Kolik by stát mohlo stát odškodnění pro Kajínka za 16 let věznění?

24. Říjen, 2010 – 17:12
V cele na doživotí Zdenka Vocáska, co byl poslední odsouzencem k trestu smrti u nás... Foto: Břetislav Olšer

V cele na doživotí Zdenka Vocáska, co byl poslední odsouzencem k trestu smrti u nás... Foto: Břetislav Olšer

Sleduji už se stoíckým klidem přetahování a škrtání vládní trojky, kdy každý milion, natož miliarda, stál ministry spoustu potu a skřípání zubů, aby splnili svůj neprozřetelný předvolební slib – šetřit, škrtat a zase šetřit. Chudákům přidali na chudobě a podnikavcům navýšili konta. Stal jsem se pročež apatický vůči těmto populistům, prokletá ta moje pasivní rezistence, ale napadlo mě, jak by ministr vnitra Radek John, co propouští policisty a snižuje mzdy jejich zbytku, zdůvodnil eventuální odškodnění pro Kajínka.

Ano, ten zuřivý reportér John, co se stal ministrem snad hlavně kvůli Kajínkovi a své patologické ješitnosti a exhibicionismu, aby konečně i přes své ministerské pravomoci nepravomoci dokončil vítězně svoji reportáž pro TV Nova. Co by na to asi řekli daňoví poplatníci, kdyby si Jiří Kajínek po 16 letech za mřížemi vydobyl propuštění z vězení, resp. pokud by se jeho obhájcům podařilo předložit důkazy o jeho nevině, a k tomu by ještě shrábl tučnou apanáž. Tato nevinná hypotéza mě posedla, když jsem si přečetl zprávu ČTK, že soud v New Yorku právě udělil 49letému Alanu Newtonovi odškodné ve výši 18,5 miliónu dolarů (přes 323 miliónů korun) za 22 let, které musel nespravedlivě strávit za mřížemi. Newtona původně odsouzeného na 40 let za napadení a znásilnění prodavačky, pustili před čtyřmi lety, když jeho nevinu prokázaly nové testy DNA.

Od roku 1989 se v USA prokázalo hlavně díky testům DNA, že ve vězení sedělo 248 nevinných lidí. Sedmnáct z nich dostalo za zločiny, které nespáchali, dokonce trest smrti. Jen loni uniklo injekci se smrtícím roztokem devět nevinných mužů. Kalifornie utratí ročně v souvislosti s tresty smrti 137 milionů dolarů. Doživotní tresty by ji přišly jen na 11,5 milionů USD. Nejvíce stojí mnohdy i desetiletí trvající odvolací procesy. V současné době čeká na vykonání trestu smrti 3 279 lidí v celých USA. Jen v Kalifornii je to 690 a na Floridě 403 vězňů….

Pokud by existovala „Kajínkova“ vražedná zbraň, mohla by na ní být stopa DNA a pak by to bylo jasné, jestli by se shodovala či ne s Kajínkovou kyselinou deoxyribonukleovou. Kdyby se u nás platilo za rok věznění následkem justičního omylu tolik, co třeba na Floridě, jež vyplácí nevinným 50 tisíc dolarů za rok věznění, to by hypoteticky dostal Kajínek za 16 roků ve Valdicích, na Mírově či v Karviné a jinde bratru 800 tisíc USD, resp. 14,5 milionů Kč. Některý soud by byl třeba štědřejší. K tomu nějaký milionek jako honorář za námět k filmu o svém životním dobrodružství. Státní dluh by to moc nepoznal; Kajínek by se tak nažral a Kalousek by zůstal skoro celý…

Podle podkladů, které mi poskytl Zdenek Jemelík, člen Spolku Šalamoun pro nespravedlivě stíhané, zahájila Daniela Kovářová legislativní činnost k lepšímu zabezpečení nároků poškozených nezákonným vězněním, ale nebylo jí umožněno to dokončit. Není tedy zatím dána jednotná sazba, náhrada se vypočítává podle ušlého zisku. V době, kdy byla ministryní, rozhodla, aby to bylo minimálně 800-1000 za den. Jindy jde o tolik, kolik si poškozená osoba vyhádá anebo vysoudí, resp. až do cca dva tisíce Kč/den.

Nedávno byl popsán případ, kdy se ministerstvo „vyrovnalo“ pouze omluvou a čelilo pak žalobě. Všechny případy, o nichž vím, byly ale pouze náhrady za protiprávní vazbu, neznám žádný případ odškodnění za neoprávněně uložený trest. „Katarský princ“ žaluje stát o 250 tisíc Kč za 4,5 měsíce nezákonné vazby. Uzunoglu dostal určitě více než 1 milion. Kč, ale nevím, jak velkou část vazby mu uznali za nezákonnou. Z analýzy MS vyplynulo, že bylo v loňském roce podáno 2592 věcí, vyřízeno 2962 a na odškodném proplaceno celkově téměř 93 milionů Kč. V převážné většině jde o žádosti o náhradu škody, způsobené v souvislosti s trestním stíháním či vazbou, nesprávným úředním postupem soudů ve věcech občanskoprávních a také žádosti o peněžité zadostiučinění za nepřiměřenou délku soudního řízení. 

„V případě, kdy bude jasně prokázáno, že byla vazba či vězení skutečně nezákonné, má se vyplácet odškodné, minimálně 300 Kč za den, což je částka vycházející z aktuální  minimální mzdy. Přijali jsme taková opatření, aby se zrychlilo vyřizování věcí, snížilo množství nedodělků, a aby bylo vše vyřizováno v dané šestiměsíční lhůtě,“ sdělila Daniela Kovářová. V letošním roce již vyplatilo ministerstvo spravedlnosti ČR za první tři měsíce odškodné ve výši více než 51 milionů Kč…

Radovan Krejčíř a jeho rodina však nedostanou žádné odškodné za jeho vazbu, aniž by někdo nějaké důkazy zadržoval. Ústavní soud mu jeho žádost a žádost jeho příbuzných zamítl. Případ se vlekl od roku 2003. Zatímco prvostupňový Městský soud v Praze peníze rodině přiznal, odvolací vrchní soud jim je zase odebral. Ve stížnosti Krejčířovi poukazovali na údajné porušení práva na soudní ochranu a spravedlivý proces. Krejčíř tedy nic, zato Alan Newton by u nás dostal 1.365.100 Kč plus nemajetková újma, a to je ještě otázka, jak by to soud u nás individuálně posuzoval…

A za jaké „bezpráví“ by takové odškodnění dostal nejpopulárnější český vězeň a prachovický Jánošík alias Jiří Kajínek (49) ? V únoru 1994 ho zatkla v Praze zásahová jednotka. Byl obviněn z dvojnásobné vraždy podnikatele Štefana Jandy a ochránce Juliána Pokoše z roku 1993. Z vazby se mu podařilo na krátkou dobu uprchnout. V září 1995 byl obžalován a kauza spěla k soudnímu přelíčení. Než se tak stalo, opět se mu podařilo utéct – tentokrát z cely valdické věznice. Areál však neopustil. Nadešel květen 1997, u plzeňského soudu začal proces s Kajínkem a kvůli obavě z pokusu o útěk ho doprovázela silná policejní jednotka. Za rok pak soud potvrdil, že vraždy spáchal a odsoudil jej k doživotnímu trestu vězení. Kajínek před soudem trval na své nevině a žalobu označil za vykonstruovanou policií.

V říjnu 2000 Kajínek na 40 dní uprchl z mírovské pevnosti. Tento jeho třetí únik z vězení skončil 8. prosince téhož roku zatčením nahého v bytě manželky doživotně odsouzeného vraha Ludvíka Černého na pražském sídlišti. Brácha na mě, já na bráchu. Co bychom si nepomohli. Jak by se s tímto odškodněním česká podivná justice vypořádala, to je ve hvězdách a pruzích. Stát by znovu sáhl do kapes daňových poplatníků a Jiří Kajínek by si asi koupil byt, kde by se učil, jaké to je alespoň z nějakého ubytovacího komplexu neutíkat. Na víc by mu zřejmě nezbylo, jelikož čeští advokáti mají vysoké nároky. Odškodňování máme různá. Někdy se na spravedlnost nemusí ani tolik čekat a soud ji bez tahanic přiřkne sám…

Ústecká rodina Červeňákových, která u štrasburského soudu požadovala odškodnění od ČR za soudní průtahy, nyní nedostává sociální dávky. Výplatu dávek totiž rodině pozastavila radnice poté, co Červeňákovi dostali od státu téměř miliónové odškodnění, kterým stát předešel projednávání stížnosti před mezinárodním soudem. Červeňákovi z 900 000 Kč brzy neměli ani korunu. Jejich advokátka Klára Veselá-Samková proto chtěla po ministerstvu spravedlnosti navíc 420 000 Kč za to, že jim tehdy ústecká radnice jako chronickým neplatičům odebrala sociální dávky a nemají tak za co žít.

Zatím nejvyšší finanční odškodnění přiznal soud rodičům dvanáctiletého Filipa Němce z Cizkrajova. Bylo jim přiznáno patnáct milionů Kč, mimo jiné též proto, že na jeho péči rodina měsíčně doplácí kolem 35.000 korun. Sumu je povinná zaplatit základní škola, jejíž zaměstnanci podle soudu v roce 2003 zanedbali dohled při koupání žáků. Filip zůstal pod vodou 10 minut a od té doby má silně poškozený mozek.

Tříměsíční holčička Nelinka matky Evy Slavíkové z Havířova zemřela v dubnu 2006 poté, co jí vyhřívací poduška z Itálie při operaci nádoru na tváři způsobila hluboké popáleniny na 40 procentech těla. Rodina dostala odškodnění ve výši 240 tisíc Kč pro každého rodiče, bratr Nelinky dostal 175 tisíc korun. U soudu v Brně se však domáhali třímilionové částky a omluvy. Brněnský soudce rozhodl, že se nemocnice musí rodičům omluvit a zaplatit každému 400 tisíc korun. Nemocnice je za smrt dítěte odpovědná.

Nikolu, narozenou Čermákovým z Přibyslavic a Veroniku, která se narodila Liboru Brožovi a Jaroslavě Trojanové z Jabloňova, nedopatřením zaměnily zdravotní sestry v třebíčské porodnici 9. prosince roku 2006. Před následujícími Vánocemi se pak obě děti vrátily ke svým biologickým rodičům. Obě ženy se těžko ztotožňovaly s představou, že se budou muset vzdát dítěte, které považovaly po deset měsíců za vlastní. Také děvčátka měla vypěstovaný vztah ke svým „pěstounům”. Přesun k biologickým rodičům byl proto rizikový… Ve hře bylo druhé nejvyšší odškodnění – 12 milionů Kč pro obě rodiny, tedy šest milionů pro jednu.

Inu, za svobodu a omyly se odjakživa platilo…

http://www.petr-kral.com

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *