O krotitelích divokých zvířat, aneb i na Xantippy se najde metr…?

12. Září, 2010 – 13:41
Mládí, mládí, nádoba nejkřehčí...   Foto: Břetislav Olšer

Mládí, mládí, nádoba nejkřehčí... Foto: Břetislav Olšer

Je to pořád o tom samém, co svět světem stojí. Neustále stejná otázka; co nejvíc požadují muži po ženách a naopak? Reprezentativní výzkum, který minulý týden uskutečnil německý GEWIS-Institut pro pánský časopis GQ, přinesl zajímavé výsledky Němců ve věku od 18 do 40 let.

Šok. Pouze polovina vyžaduje nevázaný sex, zbytek peciválů dá přednost klidu u televize s pivem. Ženské porozumění si přeje 81 procent mužů. Pouze necelá polovina se domnívá, že je důležité, aby ženy měly s muži společné zájmy. Po čem ženy touží? Aby jejich muži oplývali komunikační schopností, aby byli společenští.

Ženy zkrátka chtějí muže, který lehce a vtipně konverzuje a dokáže okouzlit jejích rodiče a na firemním večírku. Muž by měl mít vysoké sociální IQ. Pozor. Přišla s tím Petra Paroubková a všichni se jí posmívali, ale fakt je fakt. Spoustě žen připadá inteligence stejně sexy jako tělesný vzhled. Proto se pro příště snažte přemýšlet dřív, než otevřete ústa. Nechvástejte se a mluvte jen o věcech, o kterých něco víte. A jak je to tedy s muži a ženami ve světě humoru?

Manželka se ptá svého manžela: „Miláčku, co se ti na mně nejvíc líbí? Můj krásný obličej, nebo sexu tělo?“ Manžel se zamyslí a s úsměvem odpoví: „Lásko, nejvíc se mi na tobě líbí tvůj smysl pro humor…“

„Miláčku, máš krásná prsa, Jsou obě pravá? Ne. Jedno je levé…“

Manžel říká manželce: Já žasnu, jak můžeš být tak krásná a zároveň tak hloupá.“ Manželka pohotově odpoví? „Bůh mě stvořil tak Krásnou, abych se ti líbila a hloupou, aby ses ty líbil mně…“

Říká středňák po druhé míze u lékaře: „Pane doktore, ta viagra, co jste mi předepsal, je hotový zázrak. Už měsíc jsem se nezastavil..“ Ošetřující lékař je spokojený se svým léčebným postupem a ptá se: „A co na to manželka?“ Chlapík se zazubí: „Manželka? Ta to ještě neví. Co ty pilulky beru, jsem ještě nebyl doma…“

Dítě se ptá maminky: „Mami, kdo je ten svalnatý a štíhlý pán s kudrnatými vlasy na fotce?“ Maminka odpoví: „To je přece tvůj tatínek…“ Dítě nechápe. „A kdo je ten tlustý a plešatý pán, co s námi bydlí…?“

Sókrates buď mužům vzorem. Tvrdil přece: Vím, že nic nevím, i když tento výrok se Sókratovi sice často připisuje, ale zřejmě pochází z nepřesné interpretace Platónovy Obrany Sókratovy předtím, než musel vypít bolehlav. Sókrates údajně nikdy nenapsal ani řádku. Lidová moudrost tato slova doplnila: „Vím, že nic nevím, ale vím, že vím víc než ti, kteří si myslí, že vědí vše a přitom nevědí nic…“

Sókratés měl komplikované manželství. Jeho o čtyřicet roků mladší Xantippa je symbolem haštěřivé a nesnášenlivé ženy s ostrým jazykem. Sám se zmiňoval o tom, že když se naučil žít s Xantippou, (měl s ní tři syny), dovedl by se vypořádat s kterýmkoli jiným člověkem právě tak, jako krotitel koní je po zkrocení opravdu divokých zvířat schopen jednoduše nakládat se zvířaty klidnými… Vášeň je další z věcí, které ženy od mužů požadují a též smysl pro humor, konzervativní suchar nikoho neoslní. Vesele může být i ve (ne)společných chvílích volna…

„Miláčku, uděláme si nádherný víkend“, říká zasněně manžel. „Uděláme si slavnostní večeři při svíčkách a půjdeme v neděli na romantickou procházku?“ rozzáří se manželka. „Kdepak, lásko, koupíš mi bednu piva a odjedeš navštívit svoji matku…“

Mladá, pohledná manželka kojí ve vlaku v kupé dítě, to však nechce pít. Matka ho nabádá: „Když nebudeš pít, nabídnu prsíčko tady tomuhle pánovi!“ Scéna se několikrát opakuje, až pán v kupé vypění: „Ať se ten mrňous konečně rozhodne, už jsem kvůli tomu přejel pět stanic!“

Otec si povídá se svým synem o jeho studiu. Syn má vrásky na čele: “ S tou novou profesorkou budu mít asi problém…“ Otec ho poučuje: „Musíš se chovat slušně, být zdvořilý, hodně se hlásit a všechno učivo umět…“ Syn kroutí hlavou: „To asi nepomůže, dnes mi říkala, že to už dva měsíce nedostala…“

Muži neradi přiznávají, jak jsou na svých ženách závislí. Avšak když je nejhůř, důvtip manželek je mnohdy nadevše. U českých domácností s exekutory a bilionem dluhů na krku obzvláště. Nejlíp hledat radu u židů…

Přijde Kohn domů celej ustaranej a není s nim řeč. Sára se ho ptá, co se děje. „Ále, dlužím Roubíčkovi 10.000 šekelů a zítra mu je mám vrátit, ale nemám ani šekel. Nemůžu z toho spát!“

„A to tě trápí?“ Sára na to, přejde k oknu, otevře ho a zařve naproti do baráku: „Roubíček, starej jim prej dluží 10 000!?“

„Souhlasí,” ozve se odnaproti. „A prej jim je má zítra dát!“

„To taky souhlasí….”

„Tak von jim je nedá, protože nemá!“ zvolá Sára a zavře okno. „Tak Kohn, a teď můžeš v klidu spát, teď nebude spát Roubíček…!“

Ne vždy však manželka pomůže. Ani když tlačí manžela, aby si řekl o zvýšení platu za současné vládní koalice…

Přijde Josef k šéfovi do kanceláře a stěžuje si: „Šéfe, nemohli byste mi zvýšit plat? Vždyť tu už dělám 10 roků za 8000,-Kč měsíčně.“ Šéf se pousměje, nalije Josefovi štamprle borovičky a začne: „Podívej, Josefe. Je pravda, že vyděláváš 8 000 Kč měsíčně, což je 96 000Kč ročně, ale rok má 365 dní. Z toho je 52 sobot a 52 nedělí. To je už jen 261 dní. dál máš 28 dní dovolené a 5 dnů jsi byl nemocný, to je už jen 228 dní. Den má sice 24 hodin, ale ty pracuješ jen 8 hodin, tedy jednu třetinu dne, to znamená 76 dní. Nemluvě o tom, že v roce máme 13 svátků, což jsou dny pracovního volna, a tedy pracuješ jen 63 dní. To je jen o dva dny víc než dva měsíce do roka. No a co chceš víc za práci za dva měsíce ? Vždyť vyděláváš skoro 48 000 Kč měsíčně…“
„Promiňte šéfe, nechtěl jsem vyrušovat…“

Inu, strohé řešení, i když lidé a zvláště židé jsou ve vztazích někdy velmi svérázní…

Tři muži diskutují o svých milostných zkušenostech s manželkami. Ital říká: „Potřu svoji manželku olivovým olejem, načež se odehrává amore perfetto. Manželka křičí pět minut.“ Francouz oponuje: „To já namažu svoji chérie mandlovým máslem a pak se koná vášnivé milování – žena hlasitě vzdychá asi půl hodiny.“ Moše Goldstern se pohrdlivě zasměje a povídá: „Namastím manželku husím sádlem, milujeme se a ona ječí šest hodin.“ Ostatní se na něj pochybovačně podívají a unisono vyjeknou: „Šest hodin? To přece není možné…“ Moše pokrčí rameny: „Protože já si hned potom otřu ruce do záclony…“

Ne ovšem každá židovka má odpovídající sebevědomí…

Přišla Sára k rabínovi a říká: “Rabi, každé ráno stojím nahá před zrcadlem a říkám si nahlas: Jsi krásná, úžasná, jsi přitažlivá, jsi sexy… Není to hřích, rabi…?” Rabín se zamyslel, usmál a řekl: “Ne dcero, není to hřích… Je to jen velký omyl…”

Svět je dnes velmi zmatený a hektický. Rozvádí se každé druhé manželství, promiskuita přímo kvete…

Angličan má milenku a manželku a miluje manželku. Francouz má milenku a manželku a miluje milenku. Američan má milenku a manželku a miluje svého souseda. Ital má milenku a manželku a miluje pizzu. Žid má milenku a manželku a miluje svoji matku…

Jsou však i anekdoty hraničící s černým humorem. Manželky totiž nejsou pouze v Evropě a ne všechny jsou křesťanky. Také muslimové se žení a vypráví si vtipy…

Šel mladý muslim po cestě a před ním kráčela jeho žena. Uviděl to starý imám a rozhořčeně kroutil hlavou: „Děláš ostudu islámské tradici, podle níž je žena jen polovinou muže a musí kráčet nejmíň pět metrů za svým manželem…“ durdil se imám. „Jo, milej zlatej. Když psal Prorok Korán, nebyly ještě cesty zaminované…“ odvětil mladý muslim…

Sára umírá a loučí se s manželem.
„Já vím, že až tu nebudu, že se znovu oženíš a přeji ti to. Jen mi prosím slib, že tvoje nová žena nebude nosit moje šaty, to bych nerada.“
Muž mávne rukou. „Prosím tě, Sára, ta má přeci úplně jinou figuru…“

Pan Novák odjel s milenkou na dovolenou na Maltu. Za měsíc dostane paní Nováková telegram od maltské policie. „Vašeho muže jsme našli utopeného, obrostlého chaluhami a mořskými mušlemi, v nichž byly perly za 10 milionů eur. Jak máme s tělem naložit?“ Manželka bez váhání odpověděla: „Perly prodat, peníze poslat a návnadu hodit zpět…“

Dohaduje se Sára se svým manželem: „Musíš mi slíbit, Moše, že až jednou umřu, udobříš se s mojí matkou a půjdete spolu za mojí rakví…! Muž otráveně vzdychne. „Co bych pro tebe neudělal, drahá Sáro, ale uvědomuješ si, že mi tím zkazíš celý den…?”

Naši politici nám zkazili víc než jeden den a přece s nimi musíme žít, resp. s tím, co nám zesumírují za škrty při utahování opasků. Napřed nám submisivně rozdávali, aby nás před volbami opili rohlíkem, pak to chtějí vyděračsky zpátky. Ne od sebe, ale od nás, co je z našich daní živíme. Opoziční Kalousek před půl rokem rozesílal poukázky na 121 tisíc korun, které má každý občan uhradit. Sotva se ujal vlády, dluh stoupl na 190 korun. Zkrátka, každý je z nich demokrat, co kde moh, tam krad…

Premiér Nečas se dívá na obraz nahatého Adama a Evy v ráji u stromu pokušení, s jablkem a hadem a říká: „Podívejte se dobře: nemají co na sebe, nemají kde bydlet, k jídlu mají jen pár jablek a navíc si oba myslí, že jsou v ráji. To jsou ti praví typičtí Češi…“

http://www.petr-kral.com

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *