Jak jsem s politickou deflorací narazil; a co tak prostituce…?
10. Listopad, 2010 – 8:48
Český transpolitik v převleku za Matu Hari... Foto: Břetislav Olšer
Tak jsem nedávno použil metaforu – politická deflorace. Připadalo mi to trefné – mladá poctivá a neokoukaná politická strana přijde o své panenství ve svých prvních volbách a snaží se být věrná svému manželovi – velectěnému voličstvu.
Jedni mi spílali do nemravů, další ze mě udělali skoro sexuálního maniaka a ozval se mi dokonce otec jedné z kandidátek, aby nekompromisně obhajoval počestnost své dcery. Inu, tvrdě jsem tedy narazil. Ale jelikož jsem dotěrný autor a defloraci považuji vedle prostituce za něžnou přirozenost, napíši dnes něco o politickém děvkařství. Ať se puritáni pudrují a pseudomoralisté zblázní. Není nad jejich pokrytectví a “servilní počestnost”.
Faktem je, že když začala fungovat nejstarší lidská profese, kdysi ještě na principu barteru, bylo jasné, že v ní vynikaly hlavně ženy. Současnost zase naznačuje, že politická prodejnost je už spíš výsadou mužů. Říkám jim zaprodanci. (Viz. David Morrell: Zaprodanci - Blood Oath…) Lehké ženy prodávají své tělo, oni svoji duši, jako Faust, když se upsal ďáblovi, za což ale vyletěl stropem, zatímco naši politici si jen to své beztrestně odkývají za nemalý peníz a ještě mají imunitu. Jak praví polská bajka o prostitucii, matěřiňstvě i muzice - kur.a mať, což tu něgra… Z novodobých dějin vzpomeňme Háchu, poté Gottwalda a jeho zrůdnou prostituci, kdy se hned po znárodnění nechal koupit Sověty, aby zlikvidoval čtrnáct komunistických konkurenčních předáků, mezi nimi jedenácti Židů v čele s Rudolfem Slánským. Poté soud s Miladou Horákovou v duchu stalinských represí, jež jí přinesly smrt za vykonstruovanou velezradu. A teď si zopakujme, co média během posledních let přinesla o české politické pornografii, kdy každý s každým a za kolik…
Vesele začalo být až po 17. listopadu 1989. Plná Letná, cinkání klíči a bujaré oslavy vítězství nad vládou jedné strany. Dokonce zloději se na počest sametové revoluce zavázali, že nebudou krást… Euforie pokračovala ještě do vytvoření Občanského fóra (OF), pak se ale vzpamatovaly politické rychlokvašky, co narychlo převlekly kabáty a začaly přemýšlet, jak z toho co nejvíc vytěžit pro sebe. A zcela jasné vítězství a šance jednou provždy zrušit KSČ šly vniveč, když se slavné OF roztříštilo na spoustu politických stran a hnutí, v jejichž čelech byli ti, kteří si mysleli, že OF znamená: Očekávám Funkci.
Od té doby se komunisté stali nejoblíbenější hypokrizí českých politiků. “Ne, nikdy, ani náhodou, rozhodně odmítáme, jedině přes naši mrtvolu…” Taková slova jsou ve slovníku politiků ve vztahu ke KSČM, nejčastěji a účelově frekventovaná. Nikdy neříkej nikdy; klasický český submisivní pragmatismus. Jeho duchovním otcem se stal první prezident Václav Havel, co se dal jako antikomunista a “vězeň svědomí” před dvaceti roky do “holportu” s komunistou Mariánem Čalfou. Na život a na smrt. Navzdory svým „zásadovým“ proklamacím…
“Slibuji vám, že funkci prezidenta vezmu na jedno volební období a pak bych se chtěl věnovat práci dramaturga…” vymýšlel si ve své marlborově-pivní schizofrenii. “Komunisté vás budou strašit nezaměstnaností. Není to pravda, ničeho se nebojte…“ Nebáli jsme se a pan Havel nám vydržel prezidentovat až tři volební období. A pak už české děvkařství a prostituování frčelo vesele dál a naopak nabíralo větších rozměrů. A pravda přestávala vítězit nad lží a nenávistí. Až vznikly Sněmovna a Senát, v nichž se děly věci. Přeběhlictví. Něco za něco. Začal to kdysi dávno už legendární poslanec Vágner, pak se přidali Pohanka s Melčákem, Snítilý, na vážkách byl lidový Hovorka i zelené Zubová s Jakoubkovou, následoval je exsocialista Wolf. Asi aby se vyrovnalo skóre, přidali se Tlustý, Schwippel a Raninec. Partička do mariáše…
V roce 2006 byl zlínský poslanec Melčák po své skoro desetileté komunistické minulosti zvolen do Poslanecké sněmovny za ČSSD, ze které však byl v únoru 2007 vyloučen. Zhruba měsíc poté, co spolu s Michalem Pohankou umožnil vznik vlády, složené z koalice ODS, KDU-ČSL a Zelených, tuto pravicovou vládu pak pomáhal držet nad vodou až do jejího pádu. Kdyby však tato trojkoalice předčasně nepadla a vydržela až do řádných voleb v červnu 2010, celkem by si na konto připsal 1,44 milionu korun. A jelikož ÚS rozhodl definitivně, že mimořádné volby dřív jak začátkem listopadu nebudou, zamnul si ruce Melčákův obhájce Kalvoda, co už vysoudil na českém státu pro pana Štávu z Diag Human devět miliard korun. Teď přišel k dalšímu tučnému palmáre.
Jo jo, ty tam jsou časy, kdy stačilo pár výhružných e-mailů, dopisů či nábojů v nich a bylo vymalováno. Přestože je Melčáka a Snítilého vozila do práce a z práce policie, pořád jako každý jiný poslanec dostávali měsíčně desetitisíce korun na dopravu. V případě Snítilého to bylo 22 900 korun čistého za měsíc, u Melčáka pak 34 300 korun. Částky se řídily vzdáleností jejich bydliště do Sněmovny. Suma sumárum stál jejich rok pod dozorem bodyguardů daňové poplatníky bratru milion Kč.
A proč asi vzal do zaječích přeběhlík MUDr. Michal Pohanka, když dal před časem vale své rodné ČSSD. Byl to utajený přeběhlík - filantrop, jemuž se příčilo, že pro nic za nic tahá peníze z kapes daňových poplatníků. Asi nemohl unést, že ač sociální demokrat, vykořisťuje své zaměstnavatele, tedy právě ony daňové poplatníky. A to prosím je ten samý lékař, jenž byl náměstkem Rathova ministerstva zdravotnictví a 1. července 2002 byl jmenován ředitelem Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
A je tu také případ Evžena Snítilého, potřetí ženatého otce, tuším sedmi dětí, který je podezřelý, že spolupracoval s vojenskou kontrarozvědkou a jeho lustrační osvědčení není právě grossovsky průzračně čisté. Ve straně se řešilo, že Evžen na vojně něco podepsal. Věděli, že bude vydíratelný, ale na kandidátku se vždy dostal. Mirek Šlouf a Miloš Zeman to věděli. A Zeman mu říkal, ať se “nedere do vedoucích funkcí, jinak bude manipulovatelný”. Evžen ale neposlechl moudrého důchodce a teď to má; výhrůžky, kulka v dopise i bodyguardi před jeho domem. Raději to se socialisty zabalil. Asi jinak nemohl. Kdo jiný by živil početnou rodinu, vyklouzl za něj z lustračních lapálií a střádal hlasy pro koalici? Za co? Že by něco slíbil…? Něco přece kdysi “přeřízl” každý… Třeba i docent Wolf, co raději “ochořel” a neudělal profesuru na VŠB-TU, než aby podpořil svoji stranu. Za kolik…?
Bylo toho hodně, ale okaté protekcionistické čachry měl na svědomí i Mirek Topolánek. Ten odletěl na Sardínii do Berlusconiho vily. Spolu s ním tam tehdy cestovala tehdy ještě premiérova přítelkyně a místopředsedkyně sněmovny za ODS Lucie Talmanová, jejich syn Nicolas (co se v mládí naučíš…) Vzpomínáte? V Itálii se mohl bulvár potrhat. Všechny titulky psaly: Topolánek a “topolone”. V italštině “topo” znamená myš, “topolona” je velká sexy myš. Paparazzi se totiž předvedli.
Na dovolené v červenci 2009 byli v Toskánsku jak Topolánek, tak jeho přítel Marek Dalík, exministr dopravy Aleš Řebíček (ODS), místopředseda ČSSD Milan Urban, lobbista Vladimír Johannes a šéf ČEZu Martin Roman. Společně trávili luxusní dovolenou v letovisku Monte Argentario, na jachtách a v rezidencích. Na italské “tax holiday” Topolánek spolu s ministrem dopravy Alešem Řebíčkem hovořili s jedním z klíčových manažerů finanční skupiny J&T Dušanem Palcrem a také opět se šéfem ČEZ Martinem Romanem. Že by šlo jen o další náhodný dovolenkový pokec, to se nedá předpokládat ani náhodou. Topolánek uvedl, že na návštěvě u svého italského protějšku Silvia Berlusconiho mluvili i “o energetice a společných zájmech v Rusku”. A to je pro ředitele státního ČEZ nepochybně velmi důležité téma.
Vše by bylo OK, pokud by se pobyt stínového ministra ČSSD Urbana na Johanesově jachtě neuskutečnil krátce poté, co s exministry z ODS Římanem a Vondrou protlačili ČEZu emisní povolenky za 68 miliard korun… Ve svém nedávném majetkovém přiznání uvedl bývalý ministr dopravy Aleš Řebíček, že si koupil za 126,4 miliónu korun komplex Monte Argentario severně od Říma. Pořídil si též byt Marina v Dubaji. Jako budoucí vlastník bytu a už tehdy pouze poslanec zaplatil přes deset miliónů korun a další tři milióny ještě doplatil. Že by se “bratrstvo kočičí pracky” příště sešlo v Dubaji…?
Firmě Viamont, která dříve patřila i ministru dopravy Aleši Řebíčkovi, se daří skvěle. Za dobu, kdy byl Řebíček ve funkci ministra dopravy, jí sedminásobně přibylo státních zakázek. V prvním období získala kontrakty za necelých šest set milionů. A ve stejně dlouhém “Řebíčkově ministerském” období staví za 3,5 miliardy korun z veřejného rozpočtu. Většinu zakázek získala od státních podniků, které spadají pod ministerstvo dopravy. Exministr inkasoval 217,5 miliónů korun za prodej akcií jeho někdejší firmy Viamont. Přiznal i vlastnictví domu v Teplicích, chatu na Cínovci a byt v Praze, že by i v Dubí…?
Pak se zřítila lidovecká kariéra JUDr. Cyrila Svobody. Napřed projel jako předseda KDU-ČSL volby bez poslaneckého mandátu, pak se vzdal místa předsedy své milované křesťanské strany a teď to vypadá, že půjde z katolického kola úplně ven. Lhal. Po opakovaném ujišťování, že prohraný spor o majetek po pražské důchodkyni Marii Kaprálkové nebude prodlužovat, podal ve věci naopak ústavní stížnost. Svoboda přesto dostal odchodné z parlamentu ve výši tři sta tisíc korun hrubého, protože nezastával ve Sněmovně žádnou funkci. Stejnou sumu si odnesl i trestně stíhaný Wolf, naproti tomu kverulant Melčák dostal odchodné ve výši 327 155 Kč hrubého. A to nemluvím o Johnovi a jeho 90milionovém Světu pojistěnce, o Opencard, Bémovi a jeho kamarádšoftu s miliardářem Janouškem a jejich společné oslavě narozenin pro dva tisíce hostů ve Žlutých lázních. Věřte, že těch jmen a podloudných kšeftů je mnohem a mnohem víc…
Jsem zvědavý, kdo mě zase pokárá, že srovnání těchto “vzácných a čistých” submisivních politiků s prostitucí je přehnané a nemorální. Tentokrát se už těším…
PS: ČTK - Bývalý velvyslanec Spojených států v Česku a předseda dozorčí rady automobilky Tatra William Cabaniss prozradil, že v únoru 2008 po něm chtěl tehdejší náměstek ministryně obrany a současný náměstek ministra financí Martin Barták milióny dolarů za to, aby Tatra už neměla problémy s armádní zakázkou. Cabanissova slova potvrdil jeho kolega Duncan Sellars, přímý účastník rozhovoru s Bartákem.
Ano, máte pravdu všichni, kdož jste se právě rozhořčili nad mými slovy. Opravdu u nás nejsou politické děvky prodejné…
