1850 korun), pokud odloží založení rodiny o dva roky. Sedmdesát rupií denně (necelých třicet korun) je při tom v této oblasti považováno za dobrý plat. Pokud navíc počkají ještě další rok, dostanou další dva a půl tisíce rupií. Během posledních let v oblasti výrazně vzrostla porodnost. Projekt přitáhl nejprve tisíc párů, později se počet účastníků zvýšil až na 2 366. Jen 155 párů program kvůli těhotenství opustilo.

Indie má 1,2 miliardy obyvatel. Každý rok se zde narodí 27 milionů dětí a polovině obyvatel je méně než 25 let. Pokud bude současný růst pokračovat, Indie překoná v roce 2030 Čínu a stane se nejlidnatějším státem světa. Země se při tom potýká s chronickým nedostatkem potravin i vody. Grhjasútry, staroindické příručky domácího rituálu, předepisují minimálně šest potomků mužkého pohlaví, aby byli pokračovateli rodu. Také toho cikánského, jenž právě z Indie pochází.

Poslední řešení je asi nejatraktivnější; zdravotnické úřady v indickém státě Rádžastán zahájily novou kampaň s cílem zbrzdit prudký růst počtu obyvatel vysokou porodností. Ženám a mužům, kteří se dají sterilizovat, nabízejí mimo jiné auta, napsal server BBC. Tím automobilem mají úřady na mysli sice indické vozítko Tata Nano, jež je však nejlevnějšmí autem na světě. Mimo něj ovšem nabízejí motocykly, televize a kuchyňské spotřebiče. Všeobecně se věří, že vidina vozidla přesvědčí nejméně 20 tisíc žen a mužů, aby se nechali sterilizovat. Nabídka platí nejen pro občany Rádžasthánu, ale i pro všechny Indy. Indická vláda se totiž bojí nekontrolovatelného růstu populace.

Očekává se, že v roce 2030 bude v Indii žít více lidí než v Číně, která teď přiznává 1,3 miliardy obyvatel. V 70. letech premiérka Indira Gándhiová dokonce zavedla nucenou sterilizaci a na vasektomii museli všichni otcové dvou a více dětí. Zdravotníci prý ale sterilizovali i mnoho svobodných mužů. Vláda od tohoto zákroku upustila po stížnostech, že tisíce mužů a žen byly k těmto operačním zákrokům přinuceni.

Vasectomie je sterilitace mužů. Jednorázová ambulantní operace trvá necelou půlhodinu. Jde o přerušení chámovodů a tím zabránění uvolňování spermií. Mužův ejakulát přestane obsahovat spermie a nemůže tak docházet k oplodnění. Při sterilizaci ženy dojde k uzavření vejcovodů a tím zabránění postupu spermií i přenosu vajíčka do dělohy. Tento stav je však potom už naprosto trvalý a k otěhotnění může dojít pouze cestou umělého oplodnění. Nevýhodou této metody je, že o sterilizaci ženy rozhoduje komise, protože proces podléhá zákonu.

A to už je „píseček“ pro Kumara, čekajícího na sebemenší nesrovnalost paragrafů. Občas se potkáme v soudní síni, kde je morální podporou svým diskriminovaným romským svěřencům. Naposled jsme se střetli při procesu s vítkovskými žháři. Požáry od molotovových koktejlů a sterilizace jsou prostě Kumarův „majstrštich“. Přesvědčila se o tom i Městská nemocnice v Ostravě, které soud nařídil vyplatit 31leté romské ženě půl milionu za nechtěnou sterilizaci. Před deseti lety sice Iveta Červeňáková podepsala souhlas, ale soudce nyní rozhodl, že její podpis neplatí, jelikož nebyla řádně poučena.

Kdysi platilo, že neznalost zákona neomlouvá, ale co si budeme namlouvat, čím víc dětí v rodině, tím víc lásky, radosti a hlavně sociálních dávek a dětských přídavků, včetně porodného. Na Karvinsku se v nedávno vyskytla už řada adopcí romských dětí. Nic mimořádného, jenže každá matka dítě odnosila, porodila a po jeho odevzdání k adopci vyinkasovala 17 700 Kč porodného, údajně proto, jelikož byla těhotná ještě před zákonným snížením této částky o zhruba čtvrtinu. Důvod? Chudoba, nedostatek jídla pro děti, na úkor cigaret a alkoholu.

Paní Červeňákové lékaři v roce 1997 provedli podvaz vaječníků. Rodička tvrdila, že jí nikdo nevysvětlil, jaké to bude mít pro ni následky. Chtěla by mít další děti, ale teď nemůže, zkoušela i umělé oplodnění. Podala na nemocnici civilní žalobu, žádala omluvu a odškodné milion korun. Soudce krajského soudu v Ostravě nařídil nemocnici, aby se sterilizované ženě omluvila a zaplatila pět set tisíc korun. Souhlas se sterilizací byl podle tehdejších zákonů neplatný, jelikož paní Červeňákova nebyla údajně řádně poučena o následcích zákroku, které jsou již nevratné… Rodit císařským řezem a vyjmutím dítěte s následnou sterilizací trvalo prý „jen“ dvě a čtvrt hodiny, kdy si neměla příležitost otázku sterilizace rozvážit, přesto ji podepsala.

Nebyla pozvaná ke sterilizační komisi, chybělo řádné poučení, tvrdila sice, že podepsala souhlas se sterilizaci, ale ne to, že bere na vědomí trvalé následky. Lékaři jí pouze řekli, že by další porod nemusela přežít, čímž jí možná zachránili život. Pokuta, kterou nemocnice zaplatila, zhruba odpovídala sumě, jež by žena získala za své nározené děti, pokud by nebyla sterilizována. A kdyby třetí porod nepřežila, i to se dalo svést na lékařské pochybení.. Paní Červeňáková přitom nepopírala, že něco podepsala a že možná padlo i slovo sterilizace, následky však pochopila až o několik let později. Myslela jsi údajně, že má antikoncepční tělísko, což jí nedělalo potíže, aby věděla oč jde. Po sedmi letech šla ke gynekologovi, že by chtěla další dítě, a dozvěděla se, že to nejde. Měla už dvě dcery, ale chtěla ještě chlapce…

Jiná Romka, Elena Gorolova, se svým manželem odjakživa toužila mít holčičku. Byli to hrdí rodiče dvou zdravých synů a těšili se, že se k nim přidá ještě sestřička – tedy jen do té doby, než se dozvěděli, že Elena byla bez svého vědomí sterilizována při porodu svého druhého syna. Gorolová vzpomíná, že porod druhého syna byl velmi obtížný. „Právě jsem rodila. Všechno kolem bylo hodně hektické a zmatené. Bylo kolem mě spousta doktorů,“ vzpomíná. „Sestřička ke mně přišla s papírem a já jsem ho podepsala. Měla jsem hrozné bolesti a vůbec jsem nevěděla, o co se jedná…“ Je zvláštní, že spoustu jiných věcí si některé ženy pamatují dopodrobna… „Zkrátka nechtěli, aby se rodily další romské děti… S diskriminací mám zkušenosti už od dětství… Lidé tu Romy v lásce nemají,“ řekla, aniž by přidala, že také její třetí dítě by ji ohrozilo život.

Ředitelem Vzájemného soužití je Kumar Vishwanathanan, ženy se mohou setkávat právě v tomto sdružení jednou měsíčně. Každé zlo je k něčmu dobré; Gorolové její postižení už pomohlo cestovat do New Yorku, OSN, ve Švédsku i v Ženevě, kde hájí stejně neplodné ženy… „Romská komunita se k tomu vyjadřuje dvěma způsoby. Jedna strana říká, že to, co my ženy děláme, není moc dobré, protože některé ženy, které už děti nechtějí, tak by se chtěly nechat sterilizovat. A protože my o tom mluvíme, tak si na to teď dávají v nemocnicích pozor. A druzí nám fandí, protože určitě vědí, že je to správná věc za něco takového bojovat. V naší komunitě je to docela ostuda, že jsem romská žena, která nemůže mít další děti. I já se tak cítím, protože ze začátku i manžel byl strašně proti tomu, když si vyšel s kamarády někam na pivo, tak mu říkali, že jako žena už jsem na nic, vznikaly z toho i hádky,“ dodala Elena Gorolová.

Vrchní soud v Olomouci před časem potvrdil rozsudek Krajského soudu v Ostravě v případu nedobrovolné sterilizace ženy. Vedení Vítkovické nemocnice nemusí vyplácet odškodné Heleně Ferenčíkové, která ji za nechtěnou sterilizaci žalovala. Podle soudu, jenž první podanou žalobu kvůli tomuto lékařskému zákroku řešil, má žena právo na omluvu. Náhradu za nemajetkovou újmu ve výši jednoho milionu korun, kterou rodička po nemocnici požadovala, však soud zamítl. Heleně Ferenčíkové provedli se Vítkovické nemocnici sterilizaci před šesti lety, kdy jí bylo devatenáct let. Podle lékařů byl zásah nutný ze zdravotních důvodů a žena s ním souhlasila, byla řádně poučena o zákroku i následcích a vše podepsala. Rodička vsamozřejmě tvrdila, že platný souhlas k němu nedala.

Gwendolyn Albertová, ředitelka organizace Peacework, k problému sterilizace ve světě mj. říká na webu Romové v České republice: „V Africe se to týká hlavně žen, které jsou HIV pozitivní, a pak z Evropy je známá zejména Česká republika, Slovensko a také Maďarsko ve spojitosti s romskou menšinou. V Indii a ve Vietnamu se to týká žen, které mají nízký sociální status. V Jižní Americe je to skoro všude, což je opravu velice smutné, a v Mexiku to má souvislosti se zaměstnáním. Ženy, které chtějí pracovat v továrnách, patřících nadnárodním korporacím, musí sterilizaci podstoupit, aby tam mohly pracovat…“

Mám své zkušenosti s kanadskými podmínkami života českých Romů. Možná by se některé romské rodičky měly odstěhovat do Kanady, kde by se jich povinná sterilizace netýkala, každopádně by měly zadarmo k dispozici tlumočníka i kanadsko-slovenského právníka George J. Kubeše, ale na větší množství dětí by jim nedal nikdo tak velké sociální dávky jako v Česku. Výhodou je, že by děti narozené třeba jen v letadle na letiští v Torontu, tedy na výsostném území Kanady, získaly automaticky kanadské občanství. Rozhodně by jim tam nikdo za dobrovolnou sterilizaci nedal automobil či ledničku…

Vše vypadá tak, že si některé budoucí rodičky pečlivě prostudovaly nové výměry plateb z roku 2008 a podle toho činily a zřejmě i dál činiti budou, i když se porodné snížilo na 13 000 korun, a to na každé dítě. Dosud činilo 17 760 korun. Dvojčata dostávala 52 500 korun, nyní to bude 26 000 korun. Trojčata měla 78 750 korun, nově 39 000 korun. Změny jsou v mateřské dovolené, která je nyní tzv. třírychlostní. Rodiče si mohou volit, zda s dítětem zůstanou doma dva, tři, nebo čtyři roky. Při nejkratší rodičovské dovolené budou měsíčně pobírat 11 400 korun, při tříleté 7600 a při čtyřleté 3800 korun…

Inu, možná ministr financí Kalousek uvolní pár miliard na „indická materiální řešení“ rizikových těhotenství pro účely sterilizací. V duchu řčení Uko Ješity z filmi Jáchyme, hoď ho do stroje: „Kolik třeštní, tolik višní“ resp. čím víc sterilizací, tím míň výdajů na dětské přídavky a nějaké to jednorázové auto či žehlička se v tom zisku ztratí, jak kapka v moři…

Nové elektronické vydání knihy: “Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi” – (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135).

Reklama:
  1. 1 Trackback(s)

  2. Led 15, 2016: hampton bay ceiling fan

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *