Řád žebravých mnichů káže vodu a pije víno!

19. Září, 2008 – 18:12

Papež Benedikt XVI. přicestoval počátkem září 2008 na čtyřdenní návštěvu Francie, v jejímž rámci navštívil významné poutní místo Lurdy. Nejvyššího představitele římskokatolické církve na pařížském letišti Orly uvítal francouzský prezident Nicolas Sarkozy s chotí Carlou.

Papež pronesl ve Francii jedenáct projevů a kázání a navštívil mariánský svatostánek Lurdy na jihozápadě země, který je druhým nejnavštěvovanějším poutním místem katolíků po Římu a kde se před 150 lety údajně zjevila Panna Maria.

Papež odsoudil zbožňování peněz a touhu po moci jako kořen všeho zla a vyzval společnost, aby se od něho odklonila. V kázání při mši za účasti 260 000 lidí na prostranství před Invalidovnou řekl, že toto „modlářství“ odvrací člověka od jeho skutečného poslání.

Neukojitelná hrabivost je „modlářství, těžký hřích, skandál, mor“, řekl papež věřícím, mezi nimiž bylo velmi mnoho mladých lidí.

Mezi přítomnými byli také předseda francouzské vlády François Fillon s manželkou, několik dalších členů vlády a bývalá francouzská první dáma Bernadette Chiraková.

Měl jsem podobnou čest, když jsem se zúčastnil přijetí poutníků papežem Janem Pavlem II. ve speciální kryté hale za zdí Vatikánu. Navštívil jsem Betlém, kde se zrodil Ježíš, vzdal úctu nejposvátnějšímu místu křesťanů v Jeruzalémě, jímž je Chrám Božího hrobu…

Slova Benedikta XVI. jsou inspirativní, ale možná by měl i on vést Vatikán ve stopách dávného řádu jezuitů, jak se o tom zmíňují autoři Jirí Novotný a a František Polák ve své knize:“Tajné dějiny jezuitů“

Jezuitské učení vždy razilo heslo: ”chudoba, hanba, pokora”. Proto byl ustanoven řád Tovaryšstva Ježíšova, který se veřejně prohlásil za řád žebravých mnichů.

Tento žebravý řád nesměl mít stálé jmění a musel žít jen z darů a podpor věřících a z nejistých almužen, jak to potvrzuje papež Pius V. v bule ze dne 7. července 1571.

Dnes řád vlastní ohromná bohatství a sám bohatých vrstev po celém světě důmyslně používá. Zásluhou jezuitskému řádu je dnes nejbohatším státem světa Vatikán, který má tři hlavní zdroje svých bilionových příjmů.

Tradiční „groš svatého Petra“ jsou dary věřících osobně určené římskému papeži, dále je to Institut církevních záležitostí, tedy vatikánská banka založená roku 1887, jejíž rozpočet představuje asi osm miliardy dolarů. Třetím a zřejmě nejvýnosnější zdrojem jsou vlastní finanční investice do různých mezinárodních monopolů, pozemků apod.

„Svatá“ stolice disponuje velkým množstvím akcií a provádí rozsáhlou obchodní a finanční činnost. Vlastní značné nemovitosti po celé Evropě i v Latinské Americe a účinně spolupracu-je s mezinárodními bankami a monopoly.

Kapitál Vatikánu je většinou uložen v Itálii. Jeho hodnota vzrostla zejména za vlády diktátora Mussoliniho, který daroval „Svaté“ stolici 80 milionů dolarů v italských lirách a cenných státních papírech.

Kromě toho Vatikán vlastní 482 hektarů orné půdy, včetně několika tisíc hektarů přímo v katastru Říma. Ovšem největší příjmy plynou do Vatikánu z finanční účasti v různých podnikatelských firmách.

„Svatá“ stolice byla akcionářem největší italské stavební firmy Generale immobiliare a velké prostředky vložila i do Institutu pro rekonstrukci průmyslu, který kontroluje největší společnosti země: loděnice, námořní společnost Italia, leteckou společnost AI, telefonní síť, trust hutnických závodů, vyrábějících 90% litiny v Itálii.

V roce 1969 Vatikán kontroloval zahraniční akcie v hodnotě 5 miliard dolarů, což bylo dvakrát víc než v případě Velké Británie. „Svatá“ stolice ukládá svůj kapitál nejen do stavebnictví či prodeje minerálních vod, ale rovněž do heren v San Remo a Monte Carlo…

Vatikán vlastní značné množství zlata, jehož převážná část je ukryta na jedné vojenské základně v USA.

Dalším zdrojem příjmů je turistický ruch, k němuž patří i různá svatá procesí a poutě do Říma. Statisíce věřících, přijíždějících do svatého města, nejsou zpravidla ubytovány v hotelích, ale ve 126 klášterech, které mají pro tyto účely k dispozici 12 000 cel.

Hlavním zdrojem příjmů je obchod se suvenýry a „svatými“ předměty. Doplňkové příjmy poskytují filatelie a numismatika, zaměřené rovněž na návštěvníky Vatikánu.

Vatikán má také svou rozhlasovou stanici, vysílající ve 24 jazycích, a televizní studio, které obnovilo svou činnost v roce 1983… Kromě toho papežovi patří jeho letní rezidence za hrani-cemi Říma – Castel Gandolfo…

Vsuvky: Papež Pavel VI.- Camillo Borghese (1605 – 21), se snažil se odstraniti spor v domě Habsburském mezi císařem Rudolfem II. a jeho bratrem Matiášem, staral se o volbu Ferdinanda II. za císaře a platil mu měsíčně 10.000 zlatých na válku… (Ottova encyklopedie)

Cesta Borgiů na výsluní evropské politiky byla provázena řadou skandálů, uplácení, protěžování příbuzných a dokonce i mnoha zločiny… Jednoznačně lze říci, že Borgiové se na poměry své doby dopouštěli ve stejné míře stejných zločinů jako většina soudobých mocných šlechtických rodin… Týká se to zejména papeže Alexandra VI. a jeho dětí Cesara Borgii a Lucrezie Borgie. (Wikipedia)

Kniha „Židovské myšlení jako inspirace“ autora Josefa Blahy je z velké části souborem článků, které vyšly v Křesťanské revue v letech 2000–2006. Jedná o články, které byly otištěny ve Zpravodaji křesťanů a Židů (Opovrhování Tórou jako modloslužba, Paul Celan – svědek holocaustu, Franz Rosenzweig a Martin Heidegger a jeho vztah k některým židovským myslitelům) v letech 2005–2007.

Ve svých úvahách se autor snaží o propojení Písma svatého Starého zákona s filosofií 20. století. Věnuje se především Tóře (pěti knihám Mojžíšovým), dále prorokům…

Možná by si z Řádu žebravých mnichů měli vzít ponaučení nejen ve Vatikánu, ale i české církve. Naše vláda jim totiž chce dát 83 miliard korun ve splátkovém kalendáři na šedesát let, úroky za tuto dobu udělají z této sumičky asi 270 miliard. Jako náhrada od státu za zabavený majetek po roce 1948.

Jako vždy se při podobných zvěstech zhluboka nadechnu a uslyším slova svatého Matouše:

„Ježíš vešel do chrámu a vyhnal prodavače a kupující v nádvoří, zpřevracel stoly směnárníků i stánky prodavačů holubů. Je psáno: Můj dům bude zván domem modlitby, ale vy z něho děláte doupě lupičů…“

Jiná doba, jiný mrav. A máme tady rok 2008 a s ní gigantickou „církevní“ hypotéku na 270 miliard se splatností na šedesát let. Není to těžký hřích, když Řád žebravých mnichů káže vodu a přitom velkými doušky pije víno…?

Že by bylo zapotřebí uplést nové důtky na kupčíky…?

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *