Zloděj křičí; chyťte zloděje aneb Svazáci všech loterií, spojte se!

26. Květen, 2011 – 10:46
Poslouchat můžu, hlásit musím...  Foto: Břetislav Olšer

Poslouchat můžu, hlásit musím... Foto: Břetislav Olšer

Psal na toto téma už kdekdo, také já, co jsem jak sníh a vždycky mě něco napadne. Nyní tedy pár oněch souvislostí. Šéf Sazky Hušák chce dávat výpovědi všem zaměstnancům Sazky, kromě sebe. Agresivní způsob zlodějny, kterou praktikovali svazáčci, když prodávali majetek bývalého ÚV SSM. Hušák údajně navrhuje ukončení činnosti Sazky, vrácení loterijních licencí, a prý už rozdává ve firmě hromadné výpovědi.

Válka slov dnes podle iDnes: Šéf Sazky Aleš Hušák označil už dříve šéfy finančních skupin KKCG a PPF Komárka a Kellnera za nájezdníky. S postupným vyhrocováním situace se výroky zostřují. V předvčerem Hušák prohlásil, že Komárek a Kellner chtějí Sazku ukrást.

…“Místo toho, jak jsme se včera dozvěděli, volí strategii konkurzu a zničení tradiční české společnosti. Pod smrtí hry Sportka pak zůstane jednou provždy podepsána dvojice Komárek+Kellner.“ Aleš Hušák, ředitel Sazky

„Hušákovi došlo, že svůj boj prohrál. Král je mrtev, ať žije král!“ Dan Plovajko, mluvčí skupiny KKCG

Jak šel život posledních měsíců, aneb Připomeňme si již známá fakta. Napřed svazáci po více než dvaceti letech obsadili klíčové rezorty a výnosné finanční instituce. Když někdo vstoupil do strany či se ujal vysoké stranické funkce kolem roků 1970 až 1980, dalo by se to chápat jako nutnost kvůli kariéře nebo rodině. Tím by se dalo získat alibi pro činnost v době normalizace i během pobytu sovětských vojsk, ale stát se v květná 1989 šéfem MěstV SSM v Praze a v prosinci 1989 dokonce předsedou ÚV SSM, to zavání krutou vypočítavostí a hrou o svazácký majetek. Řeč je o „zachránci“ Sazky Martinu Ulčákovi.

Narodil se v březnu 1964 v Praze, kde také studoval. Po gymnáziu absolvoval národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické. Už během studia působil v různých svazáckých funkcích, naposledy jako předseda celoškolského výboru SSM na VŠE. Po návratu z jednoleté vojenské prezenční služby získal ve svazácké hierarchii post předsedy městského výboru SSM v Praze.

Po svém zvolení poskytl zpravodaji ČTK vyjádření plné komunistických frází. Základní svazácké organizace a pionýrské skupiny podle něho měly “vycházet ze svých konkrétních podmínek, zájmů i možností” a mladí by se měli soustředit na otázky přestavby. “Mám na mysli jednotu v tom nejlepším slova smyslu,” pravil nový mládežnický vůdce doslova, “v níž se slova nebudou rozcházet s činy.” Po odchodu Vasila Mohority do ÚV KSČ se stal předsedou ÚV SSM.

Jmenování Martina Ulčáka do čela svazáků i jeho albertovské angažmá při konfliktu s policií na Národní třídě bylo součástí propracovaného scénáře. Do čela komunistické strany měl vynést Miroslava Štěpána a do vlády Vasila Mohoritu. Václav Havel však měl též svůj scénář a místo toho, aby nechal zrušit KSČ, zvolil si za svého přítele z nejvěrnějších – komunistu Mariána Čalfu. On dopomohl Havlovi k prezidentskému křeslu, když komunistům ve Sněmovně vyhrožoval prozrazením jejich spolupráce s StB, pokud nezvednou pro Havla ruku, a na oplátku za to dostal křeslo premiéra Československa. Inu, sametová konspirace plná nečekaných zvratů a zvratků…

Na nejbližším sjezdu se poté svazáci pod vedení Ulčáka pragmaticky přejmenovali na Svaz mladých. Ten se prohlásil za právního nástupce SSM a za vlastníka veškerého mnoha set milionového svazáckého majetku. Dnes však Ulčák tvrdí, že “ten majetek vyvlastnil a dal lidu. Svaz se před rozdělením republiky rozdělil na český a slovenský a skončil. V žádném případě si z toho majetku nic nevzal, neměl to údajně zapotřebí…” Jak následně vidno zříti, byla to asi pravda…

Prozradil to MFD: „Pak za mnou přišel jeden kamarád, špičkový odborník na leasing (také svazák – pozn. autora). Chtěl, abych sehnal peníze, že by mohl leasovat nějaké důlní mašiny pro Stonavu, pozdější Českomoravské doly. Mělo to být 200 milionů. Šel jsem do IPB, našel si tam náměstka a řekl mu, že potřebuji půjčit 200 milionů. Ptal se, čím chceme ručit. Odvětili jsme, že pohledávkami za Východoslovenské železárny a 900 miliony uhlí, což měla Stonava. Za šest týdnů jsme peníze měli, a tím to všechno začalo…“

Prostě to chce jen najít nějakého vhodného kulicha – náměstka a říct mu o prachy. Jak prosté. Podle obchodního rejstříku začal Ulčák novou kariéru v polovině roku 1991 a obchody, zejména s tabákem a cigaretami a později s cennými papíry, mu šly jak po drátku. Měl ještě od soudruhů ideální užitečné informace, jimiž převálcoval konkurenci. A od druhé poloviny devadesátých let už patří k nejbohatším a nejvlivnějším podnikatelům nejen v Česku. V poslední době je hlavním zájmem jeho společností především energetika a hutnictví.

Hodně o této kauze napsal časopois Reflex. Cesta mezi podnikatelskou smetánku byly společnosti s ručením omezeným, později akciové společnosti mj. Geco, Geco Tabak a Atlanta Safe. Geco Tabak se věnuje velkoobchodu s tabákem a cigaretami a je nyní největší z asi 500 firem; vlastní řetězec velkoobchodů i několik desítek maloobchodních prodejen. Její sesterská společnost Atlanta Safe zase obchoduje s cennými papíry. Dalším zakázkám se věnují jiné dvě dceřiné společnosti: E-Invest a Cassis.

A Ulčákův staronový přítel Aleš Hušák? Byl podle Cibulkových seznamů skutečně agentem a tajným spolupracovníkem StB pod krycím jménem Chapmen a Krakonoš? Pokud ano, je to ideální pozice pro vedení Sazky, kde je s hazardem jedna ruka… Navíc finanční ředitel Sazky Jan Prádler byl s Ulčákem v městském výboru SSM. Podle řady názorů stál na začátku Ulčákova byznysu majetek SSM. On to ale kategoricky odmítá. Jak také jinak. Kontrola ani policie u něj nic ze svazáckého majetku nenašla. Stačí si vyjmenovat policejní ředitele a ministry vnitra té doby… První větší obchod udělal pro Českomoravské doly. Ty se se později staly součástí skupiny OKD a převzali je podnikatelé kolem Viktora Koláčka.

Právě Ulčák pomáhal Koláčkovi skupovat akcie dolů, později v nich měl i menší podíl. S Koláčkem, který dlouhou dobu organizoval socialistické rekordy pro ředitele Dolu ČSM Mrázka, a dalším spolumajitelem Petrem Otavou se pak soudil kvůli OKD o půl miliardy korun a soud vyhrál. Ulčákovy firmy byly aktivní při manažerské privatizaci Sokolovské uhelné. Dodnes jí spravují část peněz. Jeho firmy se také “točily” kolem privatizace Třineckých železáren.

Významné jsou obchody s loterijní firmou Sazka, které pomáhá s financováním. Před 10 lety byl Ulčák za jednu z transakcí se šéfem Sazky Hušákem obviněn policií, ta pak obvinění zrušila. Parádně sehrané divadlo pro veřejnost. Dnes Ulčák pracuje také pro společnosti Vítkovice a Evraz. Objem transakcí jeho firem dosahuje stovek milionů až miliard korun… Svazáci jsou zkrátka budoucností Česka. Příkladem může být Radek John, privilegovaný redaktor měsíčníku ÚV SSM Mladý svět, nositel vysokého svazáckého ocenění, později stejně postavený šéfredaktor TV Nova a člověk za Světem pojištěnce za zkorumpovaných cca 100 milionů Kč ročně.

O panu ing. Miroslavu Šloufovi netřeba mluvit, každý dobře zná tuto kdysi hvězdu Socialistického svazu mládeže, komunistu, či nejmladšího předsedu národního výboru v celém Československu a poslance za KSČM. S Ulčákem mj. řešil privatizaci České spořitelny, Komerční banky, prvotní přípravu kolem Českého Telecomu, dokup České pojišťovny, ČEZ, doly. Korunka ke korunce a můžeme vytáhnout Sazku z bryndy. Český model čínských komunistů – věrní Maovi i nesmlouvavému kapitalismu.

Inu, svazáci všech loterií, spojte se! Nebo nám ukradnou, co jsme ukradli…

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *