Bílý prapor vlády – vydírání skončilo, zapomeňte…?

15. Únor, 2011 – 9:22
Symbol českého zdravotnictví... Foto: Břetislav Olšer

Symbol českého zdravotnictví... Foto: Břetislav Olšer

Tak nám ministr Heger zřejmě složil karty a prohrál svůj životní poker s královskou fleší dvou miliard v ruce. Blafující doktoři měli jen ušmudlanou dvojičku: Engel – Kubek. „Odcházející“ vyděrači, co nikdy neměli v úmyslu odejít. Vydírání skončilo; zapomeňte…? 

Teď budou mít možná pět až osm tisíc měsíčně a virtuální šanci na nárůst až o trojnásobek v příštích letech. Museli jít dolů, ale jsou rádi, že jsou rádi. Vlastně zvítězili. Pokud se středa nedočká změny, půjde o Pyrrhovo vítězství, které zanechá víc škody než užitku. České zdravotnictví přestalo být každopádně důvěryhodné, ať se to komu líbí, nebo ne. Určitě bylo a je v krizi, od stažení výpovědí většinou lékařského „koukolu v obilí“ bude ještě hůř…

Nedokáži si představit, že by se mohla reforma českého zdravotnictví pohnout s těmito „eróháckými“ vyděrači dopředu, Proč jim nevadilo během dvaceti roků sedmnáct ministrů tohoto nevděčného rezortu, od Klenera po Hegera…? Nikdy jim totiž zřejmě nešlo o léčení a pacienty, ale pouze o prachy. Stačilo, aby to vzali socialistické odbory do své moci a byla tu blamáž, v Evropě neslýchaná.

Několik měsíců arogantních výstupů Engela a Kubka, kteří na počátku nemínili jít pod dvanáct tisíc, nestačilo jim sto tisíc ročně na doktora navíc. Teď budou mít patrně mnohem míň, ale alespoň jim přestalo cvakat na konci prodloužených zad. Zachránili se zřejmě o chlup. „Zrádkyně“ zdravotní sestry ale přišly zkrátka. Nedostanou nic.

Prezident ČLK Kubek totiž považuje více než polovinu členů organizace za vážný problém. Čtyřiadvacet tisíc členů komory, z celkového počtu kolem 45 tisíc, jsou totiž ženy. A ženy jsou zřejmě horší lékaři než muži. Šéf komory totiž označil na zasedání zdravotního výboru v parlamentu „feminizaci“ za druhou nejdůležitější příčinu krize českého zdravotnictví – hned po stárnutí lékařů a jejich odchodech do důchodu. Něco Kubkovi přece jen vyšlo: Asociaci zdravotních sester považuje za zbabělou, že se nepřidaly k výzvě odborů…

Najde se někdo, kdo zkontroluje, kam měly ty skoro čtyři tisíce odbory zblbnutých doktorů odejít? Kdo zjistí, s kterými nemocnicemi v zahraničí měli dohodnutá místa a za kolik? Proč to na nás hráli a tvrdili, že jim jde jen o profesní čest? Kdyby se zavázali některé z 30 firem z Německa a Rskouska, které u nás dělaly nábor, určitě by se z takového úvazku nemohli jen tak snadno vyvléct. Spíš však při své chamtivosti riskovali, že 1. března budou na dlažbě, aniž by měli v rukávu nějaké výhodnější místečko. Risk – zisk…

I kdyby se na průzkum jejich duševní kapacity vrhlo několik nezávislých auditů, víme dopředu, že by v Německu či Rakousku a jinde po vyděračích nikdo ani pohledem nezavadil. Jedině jako po „nosičích vody“… Kolik z nich umí německy přemýšlet, aby mohli léčit německé či rakouské pacienty bez obav o jejich život?

Teď se asi vrátí na svá místa a budou pískem v očích všech normálním schopným lékařům, kteří neskočili na leb odborům a byli připraveni pracovat podle Hippokratovy přísahy. Ztěží lze srovnávat lékaře s inženýry. Jen lékař má vysostné poslání zachraňovat lidský život. Nikdo jiný. Připomeňme si zákon o ochraně veřejného zdraví  § (1-133)? Cituji: Ohrožením veřejného zdraví je stav, při kterém jsou obyvatelstvo nebo jeho skupiny vystaveny nebezpečí, z něhož míra zátěže rizikovými faktory přírodních, životních nebo pracovních podmínek překračuje obecně přijatelnou úroveň a představuje významné riziko poškození zdraví…

Jaké budou dnes vztahy v nemocnicích, kde se na operačních sálech budou při záchraně životů střetávat nedůvěryhodní doktoři s těmi, kteří neuhnuli…? Nevraživost a nedůvěra, závist a zloba. To bude mnohem horší situace, než kdyby operovali po mnoha hodinách přesčasů, unaveni a nevyspaní.

Jak by se dali charakterizovat ti, co pokrytecky děkovali, chtěli odejít a neodešli? Žebříček jejich hodnot; spolehlivost – nula, loajálnost vůči svým kolegům a nemocnicím – nula, oddanost pacientům – nula. Odpovědnost za pacienty – nula. Brát si jako rukojmí předčasně narozené děti v inkubátorech je projev nejvyššího pohrdánní lidským životem. Výsledek? Patologická posedlost penězi, co jsou jak ponožky – dají se stejně dobře vyprat, protože stejně tak smrdí a přesto prý nejsou špinavé…

To chtěli? Aby se pacienti cítili v ohrožení svých životů…? Kdo by měl zájem o tak nejisté existence s psychicky labilním vztahem k hodnotám? Vydírání skončilo;  zapomeňte! Vaše neštěstí, naše peníze…? Náš exodus, váš exitus? Navzdory ústupným krokům vlády jsou někteří z doktorů nespokojeni. Nevěří, že ministr Heger dodrží své slovo. Inu, kdo podvádí, ten trpí stihomamem, že podvádějí všichni. Syndrom zbabělců a paranoiků. Středa 16. února rozhodne…

Doktoři škemrali o prst jako Jezinky. A tady by mohla mít pohádka o Smolíčkovi a Jezinkách šťastný konec. Bohužel, konec se rýsuje ve více než pochmurném nekonečnu. Smolíček pacholíček si nedal říct a Jezinky už mají v jeho sedničce nejen tři prstíčky, ale celou dlaň a ruku… Kdepak se zlaté parohy pasou…?

Pan MUDr. Jaroslav Mitlener mi mj. napsal něco pravdy o tom, jak se žádá o zvýšení platu: … „Každé vyjednávání je více či méně doprovázeno blafováním a vydíráním a stejně tak i vyjednávání o mzdě – podívejte se do nějaké příručky, jak si říct o zvýšení platu. Kolem zdravotnictví je to dosti složité a nemám ambice vše vysvětlovat, ani kdybyste odložil primitivní argumenty typu „vystudovali zadarmo“…“

Kolik ho však stálo studium před čtvrt stoletím, to už se nepochlubil… Lze v otázce lidského života blafovat a vydírat podle příruček…? Inu, ut pueris placeas et declamatio fias… Jen aby se zalíbili chlapcům a stali se tématem řečnických cvičení…

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *