Proč mi havárie v AE Fukušima stále víc připomíná Černobyl…?

27. Březen, 2011 – 20:27
V Kyjevě na demonstraci proti AE Černobyl... Foto: Břetislav Olšer

V Kyjevě na demonstraci proti AE Černobyl... Foto: Břetislav Olšer

Věřím, že japonské reaktory v AE Fukušima nebudou mít stejný tragický osud jako reaktor č. 4 RBMK v AE Černobyl. Přesto se mi den ode dne zdá, že některé situace jsou skoro identické. Zatím jen v oblasti vládního a firemního zatloukání.

O explozi RBMK před čtvrt stoletím se také dlouho pořádně nevědělo, co se stalo a čím to hrozí. Tovaryšť Gorbačov v rámci „glasnosti“ mlčel jako hrob. Po třech týdnech pronesl 14. května 1986 srdceryvný proslov: „Potkala nás tragédie, nehoda na jaderné elektrárně Černobyl. Způsobilo to bolest mnoha sovětským lidem a vyvolalo paniku v zahraničí.“ Michail Gorbačov

Kolem Fukušimy také stále slyšíme, jak se u nás nic neděje, jak se uniklý radioaktivní oblak rozplývá, až se brzy rozpustí. Paní Drábová nás krmí svými optimistickými výroky o tom, že stav v Japonsku je sice vážný, ale ne zoufalý. Provozovatel Fukušimy – firma Tepco – odčerpává zamořenou vodu ze čtyř energobloků elektrárny Fukušima 1. Radioaktivní voda způsobila již ozáření desítky pracovníků. Tři skončili v nemocnici, kde dva leží, neboť pracovali ve vodě bosí a popálilo je záření beta. Hladina radioaktivity byla desetitisíckrát vyšší, než je běžná. Ve vodě v budově turbogenerátoru druhého bloku reaktoru bylo naměřeno 2,9 miliardy becquerelů v kubickém centimetru, uvedla společnost Tepco. Je to desetimilionkrát víc, než kolik se běžně v chladící vodě naměří. Záření pochází z radioaktivního isotopu jódu 134. Naměřeno ale bylo i záření z jódu 131, cesia 134 a cesia 137.

Společnost Tepco přiznala, že ozáření technici pracující u třetího bloku nebyli informováni o tom, že tam budou vystaveni drasticky vysokým hodnotám záření. „Kdyby řádně fungovaly informační toky, mohlo se možná nehodě zabránit,“ řekl jeden z manažerů deníku Jomiuri. Problémy se pozvolna vynořují. Dva týdny před zemětřesením podalo TEPCO kontrolnímu úřadu pro dohled nad jadernými zařízeními zprávu, v níž přiznal falšování dat o kontrolách a údržbě na všech šesti reaktorech právě v elektrárně Fukušima 1. Společnost TEPCO dále přiznává, že celková kontrola elektrických rozvodů ovládajících ventily termoregulace reaktorů nebyla za posledních jedenáct let vůbec provedena! Inspektoři kontrolu prováděli jen zběžně a data o údržbě do zprávy falšovali.

Faktem též je, že kontrola a údržba se rovněž nevztahovala na motory vodních pump chlazení a dieselové agregáty elektrické energie. Kontrolní úřad dva dny po obdržení tohoto hlášení – asi týden před zemětřesením – vydal prohlášení, že považuje „dlouhodobou kontrolu a údržbu za neadekvátní a rozsah pravidelných kontrol za nedostatečný“.

Stejná situace byla před explozí také v Černobylu. Zatajování faktů, prodlužování radioaktivní zóny a radioaktivní mrak nad Evropou i Amerikou. Jen v příčinách havárie je rozdíl. Místo selhání lidského faktoru v Japonsku hrála hlavní roli vlna tsunami. V případě reaktoru RBMK se o problémech vědělo, proto byl rok před explozí nařízen mimořádný režim, který se však samovolně změnil po delším čase v režim běžný. Ostražitost opadla a to byl začátek konce. Tragédie zabila 26. dubna 1986 v 1 hodinu 23 minut a 40 vteřin na místě 31 lidí, z toho 28 zemřelo na následky silného ozáření, dalších 130 bylo zraněno a 134 vlivem radiace onemocnělo.

Z okruhu „zóny smrti“ – asi 30 kilometrů kolem Černobylu – bylo během následujícího dne evakuováno přes 120 tisíc obyvatel, z nichž zhruba dva tisíce zemřely v průběhu příštích let na následky radioaktivního ozáření. Celkem zemřelo 3940 lidí z 600 tisíc zasažených nějakým způsobem radiací. Hlavní inženýr N. M. Fomin a jeho zástupce Djatlov byli za nedodržení bezpečnostních předpisů odsouzeni k deseti letům vězení.

V Gomelu jsem měl možnost hovořit s ing. Jiřím Beránkem z MAAE ve Vídni.

Černobylská exploze vymrštila do ovzduší množství radioaktivních izotopů a rozvála je po celé Evropě, mnozí členové Greenpeace tvrdí, že to bylo až padesát tun smrtících škodlivin…

“Podle měření a průzkumů expertů Agentury pro atomovou energii se jedná o stovky kilogramů a ne o tuny! Nad Moravou, nejvíc nad Jesenickem, byl rozptýlen radioaktivní jód 131, jehož poločas rozpadu je pouhých osm dnů. Podle našich výpočtů se jednalo o množství asi třinácti gramů,” konstatoval ing. Jiří Beránek.

Mluvilo se také o značném množství úmrtí v Bělorusku a Ukrajině následkem radioaktivního zamoření…?

“Pokud se výrazně zvýšil počet vážných onemocnění, bylo to víc ze stresu, než z ozáření. Šlo o nemoci vysokého tlaku a infarkty. Nejhorší chorobou z radiace je leukémie, jejíž výskyt se povážlivě rozšířil. Také záněty štítné žlázy ovlivnil černobylský únik radioaktivních izotopů, hlavně jódu. Mnozí pacienti ale trpěli těmito příznaky už před havárií, teď se jejich stav sice zhoršil, ne však vlivem zamoření, ale proto, že dřív jezdili do lázní každý rok, nyní jednou za pět let…”

Takže ČT uváděných 125 tisíc mrtvých následkem havárie v Černobylu jsou velmi zavádějící informace. Tajily se problémy rovněž v USA v bloku Three Mile Island 2 s tlakovodním reaktorem o tepelném výkonu 2772 MW. Provozovatel americké elektrárny MetEd nechal reaktor zkolaudovat už po třech měsících zkušebního provozu, přestože se během něho objevilo několik závad. Hlavní bylo ušetřit na daních přes sto milionů dolarů.

Reaktor byl havarijně odstaven, příčinou zaseklého ventilu, který reguluje tlak v tomto okruhu, ale začal pomalý únik chladící vody z primárního chladícího okruhu, jenž nebyl včas odhalen. Následkem toho došlo ke značné ztrátě chladicí vody a k rozsáhlému tavení aktivní zóny.

“Tak se přihodilo, že se zablokoval pojistný ventil, přestaly fungovat chladící čerpadla a reaktor se roztavil. Poté se ucpaly filtry ve větracích komínech a k nebi nekontrolovatelně unikaly radioaktnivní plyny. A jelikož se společnosti MetEd “záhadně ztratily” záznamy z měřících zařízení o průběhu havárie, nelze dodnes přesně vyhodnotit, kolik radioaktivních látek uniklo,” tvrdí Dr. Ernest Sternglass, profesor radiologie na Pittsburgské univerzitě.

Lidé byli vystaveni mnohem vyšším dávkám, než je oficiálně uváděno,” říká Dr. Bernd Franke, ředitel Institutu pro výzkum energie a životního prostředí, který prováděl rekonstrukci úniku radioizotopů. “Podle našich studií zde počet úmrtí na rakovinu stoupl mnohonásobně proti federálnímu průměru…”

Ve vzorcích pitné vody po havárii ve Fukušimě se nyní zvýšila koncentrace jodu na 210 becquerelů na kilogram, normy pro děti připouštějí 100 becquerelů. Úřady tvrdí, že současný stav vody neznamená bezprostřední ohrožení zdraví pro dospělé. Kojenci jsou podle expertů extrémně citliví na radioaktivní jod, jenž může způsobit rakovinu štítné žlázy. Přesto se radioaktivita v oblastech kolem poškozené elektrárny objevila kromě pitné a mořské vody také ve špenátu, mléce, řepce, jedlé chryzantémě a nejnověji rovněž v brokolici.

Stejně jako v případě vody, japonští experti tvrdí, že kontaminace není natolik vysoká, aby bezprostředně ohrožovala lidské zdraví. Úřady přesto zastavily distribuci určitých potravin z regionu. Spojené státy jako vůbec první země zakázaly dovoz mléka, ovoce a zeleniny z oblastí kolem elektrárny. Z Tokia už mezitím dočasně stáhlo ambasády 25 zemí, například Německo, Švýcarsko a Finsko. Jenom v úterý se z Tokia nebo vůbec z Japonska odstěhovalo osm velvyslanectví. Některá našla dočasné útočiště v Ósace.

A nyní pár prohlášení předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové, kterou zřejmě opatření v Německu či Francii nechávají chladnou:

Exploze v Černobylu byly vyvolány velmi prudkým nárůstem výkonu, protože tam na rozdíl od Fukušimy nedošlo k zastavení štěpné řetězové reakce. I když se také jednalo o výbuchy páry a vodíku, jejich síla byla daleko větší. Dlouhotrvající požár v Černobylu byl způsobený hořením grafitu, který se v reaktoru typu Fukušimy nevyskytuje. „Podstatné ve Fukušimě je to, že situace se zhoršila až desítky hodin po odstavení reaktorů. Radiace velmi prudce klesá s časem, který uplyne od zastavení štěpné reakce. To je také velký rozdíl od Černobylu,“ informovala Drábová.

Uniklá radiace se Česka nedotkne nijak. „Důsledky v každém případě zůstanou omezeny na Japonsko, a to zejména na jeho severní část. I kdybychom tu za čtrnáct dní nebo měsíc něco z Fukušimy naměřili, tak to budou stopové hodnoty, které nás, Evropu, rozhodně neohrozí.“ zdůraznila Drábová s tím, že radiace ohrožující život a zdraví neovlivní ani japonské sousedy, výraznějšímu nebezpečí by totiž neměli být vystaveni ani obyvatelé Tokia, které je od Fukušimy vzdáleno 250 kilometrů.

Dopad radiace z Japonska na zdraví Evropanů je zcela vyloučen. Právu to řekla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. „Strašící výraz bulvárních médií,“ tak ve středu okomentovala zprávy o „radioaktivním mraku“ nad střední Evropou. Podle ní jsou nad starým kontinentem jen sotva měřitelné jednotlivé částice unášené prouděním vzdušných mas. V ČR navíc doposud nebyly změřeny.

„Havárií v elektrárně Fukušima nemůže být Česká republika ovlivněna,“ řekla Drábová. Vzdálenost 10.000 kilometrů je podle ní natolik velká, že i kdyby do ČR po čtrnácti dnech či měsíci doletělo stopové množství radioaktivních látek z úniku v Japonsku, žádné ohrožení to nebude představovat. „Není to důvod k žádným ochranným opatřením,“ prohlásila.

Předsedkyně SÚJB zopakovala, že české atomové elektrárny jsou bezpečné a jejich provoz s událostmi v Japonsku nijak nesouvisí.

Vývoj situace v poškozené jaderné elektrárně Fukušima 1 je nepředvídatelný, uvedl v pátek 25. března japonský premiér Naoto Kan. Úřady mezitím v tichosti rozšířily pásmo kolem elektrárny, jež by mělo být evakuováno. Pracujeme na tom, aby se nezhoršovala. Musíme být nanejvýš ostražití,“ citovala premiéra Kana ČTK.

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *