Jaký je rozdíl mezi klinickou a politickou smrtí…?
18. Září, 2008 – 9:22Vždycky jsem uznával, že izraelští politici ve významných státnických funkcích mají právem násobně vyšší příjmy než jejich čeští kolegové. Těm totiž nehrozí islámské atentáty, snad jen virtuální kulky od hravých exhibicionistů.
Politika Blízkého východu je také o něčem jiném, než o směšné žárlivosti, závisti, submisivnosti a dohadování o přeběhlících a zakazování státních znaků Rakouska, tedy srpu a kladiva.
Zatímco v Izraeli už bylo za posledních šedesát roků šest válečných konfliktů a tisíce mrtvých, v Česku je kromě několika nájemných vražd a bratrské pomoci Varšavské pětky, klid přímo plážový. Za těch sto padesát tisíc měsíčně, co byste chtěli víc?
Předseda izraelské vlády Ehud Olmert ale neměl zřejmě dost, což se mu vymstilo a proto oznámil, že odstoupí z funkce, jakmile si jeho strana Kadima (Vpřed) v primárkách 17. září 2008 zvolí nového předsedu, protože „pochopil, že výsledky jeho vyšetřování, které má policie, jsou podstatné a závažné.“
Vyšetřování se soustředilo na období let 1993 až 2003, kdy byl Olmert starosta Jeruzaléma, stejně jako na období let 2003 až 2006, kdy byl ministrem průmyslu a obchodu. Policejní zdroje uvádějí, že existuje „vysoká pravděpodobnost“, že premiér bude obviněn.
A ty důkazy a důvody jsou jo závažné. Odmyslíme-li si, že slíbil Palestincům, co na Abbásových očích uviděl, měl zřejmě svých milionů šekelů po čertech málo a tak teď frčí v mnoha korupčních skandálech.
První, kdo začali brojit proti premiérově zkorumpovatelnosti, byli pravicoví aktivisté v Izraeli a USA, zejména v New Yorku, kteří byli ochotni zaplatit velké peníze komukoliv, kdo přijde s důkazy proti premiéru Ehudu Olmertovi, které budou dostatečné k tomu, aby musel odstoupit z funkce.
O této záležitosti informoval izraelský televizní Kanál 2 (Aruc 2, Channel 2) záznamem rozhovoru mezi nejmenovaným izraelským podnikatelem a soukromým americkým detektivem, najatým na shromažďování informací o předsedovy vlády židovského státu.
„Zpočátku můžeme mít trochu pochybnosti, ale přemýšlejte o tom, nemusíte mi odpovídat nyní. Za touto iniciativou je řada vysoce postavených osobností na světové úrovni. Dnešní situace je taková, že Olmert je pro Židy špatný. Víte, ne méně než já, že je pro Židy velmi špatný. A existuje skupina lidí, kteří se rozhodli (odstavit ho od moci), velmi bohatých lidí – na globální úrovni…“ řekl detektiv.
Podnikatel se zeptal, kdo jsou tito lidé. Detektiv odpověděl: „Dobří Židé a já jsem byl vyslán, aby se věcí zabýval a pokusil se odstranit Olmerta z místa, kde je. Ve hře je velká odměna.“
„Více mě zajímá ideologie, než odměna,“ řekl podnikatel.
„Pak jste lepší, než jsem si myslel,“ odpověděl detektiv. „Chci, abyste měl zájem, jak o odměnu i ideologii. Snažím se hledat materiály na všech možných místech, že Olmert bral úplatky, že podváděl…“
„A kolik je peněz je ve hře?” zeptal se podnikatel.
„Pokud odvedete dobrou práci, tak jeden milion dolarů,“ odpověděl detektiv, který dále vysvětloval, že dobrou prací se rozumí, když se podaří, že někdo ve státním úřadu vyšetřování nebo policii či médiích židovského státu řekne: „S tímhle ho svrhneme. Olmert odejde z funkce a půjde domů – to bude bohatě stačit…“
Důkazy se asi našly, zdali to bylo zásluhou zmíněného milionu, to není jisté. Nicméně v tzv. aféře „Olmert Tours“ je premiér podezírán z toho, že si nechával dvakrát proplácet zahraniční cesty své a své rodiny, a vyšetřovatelé se zdají sebejistější než kdykoliv dříve, že mají dostatek informací ke vznesení obvinění.
Izraelské ministerstvo spravedlnosti vydalo prohlášení, že předseda vlády žádal financování státních cest do zahraničí od několika organizací současně a také financování od státu.
V letech 1999 až 2005, kdy byl jeruzalémským starostou a následně ministrem průmyslu a obchodu, přijal nezákonně statisíce dolarů od amerického finančníka Morrise Talanského.
Ten vypověděl, že dal Olmertovi nejméně 150.000 dolarů z vlastní kapsy a předal mu i desetitisíce dalších od jiných amerických židovských dárců; během patnácti let kolem půl milionu dolarů
Hradil mu také letenky a pobyty v luxusních hotelech, a dokonce mu asi 20.000 dolarů půjčil a nikdy nedostal zpět. Dalších 200.000 dolarů dal pro Olmerta jeho právníkovi. Premiér tvrdí, že šlo o příspěvky na předvolební kampaně, a nikoli úplatky za podnikatelské výhody pro Talanského, jak se domnívá policie.
Olmertova popularita se v Izraeli potácí u dna a v souvislosti s korupcí ho začali opouštět i koaliční partneři. Právě ministr obrany a šéf Strany práce Ehud Barak už před měsícem řekl, že se “premiér musí odpojit od každodenního řízení vlády”.
Vyšly najevo i další případy jeho patrně nezákonného, ale rozhodně nemorálního jednání. Ukázalo se, že dodnes nesplatil 15 let starou půjčku ve výši 75.000 dolarů jistému kontroverznímu podnikateli.
Kdoví, jak by reagoval zakladatel Kadimy Ariel Šaron, kdysi spoluzakladatel pravicové strany Likud a donedávna její šéf. Preference Kadimy se okamžitě dostaly do čela souboje třiceti politických stran Izraele před nadcházejícími mimořádným volbami.
Jeho mozková mrtvice ale vše zkomplikovala. Možná je dobře, že o tom neví, že jeho snaha stáhnout vojáky a osadníky z Libanonu, Západního břehu Jordánu a Gazy stejně nevedla k tolik očekávanému míru. Že jeho Vpřed už učinil první kroky vzad…
Ariela Šarona postihla mrtvice zhruba půl roku poté, kdy prosadil likvidaci židovských obcí v Gaze a severním Samaří a před tím, než stačil lividovat další obce v Judeji a Samaří. Dne 4. ledna 2006 upadl do kómatu. O šest měsíců později byl převezen do nemocnice Šeba, kde je dosud.
Pokud by byla pravdivá zpráva, že nelze detekovat jeho mozkové funkce, znamenalo by to, že je mrtev, neboť moderní medicína odvozuje smrt člověka od ukončení funkcí mozku.
Je to náhoda či osud, že klinickou politickou smrt prožívá i jeho nástupce Ehud Olmert…?
PS: Novou předsedkyní Kadimy se podle předběžných výsledků stala ministryně zahraničí Cipi Livni s téměř 50 procenty hlasů…
