Může Obama i za přívalové deště, zemětřesení, kobylky a černý mor…?

4. Listopad, 2010 – 0:33

Může prezident Obama také za to, že už neexistuje Obchodní centrum v New Yorku...?  Foto: Břetislav Olšer

Může prezident Obama také za to, že už neexistuje Obchodní centrum v New Yorku...? Foto: Břetislav Olšer

Tak nám demokrat Barack Obama prohrál ve volbách ve Sněmovně reprezentantů, jen s odřenýma ušima zvítězil v Senátu. Republikání, hrrr na něho! Důvod? Může za nezaměstnanost, hospodářskou krizi, dluhy domácností, krach hypoték, epidemii černého moru i AIDS, včetně vraždy J. F. Kennedyho a Bushův kamarádšoft s rodinou bin Ládinů…

Větší blbosti jsem ještě neslyšel. Všechno, co se v USA za poslední dva roky nepovedlo, je na triku prvního černošského prezidenta Baracka Obamy. Latentní rasismus? Za všechno zkrátka může on, ne podvodníci, bankéři z Wall Street, zastánci amerického zdravotnictví, co má na 50 milionů nepojištěných a desítky roků neošetřovaných Američanů. Je zkrátka vinen ve všech bodech obžaloby. Jako kdysi Židé, které Vatikán oficiálně po 4. lateránském koncilu v roce 1215 uznal vinnými za ukřižování Krista. Raději se podívejme na skutečná fakta.

Prezidentem USA byl Obama zvolen 4. listopadu 2008. Krize v USA vypukla po bankrotu finančního ústavu Lehman Brothers, tedy po 15. září 2008. Od té doby se znárodňovalo po celém světě, finanční injekce se střídaly, jak na běžícím pásu. USA, Evropa, před totálním zhroucením byl Island, bankrotovaly banky v Německu, Británii, Japonsku… Pád investiční banky vyvolal největší propad na americkém akciovém trhu od teroristických útoků ze září 2001. Analytici a politici hovořili o stoleté krizi a srovnávají ji s velkou hospodářskou krizí z třicátých let.

„Viděli jsme jen vlastní zájmy, chtivost, neodpovědnost a korupci, která podminovávala tvrdě pracující americký lid,” pravdivě pojmenoval problém republikánský kandidát John McCain ještě na mítinku ve floridském Orlandu, kde slíbil, že „skončí doba, kdy Wall Street fungoval jako kasino.“ Vyzval také k tomu, aby generální ředitelé přestali dostávat multimiliónové částky.“ Mohl za to opravdu Obama, když teprve kandidoval…?

Hlavní obchodní stratég společnosti Jefferies & Co. Art Hogan prohlásil, že podobný propad na finančním trhu nemá precedens a mohl by se srovnat jen s velkou hospodářskou krizí z třicátých let a nebo bankroty železnic v 19. století: „Nic takového jsme dosud neviděli. Pro tohle neexistuje plán.“ K propadu přispěly problémy pojišťovny AIG (American International Group), která se musela obrátit na centrální banku Fed se žádostí o krátkodobý překlenovací úvěr ve výši 40 miliard. Osobní bankrot vyhlásilo v prvním čtvrtletí 228 335 Američanů, což je o 27 procent více než za stejné období loňského roku. Také za tím je Obama?

Počet pracovních míst v americké ekonomice v lednu poprvé za čtyři a půl roku klesl. Zaměstnavatelé snížili počty zaměstnanců oproti prosinci 2008 o 17 000. Velký pokles nastal ve stavebnictví a zpracovatelském průmyslu. Míra nezaměstnanosti v prosinci prudce stoupla na pět procent.

Na počátku tohoto kolosu stál na hliněných nohách americký energetický gigant Enron, svého času sedmá největší firmou ve Státech. Kvůli rozsáhlým účetním podvodům společnost zbankrotovala. Vzala práci desetitisícům nevinných lidí, připravila je o životní úspory a přivodila krach penzijních fondů. Celkový objem ztrát dosáhl více než 30 miliard dolarů. Do skandálu se zapojily finanční machinace a podvody šéfa společnosti Andrewa Fastowa, jenž si založil fiktivní společnosti, mezi kterými převáděl větší množství stávajících aktiv Enronu a vytvářel neuskutečněné částky na straně výnosů a výdajů. Jak to, že ho student práv Obama neuhlídal?

Enron byl vzorem moderní silné společnosti. Z původních cca 10 mld dolarů aktiv dosáhla v roce 2000 hodnotu 111 miliard dolarů. Časopis Fortine ji šestkát za sebou jmenoval „nejinovativnější společností Ameriky“. V “černý pátek” 25. ledna 2002 společnost oznámila bankrot, přes 20 tisíc zaměstnanců bylo propuštěno a hodnota akcií, do kterých investovaly tisíce lidí, spadla z 90 dolarů na 50 centů… Kde byl tenkrát zcela neznámý černošský právník Obama? Že by v tom měl zase prsty?

A kdože vládl USA dvě volební období před Obamou a “zadělal” na zmiňované potíže? Nebyl to náhodou G. W. Bush mladší, co „poprvé v amerických dějinách vedl válku, během níž jsou daně snižovány, nikoliv zvyšovány“? Hrubý dluh veřejných financí v roce 1975 činil 533,2 miliardy, ovšem počátkem ledna 2009 byl už závratných 10,5 bilionu USD. Stačí kupecké počty, aby si každý mohl vypočítat, že tento dluh činí hrozivých 34 543 dolarů na občana a hrubý zahraniční dluh Spojených států byl skoro čtrnáct bilionů dolarů, což dělalo z USA největšího dlužníka světa. Kdo to zavinil? Samozřejmě - Obama.

V říjnu 2000, kdy se ještě všichni Američané smáli z eura, se dolar směňoval za 1,21 euro a v polovině ledna 2009 už za 0,75 euro. Když v roce 2001 nastoupil kovboj George W. Bush ml. do Bílého domu, tvořil nesmrtelný dolar přes 70 procent všech rezerv států světa, na konci jeho vlády to bylo o deset procent míň. Jak je mj. uvedeno v knize “Zahraniční politika USA” z nakladatelství Professional Publishing, inflace za léta 2001 až 2008 činila 23,4 %, takže když běžný Američan dal za zboží na začátku prezidentství George W. Bushe ml. jeden dolar, na konci Bushova funkčního období už to bylo 1,23 dolarů.

Tak by se dalo psát o cenách ropy, zlata a klesající prestiži USA hodně dlouho. Možná i bin Ládinovu teroristé čekali, až se vlády ujme nepříliš vysokým IQ oplývajícím Bush junior, aby mu zbořili půlku Manhattanu a vyprovokovali ho k následným válkám v Afganistanu a Iráku. Že by mu asistoval i Obama? Ty konflikty byly tím posledním hřebíkem do rakve popularity nejen samotného Bushe ml., ale hlavně výkonné moci doma a prestiže USA v zahraničí. Georg W. Bush ml. během “svými vylhanými důvody” irácké války a osmi lety své arogantní a nejapné nadřazenosti ublížil Spojeným státům více než kterýkoli jeho nepřítel.

Když skončil, zůstal navždy v análech Bílého domu s necelými dvaceti procenty podpory občanů nejhorším prezidentem USA všech dob, který navíc zvítězil ve volbách až rozhodnutím soudu. Má toho zkrátka na triku tolik, že by to stačilo na několik impeachementů. Od lží, přes mučení vězňů až po ignorování chudoby černých obyvatel New Orleansu a dopuštění masového znárodňování bank, automobilek a pojišťoven pověstnou 700 miliardovou injekcí…

A toto své babráctví obhajoval jedním ze svých “bushismů”: „Opustil jsem principy svobodného trhu, abych zachránil systém svobodného trhu.“ Je to zkrátka jednou provždy kovboj z Texasu, jak sám řekl: “Chci poděkovat svému příteli, senátoru Billu Fristovi, že se k nám dnes připojil. Vzal si texaské děvče, víte. Karyn je tu s námi také. Západotexaské děvče, přesně jako já.”

Tak už přestaňte žvanit nesmyly, Obamova vláda nějak musela přerušit cyklus kalamit. Tak, jak by to udělal každý; výrazně omezit výdaje a ostře zvýšit daně. Nižší výdaje a vyšší daně ale ničí ekonomiku a vedou k vyšší nezaměstnanosti. Nic s medem, ale líp, než hrozba bankrotu á la Řecko. Většina bohatých zemí se stárnoucím obyvatelstvem, tedy i Spojené státy, čelí velkým rozdílům mezi naslibovanými výdaji a zdanitelnými položkami.

Obamovi příznivci argumentují sdělením rozpočtového úřadu, že zdravotní reforma sníží během deseti let deficit o 143 miliard dolarů. A za druhé, že zákon o zdravotnické reformě obsahuje opatření na kontrolu výdajů na zdravotnictví. A k tomu další výrazná pomoc: Americká centrální banka znovu zasáhne; podpoří domácí ekonomiku tím, že za 600 miliard dolarů (10,4 bilionu Kč) nakoupí státní dluhopisy. Věří, že její zásah zlevní půjčky a podpoří tak spotřebu firem a domácností, jež jsou nejdůležitější pro americké hospodářství.

Americká centrální banka znovu zasáhne, aby podpořila domácí ekonomiku. Za 600 miliard dolarů (v přepočtu 10,4 bilionu korun) nakoupí státní dluhopisy. Věří, že její zásah, který se v podstatě rovná tištění nových peněz, zlevní půjčky, což podpoří spotřebu firem a domácností, které jsou největším tahounem amerického hospodářství.

Tak, taková je prohra Baracka Husseina Obamy v právě skončených volbách do obou komor Parlamentu USA. Jeho popularita klesla stejně „zaslouženě“, jako podpora “nepotřebných” reforem v Česku, Řecku, Španělsku či Portugalsku či na Islandu a jinde. Pokud žiji občané na dluh státu, jak prase v žitě, je vše OK, ale když mají ten dluh začít splácet, fůůůj, vládo, hnusní reformátorští politici. Běžte od válu, my chceme dál vegetovat jako za starých dobrých časů… Občané USA prý řekli Obamovi: Dost! Marně vzpomínal na svůj triumfální příchod do Washingtonu. Také Ježíše vítaly davy voláním Hosana, prosím, zachraň, když přijel do Jeruzaléma. Jako Martin Luther King… Ostatní si domyslete…

Faktem je, že i mně pohnul Obama žlučí, jelikož nebyl proti tomu, aby hned vedle tragického pietního místa po muslimy zbořeném Obchodním centru v New Yorku stála mešita. Spousta politiků u nás Obamu proklínala kvůli vězení Quantánamo. Když ale USA požádaly také Česko, zdali by si pár propuštěných vězňů u sebe neumístilo, český ministr zahraničí se této prosbě doslova vysmál. Jako věrný přítel USA…

Docela chápu rozhořčení bílého světa; mužem number one se poprvé stal černoch. A to byl šok. Můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak jedné, co s tím můžeme dělat. Tak jsem pochopil, že rasismus vůči barevným je pouhých kopáním v křeči smrtelně zraněného koně. Proto už v roce 2042 budou globálně stárnoucí běloši tvořit výrazně menšinovou skupinu v populaci této planety. Dá se to hravě vypočítat mj.  z demografických křivek a růstu porodnosti.

V roce 2050 budou podle toho běloši tvořit pouze 46 procent americké populace, zbytek budou Afroameričané, hispánci, kteří jsou nejrychleji rostoucí skupinou americké společnosti, a Asiaté. Do roku 2050 se ve světě ztrojnásobí počet lidí, kterým je 85 let a více. Jejich počet by měl podle odhadů dosáhnout asi sto miliónů. Očekává se, že jen v USA bude v půlce století žít na 440 miliónů lidí oproti dnešním 305 miliónům.

Ani globálně se běloši nebudou mít čím chlubit - zbude jich na planetě jen asi osmnáct procent. A neonacisté i skinheadi budou mít po svém “jednom národu” a “bílé rase”… Ani globálně se běloši nebudou mít čím chlubit - zbude jich na planetě jen asi osmnáct procent. A neonacisté i skinheadi budou mít po svém “jednom národu” a “bílé rase”… Ano, jsme rasistický národ. Nic na tom nezmění ani populistické a submisivní kecy některých blogerů, jimž jde pouze o zblbnutí čtenářů a vlastní pozici narcise číslo jedna. Zcela účelově hluší a slepí demagogové. Logické myšlenkové pochody a průkazná fakta jsou jim zcela cizí. Blahoslavení, chudobní duchem..

Reklama:

Přidat komentář

CAPTCHA image