Já na Thaciho, Thaci na mě, aneb Maruška ze Smíchova…

23. Leden, 2011 – 15:26
Válka v bývalé Jugoslávii... Foto: Břetislav Olšer

Válka v bývalé Jugoslávii... Foto: Břetislav Olšer

Byla vůbec první ženou v historii Spojených států, která zastávala funkci ministryně zahraničí. Madeleine Albrightová. Tou se poprvé stala 23. ledna 1997. A také první Češkou. Narodila se totiž jako Marie Jana Körbelová v Praze-Smíchově.

Ze Smíchova se rodina Korbelova, poté, co otec Körbel změnil své příjmení na Korbel, stěhovala nejdříve do Londýna, kde otec Josef pracoval pro českou exilovou vládu. Pak ho čekal post velvyslance v Bělehradu v Jugoslávii, odkud ho nepřímo přiměl k emigraci Klement Gottwald se svým Vítězným únorem…

V USA získala Marie v roce 1975 doktorát na Columbijské univerzitě v New Yorku, předtím se však v roce 1959 provdala za novináře Medilla Pattersona Albrighta. Než se s ním za čtvrt století rozvedla, přivedla na svět tři dcery… V politice fandila vždycky demokratům, s nimiž prožila celou svoji politickou kariéru. Od senátora Muskieho, přes prezidentského poradce Brzezinského, prezidenta Cartera, až po velvyslankyni USA v OSN a šedesátou čtvrtou ministryni zahraničí Spojených států za prezidentování Billa Clintona…

Vynikala „brožománií“, kdy si věšela do své klopy zásadně nějaké symbolické brože kýčovitého původu. Při setkání s Kim Čong-ilem si zase Albrightová připíchla výraznou brož ve tvaru americké vlajky. Na setkání s někdejším palestinským vůdcem Jásirem Arafatem si například vzala včelu jako symbol toho, že může být užitečná a hodná, ale může i bodnout. Na jednání s Vladimirem Putinem o problematice Čečenska si vzala trojici opic, které symbolizují rčení ´nevidím, neslyším, nemluvím. Chtěla tím poukázat na lhostejnost Ruska vůči dodržování lidských práv.

Asi už zapomněla na chvíle na postu velvyslankyně USA v Radě bezpečnosti OSN v letech 1993–1997, kdy OSN nedokázala nijak bezprostředně zasáhnout ve Rwandě, v níž se odehrávala děsivá genocida. Sama to komentovala nedostatečnými informacemi a nepřehlednou situací na místě, což prý znemožnilo přijmout účinnou akci. A co její působení v bývalé Jugoslávii, která se její židovské rodiny ujala po útěku před nacisty, o čemž si čtu v její knize “Nejlepší ze všech možných světů”.

Je skutečně Madeleine Albrightová moudrá žena? Pořád mluví dokonale česky. A také pragmaticky: “Hluboce miluji Ameriku a věřím, že naše země je stále tou nejlepší na celém světě,“ říká, “ale na druhé straně jsme se stali nebezpečně nesoudnými. Říkáme – žádné atomovky, zatímco vlastníme největší arzenál na světě. Žádáme – respektujte právo, a přitom ignorujeme Ženevskou konvenci…” Výstižné, co dodat…?

“…Jdete buď s námi, nebo proti nám – hlásáme, bez ohledu na dopad našich akcí v Turecku a na Středním Východě. Varujeme – ruce pryč od Iráku, zatímco naše jednotky okupují Bagdád. Voláme – pozor na čínskou vojenskou základnu a vynakládáme na obranu tolik, co celý svět dohromady….” Bla, bla, bla… Papír toho snese.

Nejnovější výsledky vyšetřování “vražedné kosovsko-albánské kauzy” ukazují, že nynější kosovský premiér Hashim Thaci se asi vidí v “metodách” chorvatských Ustašovců; vydělal si nejmíň čtyři milióny dolarů na prodeji orgánů srbských a romských zajatců. Místopřísežně to prohlásil anonymní svědek K-144, chráněný haagským tribunálem, jak napsal švýcarský list Tagesanzeiger. Svědek K-144 tvrdí, že ochod s orgány zajatců se odehrával přes Itálii, v přímé režii Kosovské osvobozovací armády (UCK) a s tichým souhlasem albánské vlády a pod záštitou vojsk NATO.

Vyšetřování obchodu s lidskými orgány začalo v Srbsku poté, co vyšla kniha „Lov: Já a váleční zločinci“ bývalé vrchní prokurátorky haagského tribunálu Carly del Ponteové. Uvedla v ní, že kosovští Albánci unesli po 12. červnu 1999, po příchodu sil NATO do Kosova, a převezli do severní Albánie 100 až 300 Srbů. Švýcarská vláda informovala Kosovo, že jeho nově jmenovaný velvyslanec Naim Mala, Thaciho blízký přítel, není v zemi vítaný. Podle kosovských médií má Mala policejní záznam z doby, kdy ve švýcarské emigraci v letech 1998 až 1999 shromažďoval peníze pro UCK.

Hlavou tohoto dobře organizovaného bestiálního způsobu vydělávání peněz byl podle mnohých indicií a svědectví sám Hashim Thaci, jeden z předáků UCK, který je dnes premiérem tzv. samostatného Kosova. Srbové měli smůlu také u soudního tribunálu v Haagu. Proč vzala Ponteová po smrti Miloševiče do zaječích a odešla dělat raději velvyslankyni Švývarska do Argentiny? Šlo snad o snahu utéct před opovědností a svojí knihou si vyřešit potíže s vlastním svědomím a vydělat si na honorářích…?

Hashim Thaçi studoval filozofii a historii na univerzitě v Prištině. Po studiích emigroval do Švýcarska, kde se seznámil s představiteli albánské komunity. Byl jedním ze zakladatelů albánského hnutí odporu, napojeného na albánskou mafii. V březnu 1994 se stal politickým velitelem UCK, kde dostal přezdívku „Snake” (Had). V roce 1998 zahájil tajná jednání s americkými vyjednavači, v kontaktu byl s tehdejší ministryní zahraniční věcí USA Madeleine Albrightovou. Díky těmto kontaktům si vysloužil přezdívku “miláček Albrightové.”

Později byl na něho vydán zatykač Interpolu. Byl sice zatčen, ale zanedlouho propuštěn. Díky svým kontaktům a laxnosti mezinárodního společenství v potírání válečných zločinů spáchaných kosovskými Albánci se Thaci před mezinárodní soud v Haagu nedostal… Je veřejným tajemstvím, že během bombardování Jugoslávie letadly NATO na jaře 1999 byl jedním z hlavních spojenců NATO a jedním z několika málo lidí, se kterými NATO koordinovalo své útoky. Sám jednou prohlásil: „Není pravda, že NATO nemělo pěchotu. Pěchota NATO – to jsme byli my! UCK…!”

Všemožné angažování na straně Albánců se tak v těchto dnech bývalé šéfce americké diplomacie Madeleine Albrightové na stará kolena vyplatilo. Za 20 milionů eur (485 milionů korun) prodala její firma Albright Group jako spoluvlastník firmy Ipko, hlavního mobilního operátora v Kosovu, svůj vlastnický podíl. Finanční zručnost a politický protekcionismus i známost s Thacim udělaly své. Při oslavné vzpomínce na čtvrnáct let od svého započetí šéfování ministerstvu zahraničí USA si může Maruška ze Smíchova spokojeně zamnout ruce…

Inu, já na bráchu, Thaci na mě…

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *