„Já sem se těšil na tu medaili, daj-li mně ji, anebo nedaj-li…“

8. Březen, 2011 – 9:08
Václav Havel těsně po divoké amnestii... Foto: Břetislav Olšer

Václav Havel těsně po divoké amnestii... Foto: Břetislav Olšer

Kdo by si rád nezavzpomínal na komedii z roku 1932, v režiii Martina Friče: „Anton Špelec, ostrostřelec“. Vlasta Burian do sebe lije liquére a zklamaný, že nedostal medaili, si zpívá: „Já sem se těšil na tu medaili, daj-li mně ji anebo nedaj-li, a kdybych se náhodou znova narodil, tak bych se zmačkal a pak vyhodil…“

Napadl mě tento popěvek ve chvíli, kdy jsem si přečetl další „mírovou iniciativu“ exprezidenta na „pouhé jedno volební období“ Václava Havla. Je přesvědčen, že v případě pokračování občanské války v Libyi bude nutný vojenský zásah západních zemí. Libyjského vůdce Muammara Kaddáfího označil za „šíleného zločince“, kterého je nutné odstranit. Slyšel jsem ho nadávat na Fidela Castra, ale ne na Condolezzu Riceovou, když se v rámci udobřování s USA objímala se zločincem Kaddáfím.

Zásah spojenců proti Libyi prý může mít různé podoby. Od pomoci tamním povstalcům přes blokádu vzdušného prostoru po cílený útok na místa, kde se schovává Kaddáfí. Proti Havlovi je také v tomto ohledu zásadně současný prezident Václav Klaus. Navíc se Havel s prohlášením o nasazení spojeneckých vojsk se poněkud opozdil. Stejný nápad už měli Britové a další země, které si tak chtějí uchránit své ropné investice. Ovšem, pozor na riziko: Západní „satani“ tak mohou svým vměšováním také udělat mezi muslimy z Kaddáfího mučedníka.

Nebezpečný pseudohumanista Václav Havel se už osmkrát zavile a marně ucházel o udělení Nobelovy ceny míru, přestože jako politický důchodce iniciuje jednu „všímací“ globální mírovou akcí za druhou. Pořádá světová Fóra penzionovaných politiků, resp. Fórum 2000, které si spoluzaložil před lety jako balzám na své zhrzené ego dosluhujícího prezidenta. Existuje i Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97. Samé „mírové zviditelňování“.

(Má údajně schopnost postavit se za to, co je správné, i když ne vždy „výhodné“. Nedělá složitosti tam kde nejsou, je přímočarý a pojmenovává věci přímo… Napsal jeden bloger.)

Kde je ta pravda, co vítězí nad lží a nenávistí? Kde jsou mé zlaté parohy, jeskyňky mě nesou… Všem se Havel však spíše jeví jako slon v porcelánu, jenž činí svá složitá rozhodnutí v afektu. Viz. divoká amnestii v roce 1990, kterou způsobil sice tisícům svým soukmenovcům z vězení radost, ale ostatním občanům na svobodě spoustu bolesti. A zavinil, že se od té doby ve vězeních skoro nepracuje, poněvadž jím prouštění vězni se podíleli na zakázkách různých firem, jež tím pádem zbankrotovaly a dnes už do nového kšeftu s věznicemi nechtějí jít ani omylem… Vím o tom z Heřmanic i z Mírova.

Po revoluci pravdoláskový Havel opět šlápl vedle a zrušil téměř celou zbrojní výrobu, hlavně na Slovensku; v Martině a okolí, co víc než slušně vydělávala. Podle Havla byl obchod se zbraněmi neetický. Proto vládní program konverze zbrojního průmyslu počítal takřka s devadesáti procentním útlumem zbrojní výroby do konce roku 1992. Pověstná konverze, jež přinesla nezaměstnanost. Místa, která opouštíme, obsazuje nepřítel. Na československá místa na trzích se tak okamžitě naskočily cizí zbrojovky.

K dalším zviditelňujícím akcím patří i výstavba Knihovny Václava Havla, která je věc podnikatele Zdeňka Bakaly, za jehož sponzorské peníze ve výši 400 milionů Kč architekti nyní připravují přestavbu paláce U Drahomířina sloupu pro potřeby knihovny. V ní bude vše o Václavu Havlovi a jeho mírových snahách. Zkrátka v české historii první památník ještě žijícího exprezidenta. Určitě se tam bude promítat i Havlův první film „Odcházení“…

Havel je též příznivec NATO, tleskal náletům Aliance mj. na Bělehrad, Je i předsedou mezinárodní rady Human Watch. Nedávno on a jihoafrický arcibiskup, nositel Nobelovy ceny za mír Desmond Tutu, v britském listu The Observer vyzývali Čínu, aby propustila letošního laureáta ceny Liou Siao-poa, který si vzal za příklad Havlovu Chartu 77 z bývalého Československa. Ta byla se skrytou pomocí CIA použita k destabilizaci Sovětského svazu.

Mezinárodní výbor pro demokracii na Kubě byl založen v září 2003 na základě iniciativy bývalého českého prezidenta Havla, který v roce 2003 na konferenci „Towards Democracy in Cuba“ v Madridu vyzval jednotlivé státy světa k podpoře těch, kteří usilují nenásilnou formou o demokratizaci Kuby. Nabádal rovněž turisty, aby bojkotovali Kubu. Naštěstí už mám cestu po Kubě a po stopách Ernesta Hemingwaye za sebou.
Havel je zkrátka hrdina, podobající se dávným Napoleonským vojevůdcům, kteří si na návrší vždy před bojem našli bezpečné místečko, vyskočili nazdobeni metály na kůň a pozorovali, jak se v jejich jménu tam dole v údolí mordují vojáci. Asi tak, jak dopadají ti američtí dnes v Iráku, kde se počet obětí spojeneckých sil blíží šesti tisícům. Anebo jak si spokojeně mnul Havel ruce, když NATO bombardovalo Bělehrad a Srbsko. Že by se Česko prezentovalo kromě vojenských misí v Afghánistánu a Iráku také v Libyii?

Žádné ponaučení z Iráku, pane občane Havle? Možná vás následující fakta inspirují k další „mírovce“. Před několika lety na hlavu poražený Taliban v Afghánistánu už zase ovládá neuralgické body země. Se Spojenými státy vytvořilo v Iráku „koalici ochotných“ přibližně 40 zemí, které poskytly své vojáky. Původní síla koalice byla asi 300 900 mužů, přičemž Američané a Britové tvořili drtivou většinu těchto vojsk.

Už přes sedm roků, měsíc co měsíc, vydávají USA na válečný Irák kolem 16 mld dolarů. Skoro polovina z 27 milionů Iráčanů však žije v absolutní bídě. Dvě třetiny z nich nemají přístup ke zdravotně nezávadné vodě a nezaměstnanost dosahuje 50 procent. Více než dvě třetiny iráckých dětí nechodí do školy. Více než 50 tisíc iráckých žen se kvůli smrti manžela a bezbřehé hmotné nouzi živí prostitucí….

Ne náhodou vzniklo spontánní rozhodnutí českých studentů a jejich petice, ve které podepsaní žáci základních a středních škol žádají příslušnou komisi norského parlamentu, aby Nicholasi siru Wintonovi udělila za jeho zásluhy Nobelovu cenu míru. Nyní má petiční arch přes sto tisíc podpisů. Nicholas G. Winton byl britský makléř, když v roce 1939 zachránil 669 židovských dětí z území ohroženého ČSR před transporty do koncentračních táborů tím, že jim většinou na padělané doklady zařídil odjezd vlakem do Velké Británie. Z Prahy do Londýna…

Že by se na Václava Havla zase nedostalo? Že by mu tu medaili nedali a on se „zmačkal a vyhodíl“? Třeba by měl přeci jen šanci; na Harvardově univerzitě v USA budou opět udělovány také crazy Ig Nobelovy ceny, věnované na počest fiktivního bratra slavného Alfreda Nobela – Ignáce. Loni cenu za chemii získali američtí vědci za objev, že Coca-Cola zabíjí spermie, ale také jejich kolegové z Tchaj-wanu, kteří prokázali pravý opak. Oceněn byl rovněž matematický důkaz, že svazek vlasů se do sebe časem zamotá… A crazy idealist, nebo-li laureátem Ig Nobelovy ceny za fyziku se stal i “vědec”, který náročným bádáním zjistil, že blecha ze psa skáče výš než blecha z kočky…

Cenu míru získala Švýcarská federální etická komise pro nehumánní biologii a občané Švýcarska za přijetí právní deklarace o tom, že i rostliny mají svou hrdost…

Inu, Václave Havle, pane exprezidente, ústavní činiteli v důchodu, prokážete i Vy svoji hrdost a přestanete se exhibicionisticky předvádět…? Pro co jiného jsme přece zvonili klíčema na náměstích…? Díky, Jarku…

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *