Z hororu je turistická atrakce, aneb Welcome v jaderném pekle…

26. Duben, 2011 – 17:46
U prezidenta Litvy Landsbergise... Foto: Břetislav Olšer

U prezidenta Litvy Landsbergise... Foto: Břetislav Olšer

Počátkem 90. let jsem jezdil a létal do Kyjeva poměrně často. Perestrojkový kvas bublal i na Ukrajině a v Pobaltí, kde jsem byl pro rozhovor s prezidentem Litvy Vytautasem Landsbergisem. Všechno se točilo kolem Gorbačeva a jeho „glasnosti“ a „perestrojky“. Kde by mě ale napadlo, že se jednou černobylská „zóna smrti“ změní v turistickou atrakcí pro plánovaný milion zvědavců ročně…?

Byl krásný první máj roku 1992, květen jako z cukru. Celá hlavní třída Chreščatyk-Крещатик byla zaplněná vyšňořenými Ukrajinci, chystajícími se na prvomájový průvod, končící na Площадьи Независимости – Majdanu Nezaležnosti, tedy v centru Kyjeva, správně prý Kijeva. Něco jako pražský Václavák. Několik kilometrů dál, v malé ulici se shromaždovali pod dohledem policie příznivci strany Zeljonyj Svit a Greenpeace. Bylo šest let od 26. dubna 1986, od exploze v Čerrnobylu. Šli jsme úplně na konci průvodu jako černé ovce.

Pravoslavní mluví o Kijevu jako o „slovanském Jeruzalému“ nebo „Vatikánu východu“ a „matce ruských měst“. Skoro tři miliony obyvatel jsou pyšné, že jejich město je město parků, lesů a zahrad, s největší plochou zeleně na světě. Pro mě bylo důležité, že kousek od české ambasády, občas i s velvyslancem Rudolfem Slánským ml. v Rusku, byl hotel Melodia, na němž je pamětní deska Jaroslavu Haškovi, který zde bydlel a psal svého Švejka. Ale Kijev byl též Sofiina katedrála a Pečorská Lávra…

V roce 1992 bylo pro ukrajinské „zelené“ hlavním tématem uzavření AE Černobyl. Jedním z protestujících byl také doktor matematických věd Vladimír Tichij z kyjevského Institutu jaderné fyziky, který mi dal k dispozici vzpomínky 34letého inženýra elektrotechniky Jurije Jurjevič Badajev. Před 16 lety měl 26. dubna 1986 službu v černobylském velínu Skala: „Byl to mozek, zrak a sluch celé elektrárny. Počítač, který sám vykonával všechny nezbytné operace a propočty, jež dodával do řídícího centra. Když Skala vypadla, byl celý velín jen houfem slepých koťat…“

Než nastal výbuch reaktoru RBMK, byl Jurij na svém stanovišti asi třicet metrů od bloku č. 4. Pak se objevilo na počítači, že starší inženýr u řídícího panelu stiskl tlačítko úplné odstávky reaktoru. Za pár vteřin se ozvala jedna exploze, za ní druhá a s ní rachot. Zhaslo světlo, pak se zase rozsvítilo z náhradního zdroje. Počítač fungoval, ale museli ho zakrýt plachtami, protože se na něj ze stropu valila voda.

„Když jsme otevřeli dveře vedoucí k reaktoru, neviděli jsme nic, jen spoustu páry, dýmu a prachu. Hnal jsem se obvyklou cestou, ale výtah byl v troskách, na schodišti se válely kusy železobetonových nosníků a popraskané nádrže, Ale hlavně tam nebylo světlo. Z devátého patra tryskala spousta vody. Zakrývali jsme počítač… A viděli jsme, jak už vynášejí na nosítkách jednoho z kamarádů…“

Kijev tu noc spal, spalo i městečko pracovníků elektrárny Pripjat, spala celá Ukrajina a nikdo ještě netušil, jaké obrovské neštěstí všechny postihlo… Moskva zareagovala až za tři týdny. Tovaryšť Michail Gorbačov v rámci “glasnosti” mlčel jako hrob. Po třech týdnech pronesl 14. května 1986 srdceryvný proslov: “Potkala nás tragédie, nehoda na jaderné elektrárně Černobyl. Způsobilo to bolest mnoha sovětským lidem a vyvolalo paniku v zahraničí…”

Pak přikryli reaktor železobetonovým sarkofágem. Ten ale moc nevydržel, byl také stavěn rychle, většinou z vrtulníků, zalévaný betonem. Brzy začal praskat a radiace unikala. Prasklinami pronikal dovnitř déšť i sníh, ale také krysy. Bylo třeba udělat nový. Zástupci Ukrajiny a francouzského sdružení Novarka, vítěze konkurzu, podepsali v roce 2008 v Kyjevě smlouvu o stavbě nového sarkofágu nad havarovaným reaktorem v černobylské jaderné elektrárně, kterou nyní zakryje plášť z oceli. Plášťová plocha bude 190 metrů široká a 200 metrů dlouhá, aby zakryla reaktor a radioaktivní palivo. Výroba nového pláště o velikosti dvou fotbalových hřišť by měla stát 1,4 miliardy dolarů. Stavba potrvá asi pět let, tedy do roku 2013, aby poté nejmíň na dalších sto roků neprodyšně kryla asi 160 tun radioaktivního odpadu…

Kde vzít finanční prostředky? Nejméně 550 milionů eur, skoro 13,3 miliardy korun, se podařilo shromáždit na dárcovské konferenci pořádané 19. dubna k 25. výročí tragické havárie na černobylské jaderné elektrárně v Kijevě pro financování stavby nového krytu nad jaderným reaktorem v Černobylu, poškozeným při tragickém výbuchu. Oznámil to francouzský premiér Francois Fillon, který konferenci předsedal jako zástupce Francie a její Navarky, a zároveň prezident skupiny G8.

Vláda České republiky na svém zasedání dne 13. dubna 2011 schválila poskytnutí mimořádného jednorázového peněžního daru ČR do Fondu pro nový sarkofág reaktoru v Černobylu ve výši 2,6 milionu EUR v roce 2012. O poskytnutí daru informoval prezidenta Ukrajiny náměstek ministra zahraničních věcí ČR Vladimír Galuška, s nímž jsem v New Yorku jako s velvyslancem ČR při OSN připravoval v roce 1993 reportáž o české misi při OSN. Když byla před dvěma roky v Paříži dárcovská konference pro tzv. Palestinu, činila světové pomoc přes 7,5 miliardy USD. Velkou část těchto peněz utratili v Egyptě lokální Arabové, co si říkají Palestinci, na nákup cementu a armatur pro stavby nelegálních tunelů pro pašování zbraní…

Kdyby se propočítaly náklady, vynaložené na havárie všech reaktorů, značně by to levnou atomovou energii prodražilo. I navzdory jaderným fandům, co věří neustále v dávné ideály komunismu. Naděje však umírá předposlední, až poslední umírá člověk. Stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Sugesce léčí jako placebo. I proto vzniklo ukrajinské ministerstvo pro mimořádné situace, které by se mohlo jmenovat CK Černobyl Tours.

Welcome v jaderném pekle! Na milion zvědavců ročně by mělo navštívit Černobyl a Pripjať. Kdysi horor, dnes turistická atrakce. Patnáctkrát vyšší radiace prý neuškodí. Stačí si vzít dozimetr. Inu, když jde o peníze, jdou všechna rizika stranou. Zvláště pro Japonce, kteří se do „zóny smrti“ a Pripjati jen hrnou, aby věděli, co je za čtvrt století čeká v okolí Fukušimy. Nedotýkat se pohozených kovových předmětů, hřibů, mechu a vody..

Sovětská totalita a její hrůzy prostě přitahují. Poněkud zvrácené choutky snobských měšťáků. Vězni sovětského režimu se někdy ocitli až v gulagu ve Vorkutě, místě ležícím asi 200 kilometrů za polárním kruhem. V zimě minus padesát, v létě se tam nedá vydržet kvůli komárům. Ve 30. letech zde vznikl gulag. Obyvatelé dnešní Vorkuty jsou zčásti potomky vězňů. Město se nyní rozhodlo ze svého dramatického osudu něco vytěžit. Už se našli první investoři, kteří vložili peníze do projektu na přebudování lágru na turistické centrum, ve kterém by zájemci pocítí to, co kdysi skuteční političtí vězni. Nevím, kdo by dnes toužil přespat v Osvětimi, aby zjistil, jaké to bylo před smrtí Cyklonem B…

„Vloni k nám přijel celý vlak lidí, kteří si přáli pobýt za peníze v takovém koncentračním táboře – občané USA, Austrálie a Polska,“ dodal starosta města, který chce nabídnou zahraničním turistům pobyt za ostnatým drátem, spánek na tvrdé pryčně, stravu více než dietní a povinnost tvrdě pracovat, což obézním zaoceáncům alespoň pomůže zbavit se přebytečných kilogramů…

Stejné záměry mají i jinde v Rusku. Vedení moskevské vyšetřovací vazby Butyrka i petrohradské věznice Kresty hodlají z kobek vybudovat hotelové pokoje. Peníze, které získají od turistů chtějí využít i na stavbu nových věznic. V Lotyšsku už do bývalé věznice KGB v Liepaji zavírají za pouhých 5 eur na den turisty, kteří si chtějí prožít třeba i vlastní popravu, samozřejmě jen virtuální. Ruský teror je zkrátka v módě; kdo nebyl na dovolené v gulagu nebo v černobylském sarkofágu se speciální dávkou radioaktivního jódu, není prostě “in”… A vydělané hřivny se budou odečítat z miliardového dluhu za nové opláštění reaktoru.

Inu, fakta jsou fakta, byť se opět mým vzácným nickům nebudou pozdávat, ale to je asi tak všechno, co s tím mohou udělat…

Reklama:
  1. 1 Trackback(s)

  2. Led 15, 2016: hampton bay fans

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *