Oslepil tě, máš podle šarie právo oslepit ho též…

14. Květen, 2011 – 21:00
Se šárií zvesela ke světlým zítřkům.... Foto: Břetislav Olšer

Se šárií zvesela ke světlým zítřkům.... Foto: Břetislav Olšer

Jsem na rozpacích; islámské právo šaría považuji za odporné, stejně jako trest smrti. Ovšem je tu jeden háček; islám vyjímečně řeší případy nepředstavitelné krutosti přesně podle mých představ. Zohavils ženu, ona má teď podle šarie právo zohavit zase tebe…

V Íránu má být uskutečněna naprosto bezprecedentní exekuce muže, který popálil ženu v obličeji kyselinou a oslepil ji. Výkon tohoto hrůzného činu proběhne v rámci práva šaría „oko za oko“ v nemocnici, kde přímo postižená žena osobně zlosynovi nakape kyselinu do obou očí. Je to děs? Myslíte teď pro koho; pro zohavenou a osleplou Amené Bahrámíovou, nebo pro třicetiletého Madžíd Movahedí, který bude v teheránské nemocnici uveden do umělého spánku a žena mu nakape žíravinu pod víčka?

Bahrámíová utrpěla rozsáhlé popáleniny obličeje poté, co odmítla Movahedího návrhy na sňatek a on na ni v roce 2004 hodil nádobku s kyselinou. Bahramíová požádala, aby bylo uplatněno právo šaría a viníkovi bylo oplaceno stejnou měrou. Zdá se vám, že je to moc krutý trest? Pomsta, vedená rukou lékaře, protože slepá žena by na tuto exekuci neviděla? Co na to Hippokrates a jeho přísaha zachraňovat lidské životy…?

„Osoba, která to udělala, si zaslouží, aby prošla stejným utrpením jako já. Jen tak ucítí mou bolest. Mým záměrem je uplatnit právo, nikoli pomstu, aby tím nemusela projít už žádná žena. Má to být příklad,“ uvedl španělský list ABC vysvětlení Bahrámíové. Má to svoji logiku; kdyby dostal násilník „ránu z milosti“ a byl po smrti, nikdy by nezažil utrpení jako jím poškozená žena. Mám jasný názor; absolutní ortel je pouze alibismem společnosti, co když si neví rady s vrahy, tak si jednoduše „vyčistý svůj stůl“ tím, že se násilníků rychle zbaví…

Tentokrát to bude doslova „oko za oko“, utrpení za utrpení. Jediná logická spravedlnost. Žádný trest smrti, kulka, provaz, injekce jedu či pár tisíc ampérů, ale co nejdelší a nejkrutější doživotí. Ovšem ne ve vězení. Madžíd Movahedí zůstane totiž na svobodě; volný, i když slepý. Nemusí do vězení do konce svého života a nic ho to nebude stát, jelikož postižená žena odmítla jeho „krvavé“ peníze jako odškodnění…

“Představ si, že budeš na doživotí v cele tři krát tři metry sám, s televizí, v teploučku, to bude pohoda, ale budeš tam, jako kůl v plotě, nejen rok, ale deset roků, třicet, prostě až do své smrti. A nic než čtyři stěny, občas procházka mezi drátěnými ploty pod dozorem policistů se psy. Ani v hospodě bys nevydržel celý život, pokud by ses z něho nemohl hnout. Buď bys z toho zblbnul, nebo by sis “hodil mašli” přímo na baru…” hájil doživotí před trestem smrti můj známý krajský státní zástupce.

Důkaz? Přímo z praxe. Skupina vězňů odsouzených v Itálii na doživotí požádala dopisem prezidenta, aby země obnovila trest smrti. Při mé návštěvě Říma byla tato záležitost velmi živá. Víc než Berlusconiho sexuální aféry. Psaly o ní všechny noviny. Vězni tvrdili, že jsou v situaci, kdy „nejsou mrtví, ani živí“ a doživotí označují za nelidský vynález a nepředstavitelnou ukrutnost.

„Vyčerpává nás, že každý den po kouscích umíráme. Rozhodli jsme se umřít pouze jednou a žádáme vás, abyste změnili naše doživotní rozsudky na trest smrti,“ napsalo 310 vězňů v dopise. Itálie zrušila trest smrti po 2. světové válce. Odsouzení na doživotí mohou až po “odsloužení” 26 let trestu požádat o podmínečné propuštění.

Slovo “šaría” je vykládáno jako “přítomnost Boží vůle”. Původní význam byl “cesta k napajedlu”… Pokud je však Boží vůlí kamenovat dívky, jelikož byly znásilněny, a násilníky brát jako spravedlivé ochránce rodinné cti, říkám: Alláhu akbar, ale nechci… Ideální by bylo, kdyby k výše zmiňovaným ohavnostem nedocházelo, ale to by lidé nebyli lidmi a žili bychom v utopii. Mnozí bez ruky, jelikož kradli, ale nikdo by jim nevzal svobodu. Jenom odtětí ruky je tím trestem.

Je tedy šaría krutá nebo někdy racionálně uvažující? Možná to je jediný případ, kdy lze s šaríí souhlasit, zvláště když tresty smrti uplatňované v islámu např. kamenováním, jsou barbarstvím, které ani právo „oko za oko, zub za zub“ neomluví. Připomenu jen popis vraždy ukamenováním, jak probíhá v Islámském státu Íránu, samozřejmě podle práva šaríe…

“…Zuřivá lůza zabalí odsouzence k ukamenování do bílého prostěradla, svážou mu ruce i nohy a strčí ho hluboké jámy, zasypou do poloviny těla, aby byl zbytek k dispozici jejich kamenům… Ty nesmí být ani malé, ani příliš velké. Aby smrt přicházela pomalu, bolestně, aby si chudák cizoložník vytrpěl své. Nejlíp ho trefit do hlavy, týla, nosu, do čela nebo očí…”

Inu, čiň pouze dobro. A jak je všeobecně známo, každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán…

Reklama:
  1. 2 Trackback(s)

  2. Led 15, 2016: hampton bay ceiling fans
  3. Bře 13, 2018: Mobile

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *