Kdo by vyhrál v promiskuitě – homo nebo hetero sexuálové…?

6. Srpen, 2010 – 8:20
Potenciální základ tradiční české rodiny...    Foto: Břetislav Olšer

Potenciální základ tradiční české rodiny... Foto: Břetislav Olšer

Proti gayům v podstatě nic nemám, i když si jako heterosexuál nedokážu milostný vztah dvou mužů v reálu představit. Jsem však člověk tolerantní a chápavý. Mám rovněž představivost a vím, jak bych trpěl, pokud by něco podobného se sexuální identitou potkalo mě nebo mé nejbližší. Při čtení výrazů zhnusení, jimiž nešetřili nickové u mého předchozího blogu, mi bylo a je gayů a lesbiček líto dvojnásob.

A to vše jen proto, že jsem stvořil text: „Prý si příroda nepřeje, aby homosexuální páry výchovávaly děti…“ (V řečtině znamená heteros „jiný“, homos „stejný“…) Napsala mi spousta lidí. Nicků v diskuzi i přímo na můj e-mail. Jedni můj názor dokázali pochopit, zvláště v případě, kdy jsem držel palce adopci dětí registrovanými „manželstvími“, jiní se do mě pouštěli víc než nevybíravě.

„Homosexualita je léčitelná“, poslal mi přítel článek Roberta Spitzera, psychiatra z Kolumbijské univerzity v New Yorku. Z jeho výzkumu plyne, že dvě třetiny mužů a téměř polovina žen, kteří byli „vysoce homosexuálně motivováni“, se údajně podařilo terapií navázat heterosexuální vztahy. Po pěti létech dokonce měli uzavřít i sňatek s ženou. Zda funkční, to už pan vědec Spitzer neuvádí…

Zato ale přiznal „chybu“, že v roce 1971 přispěl k vyškrtnutí homosexuality ze seznamu psychických poruch. „Jako většina psychiatrů jsem tehdy uvěřil, že člověk nemůže svou sexuální orientaci změnit. Dnes vím, že to je falešné. Vysoce motivováni homosexuálové se mohou stát heterosexuály.“ Jeho odpůrci mu však vytýkají, že jeho klienti byli v zajetí fanatického náboženství, což zkresluje celkový vzorek. A kdo se v této polemice krutě mýlí…? Laici, kteří nemají ani ponětí o genetice.

Pro objektivitu musím uvést, že je zde též demagogický tzv. Kynseyův výzkum, který uvádí, že polovina gayů měla nejméně 500 partnerů a třetina zvládla sexuální kontakty s více než 1000 muži. Mám uvádět, jak promiskuitní jsou heterosexuálové? Kolik milenců, zejména fotbalistů, hokejistů a podnikatelů, vystřídá během jednoho roku průměrná česká ženská celebrita na jedno použití? A ještě se s tím chlubí v médiích. Patří to totiž k reklamě. Kdo nesouloží s více partnery, není zkrátka „in“. Že se jedná o rafinovanou prostituci, to nikoho nezajímá. A co heterosexuální manželské páry, z nichž se každý druhý rozvádí…?

Americký basketbalista Wilt Chamberlain se chvástal sexem s více než 20 tisíci ženami. Jeho kolega Earvin „Magic“ Johnson onemocněl na HIV, protože podle svých slov měl nechráněný sex se stovkami žen. U gayů je četnost pohlavních styků dána i tím, že prostě nehrozí obavy a stres z otěhotnění partnera. V každé majoritě i minoritě, v té čtyřprocentní jakbysmet, jsou slušní i neslušní lidé, kteří se rozvádějí, jsou si nevěrní, holdují alkoholu i narkotikům. U každého z nich je výchova dětí rizikem, ale též záchranou…

Napsal jsem jména světových umělců a politiků, kteří byli a jsou homosexuálové. Doplnil bych je o plejádu českých televizních moderátorů, o tenistku Martinu Navrátilovou i ministra dopravy minulé vlády Gustava Slamečku. Že by se inteligentní lidé nepokusili o „vyléčení“. Zaznamenal jsem také jedinečný případ homosexuální věrnosti a oddanosti. Můj známý Honza pečuje v Ostravě už několik desítek roků o svého přítele Pepu, který je po těžké mozkové mrtvici na invalidním vozíku. Nemůže chodit, ani mluvit a bez láskyplné péče svého homosexuálního partnera by byl odkázaný k rychlému konci… Něco o tom jako „mrtvičkář“ vím z vlastní zkušenosti.

Jiný přítel mi zase poslal e-mail, v němž se mi snažil vysvětlit svůj názor na tradiční rodinu… V životě se prý učíme na vzorech a fungujeme na základě vžitých schémat. Když dítě bude vidět, že táta mlátí mámu, bude to považovat za normální. Když bude vidět, že táta musí mít v neděli flašku tvrdého a chlastá, dokud neleží pod stolem, bude to považovat za normální. Když bude žít v homo páru, bude to považovat za normální. Takže podle přítele je příklad rodičů téměř stoprocentně funkční, tedy jaký táta, takový syn.

Ovšem, asi si neuvědomil, že máme společného kamaráda z rodiny alkoholika, násilníka, příležitostného dělníka, přesto se jako jeho syn tvrdou dřinou vypracoval mezi špičku většinové společnosti, v níž má krásnou a skutečně tradiční rodinu i s dětmi. Že by vyjímka? Takže, ne každý kopíruje své předky. Proč by to měly být zrovna adoptivní děti homosexuálů? A kde berou naši heterosexuální potomci zářné příklady pro svoji potenciální promiskuitu…? Televizní seriál Made in Promiskuita

Docela mě pobavilo zavilé pokrytectví všech, kteří se srdceryvně dovolávali tradiční křesťanské a samozřejmě heterosexuální rodiny, aniž by kdykoli upřímně věřili v Boha, a to nemluvím o dodržování Desatera přikázání, mezi jinými i těch s varováním; Nezesmilníš-Nebudeš cizoložit a Nepožádáš manželky bližního svého-Nebudeš žádostivě dychtit po ženě svého bližního! Kdopak z nich je asi dodržoval a dodržuje…?

Reklama:
  1. 2 reakce na “Kdo by vyhrál v promiskuitě – homo nebo hetero sexuálové…?”

  2. nemyslím si že by som mal právo nejak komentovať celú záležitosť ale zaujala ma jedna vec: „Když bude žít v homo páru, bude to považovat za normální.“. Otázka znie: prečo sú deti heterosexuálov homosexuálne? Veď podľa horeuvedenej logiky by sa v živote nemohli stať homosexuálmi ak kopírujú správanie rodičov!

    od dagi v Lis 8, 2010

  3. Máte samozřejmě pravdu. Ne každý ji ale přizná…

    od olser v Lis 8, 2010

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *