Ukradl pár piv, dali mu fotku do výlohy, jiný šlohl milion a nic…

7. Leden, 2011 – 10:00
Tam, kde se cítí naši výtečníci jako ryby ve vodě... Foto: Břetislav Olšer

Tam, kde se cítí naši výtečníci jako ryby ve vodě... Foto: Břetislav Olšer

Měl jsem na šachtě takového divného helfra; ukradl v samošce bochník chleba, pár piv a hovězí konzervu, za což pak jeho fotka pro výstrahu všem dalším zlodějům visela ve výloze. Ostuda. Raději se přestěhoval, jak měl od plivanců poničený už několikátý oblek.

Toho se však nemusí obávat švýcarská firma Investenergy; koupila 46 procent akcií Mostecké uhelné a o provizi pěti milionů dolarů se podělili – zbrojař Pavel Musela – lobbista blízký Grossovi, část dostal Grossův poradce Jiří Martinek (300 tisíc USD) a poslanec za ČSSD Antonín Sýkora (85 tisíc USD). A nic se jinak nedělo… A kam se vytratily peníze, co údajně tvoří český více než bilionový státní dluh? Kam tak asi?

On totiž Gross zase od Sýkory koupil za necelých 20 miliónů korun podíl ve společnosti Moravia Energo, který obratem prodal za 110 miliónů korun. A teď má sídlo v Hidden Bay, co leží v rezidenční čtvrti Aventura, která je hned po Miami Beach druhou nejžádanější lokalitou na Floridě. Jen Pavel Musela je mimo; po tragické události, kdy spadl z posedu, nekomunikuje a je nesvéprávný. Fakt? Jestli to nehraje, tak alespoň Boží mlýny, co sice melou pomalu, ale jistě, ho pěkně zmáčkly. Nebo má konto na Kypru…

Vzpomínejme dál; ve svém ne tak dávném majetkovém přiznání uvedl bývalý ministr dopravy Aleš Řebíček, že si koupil za 126,4 miliónu korun inkriminovaný komplex Monte Argentario v Toskánsku severně od Říma. A když už, tak už, ještě jednu do druhé nohy – pořídil si též byt Marina v Dubaji. Jako budoucí vlastník bytu a už pouze poslanec zaplatil přes deset miliónů korun a další tři milióny ještě doplatí. Daří se mu skvěle.

Stejně jako firmě Viamont, která mu dříve patřila. Za dobu, kdy byl Řebíček ve funkci ministra dopravy, jí sedminásobně přibylo státních zakázek. V prvním období získala kontrakty za necelých šest set milionů. A ve stejně dlouhém “Řebíčkově ministerském” období staví za 3,5 miliardy korun z veřejného rozpočtu. Většinu zakázek získala od státních podniků, které spadají pod ministerstvo dopravy.

Exministr rovněž inkasoval 217,5 miliónů korun za prodej akcií. Mohlo by jít o akcie jeho někdejší firmy Viamont. Kupcem byl litoměřický podnikatel Miroslav Plíhal, který již v roce 2007 zaplatil Řebíčkovi 44 miliónů rovněž za koupi akcií. Celkově tedy šlo o obchod za 261,5 miliónů korun… Exminisxtr přiznal i vlastnictví domu v Teplicích, chatu na Cínovci a byt v Praze… A kam se tedy ztratily peníze, co údajně tvoří český více než bilionový státní dluh? Kam tak asi?

“Rok 2001 byl pro mě složitý. Sváděl jsem v ČSSD boj, abych byl vůbec na kandidátce. Proto jsem hledal různá témata, kterými bych mohl obohatit případnou volební kampaň. Když mě oslovil pan Rigo, tak jsem s jeho náměty velmi souhlasil.” Tolik Michal Kraus, který se stal rázem “ředitelem” společnosti, jež měla vybudovat v Ghaně továrnu na zpracování kakaových bobů. Bratru za 15 milionů USD, tedy asi půl miliardy Kč. Směšná iluze a podvod… Máme asi nejvíc takových výtečníků na kilometr čtvereční na světě. Kožený, Starka, Krejčíř, Pitr, Janoušek, Bém, Chvalovský… Doktor Chocholoušek už nervózně nabíjí svůj kanón, jak se jich nemůže dočkat.

Přítel, který je ve zdravotnictví jako doma, mi napsal ke krizi spojené s odchodem lékařů: „Nebýt totiž toho, jak z pojištění mizí miliardy nevídáno kam, nebýt toho, jak se na systému živí farmaceutický průmysl, nebýt toho, žejsou placeni lékaři, kteří jsou zbyteční, protože profesi nevykonávají tak, jak by měli a mohli, kdyby znali a věděli, nebýt toho, jak řada manažerů si přilepšuje při nákupu drahé techniky, staveb, úprav, atd., nebýt toho, jak pojišťovny nehospodárně hospodaří s vybranými penězi, nebýt toho, jak řada „pacientů“ zneužívá systém, atd. nemusel by nikdo tahat další peníze z kapsy nemocných…“

Jednou jsem jako novinář svědčil u soudu. Dostal jsem kazetu s rozhovorem tajemníka jedné části Ostravy. Přiznával se na ní, že se starostou dostali sto šedesát tisíc jako úplatek, že zadají jisté firmě zavedení plynofikace v obci. Napsal jsem o tom. Dostalo se to k soudu, avšak k překvapení všech byl potrestán pouze ten, kdo tu kazetu tajně natočil. Dostal vyhazov z práce a ještě musel zaplatit 30 tisíc Kč za pomluvu a ublížení na cti. Porušil prý zákon, který zakazuje tajně bez vědomí natáčené osoby zaznamenávat její slova. Tomu se říká, hřát si hada na svých prsou…

Inu, a pak že neplatí; kdo nekrade, okrádá svoji rodinu…

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *