Írán kope hroby pro Američany, aneb Fuj Češi za zbraně Židům…

11. Srpen, 2010 – 23:05
Kdyby nebylo českých zbraní pro Židy...       Foto: Břetislav Olšer

Kdyby nebylo českých zbraní pro Židy... Foto: Břetislav Olšer

Čistě hypoteticky; nebýt roku 1947 a naší pomoci v dodávkách židovskému státu, byl by v podstatě na světě neustálý mír a Íránci by teď nekopali hroby pro Američany. To zavinili mnozí Češi, když vytvořili nové ohnisko globálního napětí těmito dodávkami zbraní, resp. snahou zaretušovat svoji kolaboraci s nacisty. Ale teď vážně. Za nemalé peníze jsme na tom znovu vydělali na Židech, které jsme už jednou okradli, nacpali je do transportů, aby po statisících hynuli v plynových komorách.

Po druhé světové válce jsme Židům na Blízkém východu naopak poskytli zbraně a letadla za „skromný obolus“ několika miliard jako špičková evropská Hitlerova zbrojnice. Dnes je prý z toho po dvaašedesáti letech ohrožení světa třetí světovou válkou… Jste z toho mírně paf? To já také, když jsem si přečetl jistý text, jistého historika, tedy spíš hysterika, k němuž se vzápětí dostanu. Proč jsem si zrovna nyní, po dvou letech, připomněl elaborád Petra Zídka? Vracím se k němu jen proto, že Íránci dnes hrozí USA a já mám pochybnost, jestli by opravdu bez českých zbraní neexistoval židovský stát a nenávist k Židům v Íránu?

“Dnes má Islámská republika Írán rakety s doletem dva tisíce kilometrů a na základě toho veškeré izraelské území, včetně jaderných zařízení režimu, je v dosahu našich raket,“ prohlásill Mohamed Ali Džafari, vrchní velitel íránských Revolučních gard a milionům Íránců se pýchou dmula hruď v přesvědčení, že, konečně spláchnou do moře židovský stát, co okupuje virtuální Palestinu.

Džafari připomněl, že už mají vykopáno na tři sta masových hrobů pro Izraelce. Teď svoji výhružnou rétoriku obrátil i proti USA generál Hossein Kanáni Moghadám, když komentoval záběry řady vykopaných hrobů v provincii Chúzestán na jihozápadě země. Neuvedl, kolik jich je. „Masové hroby, které byly užity pro pohřbívání Saddámových vojáků, jsou nyní připraveny pro americké vojáky,“ řekl. „V případu zahájení náletů na Teherán, nebude mít Írán jinou možnost, než zaútočit na americké základny v oblasti. Velké dopady takovéto války neponese jen islámská republika. Amerika a další země musejí akceptovat, že by to byl začátek velké války v oblasti…“

“Muslimové celého světa, bezprávní této země, povstaňte! Vybojujte drápy a zuby své právo, nebojte se řevu velmocí! Sjednoťte se pod pyšným praporem islámu a zaveďte jeho vládu.,” napsal ve svém v testamentu ajatolláh Chomejní. Napsal to před řadou let, ale jakoby jeho slova padla současné íránské vládě na míru jako ulitá.

„Proč pomáhat Izraelcům“. Takový byl název článku, který vyšel 10. května 2008 v příloze deníku Lidové noviny. Jeho autorem byl “novinář a historik” Petr Zídek. Stačí si přečíst jeho následující demagogickou úvahu, hodnou slohové práce dítka školou povinného, jež se ve své fantazii puberťáka zamýšlí nad tím, co by bylo, kdyby Češi před dvaašedesáti roky nevyzbrojili Izrael…? Dozvídáme se, že už v roce 1947 u nás všechny otěže moci pevně třímal Klement Gottwald a ne Edvard Beneš, jenž si uvědomoval jak dopadne poválečné rozdělení Evropy a proto už 1943 odjel do Moskvy kde uzavřel spojeneckou smlouvu se Sovětským svazem. Beneš se tímto odklonil od západních mocností, které český stát při Mnichově zradily…

„Militantní sionisté by opustili Palestinu a ostatní Židé by v poklidu žili ve státě s islámskou většinou tak, jako celá staletí předtím. Nedošlo by k dalším třem velkým válkám, statisíce Palestinců by nepřišly o domov a neživořily po generace v uprchlických táborech. Terorismus by zůstal okrajovým jevem a arabské země by určitě nehledaly tak intenzivně podporu v Moskvě. Na Blízkém východě by nevznikl neuralgický bod mezinárodní politiky…“

(O necelé čtyři miliony palestinských Arabů „pečuje“ 30 000 zaměstnanců z UNRWA, což je pobočka, kterou pro uprchlíky z řad palestinských Arabů vytvořila OSN. Zbývajícím 20 milionům uprchlíků „nearabského původu“ po celém světě se věnuje jen 6 300 zaměstnanců OSN.)

Jednoduché; neexistoval by Izrael, ani žádné blízkovýchodní vojenské konflikty, Židé by se objímali s Palestinci, zapomněli by na tisíce svých mrtvých, zavražděných během minulého století přátelskými Araby, nebyly by ani rozmíšky s Íránem, který by už měl jaderné hlavice jako jeho sousedé Indie a Pákistán a svět by se vzájemně držel v šachu a žil by v klidu a míru, protože ústřední provokatéři nenávisti Židé by neměli šanci. Chyběly by též sionistické komuny zvané kibucy. A též by vojáci US Army nebyli v Koreji, Vietnamu a dalších 150 zemích světa…

Samozřejmě, že má pan Zídek jako čítankový pacifista ve všem pravdu. Jeho názor je totožný s pojetím demagogie mnohých „zelených“, co tvrdí: „My tady tu špinavou tepelnou elektrárnu nechceme; nám stačí zástrčka ve zdi!“ Prostě, kdyby nebylo Slunce, bylo jen nádherné vesmírné mírové ticho a jinak nic. U nás na Valašsku jsme poněkud ostřejší, ale pořád dle spisovné češtiny: Kdyby byly v řiti ryby, nebylo by rybníků…

Takže, fuj králi Davidovi, Izraelskému království a Judei před třemi tisíci roky, fuj bar Kochbovi, fuj Čechům, fuj Stalinovi, fuj USA, co vyzbrojují dnešní Izrael. Na podzim roku 1947 totiž první izraelský velvyslanec v Praze Ehud Avriel uzavřel navzdory embargu OSN dohodu o koupi ručnic ze Zbrojovky Brno. A poté byly nasmlouvány další zakázky. V Žatci se nakládala výzbroj, výstroj, munice, pumy a dokonce i rozmontované letouny jako třeba Avie S199. První dodávky zbraní dorazily na letiště Beit Darass v nákladním DC-4. Jednalo se o 200 pušek, 40 kulometů a 150 tisíc nábojů. Další zásilka připlula o den později po moři v jugoslávské lodi do Tel Avivu.

“Tenkrát se mluvilo celkově o 6 000 puškách, 300 kulometech, dvou milionech nábojů a 600 samopalech. Nejdůležitější ze všeho ale bylo 74 Messerschmittů a letounů Spitfire. Tyto letouny změnily výsledek války,” řekl mi Chanan Bachrich, letecký mechanik v Tel Avivu.

Stejné fuj i těm, co u nás nechali cvičit budoucí letce a mechaniky izraelské armády, která vytvořila neuralgický bod mezinárodní politiky. Nebýt toho, nemuseli se Židé domáhat soucitu světa kvůli holocaustu, který by dál nerušeně pokračoval… Fuj také těm, co si za zbraně nechali královsky zaplatit…

A na závěr anekdota pro pana Zídka:

Arafat se už necítil dobře a tak si zavolal z obavy ze smrti astrologa, aby by mu řekl, kdy umře. “Zemřete na židovský svátek”, řekl astrolog. “Na který”, chtěl vědět Arafat. “To je jedno”, odpověděl astrolog, “ať zemřete kdykoli, bude to v každém případě židovský svátek.”

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *