Jedna lež za druhou, ale opět ani slovo o tom, že za vším je ropa…

20. Březen, 2011 – 10:01
OSN v New Yorku je místem, kde se rozhodlo také o Libyii... Foto: Břetislav Olšer

OSN v New Yorku je místem, kde se rozhodlo také o Libyii... Foto: Břetislav Olšer

Když jsem psal blog o českých politicích pod přiléhavým názvem: „Lžete, pane ministře. Ne, to vy lžete, pane poslanče“, netušil jsem, že podobný titulek by mohl být rovněž o akci „ropných spojenců“ v Libyi. Humanista Havel si mne spokojeně ruce. Zase se zabíjejí. Pravda a láska vítězí.

A jedna lež stíhá druhou, česká televize vše líčí v přímém přenosu, ale o tom, že vše se točí kolem ropy, ani slovo. Ani pan Petránek, ani arabští žurnalisté, ani proslulý český vojenský analytik Koller. Nikdo nemluví o protestech lidí v západních zemí, kteří jsou proti napadení Libye. Zkrátka pokrytectví a nic než po Bártovsku řečeno „informace, jež se ukázaly jako mylné“. Vlastně se o nich mluví, ale pouze jako o „lidských štítech“ Kaddáfího, nositele československého Řádu bílého lva. Ještě že už žádný kovboj netrousí blbosti iráckého typu: Neseme svobodu a mír pro libyjský lid… Alespoň nějaké novum.

Kdyby Kaddáfí stokrát dodržel rezoluci OSN, nic by mu to nepomohlo. Dávno pečlivě připravovaný útok na Libyii by byl uskutečněn. A vše by se považovalo jako Kaddáfího hra, který vše svádí na al-Kájdu. Je to jen trénink spojenců v čele s USA a NATO. Že se politici nestydí? Kdysi Rumsfeld poplácával po zádech Hasajna, když mu dodávaly USA zbraně, pak ho pověsili. Po použití popravit. Británie vydala v září 2009 vraha Midžrahího, který mohl za to, že v letadle znad skotským Lockerbie zahynulo 259 pasažérů a členů posádky… Po udobření s Kaddáífím podepsala zadlužená britská těžařská společnost BP, průšvihářem z Mexického zálivu, smlouvu na průzkum dalších nalezišť ropy za 900 milionů dolarů. Je totiž značný rozdíl v obchodu s ropou; buď je nutné za ni platit, nebo ji vlastnit a mít ji za babku. Patří snad dnes ropná pole v Iráku iráckému lidu…?

Po udobření s Kaddáífím podepsala zadlužená britská těžařská společnost BP, průšvihářem z Mexického zálivu, smlouvu na průzkum dalších nalezišť ropy za 900 milionů dolarů. Je totiž značný rozdíl v obchodu s ropou; buď je nutné za ni platit, nebo ji vlastnit a mít ji za babku. Patří snad dnes ropná pole v Iráku iráckému lidu…? Navíc se opět opakuje sinusoida – pokud je ropa levná, nakoupí se miliony tun této suroviny, jakmile přijde krize, možná uměle vyvolaná jako právě v Libyii, prodá se za zvýšenou cenu. Na jednom barelu jsou tak milionové zisky.

Perpetuum mobile ropného obchodu… Nakup, prodej, zisk, nákup, prodej, zisk… Nahoru, dolů, nahoru, dolů… Neúprosná pravidelnost. Představme si skutečnou inkriminovanou sinusoidu cen ropy tyou Brent pouze za jeden rok. Pátého prosince 2007 činila cena barelu 88, 49 USD, 3. července 2008 už to bylo 146, 08 USD, 18.září 2008 barel USD byl barel už za 95.19 USD, o čtyři dny později vyskočila cena na 105.76 USD, ale 1. prosince 2008 klesla na 47, 89 USD…

Důvodů, proč se vedou války o ropu je víc. Například podnik Halliburton, který patřil Richardu Cheneymu, bývalému viceprezidentovi USA, je držitelem hlavních kontraktů americké vlády v Iráku a v Afghánistánu. Pentagon tvrdí, že firma Halliburton drastickým způsobem přehání své náklady, jež účtuje americké vládě… Kvůii korupci byla stíhána i americká inženýrská firma KBR – součást koncernu Halliburton…

Libye teď proto čelí masivnímu útoku koaličních sil. K francouzským letounům se přidaly britské a americké síly. USA současně převzaly velení. Z amerických i britských lodí a ponorek bylo vypáleno 112 střel Tomahawk. Nasazení britských sil potvrdil premiér David Cameron. Nejvíc si ale patrně sype popel na hlavu pan Berlusconi, který své bývalé italské kolonii slíbil před třemi roky zaplatit za koloniální příkoří pět miliard v investicích. Dnes má hlavu v pejru nejen kvůli Kaddáífímu, ale také ze soudu, který ho žaluje ze sexu s nezletiletou prostitutkou. Během summitu skupiny G8 v zemětřesením zničeném městě L´Aquila zasedl Kaddáfí se státníky světových mocností k jednomu stolu a Berlusconi mu dokonce políbil ruku. A dojatě prohlásil: “Kaddáfí je můj nejlepší přítel…”

Připomeňme si za těchto dramatických okolností, „vo co gou“. Libye zaplatila pozůstalým z Lockerbie celkem 2,7 miliardy dolarů odškodného. Pryč pak byly doby, kdy americký prezident Ronald Reagan nazýval Muammara Kaddáfího “šíleným psem Blízkého východu” a americká armáda ho málem zabila při odvetných útocích v Libyi. USA si ví vždycky rady. Přerod sponzora terorismu ve světem uznaného vůdce zpečetila americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová svoji návštěvou Libye. Prostě takové obrácení Ferdyše Pištory po muslimsku. Riceová tak potvrzila, že Kaddáfí se napravil a dnes je Washingtonem vydáván za příklad pro ostatní – jmenovitě Írán a Severní Koreu. Libyjci a USA spolu nemluvili přes padesát let, poslední americký šéf diplomacie byl v Tripolisu v roce 1953.

“Zbývá ještě dlouhá cesta, kterou musíme ujít, věřím ale, že tato návštěva dokazuje, že USA nemají trvalé nepřátele,” prohlásila Riceová po uvítání na letišti v Tripolisu. “Má návštěva ukázala, kam až dospěly vztahy mezi USA a Libyí, ale je to teprve začátek příběhu, ne jeho konec,” upozornila. Před schůzkou s Kaddáfím jednala Riceová se svým libyjským protějškem Muhammadem Šalghamem. Posuzovali spolu možnosti spolupráce, především v otázce vývozu libyjské ropy a v otázce Libyjců studujících v USA. Holt, kolikpak z vás tančilo s vlky…?

ve svém čele novodobého Napoleona. Stárnoucí playboy, francouzský prezident Nicolas Sarkozy, se v roce 2008 se oženil s modelkou a zpěvačkou Carlou Bruniovou, jež pochází z Itálie, má však nyní francouzské občanství. A když to nejde v posteli, musí být hrdinou na bojišti. Tak jako Napoleon Bonaparte.

To všechno se odehrálo nedávno. A co se děje dnes? USA, V. Británie, Francie, Itálie a další země, namočeny do toho jsou i arabské země, jako Brutus, když musel si bodnout do Caesara, aby se též potřísnil jeho krví. Z přátel se stali agresoři. Vaše hlava, pane Kaddáfí, pro nás zase tak velkou cenu nemá. Ropa je ropa. Pro jistotu si narychlo odhlasovali v RB OSN rezoluci, aby nebyli kritizováni jako v případě Iráku. Našinec nemůže zapomenout ani na stejné scénáře při bombardování Srbska, Iráku, Afghánistánu…

A mezi hosty ČT 24 byl též armádní analytik Ministerstva obrany ČR Martin Koller, který nedávno v této televizi bezostyšně prohlásil: “Nejkrásnější období si kazetové bomby odbyly ve Vietnamu!” Zřejmě měl na mysli, že se tam mohly plně realizovat. Tak mohlo být shozeno na rozlohu jako dvě a půl Československa přes 12 milionů tun bomb. Další správný člověk na správném místě, zvláště v případě obhajování neobhajitelné agrese v Libyii… Jen aby se rošáda Islámské konference, která je na straně spojenců proti Kaddáfímu, brzy neobrátila proti křesťanskému světu. Docela bych Kaddáfímu věřil, že za nepokoji ve své zemi vidí al-Kájdu a islamisty…

Proč tolik zájmu Západu o bouřící se Libyi a ne o revoluce v Tunisku, Jemenu, Egyptu či v Maroku a Bahrajnu? Pokud to ještě nevíte, tak Libye je totiž největším africkým exportérem ropy; ročně vytěží dvě procenta celosvětové produkce velmi kvalitní suroviny. Pro ni se dají systematicky likvidovat i neposlušní arabští vůdci. Kdo přijde na řadu po Husajnovi a Kaddáfim?

Inu, účel světí prostředky; bin Ládin byl také kdysi spojencem USA, když s nimi bojoval v Afghánistánu proti sovětským vojákům. Každý jsme stvořitelem nějakého toho monstra. Frankenstein nebyl rozhodně sám…

Reklama:
  1. 1 Trackback(s)

  2. Led 15, 2016: hampton bay fan

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *