Vyjde jaderná energie na víc než odnovitelné zdroje?

19. Duben, 2011 – 11:59

To bylo pošklebování slunci, větru a vodě. Nakonec si patrně sice připlatíme, ale za skutečně čistou energii to stojí, ne? Aby stát mohl obnovitelné zdroje energie financovat, bude totiž muset zdražit elektřinu. Oproti letošnímu roku celkový objem příspěvků na obnovitelné zdroje stoupne asi na 27 miliard korun. Loni nás stál příspěvek na obnovitelné zdroje elektřiny 166 Kč za každou odebranou MWh, v roce 2011 by se měl zvýšit na přibližně 597 Kč.

To je dost, ovšem co s tím, když Německo ruší atomové elektrárny. A ostatní místo do solární energie začnou cpát peníze do nového sarkofágu v Černobylu. Jako by tam těch eur bylo málo. A to jsem nad ukrajinskými Greenpeace kroutil hlavou, spíš tedy nad jejich bojem s větrnými mlýny. Částkou 110 miliónů eur (asi 2,6 miliardy korun) přispěje Evropská komise na výstavbu nového „obalu“ nad černobylským jaderným reaktorem, řekl předseda Evropské komise José Manuel Barroso. A soudruhů se musí věřit.

A to už do černobylského fondu loni vložilo 29 zemí a EU 864 milionů eur a jsou třeba další stamilióny. Pak prý ještě 740 miliónů eur do konce století, aby byl černobylský čtvrtý reaktor bezpečný, pokud jde o únik radioaktivity. Česko dá do té srandy 2,6 miliónu eur … A do čeho vlastně? Do nového sarkofágu. Takže jen smluvní fakta: Zástupci Ukrajiny a francouzského sdružení Novarka, vítěze konkurzu, podepsali před třemi roky v Kyjevě smlouvu o stavbě nového sarkofágu nad havarovaným reaktorem v černobylské jaderné elektrárně, kterou nyní zakryje plášť z oceli.

Plášťová plocha bude 190 metrů široká a 200 metrů dlouhá, aby zakryla reaktor a radioaktivní palivo. Výroba nového pláště o velikosti dvou fotbalových hřišť by měla stát 1,4 miliardy dolarů. Peníze poskytli dárci a Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj. Vedle ocelového pláště bude vybudováno také úložiště radioaktivního odpadu. Stavba potrvá asi pět let, tedy do roku 2013, aby poté nejmíň na dalších sto roků neprodyšně kryla asi 160 tun radioaktivního odpadu. Třeba ale nastane příští rok ten slibovaný konec světa a lidstvo ušetří nejvíc…

První železobetonová kobka kolem reaktoru RBMK byla dokončena v listopadu 1986. Sedm měsíců po havárii, která se stala 26. dubna. Uvnitř sarkofágu zbyl podivný sloup, vytvořený jaderným palivem, jež se v průběhu tragické havárie protavilo skrz několik podlaží budovy. Těžko kontrolovatelná masa se ale začala rozpadat a vytvářela jemný prach. Z obav, že by toto vysoce radioaktivní prašné skupenství mohlo unikat skulinami ven, začali Ukrajinci sarkofág zevnitř kropit vodou. Ta však urychlila korozi, která hrozila zhroucením celé konstrukce. Do rozpadajícího se sarkofágu navíc pronikaly myši, ptáci i déšť a sníh, takže se uvnitř tvořily i sněhové závěje.

Nakonec mírný optimismus, pokud v roce 2012 konec světa nebude. Evropa a svět se odklánějí od jádra. Německo a Švýcarsko, které nedávno vyhlásily dočasné moratorium na nové jaderné elektrárny, následovalo i Japonsko, jež před nedávnem zasáhlo zemětřesení a následná vlna tsunami poškodila nukleární elektrárnu Fukušima. Japonská vláda se rozhodla vsadit na výrobu energie prostřednictvím solárních elektráren. Nejvýrazněji solární panely v Evropě k ohřevu vody či topení využívají Německo a Řecko. Podle nedávné studie Evropské federace solárně termického průmyslu je v čele žebříčku evropských zemí Německo s více než 6 miliony čtverečních metrů. Řecko má zhruba tři miliony.

Celkem loni činila veškerá zasklená plocha instalovaných kolektorů v Evropě přes 16 milionu metrů čtverečních. Světovému trhu kraluje Čína, která je světově největším investorem do čisté energie, do níž investovala přes 54,4 miliard dolarů. Navíc ohlásila motivační plán „Zlaté slunce“ a do roku 2020 chce zdvojnásobit podíl obnovitelných zdrojů. Všem, co přesně vědí, jaké má Čína skutečné záměry, se omlouvám. Mé kontakty fakt ještě do nejvyšších stranických struktur nesahají. Na druhém místě se umístilo Německo a z dalších členských zemí EU zabodovala Itálie, která skončila na čtvrtém místě. Zbytek EU jako celek skončil na místě pátém. Celková instalovaná plocha slunečních kolektorů v Česku loni meziročně vzrostla o více než 26 procent na téměř 165 000 metrů čtverečních, přesto jsme skoro na posledním místě…

Celková instalovaná plocha těchto kolektorů loni meziročně vzrostla o více než 26 procent na téměř 165 000 metrů čtverečních, což oproti roku 2005 znamená téměř dvojnásobek. Faktem však zůstává, že kdyby teoreticky byla slunečními kolektory pokryta celá Evropa, znamenalo by to roční výkon asi tolik megawattů, kolik jich rměsíčně vyrobí jedna jaderná elektrárna… Prakticky by však s moratoriem na výstavbu nových AE byl tento údaj pouze v rovině teoretické.

Inu, zřejmě však nyní vítězí větrné, solární a vodní elektrárny. Máme se nač těšit, tedy spíš naše portmonky… Na dálku se omlouvám Ing. Juriji Tichému z kyjevské organizace Zelené světlo, s nímž jsem šel v nejedné protičernobylské demonstraci

Reklama:
  1. 1 Trackback(s)

  2. Led 15, 2016: hampton bay fans

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *