USA jako za staré „dobré“ hospodářské krize třicátých let…?

16. Září, 2008 – 12:09

Kamarád ze studií, který jako svazácký snaživec emigroval v sedmdesátých letech minulého století do USA, mě hrdě provázel po New Yorku. Byl pyšný na francouzskou Sochu Svobody, která ho také vítala při jeho cestě do země zaslíbené, nadšeně mě přivedl k Obchodnímu centru „Dvojčat“, jež prý nemají ve světě obdobu.

„Tady je bohatství USA a celého globálního světa!“ řekl dojatě, když jsem přišli do nejužší a nejkratší ulice New Yorku zvané Wall Street. „Tady se točí biliony prachů, které jediné mají v životě smysl…“

Včera jsem si znovu vzpomněl na tuto epizodku; světové burzy se totiž prudce propadají. Po tříprocentním poklesu na Wall Streetu se přidaly burzy v Asii, Evropě i v Praze. Investoři nevěří tomu, že se americká ekonomika vzpamatuje. Někteří z nich se hromadně zbavují svých akcií.

„Nadále roste počet žádostí o dávky v nezaměstnanosti. I přesto, že skončilo léto, americká ekonomika není schopna vytvářet více nových pracovních míst,“ hlásí burzovní makléři na pokraji psychického kolapsu.

Pád investiční banky vyvolal největší propad na americkém akciovém trhu od teroristických útoků ze září 2001. Analytici a politici hovoří o stoleté krizi a srovnávají ji s velkou hospodářskou krizí z třicátých let.

„Viděli jsme jen vlastní zájmy, chtivost, neodpovědnost a korupci, která podminovávala tvrdě pracující americký lid,“ řekl republikánský kandidát John McCain na mítinku ve floridském Orlandu, kde slíbil, že „skončí doba, kdy Wall Street fungoval jako kasino.“ Vyzval také k tomu, aby generální ředitelé přestali dostávat multimiliónové částky.“

Hlavní obchodní stratég společnosti Jefferies & Co. Art Hogan řekl, že podobný propad na finančním trhu nemá precedens a mohl by se srovnat jen s Velkou hospodářskou krizí z třicátých let a nebo bankroty železnic v 19. století: „Nic takového jsme dosud neviděli. Pro tohle neexistuje plán.“

K propadu přispěly problémy pojišťovny AIG (American International Group), která se musela obrátit na centrální banku Fed se žádostí o krátkodobý překlenovací úvěr ve výši 40 miliard.

Osobní bankrot vyhlásilo v prvním čtvrtletí 228 335 Američanů, což je o 27 procent více než za stejné období loňského roku.

Problémy jsou způsobené krizí na hypotéčním trhu a následnými vyššími úrokovými sazbami. Situaci ještě zhoršily ceny nemovitostí, které silně poklesly. Proto lidé v krizi nemohou pokrýt své dluhy ani prodejem nemovitostí.

Počet pracovních míst v americké ekonomice v lednu poprvé za čtyři a půl roku klesl. Zaměstnavatelé snížili počty zaměstnanců oproti prosinci o 17 000. Velký pokles nastal ve stavebnictví a zpracovatelském průmyslu.

Míra nezaměstnanosti, která v prosinci prudce stoupla na pět procent.

Proti hrozbě recese zasáhla centrální banka dvojím razantním snížením úrokových sazeb. Bílý dům a Kongres zároveň připravily balík podpůrných opatření v hodnotě asi 150 miliard dolarů. Tedy asi tolik, co stála USA desetiletá válka ve Vietnamu…

Na počátku tohoto kolosu na hliněných nohách stál americký energetický gigant Enron, svého času sedmá největší firmou ve Státech. Kvůli rozsáhlým účetním podvodům společnost zbankrotovala. Vzala práci desetitisícům nevinných lidí, připravila je o životní úspory a přivodila krach penzijních fondů. Celkový objem ztrát dosáhl více než 30 miliard dolarů.

Do skandálu se zapojily finanční machinace a podvody šéfa společnosti Andrewa Fastowa, který si založil fiktivní společnosti, mezi kterými převáděl větší množství stávajících aktiv Enronu a vytvářel neuskutečněné částky na straně výnosů a výdajů.

Enron byl vzorem moderní silné společnosti. Z původních cca 10 mld dolarů aktiv dosáhla v roce 2000 hodnotu 111 miliard dolarů. Časopis Fortine ji šestkát za sebou jmenoval „nejinovativnější společností Ameriky“.

V „černý pátek“ 25. ledna 2002 společnost oznámila bankrot, přes 20 tisíc zaměstnanců bylo propuštěno a hodnota akcií, do kterých investovaly tisíce lidí, spadla z 90 dolarů na 50 centů…

Jedním z posledních hřebíčků do ekonomické rakve Spojených států se zdá být afréra s pašováním narkotik.

Jak píše mexický list El Universal, bylo totiž zjištěno, že soukromé tryskové letadlo Gulfstream II, které loni 24. září havarovalo nad severní částí mexického Yukatánského poloostrova a v jehož troskách byly nalezeny přes tři tuny kokainu, využívala americká CIA k převážení osob podezřelých z terorismu k výslechům a často i mučení do mnoha zemí světa, .

Odvolává se přitom na dokumenty z USA i Evropského parlamentu, které „dokazují, že letadlo několikrát letělo na americkou základnu Guantánamo na Kubě, podle všeho kvůli převozům osob podezřelých z terorismu.“ Letoun s registračním číslem N987SA byl jedním z mnoha, na které se zaměřilo vyšetřování europarlamentu.

Jeho konec nastal nedaleko Tixkokobu na severu Yukatánu, kde ho začaly pronásledovat mexické vojenské vrtulníky. Vše skončilo havárií letadla. Členům posádky se sice podařilo uniknout, ve vraku letadla ale zanechali 132 balíků obsahujících celkem 3,3 tuny kokainu…

Inu, jako za starých „dobrých“ časů hospodářské krize třicátých let…

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *