Jak Fukušima změnila plány mé letošní dovolené…

14. Červen, 2011 – 7:50
U Johannesburgu na pštrosí farmně... Foto: Břetislav Olšer

U Johannesburgu na pštrosí farmně... Foto: Břetislav Olšer

Tak nám nějak nenápadně vyšuměla radioaktivita v ovzduší. Média mlčí poté, co je vyděsila paní Merkelová s vyhrůžkou, že Němci zavřou všechny jaderné elektrárny a zase asi spustí ty tepelné. Je třeba držet rovinu s paní Drábovou, co nepřetržitě tvrdí, a Bože dej, ať má pravdu, že nám v Česku nic radioaktivního už nehrozí. Po Černobylu. Nemyslela ale na moji dovolenou po Fukušimě. Co je jí také po mých vylomeninách…

Černobylský reaktor explodoval 26. dubna 1986, pár týdnů poté byl postaven nad explodovaným RBMK betonový sarkofág. Ve Fukušimě se roztavilo jaderné palivo počátkem března 2011, dodnes není ani po třech měsících únik silné radiace zastaven a stavbě sarkofádu brání nepřístupnost radiací zasažené území. A roboti, kteří jediní můžou k reaktoru, sotva zvládnou tisícetunový obal…

Od roku 1986 se zabývám jadernou energií, protudoval jsem spoustu literatury, týkající se tohoto fenoménu, dělal jsem rozhovory s řadou renomovaných jaderných fyziků, navštěvoval jsem často Kijev, měl možnost letěl nad černobylským sarkofágem v helikoptéře, byl jsem v Černobylu i Gomelu. Šťouralové se mi posmívají, že zářím nejen štěstím. Teď je ale zajímají napínavější věci, než ty, jež se odehrávají deset tisíc kilometrů od nás. Podstatné pro ně je, jak budou jezdit ve čtvrtek po Praze, jak dopadne trojkoalice a její úhlavní nepřátelé – odborářští bossové, jestli bude v Sýrii občanská válka jako v Libyi, kdy skončí horor s průjmovou epidemií a co se zeleninou.

Jen já měl jiné starosti; letos jsem chtěl odměnit svoji paní, že jsem ji zanedbával a byl víc v letadlech než v tramvai (nikdy jsem totiž neměl ani řidičák, ani žádný automobil) a rozhodl jsem se jí ukázat Japonsko, Tahiti a další tichomořské lokality. Bohužel, příroda mínila formou zemětřesení jinak. Tak jsem to změnil na Čínu a Tibet. Havárie Fukušimy však zaneřádila radioaktiívní vodou i Čínského moře a zemi za Velkou zdí, takže další změna. Nakonec jsem vybral proti svým zvyklostem, že se nerad vracím do zemí, v nichž jsem už byl nejmíň třikrát, Jihoafrickou republiku.

Také bych mohl paní vzít do izraelské Beer Shevy, která je kousek od Dimony, v níž je sice též reaktor a atomové zbraně, ale žádná riziková radiace. Rovněž bychom mohli do Pásma Gazy, i když jsem tam byl už několikrát. Nemám však rád teroristy a rychlokvašné zbohatlíky, jimiž se to tam jen hemží. Jsou to provozovatelé pašeráckých tunelů. Přesto jsou tito lokální Arabové, co si říkají Palestinci, středem zájmu světových donorských konferencí, které je obdarovávají desítkami miliard dolarů. To Japonci v sobě mají hrdost a svoji bolest i žal, způsobený tragédií nepředstavitelných rozměrů, překonávají s pravým samurajským srdcem; po Hirošimě a Nagasaki, zemětřesení v Kobé, tsunami a katastrofě ve Fukušimě…

Asi jsem udělal dobře, protože v japonské jaderné elektrárně Fukušima 1, kterou letos v březnu vážně poškodilo zemětřesení a následně i tsunami, naměřili nyní provozovatelé TEPCO rekordní úroveň radiace. V budově prvního reaktoru vystoupila hladina záření až na 4000 milisievertů za hodinu, což je dosud nejvyšší ve vzduchu naměřená hodnota. Maximální povolenou dávkou je 250 milisievertů za rok. Podle provozovatele je v elektrárně i nadále přes 100 tisíc litrů vysoce radioaktivní vody. A období dešťů je za dveřmi, takže by se mohla radioaktivní voda vyplavit. Už také jí byly tisíce tun vypuštěny do Tichého oceánu. A japonský premiér Naoto Kan se proto v srpnu vzdá své funkce. Radiace neubývá, spíš závratně roste.

Podle Libora Kukliše z webu Gnosis9.net, „renomovaný židovský profesor Menachem Luria z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě varoval (Haaretz.com – Japan nuclear blast could be more deadly than Chernobyl, experts fear), že „tato katastrofa je ještě vážnější než černobylská“ a to jak z hlediska „zasažení populace radioaktivním materiálem“, tak i v rozsahu „radioaktivního zamoření“. Ne všechna média tedy dělají „mrtvého brouka“. Omlouvám se panu profesorovi, že bude mými nicky „povýšen“ na blbce a nedouka…

„Jakmile dojde k nekontrolovatelnému roztavení, jaderné palivo projde procesem přeměny do plynné fáze. Kovy a pevné prvky se přemění na částice, které se mohou pohybovat na velké vzdálenosti. Mohou se šířit tisíce kilometrů daleko,“ pokračoval Luria, ten „trapný laik přes jádro“. Po masivním úniku radioaktivního materiálu do atmosféry, pokud by k němu došlo, ho může vítr roznést do Číny, Ruska, na Korejský poloostrov, ale i na Havajské ostrovy a na západní pobřeží USA.

Hodnoty radiace v okolí elektrárny kolísají. Dnes po explozích bylo ve Fukušimě naměřeno maximum 400 milisievertů za hodinu, pak míra radioaktivity klesla. Průměrně se v přírodě vyskytuje radiace kolem 2,1 milisievertů za rok. Ovšem, jak upozorňuje Světová jaderná asociace, i malé dávky radiaktivity, kolem 100 milisievertů za rok, mírně zvyšují riziko rakoviny. Při vystavení vlivu 1000 milisievertů se riziko rakoviny (zejména rakoviny kostní dřeně) zvyšuje o pět procent. Při vystavení záření 4000 až 5000 milisievertů zemře přibližně polovina takto ozářených osob do jednoho měsíce…“

„To, co se děje v Japonsku, je zkáza apokalyptických rozměrů,“ prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová. Německá vláda se rozhodla přerušit dočasně provoz v sedmi německých jaderných elektrárnách postavených před rokem 1980. V nejbližší době by měly být zahájeny nové bezpečnostní testy. Přezkoumána bude bezpečnost všech 17 jaderných elektráren v zemi. Po roce 2020 mají být JE postupně rušeny. Konečně budou moci i Němci pojídal hřiby… Houby jsou totiž známé tím, že v sobě akumulují těžké kovy a jsou schopné pojmout až 100krát vyšší koncentraci než je v okolním prostředí. A navíc dokážou nasát tyhle těžké kovy i z půdy nebo deště! Radioaktivní těžké kovy pronikají přes myceliové vlákno podhoubí do nitra buněk a tam zůstávají.

Jde např. o césium s poločasem rozpadu 30 let (to je doba, než se rozpadne polovina jader atomu), jehož zamořeni je intenzivně sledováno už od Černobylské katastrofy! Césium dokáže snadno putovat tělem člověka a ozařovat jej. Nejvyšší koncentrace radiace bývá naměřena v pravácích nebo křemenáčích, protože mají ze všech hub nejvíce pigmentu. Vědci otestovali první letošní houby a zjistili, ze skoro všechny několikanásobně překročily limity kontaminace, které jsou ještě pro člověka bezpečné. A jsou přesvědčeni, že za to může právě havárie ve Fukušimě, protože výsledky z předchozích let byly v pořádku. Kdo ví…?

Sami Japonci snad i proto zvýšili stupeň nebezpečí havárie v jaderné elektrárně z pátého na nejvyšší sedmý stupeň. Ten byl dosud uplatněn pouze v Černobylu. Rád bych poprosil paní Drábovou, aby mi v rámci svých vzácných možností odpověděla na otázku, jestli se už Fukušima neblíží stejným následkům jako kdysi Černobyl. Vím, že jsou obě tyo tragické havárie zařazeny do stejného sedmého rizikového stupně, i když Černobyl měl být nejmíň desetkrát horší. Platí to ještě…?

Inu, jeden nikdy neví a dovolená je prý zdravá, když je zdravá… Doufám, že v JAR mají jen Stolovou horu a žádný činný vulkán…

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *