Sen se stal skutkem – našim spolupráskačem je přímo ministr vnitra!

20. Prosinec, 2010 – 23:36
Romský koncert v Torontu pro Pepína Klímu... Foto: Břetislav Olšer

Romský koncert v Torontu pro Pepína Klímu... Foto: Břetislav Olšer

„Ty vole, oni  si snad myslí, že jsme padlí na hlavu!“ zařval jsem, když mi ruply nervy v neděli při OVM. Včera při Událostech a komentářích se můj záchvat vzteku změnil v téměř paniku. Ruská trojka po česku… 

Jedna syčárna za druhou, jeden špehuje druhé, na čtyři tisíce zblblých doktorů, co chtějí dát výpověď a tradá za kšeftem do ciziny, k tomu se rozplývají státní miliardy v černé díře tzv. reforem a nic se stejně neděje. Všichni jsou za svých sto padesát tisíc měsíčně happy a dělají, jak je pro ně při vládních jednáních asertivita alfou a omegou.

Který novinář by si nepřál mít za donašeče přímo ministra vnitra, tedy člověka, jenž je rovnou u zdroje. Snili o tom žurnalisté z Nixonovy kauzy Watergate, štěstí však měl pouze Janek Kroupa a Josef Klíma. Inu, moudří chlapci, co vždycky věděli, s jakými kamarády do hospody chodit. Dnes spolu s Mf Dnes mohou s mírnou nadsázkou plesat: „Náš sen se stal skutkem – našim spolupráskačem je přímo český ministr vnitra…!“

Kdo by tušil, že komunistický časopis Mladý svět tak utuží vztahy mezi Radkem Johnem a jeho Timurovou partou. Dnes si libují hlavně v Mf Dnes, která má zásluhou ministra vnitra Radka Johna jednoho sólokapra za druhým. Radek John to však kategoricky popírá. Co také jiného mu zbývá, ale představa, že se mnohaletí redakční kolegové nesetkávají někde u piva nebo limonády je absurdní. Zvláště když pracovali a pracují neustále ve stejné branži, tedy v odhalování trestné činnosti a korupce.

A pokud jim zbude čas na společnou kávu někde na Václaváku, určitě si řeknou, že o řešených kauzách se z morálního a etického důvodu ani jednou nezmíní… Ani slovem… A ke všemu se John důrazně v televizi ohrazuje proti vynášení informací z policejního ředitelství. Není to náhodou proto, že jeho ředitelem je Oldřich Martinů, jehož hlavu už od července John požaduje…? A nyní dokonce prostřednictvím členky VV Kočí chce „delangerizovat“ situaci na policii? A Bárta nabízí zaměstnání Michálkovi, ten chce ale po omluvě premiéra zpátky na post šéfa svého Fondu…

Tak tomu se říká novinářský protekcionismus. Když jsem měl jako novinář na starost kriminalitu, obvykle byla tiskovka, a kdo z nás měl známosti na ministerstvu vnitra či na policejním ředitelství, ten se dozvěděl, co chtěl. Ostatní museli za tiskovým mluvčím: No comment. Nanejvýš přečetl tiskové prohlášení o ničem. Ministři byli různí, ale všichni milovali sebe, tedy hlavně své mediální zviditelnění. Ruml sbalil spacák a šel přes noc protestovat do ČT, Langer zase, když šel čůrat, „zapomněl“ pro své vyvolené celou Kubiceho zprávu na stole a John se tím ani netají, že má mezi novináři své „ostré hochy“, co mají od něj vše jako na talíři.

Také jsem měl své výhody. Tisková mluvčí kapitánka Bednarčíková mi vyčinila: „Olšere, Olšere, já vám to teda řeknu, ale ne ať z toho zase uděláte horor jako minule!“ Její kolega major Franta Ostřanský byl milejší: „Máš to první. Všichni si lámou hlavu, čím byl sejmutej ten vekslák. Byla to replika středověké kuše…“ A báječný byl i můj vážený přítel a ředitel mírovské věznice PhDr. Kohoutek, který mi domluvil rozhovor s posledním odsouzencem k trestu smrti u nás Vocáskem. Ano, bylo to tak; i vrahouni měli svá práva, takže když se jim novinář nelíbil, mohli ho odmítnout a ani říďa s tím nehnul…

Ovšem dnes je moderní doba kriminalistiky. Na obou stranách barikády je dovoleno prakticky vše. Kdo vyburcoval pokus o znovuotevření kauzy Kajínek, co způsobil svým útěkem sebevraždu právě PhDr. Kohoutka? Nebyl to opravdu Radek John z pozice své ministerské funkce, co se snažil působit na obnovu jeho soudu? Kajínek šel sice zase k ledu, ovšem na dveře redakce Mf Dnes „zaklepal“ exvelvyslanec USA v ČR Cabaniss a byla z toho mela kolem exministra Bartáka. Zkrátka, nikdo nesmí porušovat zákony této země, kromě jejího ministra vnitra. Jak jinak si vysvětlit, že ohlašovací povinnost o spáchání trestného činu ohlásil John ne policii, jak měl, ale novináři Kroupovi. Pardon, pouze za ním poslal pana Michálka, prý pro zkušenost s brožurkou o korupci a nahravací technikou..

Tištěné noviny, co melou zásluhou elektronických médií z posledního, potřebují nové a nové lovce lebek a jejich oběti. A lovec John opět jako ministr vnitra-donašeč exceloval; Janek Kroupa měl další návštěvu, tentokrát jednoho z šéfů ministerstva životního prostředí Michálka. Ten dokonce pracoval jako Johnův vysněný agent provokatér a vše na své kolegy z ministerstva hezky práskl s tím, že Kroupovi předložil přímo kompromitující nahrávky. Investigativci bulváru opět bodovali a na světě byla kauza Drobil. Je to fakt jen náhoda, že dvojka Klíma-Kroupa má nejvíc informací v době, kdy je ministrem vnitra jejich kámoš John…?

Jako bych opět viděl film „Všichni prezidentovi muži“, odhalující dramatickou práci amerických reportérů Carla Bernsteina a Boba Woodwarda z deníku Washington Post. Museli si vystačit i bez ministra vnitra, jelikož jejich práskačem byl tajemný informátor z podzemních garáží. Ten je přivedl na stopu aféry Watergate, která vedla k rezignaci Richarda Nixona na funkci prezidenta USA .

A připomínáte si “konspiraci” na téma: jak se zbavit vydíráním rebelky poslankyně Zubové přes její sváděnou dceru, přičemž však byl zničen jen začínající poslanec ODS Morava, když se investigativci vydávali za detektivy…? Redaktoři v čele s Jankem Kroupou doslova vnutili a vnukli poslaneckému jelimánkovi Moravovi, jak může prodat pro slávu svoji i ODS tajně nafocené “zinscenované” záběry nejen dcery Zubové, ale i Vlastíka Tlustého s prostitutkou v bazénu, z níž se ve skutečnosti vyklubala jen nastrčená redaktorka…

Nebo jednání Doležel – Spyra. Zázračný bystrovtip ukázal Janku Kroupovi, zřejmě v divokých erotických snech, odpovídající restauraci, v ní stůl, kde se budou dít věci, poté i židle, na které se usadí hlavní protagonisté. Že by předtím “dvojitý agent” Spyra “zpíval”…? Štáb musel přece vědět, kam si přesně namířit skrytou kameru, nastavit neviditelné odposlouchávací mikrofony. A pak to klaplo, pánové Doležel a Spyra přišli v danou hodinu, sedli si, kam měli, mikrofony fungovaly, kamera předla a nikdo nic netušil… Nikdo…?

A investigativec Janek měl opět sólokapra. Kdo mu dal “správný tip”, to se nikdo nedoví, ty můj práskači medový… Tajemník socialistických premiérů, jak si říká o úplatek “pět v českých na stole”. Bomba. To bude šatlava a nejmíň Pulitzer.. A socialisté mají po vítězství ve volbách… Ovšem ouha. Další provokace, inscenace, konspirace a hra na tajné agenty znovu vybouchla, jak palubní sáček plný zvratků. Zdeněk Doležel si nedávno opět vyslechl osvobozující verdikt v kauze známé jako “pět na stole v českých”. Vynesl jej nedávno pražský městský soud, který Doležela v druhém kole procesu opět pro nedostatek důkazů, resp. pro žádný důkaz, zprostil obžaloby z pokusu o podvod.

A jiný důkaz o tom, jak dopadnou “investigativní případy” postavené na práskačském blátě; třebíčský okresní soud zprostil obžaloby oba aktéry případu Budišov. A znovu bývalý poradce sociálnědemokratických premiérů Zdeněk Doležel a úředník ministerstva zemědělství Miloslav Řehulka byli obžalováni z vydírání architekta Marka Řičáře. Místo odsouzení Doležela s Řehulkou se však teď musí bát ten, kdo na ně donášel – architekt Řičář. Kriminalisté ho obvinili z úvěrového podvodu a praní špinavých peněz.

Také, on byl jedním z nováckých “oznamovatelů trestného činu”… Jelikož je však nyní v programu na ochranu svědků a skrývá se i s celou rodinou pod změněnou identitou v zahraničí, protože mu prý hrozilo nebezpečí, asi se vyhne dvanácti letům vězení. Řičář (jeho Ateliér Habitat) nikdy nevrátil 15 453 246 korun, jejichž zmizení svedl na zpronevěru v režii bývalé náměstkyně ministerstva pro místní rozvoj Věry Jourové. Ta však byla po dvou letech policejního stíhání a věznění očištěna. A že to bylo špíny, zejména té mediální.

Sotva byl Janek „odejít“ z TV Nova, ujala se ho MF Dnes a hned se jí odvděčil super záhadou, že armádní zakázce na obrněné transportéry Pandur za více než 14 miliard korun předcházela smlouva o lobbingu u českých politiků. Schůzky s politiky měl rakouské firmě Steyr, která je dodavatelem pandurů, údajně sjednat český podnikatel za provizi přesahující miliardu korun. Bývalí manažeři rakouské firmy Steyr, kteří se měli podle tajné nahrávky MfD dopustit miliardové korupce při prodeji 107 transportérů Pandur II pro Českou republiku, svá slova nyní označují za “špatný žert”. Nemohli prý odolat pokušení přivést špatně maskovaného novináře na tenký led. Reportér deníku MfD hovořil dvěma někdejšími manažery rakouské zbrojovky Steyr, která české armádě dodává celkem 107 transportérů Pandur za více než 14 miliard korun

“Slyšel od nás vše, co slyšet chtěl. Že fakticky všichni politici a politické strany se podíleli na jakémsi dealuex-manažeři Steyru. Když nás … kontaktoval špatně maskovaný novinář, jenž se vydával za manažera jedné investiční firmy, který chtěl s naší pomocí zpeněžit údajnou pohledávku pana Vlčka, nemohli jsme odolat pokušení přivést jej na tenký led. Naším cílem bylo dopomoci tomuto pánovi ke ‚zlaté malině žurnalistiky´,“ píšou oba manažeři ve svém prohlášení. „Protože se Mf Dnes a Janek Kroupa podle našeho názoru už dostatečně blamovali, nastal čas informovat média o skutečném stavu výše uvedené věci,“ dodávají.

Skrytá kamera je mnohem zákeřnější, než mikrofon, o to víc svědčí proti tomu, kdo si dovolí obrazem prezentovat svoji ubohost, zákeřnost a údajný smysl pro spravedlnost, když je nad slunce jasnější, že mu jde pouze o úlovek senzace, o jeho slávu polní trávu, ať to koho stojí, co to stojí. Tentokrát je ve hře poradce Dalík a redaktor ČT Bártek. Dalík prostě požádal jménem premiéra Topolánka redaktora Bártka, aby “mediálně pomohl panu poslanci Wolfovi”, tedy aby zřejmě nic o Wolfově problému v negativním smyslu nepublikoval.

Podle zprávy NKÚ z roku 2005 ostravská firma UT 2002 Petra Wolfa uhradila dodavateli se sídlem v Rusku částku 298,3 tisíce korun za služby, jejichž součástí byla i veřejně přístupná studie. V době, kdy tato “eseročka” zakázku zadávala, bylo doslovné znění této již zaplacené studie k dispozici na internetu na oficiálních stránkách Evropské komise. Úřad zkritizoval také vyúčtování nákladů na cestovné ve výší 840 tisíc korun, kdy více celodenních cest stejného pracovníka bylo vykázáno v jednom dnu na různá místa ve stejném čase… Navíc měla tato firma prošustrovat dotace od ministerstva životního prostředí ve výši téměř dvou milionů korun…

“Myslím, že když se zveřejní to, co říkáte, tak už ho nic nezachrání. A buď prostě rezignuje, nebo ho Sněmovna vydá. Každopádně těžko bude vládu držet, a když ji bude držet, tak to bude vládě škodit,” vysvětloval Dalík reportérovi Daliboru Bártkovi na schůzce, kterou sám inicioval. Reportér Bártek si Dalíkova slova nahrál. Včetně těch, jimiž mu vysvětloval, že nepřichází jen sám od sebe. Přitom Dalikovi do očí řekl, že nic nebude natáčet. Kdo je tedy ten špatný, zákeřný a bezprecedentní…? “Byla to má soukromá schůzka. S panem Bártkem se vídám párkrát do roka. Ubezpečoval mě, že si naši konverzaci nenahrává,” tvrdí Dalík.

Inu, chceš-li novinářem býti, musíš svého donašeče míti, jinak je to, jak uvádí slovník spisovného jazyka českého, v řiti…

Reklama:
  1. 1 Trackback(s)

  2. Úno 11, 2016: temple run game

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *