Moje vzpomínky na plavbu po Nilu z Larnaku až po Asuán mají dnes hořkou příchuť. Mluvčí Bílého domu Robert Gibbs v reakci na již týden trvající protesty v Egyptě prohlásil, že Obamova vláda pohrozila egyptskému vedení přezkoumáním a ukončením vojenské pomoci, která od roku 1975 dosáhla objemu 28 miliard dolarů (v současném kursu přibližně 500 miliard českých korun). Velvyslanectví USA v Káiře vyzvalo své občany, aby co nejrychleji opustili Egypt, a varovalo před cestami do země. V Egyptě v současnosti žije, pracuje a studuje přibližně 90 tisíc Američanů.

Podle serveru WikiLeaks, USA poslední tři roky podporovaly „demokratické aktivisty“, kteří plánovali svržení režimu prezidenta Husního Mubaraka. Vyplývá to z depeší, z nichž cituje britský The Telegraph. IsraelNationalNews.com k tomu dodává: „Neidentifikovaný aktivista dal najevo spokojenost se „Sumitem Aliance mladých hnutí“ 3. až 5. prosince v New Yorku, přičemž poznamenal, že se mohl sejít s aktivisty z dalších zemí a načrtnout cíle pro demokratickou změnu v Egyptě svého hnutí,“ uvedla v jedné depeši velvyslankyně USA v Egyptě Margaret Scobey. „Řekl nám, že další aktivisté mu v průběhu sumitu vyjádřili velkou podporu a že někteří dokonce nabídli konání veřejných demonstrací na podporu egyptské demokracie ve svých zemích.“

Arabská televize Al-Džazíra, jejíž vysílání bylo v Egyptě právě zastaveno, ještě v neděli ráno informovala, že v Káhiře panuje zatím klid, nicméně se očekává pokračování protestů během odpoledních a nočních hodin. Vzpoura proti Mubarakovu režimu trvá už šestý den. Nevím, jestli to nespokojenci vědí, ale letos to bude přesně třicet roků od zákeřné smrti Mubarakova předchůdce Anvára Sadata.

Stavitel Asuánu a přítel SSSR Abdal Gamál Násir zemřel uprostřed jednání o mírovém ukončení egyptsko-izraelského konfliktu na srdeční záchvat. Anvár Sadat byl zvolen prezidentem Egypta o 16 dní později. Opustil Násirovu linii socialistické orientace Egypta a zbavil se všech 13 tisíc sovětských poradců. Ekonomicky i politicky se orientoval na spolupráci se Spojenými státy a vyhlásil program hospodářské liberalizace.

Jedním z prvních kroků bylo vytvoření konfederace s Lybií, Súdánem a posléze i Sýrií. Pak se Sadat vydal do Izraele. Jako první arabský president navštívil Knesset 19. listopadu 1977. Ohlasy byly rozdílné. Mí izraelští přátelé-pamětníci vzpomínali na reakce islámských fundamentalistů. ”Když jsme ho viděli, jak se objímá s těmi sluhy amerického satana, věděli jsme, že musí zemřít!“ prohlásili bossové organizace al-Gamaa al-Islamiyya. „Zrádce! Sám se odsoudil k smrti!“

„Izrael a Egypt jsou ocasem ďábla, USA jsou jeho hlavou,“ křičeli Arabové na svých bouřlivých demonstracích. Nesouhlas se Sadatovým činem způsoboval horečku zhoubné nenávisti. „Na mnoha milionech zápalkových krabiček po celém arabském světě bude, Sadate, tvoje podoba, aby všichni věděli, jak vypadá nejhorší zrádce!“ „Všimněte si, pod očima má Sadat váčky a na pravé líci jizvu. Tam proudí špinavá krev, kterou z něho vypustíme!“ přísahali členové Islámského džihádu.

Anvár Sadat se v pořádku vrátil do Egypta a brzy poté, v září 1978, odletěl do USA, kde v Camp Davidu, jako host prezidenta Jimmy Cartera, podepsal s izraelským premiérem Menachemem Beginem mírovou smlouvu. Zavázal se, že za vrácení celého Sinajského poloostrova a zrušení židovských osad na území Západního břehu Jordánu, nebude zatím trvat na řešení problémů spojených se vznikem Palestiny. „Je to zrada palestinského lidu a Sadat je proradný kolaborant. Už nikdy s ním nebudeme jednat, zaprodal nás!“ bouřil Jásir Arafat, který hlavně zuřil, že Begin i Sadat za to uspěchané a populistické gesto dostali Nobelovu cenu míru.

„Sadat je agentem USA a bratří se s Židy. Řekl si tím o svoji smrt!“ nechali se slyšet se svými opakovanými vyhrůžkami i členové organizace al-Gamaa al-Islamiyya a Islámského džihádu, které kdysi nechal Sadat propustit z vězení, aby mu pomohli zlikvidovat Násirovu levici. Teď je znovu stíhal a do vězeňských cel poslal počátkem 80. let na patnáct set radikálních muslimů a koptských křesťanů. Nikdy mu to nezapomněli…

Když se vrátil z Izraele a USA, mysleli radikální muslimové na jediné – zabít zrádce Anvára Sadata. Podařilo se to čtyřem z nich 6. října 1981 během vojenské přehlídky v Káhiře, konané na počest osmého výročí války s Izraelem v říjnu 1973. Teroristé ozbrojení samopaly a granáty, s pomstychtivými tvářemi ukrytými pod helmami, se ve vojenském převlečení dostali na jeden z nákladních automobilů, které defilovaly před hlavní tribunou.

Jeden z muslimů pak přiložil řidiči hlaveň ke spánku a přinutil ho zastavit. Než se stráž hlídající prezidenta Sadata a další prominenty vzpamatovala, čtyři vrahové přeběhli asi padesát metrů až pod tribunu, kde vypálili na šokovaného Anvára Sadata sedmatřicet střel.

Smrtelnou byla až osmatřicátá, která se však odrazila do státníkovy hlavy zřejmě od jednoho ze sloupů. Zabito bylo také dalších sedm osob, na čtyřicet jich bylo zraněno, mezi nimi i tři američtí důstojníci. Stalo se to přesně v den výročí Sadatova slavného podpisu příměří s Izraelem. Všichni atentátníci byli zatčeni a odsouzeni k trestu smrti, který byl vykonán zastřelením. Ti, kteří by odstranili stejným způsobem Mubaraka, by se zajisté dostali do čtvrtého ráje jako hrdinové.

Inu, jiná doba, jiné nebo stejné zvyklosti…? Jako Íránská revoluce, zatracující prozápadní směřování k civilizaci. Chomejního teokratický islámský režim pak po celá osmdesátá léta vládl Íránu železnou rukou – byla zavedena přísná cenzura, mimo zákon byly postaveny všechny západní zvyky a zákony, ženy se staly jen polovinou mužů, všichni odpůrci režimu byly nemilosrdně likvidováni… Inu, jako pravý duchovní vůdce teokratického státu, jemuž vládne šária.

Rozhodně severní Afriku i Blízký východ a hlavně Izrael nic veselého v nejbližších letech nečeká… Kdo Místo Mubaraka?  Dr.Baradej (69),  nositel Nobelovy ceny a bývalý generální ředitel Mezinárodní atomové agentury (IAEA)? Narodil se v Káhiře. Ve funkci generálního ředitele IAEA zatajoval RB OSN informace o íránském jaderném výzkumu. Když pravda vyšla najevo, pokoušel se bránit uvalení sankcí na Írán poukazem na jaderný výzkum v Izraeli.

Vláda v Jeruzalémě se snaží prostřednictvím svých velvyslanců přesvědčit spojence, že zachování stability egyptského režimu je v zájmu stability a klidu na Blízkém východě. Kromě USA a zemí EU výzva směřovala také do Ruska, Kanady a Číny. Obavy izraelského vedení ze svržení autokratického režimu prezidenta Mubaraka a nástupu islámské vlády vyjádřil v rozhovoru s novým kostarickým velvyslancem izraelský prezident Šimon Peres: „Fanatická náboženská oligarchie není lepší, než nedostatek demokracie. Máme stále velký respekt vůči Mubarakovi, byl to mírotvorce…“

Baradej je znám svou podporou íránského ajatolláha i Muslimského bratrstva, které tvoří největší opoziční sílu v Egyptě.  Muslimské bratrstvo stojí za vytvořením islámské teroristické organizace Hamás a Al Kajdy a prosazuje proměnu Egypta v islámský stát, který by stál v čele globálního džihádu. Baradej je velkým favoritem Muslimského bratrstva.