Břetislav Olšer - blog, Olser.cz

Vegani se bouří, mají prý třicet důvodů, proč nejíst maso…

Tak nám udělají z krokodýlů jateční zvěř...? Foto: Břetislav Olšer

V Česku je asi sedm procent vegetariánů a veganů, kteří si žijí poměrně v klidu ve své podvyživené komunitě. Ovšem také tito zásadní odpůrci masa, vajec, mléčných výrobků a dokonce i medu se potřebují čas od času zviditelnit. Šanci nyní vycítili v souvislosti se zprávou, že v Česku bude povoleno porážet na jatkách rovněž krokodýly, což bylo dosud zakázáno.

Vyplývá to z návrhu vyhlášky ministerstva zemědělství. Asi měl ministr tohoto rezortu Ivan Fuksa dobrý den. Zřejmě není vegan. Před časem ho vláda postavila do čela Komise pro rozvoj Brdska. Orgán měl určovat podobu investic, které měly směřovat do brdského regionu, bez ohledu na to, zda tam Američané nakonec raketovou základnu postaví. Nakonec to byla pro brdské obce na rozvoj zanedbaného regionu miliarda a čtvrt - 600 milionů měly dostat plzeňské obce, 400 milionů středočeské a 250 milionů by spolkly opravy silnic. Radar není, peníze také ne. Tak alespoň zubatí braši, když ho povýšili na ministra…

Krokodýl by se tak zařadil k tradičním jatečním zvířatům, jako jsou skot, prasata, ovce, kozy a drůbež. Již několik let se v Česku porážejí také pštrosi. Tentokrát vegany posílí také ochránci zvířat, kteří nesouhlasí ani s myslivostí a rybařením, s kožešinovým průmyslem, jimž vadí též cirkusy a ZOO. Zase přibude riziko pro ženy v kožichách, že je nějací pomatenci, co jsou proti používání výrobků z kůže, vlny a hedvábí, postříkají sprejem. Nebo jim zničí kabelku z krokodýlí kůže, zvláště pokud bude z krokodýla nilského, jenž je pořád chráněným zvířetem.

Mezi chovatele krokodýlů nilských patří i jihomoravský zemědělský podnik Agro Jevišovice. Na své farmě chová přes 200 těchto brachů, které lze ve smyslu zákona na ochranu zvířat proti týrání označit jako zvířata hospodářská. Někteří krokodýli zde již dosáhli délky zhruba dvou metrů a hmotnosti kolem 250 kilogramů a další jedinci se jatečné váze blíží. Před šesti lety si krokodýly nilské pořídilo také zemědělské družstvo ve Velkém Karlově na Znojemsku a v Protivíně…

Na světě existuje 23 druhů krokodýlů, sedm z nich je ohrožených. V přírodě patří krokodýl nilský mezi chráněné druhy. Přínosem farem je to, že lovci méně plení volnou přírodu. Faktem je, že v Evropě asi zatím neexistuje žádná farma, která by krokodýly porážela jako skot, prasata či jinou jateční zvěř. Byl jsem na mnoha takových formách na Kubě, v Thajsku nebo v San City v Jihoafrické republice, kde jsou krokodýli, kajmani či aligátoři chováni jako turistická atrakce nebo pro výrobu kabelek, bot nebo jiných součástí oděvu. Kubánský Národní park Ciénaga de Zapata chrání na 900 druhů rostlin, skoro tři stovky ptáků, plazů a vzácných savců, včetně krokodýlů z farmy v La Boca de Guamá. Zarputilí vegani se těmto místům vyhýbají jako čert kříži a kritizují týrání tamních krokodýlů.

Nejvíc však vegani pláčí nad býčími zápasy. Mnoho z nich během své rostlinné stravy ve Španělsku podepsalo petici pro jejich zákaz. Mají tak první vítězství, byť Pyrrhovo. Katalánský Parlament zakázal zabíjení býků v koridě…

Přišel mi e-mailem legrační, zřejmě náborový elaborát – Třicet důvodů proč být vegetariánem. Většina „důležitých“ oznámení mi připadá směšná, nicméně stojí za to si některé z nich přečíst, když už pro nic jiného, tak alespoň pro pousmání…

…”Veganská dieta uvolňuje tepny, zatímco masitá strava je ucpává. Skoro 98% mrtvých těl brojlerů je infikováno výkaly. Na světě je ročně téměř miliarda masem způsobených nemocí lidí, z kterých tisíce vedou k jejich smrti. Do svalu (který pak člověk sní) zvíře vylučuje tuky, ale i dioxiny, antibiotika, pesticidy a toxické formy arsenu. Navíc jezení masa a mléka způsobuje impotenci, ke všemu nám pořád hrozí nemoc šílených krav BSE a ptačí chřipka…

Poplašné zpravodajství pokračuje. …”Plných 80% zemědělské půdy je použito pro nakrmení kuřat, prasat a ostatních hospodářských zvířat. Kdyby se toto gigantické množství potravy uvolnilo, bylo by možné nakrmit celý svět, který také žízní, jelikož víc než polovina pitné vody se spotřebuje pro “vyrobení” masa. Vyrobit pro masožravce, tedy nevegany, potravu na jeden den vyžaduje třináctkrát více vody než pro vegetariána. Zvířata cítí bolest a také pláčí, jako lidé… Laureát na Nobelovu cenu Isaac B. Singer označil „speciesismus“ za nejradikálnější formu rasismu, protože zvířata jsou nejméně schopná se ubránit a nejlépe se na nich páchá krutost…”

Co k tomu dodat? Moje babička, když stahovala na oběd králíka, by si jen povzdechla a řekla: “Blahoslavení chudí duchem, neboť jejich je Králoství Nebes…” Možná je dobré vysvětlit, že výraz „speciesismus“ je druhová nadřazenost, něco jako rasismus a sexismus, prostě diskriminace jednoho živočišného druhu druhem jiným. A jsou tedy vegetariáni, resp, vegani zdravější, než my – masožravci? Člověk potřebuje pro svůj život nezbytně základní aminokyseliny. Rostliny, jediná potrava „nemasožravců“, je však postrádají. Jsou považovány za nedostatečný proteinový zdroj. K těmto nízkohodnotným zdrojům se řadí většina ovoce a zeleniny.

Následky? Chybí-li vám základní aminokyseliny, vaše tělo je potřebuje odněkud získat – a tak začne požírat samo sebe. Takže, nejste masožravci, nýbrž lidožrouti, čítankoví kanibalové. To vede ke stavu zvanému proteino-energetická podvýživa. “Získáte“ tak ztrátu váhy, ztrátu oporové tělní hmoty, oslabení svalů, ztrátu pigmentu, vlasů a kůže, bolesti z tlaku a značně se vám sníží imunitní funkce. Kromě nedostatku vysoce kvalitních proteinů může přísná vegetariánská strava rovněž vést k nedostatku zinku a železa, vitamínu D, A a B12 a některých tukových kyselin, dále k nadměrné konzumaci uhlovodanů – což může vést k obezitě a následně k cukrovce, srdečním problémům a rakovině…

Strava Eskymáků a jiných domorodců obsahuje velmi vysoký podíl tuků, a přesto netrpí degenerativním nemocemi tepen jako my v civilizovaném světě. Vegetariáni, a zvláště vegani, si mohou přivodit potíže též nedostatkem výživových složek či poruchami metabolismu tím, že konzumují spoustu neplnohodnotného jídla a uhlovodanů, tedy veganský chléb, veganské cukroví, sušenky, veganská pizza, sója a jiné nepoživatelné krmě.

Takže co s tím? Nechme vegany jejich opsudu. Potíž je s eticky přecitlivělými ochránci zvěře. Krokodýla ne, krávu ano, koně ne, pštrosa ano, psa ne, jehně ano. kočku ne, králíka ano, papouška ne, slepici ano…? U čtyřnohého přítele člověka bych to chápal. Pes byl totiž na rozdíl od prasete, kočky, delfína i šimpanze a vlka promyšleně selektován na to, aby se nám podobal. Bez symbiózy psa a člověka by asi jeden bez druhého zahynul. Na znamení vděku bych psa nemusel. Ani grilovaného. Ke všemu se asistenční psi ani do zákona ministra Drápka nedostali. Byť pomáhající jak vozíčkářům, tak třeba lidem se svalovou distrofií či jinými vážnými chorobami, jsou ta proti vodícím psům nevidomých diskriminováni.

Pustíme-li si jakýkoli český televizní kanál, není týdne, aby se na něm neobjevily týrané a podvyživené kočky, psi, krávy, koně, ovce či papoušci. Nově řeší týrání zvířat § 302 Zákona č. 40/2009 Sb., který stanovuje, že kdo týrá zvíře zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. Většinou převládá názor, že týrání zvířat je označení pro pochody, které mohou vést k trvalému poškození zdraví zvířete či v extrémních případech až k jeho usmrcení, a to buď následkem přímého útoku na zvíře anebo ke smrti vlivem zanedbání základní péče.

Aby se tak zločinecky nedělo s milovanými zvířátky, existuje na internetu speciální formulář, aby jeho vyplněním odesláním lidé popsali, jak jsou zvířatům upírána práva, jak jim jejich chovatel neposkytuje jídlo, vodu, léčbu a že zvířata jsou bezdůvodně vystavována bolesti či usmrcována bolestivým způsobem. Kdyby byly podobně formuláře zakódovány alespoň v lidech , aby se starali o „méněcenné“ děti, nemuselo by dojít ani k týrání v Kuřimi, ani ke stovkám dalších případů a zabití po celém Česku… Marně jsem hledal formulář pro těhotné ženy, které ničí zdraví svému plodu tím, že si zapalují jednu cigaretu od druhé a to vše zapíjejí pivem s rumem… Možná jsou mezi nimi i veganky.

Krokodýlí biftek jsem měl v Johannesburgu, kde v búrské restauraci měli v menu nabídku tří druhů krokodýlího masa – 200 gramů pro děti, 300 gramů pro ženy a 450 gramů pro muže… Musím nepokrytě říct, že steak z antilopy Kudu nebo pštrosa byl lepší…

Inu, búrští farmáři mají apetýt; jsou totiž potomky prvních holandských přistěhovalců z Nizozemska do jižní Afriky v 17 století. Třeba s nimi má Fuksa pochopení, když byl přes ty komise pro rozvoj chudých krajů. Zvláště pro byznys českých hospod, kde už mnohé prodávají krvavé krokodýlí steaky za šest stovek s přílohou…