Proč se prezident Václav Klaus málokdy splete…?

28. Červen, 2011 – 16:03
Josečf Škrovecký by za všech okolností vždycky volil Václava Klause...  Foto: Břetislav Olšer

Josečf Škrovecký by za všech okolností vždycky volil Václava Klause... Foto: Břetislav Olšer

Média měla nedávno možnost se prezidentu Česka Václavu Klausovi pomstít za to, že totálně boří jejich mýty a bulvární fantasmagorie. O zaslouženém zesměšňování žurnalistických IQ ani nemluvě. Vzal si totiž pero, s nímž podepisoval významnou mezinárodní smlouvu.

Suvenýr, který si ponechávají všichni státníci, pouze Klaus se kvůi němu musel stát terčem výsměchu. Jen ti soudní si uvědomili, že důležité není pero, ale řada jeho předpovědí, které se splnily do puntíku. Byl to on, kdo nás varoval před Lisabonskou smlouvou, zaváděním eura a Evropskou unií. Byl to zase on, kdo měl pravdu v tzv. globálním oteplování. Odmítal uznání Kosova i bombardování Jugoslávie. Dnes vidíme, že kdybychom jeho rady poslechli, nemuseli jsme se teď skládat na bankrotující Řecko. Upírat mu inteligenci může je mentálně ratardovaný blázen.

EU se napřed dohodla na záchranném úvěru v hodnotě 110 miliard eur (2,7 bilionu Kč) od EU a MMF. Nyní ale potřebují další půjčku v podobném rozsahu, aby mohly dostát svým finančním závazkům do konce roku 2014. Podle Klause 110 miliard eur s nabíhajícími nemalými úroky je něco, co je evidentně nesplatitelné. A pokud mu student řekne něco opačného, nedostane zápočet. Shrňme si k právě prošlým sedmdesátinám pana Václava Klause jen minimum z toho všeho, co se v jeho prezidentském životě událo a jakou to mělo odezvu v médiích. Pozdě, ale přece. Nechtěl jsem se totiž zúčastnil vyhlášeného konkurzu na blogy pro speciální mírně submisivní stránku.

Už kvůli LS a EU se strhla nejen u nás nenávistná protiklausovská hysterie. Stačí si přečíst titulky článků a blogů: „Zrůdný gauner, terorista a sprostý vyděrač Klaus, Klaus hraje s Evropou poker, karty má ale falešné, Evropské bahno pohlcuje Klause, Soudruh Klaus v Moskvě, Velezrádce Klaus, nebo nebeská kráva Gajdůšková, Já píšu Vám, graždanin Klaus, Václav Klaus a KGB, Parlament by měl napravit svoji chybu volby a měl by Klause zbavit pravomoci…”

V rámci Lisabonské smlouvy je přesto pro všechny země EU zaručeno, že si budou zcela rovny. Že žádná nebude “rovnější”, prostě pyramidálnější… Evropská unie je především velký moloch, v němž našlo skvělou obživu několik tisíc europoslanců a dalších úředníků, z toho 785 europoslanců, jejichž platy jsou skoro dvojnásobkem příjmu českého premiéra. To už stojí za zuřivé obhajování Lisabonského elaborátu…

Politický pragmatik, který v současném světě válek, podvodů a násilí výrazně ční nad lidskou bezpáteřností. Může takový člověk škodit a Česku obzvláště, i když je ve funkci prezidenta? Řeč je o Václavu Klausovi a české “Klaus-trofobii!, tedy panické hrůze z toho, co špatného na nich pan profesor uvidí, kterou zřejmě trpí téměř tři čtvrtiny Čechů, zastávající názor, že prezident Václav Klaus by neměl v zahraničí prezentovat své vlastní názory bez ohledu na postoj vlády. Škodí tím prý obrazu České republiky. Není však na vině též česká vláda, že se nesnaží pochopit prezidentův postoj? Je správné od premiéra, že hraje vůči EU příliš submisivní, podbízivou roli, když přitaká na vše, co je po něm požadováno? Od zákazu tvarůžků až po vyvěšování vlajek..?

Možná bych mu vyčital opoziční smlouvu, přezdívanou jako „toleranční patent“, která byla podepsána v Praze 9. července 1998 v pěti vyhotoveních. Její cíle byly jasné: Smlouva vyžadovala vůli smluvních stran vytvořit v České republice „stabilní politické prostředí“ a dát vztahu mezi nimi pevný procedurální rámec. Regulační kroky státu proti krizi by byly podle Klause kontraproduktivní. “Nechme ekonomiku žít a neměňme parametry jejího fungování v této velmi křehké situaci,” konstatoval na Žofíně.

Prezident ČR Václav Klaus vystoupil v únoru 2009 v Parlamentu EU v Bruselu. Nikoho nepřekvapil, každý, kdo by čekal, že bude Evropskou unii chválit, se spletl. Jedině že by neznal Klausovou zásadovost. “Získali jsme trpkou zkušenost, kde není opozice, ztrácí se svoboda, politické alternativy proto existovat musí,“ řekl Klaus a EU označil za revoluční experiment a situaci v ní za demokratický deficit, což vede k potlačování trhu a podpoře centralizace. Co si to mohl dovolit, ohrožovat jejich třistatisícové platy? Proto během projevu Vávlava Klause europoslanci demonstrativně odcházeli z jednacího sálu, jiní zůstali a bučeli či nepříliš zdvořile hlučeli. Zřejmě se dá aplikovat na tuto situaci i teorie obráceného rasismu, kdy bučící měli Klause za “bílou vránu”..

Klaus se rovněž přel s bývalým ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou (který mu vzkázal, že o EU nic neví), přel se s bývalým premiérem Paroubkem, který mu chtěl zakázat cesty do zahraničí, pokud nebude držet proevropský kurs vlády, přel se s bývalým předsedou Poslanecké sněmovny Lubomírem Zaorálkem a mnoha dalšími. A kde je Svoboda či Paroubek, a kde je Klaus?

Naopak způsob vedení eurokampaně kritizoval. „Informace, které byly vědomě šířeny, byly zavádějící, okrajové, nemířící k podstatě věci, jednostranné, zdůrazňující pouze plusy neboli přínosy a opomíjející věc druhou,“ řekl na účet televizních spotů před referendem. Jak v něm hlasoval, odmítl říci. „Naším současným cílem je nenechat se rozpustit v Unii. Nechci evropský pas. Já nemám důvod tančit a zpívat v ulicích. Náš vstup do EU představuje složitý problém, který s sebou přinese výhody i nevýhody. Radikálně změní naši budoucnost a nebude to jenom v dobrém,“ prohlásil například v rozhovoru pro francouzský deník Le Figaro.

Když pak vstup do Unie skutečně nastal, nemohl zvolit symboličtější gesto, než jaké udělal, když vystoupal na mýtickou horu Blaník. Ta je od pradávna spojena s pověstí o dřímajících rytířích, kteří Česku vyrazí na pomoc, až bude zemi nejhůře. Zde prezident „oslavil“ vstup naší země do unijních struktur a přesně o půlnoci si po proslovu přenášeném televizí Nova připil tradičním českým pivem, byť v rukách Jihoafričanů. „…Chci vyzvat všechny z vás ke svornosti, varovat před nepřiměřeným očekáváním, po němž může následovat deziluze.“

Tak se konečně v plném světle ukázalo, jak Česko nebude svým vstupem do EU připraveno o svoji svrchovanost a suverenitu. Před několika roky europoslanci strany zelených, a nejen oni, předvedli v plném světle, že si zaslouží, proč se jim říká “ekoteroristé”. Na Pražském hradě se chovali, jako praví eurorowdies. Bez úcty a základů slušného chování. Slovní přestřelka mezi šéfem frakce evropských zelených Danielem Cohn-Benditem, bývalým anarchistou, a hlavou českého státu, prezidentem Václavem Klausem, je toho hrozivým příkladem..

“Vaše názory na ni (Lisabonskou smlouvu) mě nezajímají, chci vědět, co uděláte, až ji schválí česká sněmovna a Senát. Budete respektovat demokratickou vůli zástupců lidu? Budete to muset podepsat,” řekl tento hradní vetřelec ultimativně a drze.

Korunu všemu dala členka vedení parlamentu Irena Belohorská ze slovenské HZDS, když řekla: “Setkání bylo bouřlivější, nejen otevřené. Prezident nás informoval o svých postojích k Lisabonské smlouvě. Asi není moc zvyklý na toleranci úplně opačných názorů, než jaké má on, protože je už dlouho v pozici prezidenta…”

Další z práv, o které jsme vstupem do EU přišli, je svoboda názoru. Zelení si mohou říkat jakou demagogiii chtějí a ještě do očí českému prezidentovi, zatímco on se bude muset podřídit a pokorně, jako kdysi Hácha, zapomenout na své svobody a práva. “Jak se můžete scházet s člověkem, o němž není jasné, kdo ho platí? Ve vaší funkci se s ním nemáte co scházet. Je to muž, jehož finance pocházejí z problematických zdrojů a chce je nyní použít na financování své volební kampaně do EP.” Zněla další “zelená” invektiva.

Takže už zase platí, že s někým je možné se scházet a s někým ne? Už je to tady, ona tolik proklamovaná eurorovnost. Nedivím se, že exministr zahraničí SRN Jožka Fischer za zelené si mohl dovolit být v mládí rovněž zeleným extrémistou. Správně to Václav Klaus komentoval, když Danielu Cohn-Benditovi připomenul, že Hrad nejsou pařížské barikády. “Já bych se vás nedovolil ptát, z čeho jsou financovány aktivity zelených. Pokud vám jde o racionální diskusi v té půlhodině, kterou na jednání máme, dejte, pane předsedo, prosím, slovo dalšímu,” řekl.

Předseda Evropského parlamentu (EP) a šéf delegace Hans-Gert Pöttering však Klausovi nevyhověl. “Ne, my máme času dost. Můj kolega bude pokračovat, protože každý z poslanců se vás bude ptát, na co bude chtít,” řekl. Na to reagoval Klaus: “To je neuvěřitelné, něco takového jsem ještě nezažil.” Cohn-Bendit přidrzle reagoval: “Protože jste tady ještě neměl mě…“.

Už jsem čekal, že delegace “euroteroristů” obsadí Hrad, vyvěsí na něm svá hesla, přikuje se železnými pouty k hradní bráně, začne držet hladovku a odmítne odejít dřív, než prezident podepíše Lisabonskou smlouvu. Situace jako přes kopírák, když byl na Hradě v tolik tragických chvílích pro český národ šéf německých nacistů Hitler a komandoval tehdejšího prezidenta Háchu. Poté vyhlásil protektorát Böhmen und Mähren…

Že by se Česko v EU mělo stát rovněž vazalem Bruselu…? Nebo že by si EU změnilo zkratku na DHAK? Drž hubu a krok…? Škoda, že někdo z Hradu nezavolal URNU, aby její “kukláči” vyprášili zeleným kožich plný euroblech. Také by se hodili deratizátoři. Tolik smradu a infekce asi ještě po žádné hradní návštěvě za posledních devatenáct roků nezůstalo…

Všechno ale hraje do karet prezidentu Václavu Klausovi. Jak v otázce globálního klimatu, tak i v otázce bytí či nebytí – „to be or not to be“ – několikavětém dodatku k Lisabonské smlouvě. V ní jde hlavně o jistotu neprolomení Benešových dekretů. Sami sudetští Němci sice tvrdí, že Lisabonská smlouva nemůže mít zpětný účinek, ale jedním dechem říkají, že svým požadavkem Klaus chce omezit lidská práva sudetských Němců? Nejde-li tedy o navrácení majetku, jaká lidská práva jim to omezuje oproti jiným Čechům, Polákům nebo Angličanům?

Václava Klause kritizoval kvůli LS také Václav Havel. Ten řekl, že české společnosti chybí mravní povědomí, které je nahrazováno lpěním na materiálních hodnotách. “Mravní řád musí být východiskem,” upozornil Havel. A dodal, že Klaus Česku škodí a je pro něho nebezpečím… A přesto, že vydržel na Pražském hradě jako prezident několik funkčních období, na počátku se koncem roku 1989 zapřísahal: “Slibuji vám, že funkci prezidenta vezmu na jedno volební období, ale pak bych se chtěl věnovat práci dramaturga…”

Opakuje se stejná situace, jako když všemi cloumala pomlouvačná kampaň proti Václavu Klausovi v případě jeho teorie o globálním oteplování klimatu. Přitom milionkrát obemílaný problém s oxidem uhličitým je totiž vcelku nepodstatný vzhledem k jeho obsahu 0,039 objemových procent v ovzduší. Zato vodních par, stejně rizikovému skleníkovému plynu v naší atmosféře, je všude kolem nás asi kolem jedno až tři procenta, takže poměr mezi industriálním chováním lidstva a přírody je asi padesátkrát vyšší na straně moří, oceánů i pralesů, které všechny “vydechují” vodní páry. Lidstvo tedy může svou činností asi za deset procent oxidu uhličitého, zbylých devadesát procent je z přírodních zdrojů…

V tomto případě kyselé deště paradoxně napomáhají množení planktonu, který je základnou bohatého potravního řetězce. Limitujícím faktorem pro jeho množení je obsah železa, jehož obří konstrukce základní buňky krystalové mřížky, zvětšené 165 miliardkrát pod názvem Atomium, zdobí svými devíti molekulami Brusel. Vychází z toho další rána pro protivníkům Klausovy ověřené teorie, když země s rozsáhlou průmyslovou výrobou mohou životnímu prostředí nejen škodit, ale naopak přispět k tlumení globálního oteplování.

Příznačný by též boj prezidenta Václava Klause o ratifikaci Lisabonské smlouvy. Ta má přes 350 nesrozumitelných stránek, na rozdíl od Ústavy Spojených států, která čítá zhruba sedminu jejího obsahu, tvořeného i sedmi články a 27 dodatky, a vystačily s ní už přes dvě stě dvacet roků… Ke všemu nebyl u jejího zrodu socialista José Barroso, bývalý předseda komunistické strany Portugalska. To ale vůbec nic neříká zelenému troubovi Liškovi, co už podruhé požaduje, aby byl Klaus sesazen v rámci impeachmentu.

Inu, ve zviditelňování je liška podšitá mistr. Přesto je stále mravenec-ekoterorista, co křičí na slona, který říká, že ho zašlápne: “To si troufáš, když jsem po nemoci…” Ještě že na post šéfa SZ se nevyžaduje alespoň běžné IQ. Třeba by mu prezident Klaus mohl dát lekci. Není proč se divit současným obyvatelů bývalých Sudet, že drží palce svému prezidentovi. Nechtějí se za pár roků dočkat, až je sudetští Němci budou tahat k evropským soudům, aby vrátili majetek. Klaus jen nechce být v budoucnu spojován kvůli podpisu nejisté socialistické Lisabonské smlouvy se svými předchůdci, kteří zradili vlastní národ. Nejen posluhováním nacistickému Německu…

Globální oteplování zase řádí; v Evropě byly v polovině října 2009 mínus jedenáctistupňové mrazy, umrzlí, sněhové kalamity a lišáci s ocáskem mezi nohama. Za deset roků má přijít malá doba ledová…

Inu, horko, jak na Sahaře…

Nové elektronické vydání knihy: “Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi” – (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135).

Reklama:
  1. 1 Trackback(s)

  2. Úno 12, 2016: temple run

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *