Mrzlo, až byly márnice přeplněny a nestačilo se pohřbívat…?

20. Leden, 2011 – 0:22
Mrzne, zima leze za nehty i na auta... Foto: Pavla Olšerová

Mrzne, zima leze za nehty i na auta... Foto: Pavla Olšerová

Nejmrazivější zima za posledních 1000 let letos čeká celý evropský kontinent, alespoň to tvrdil polský klimatolog Michal Kowalewski. Na vině je podle něj zpomalení Golfského proudu, který v zimě „ohřívá“ Evropu. Klimatolog předpověděl, že by se teploty několik týdnů mohly pohybovat až kolem -30 °C.

„Firma Ludvíka Rundta z Frýdku lehla popelem jen proto, že frýdeckým hasičům zamrzla voda v hadicích. Nebylo divu, v den požáru klesla teplota na minus 41 stupňů pod bod mrazu. V uplynulém týdnu jsme zažili sibiřské zimy,“ komentoval situaci týdeník Frýdecko-Místecký kraj v sobotu 16. února 1929. Dvě zprávy, plné šokujících mrazivých zvěstí. Je polský „klimatolog“ věrohodný? Asi moc ne. Jde totiž prý o biogeologa Michala Kowalewskiho z Virginia Polytechnic Institute and State University, jenž nemá podle svého životopisu s Institutem meteorologie i vodního hospodářství nic společného.

Také lze pochybovat o přehledu meteoroložky Dagmar Honsové z Meteopressu, která jmenovala nejchladnější zimy v historii klementinského měření. Uvedla, že mj. v roce 1829 až 1830 byla průměrná teplota v prosinci až únoru -6 °C, v letech 1837 až 1838 -5.5. O více než sto let později, 1928 až 1929, to mělo být -5,4 °C. Píše tedy česká mediální hvězda nebo inkriminovaný zpravodaj nesmysly, když ještě na rozdíl od ní frýdečtí novináři nemohli tušit, že zima z roku 1929 bude klimatology skutečně vyhlášena za největší zimu dvacátého století? Od silvestra 1928 až po 8. březen 1929 nikde v zemi nestoupla rtuť v teploměru nad pověstnou nulu. Dokonce ani v pravé poledne. Zamrzly frýdecká Ostravice, Vltava v Praze, Dunaj, Rýn i Baltské moře.

Co dělal před sto lety Golfský proud, jenž funguje jako „ústřední topení“ pro celý evropský kontinent? Jde o rychlý mořský proud v Atlantském oceánu, který vzniká v Mexickém zálivu a zmírňuje zimy na východním pobřeží Severní Ameriky a Evropy. Jeho proudění podle klimatologů významně narušila ropná katastrofa number one v roce 2010. Satelitní záběry měly ukázat, že se vedlejší oceánský proud oddělil od Floridského proudu,základny Golfského proudu v Mexickém zálivu, kde k ropnému maléru došlo. Proud se tak měl o polovinu zpomalit a kvůli tomu se čekala i v roce 2011 krutá zima. Američané s odvoláním na satelitní snímky NASA ale zase tvrdí, že Golfský proud je letos po 18 letech oteplování silnější než dříve.

„Vše vázne, doprava i práce. Fronty na uhlí u nádraží připomínají válku. Instalatéři nestačí rozmrazovat potrubí a železniční doprava je ochromena,“ uvedl v únoru 1929 Moravskoslezský deník v čase čtyřicetistupňových mrazů. Největší mrazy uhodily kolem desátého února. „V noci na dnešek zmrzl na stráži vojín 152. pluku v Olomouci a v Opavě zmrzlo dítě v kočárku,“ napsal tentýž deník v pondělí 11. února. Státní meteorologický ústav naměřil ono pondělí ráno v Českých Budějovicích teplotu -41 stupňů Celsia, v Německém Brodě -36, ve Slezsku -40 a na kbelském letišti -30 stupňů.

„V Brně přišlo v pondělí sto dělníků Zbrojovky s omrzlinami, v Praze muselo být ošetřeno několik set lidí,“ informovaly Lidové noviny 12. února 1929. Nejčastěji šlo o omrzliny uší, přičemž chránítka uší byla ve všech velkých městech vyprodána. V pražských Riegrových sadech byla 12. února nasbírána celá nůše zmrzlého ptactva. Umírali i lidé. „Ve Stropnici u Římova zmrzl vsedě u stolu ve svém bytě Tomáš Kubala. Byl sousedy nalezen tak zmrzlý, že tvořil ledový rampouch,“ uvedly Lidové noviny. „Pomrzlo hodně cikánů. Z věrohodného pramene dovídáme se, že v lesích za Štramberkem byl spatřen vlk. Mnoho obcí na Šumpersku a Valašsku odříznuto od světa,“ napsal Moravskoslezský deník.

„Na hřbitovech v Praze byly márnice přeplněny a nestačilo se pohřbívati,“ zapsal školní kronikář z Písnice. „Poněvadž mrazy stále potrvaly, nařídilo ministerstvo školství a národní osvěty zavření všech škol v našem státě od 12. do konce února,“ uvádí se v kronice obce Kratochvilka na Brněnsku. „Překonají letošní mrazy arktickou zimu z roku 1929, která je klimatology označována za zimu století? U Českých Budějovic tehdy klesla teplota až na minus 42,2 stupně, lesní zvěř se měnila v ledové sochy a policistům praskaly pendreky…“

„Dnes ráno bylo v Praze ve vnitřním městě opět 24. st. mrazu. V Riegrových sadech byla včera nasbírána celá nůše zmrzlého ptactva,“ informovaly zase Lidové noviny 13. února 1929. A občas přibyla i nějaká perlička. „Vlci se objevili i na jižním Slovensku, na břehu Baltického moře v Německu se včera objevilo stádo tuleňů,“ napsaly Lidové noviny o dva dny dříve. V polském Rovnu zmrzla tlupa 27 cikánů a český železniční zaměstnanec Jan Vácha se v pátek 16. února vydal opravit prasklou kolej, zmrzl a nalezen byl až po pěti dnech zapadlý hluboko v závěji.

Může po osmdesáti letech od zimy století padnout nový rekord? U Českých Budějovic ve Stecherově mlýně v obci Litvínovice padl v roce 1929 dosud nepřekonaný mrazový rekord v českých zemích; stanice Státního hydrometeorologického ústavu tady 11. února 1929 naměřila minus 42,2 stupně Celsia. Po nadprůměrně teplém prosinci 1928 uhodily na přelomu Silvestra a Nového roku 1929 silné mrazy, celé Československo zároveň pokryla vysoká sněhová čepice a sibiřská zima se udržela nepřetržitě až do března. Po více než dva měsíce nevystoupila teplota na žádném z teploměrů v síti tehdejšího Státního meteorologického ústavu ani jedenkrát nad bod mrazu.

Rekordy ale ještě letos mohou padnout. Je teprve 20. ledna 2011. V roce 1929 vyvrcholila zima století až 11. února. Státní meteorologická stanice v Opavě ten den vykázala minus 41 stupňů a Havlíčkův Brod hlásil minus 36 stupňů. Denně umrzalo několik lidí a 14. února našel hajný v šumavských Prášilech 16 na kost zmrzlých srnců „v jediném houfu bez života, ve sněhu“. Takový byl společný boj obyvatel Československa se „zlobohem bílé smrti“…

Moravskoslezský deník či Lidové noviny nebyly během třicátých let minulého století žádnými bulváry. Psali do nich Vojtěch Martínek, Petr Bezruč, Zdeněk Bár a další literáti. Proto by jejich zprávy měly být věrohodnější, než zvěsti ze současných „nejčtenějších“ časopisů a periodik.

A slibovaná letošní zima tisíciletí? Přes dva měsíce sníh a mráz. Koncem roku 2010 byla paralyzována i letecká doprava. Letiště v Mnichově, Frankfurtu a Berlíně musely zrušit stovky letů. Husté sněžení jen několik dní před vánočními svátky zcela odřízlo tisíce cestujících a donutilo je strávit noc v letištních halách. Sníh zablokoval skoro všechna letiště v západní Evropě, včetně těch největších jako je Frankfurt nad Mohanem a londýnské Heathrow. Komplikacím se nevyhnula ani pražská Ruzyně.

Husté sněžení a námraza uvěznily v Bruselu i nejvyšší představitele Evropské komise. Zástupci bruselského letiště 20. prosince informovali, že jim dochází zásoby nemrznoucí směsi a další zásilky nedorazí z Francie dříve než za tři dny. Letiště Heathrow zrušilo od 19. prosince 2010 stovky letů. Jen během dne největší letiště v Evropě zrušilo 752 letů, více jak polovinu všech naplánovaných spojů. Hlavním důvodem byl přitom nedostatek strojů na odklízení sněhu z letištní plochy.

Dopravní kolaps v severovýchodní části Spojených států způsobila sněhová bouře, bylo kvůli počasí zrušeno přes 2000 letů. V Rusku bojuje veřejná doprava s náporem mrazivého počasí. Uzavřeno bylo dočasně několik letišť. V českých nejmrazivějších Jizerských horách naměřili meteorologové minus 27 stupňů Celsia, na jiných místech se teploty ve vyšších polohách pohybovaly kolem minus 20 stupňů. V nížinách bylo nakonec kvůli inverzi oproti předpokladům tepleji.. Co by se asi dělo v roce 1929, kdyby tenkrát už existovala letecká doprava jako v roce 2011…?

Tak to byl závěr roku 2010 a nástup do roku 2011, který by měl být nejmrazivějším za posledních tisíc let. Zatím tomu nic nenasvědčuje, i když se příští dny ochladí až na mínus deset. Kdoví, možná předpovědi Meteopressu budou nejen pro tyto dny jasnější a polský „meteorolog“ bude mít třeba pravdu. Jsou věci mezi nebem a zemí. Ostatně v minulých dnech byly sbíráni mrtví krabi, ptáci i ryby v tisících nejen do košů… Kdoví proč?

Inu, třeba ještě řekneme, že mrzne až praští, někoho však do hlavy a to asi dosti nešetrně…

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *