Prý si příroda nepřeje, aby homosexuální páry vychovávaly děti…?

1. Srpen, 2010 – 22:48
Nezasloužil by si tento transsexuální thajský Tonda, aby byl vzornou mámou Toničkou...?      Foto: Břetislav Olšer

Nezasloužil by si tento transsexuální thajský Tonda, aby byl vzornou mámou Toničkou...? Foto: Břetislav Olšer

Homosexuálové nejsou přírodou stvořeni k tvoření dětí, tudíž si ani příroda prý nepřeje, aby tyto děti vychovávali. V tomto smyslu se vyjádřil bloger, jehož jméno mi pro jeho vágní sexuální orientaci vypadlo z paměti.

Dozvěděl jsem se dále, že nedávno proběhl vědecký výzkum na „nejmenovaném osamoceném ostrově“, kde bylo větší procento gayů než kdekoliv jinde. Navíc zde docházelo k výchově dětí homosexuály, jakožto hodnými strýčky. Výsledek? „Výzkum“ neznámých vědců zjistil, „že je-li člověk s předpokladem pro to býti gayem vychováván v běžné rodině je větší možnost, že se u něj homosexualita nikdy neprojeví, oproti stavu, kdy je vychováván gayem, kde je předpoklad projevu homosexuality téměř sto procentní…“ Konec citace. A co když vlastní dítě vychovává heterosexuální alkoholik, prostitutka či patologický vrah; jaká je pravděpodobnost a co tomu zabrání, že i dítě se stane v rámci „skvěle fungující tradiční rodiny“ alkoholikem, prostitutkou (prostitutem) nebo třeba vrahem…?

Dále jsem byl obeznámen s fakty, že homosexualita není běžnou záležitostí a spíše svědčí o úpadku společnosti, viz pád římské a řecké říše z důvodů homosexuálů, jichž bylo v obou říších údajně více než polovina obyvatel a ne obligádní česká čtyři procenta.

„Proč není pro společnost prospěšné mít až 50% gayů a lesbiček, k čemuž téměř došlo na onom zmiňovaném ostrově, ve starověkém Řecku i Římě? Pro přežití kultury a společnosti se udává jako potřebný přírůstek 2,3… Kolik by asi bylo potřeba dětí ve zbylé části nehomosexuální populace…?“ dodává mírně vyšinutý kompilátor.

Pokud jsem v hodinách dějepisu dobře naslouchal, rozpad zmíněných říší nezavinili homosexuálové, nýbrž fakt, že nutnost obrany proti Peršanům a Germánům si vyžádala přesunutí hlavního města z původního Říma do Konstantinopole. Tím došlo k rozdělení říše na západořímskou a východořímskou. Tu první zdědil jedenáctiletý slabomyslný Honorius, ta druhá připadla osmnáctiletému Arkadiovi, neschopnému a duchem pomalému mladíkovi. Úpadek Římského impéria měl řadu příčin. Gayové mezi nimi nebyli. Spíš šlo o nezřízené výdaje na armádu, zvyšování daní natolik, že chudí zemědělci je neměli čím platit, opouštěli svá pole a začali utíkat z venkova do měst. Římská ekonomika ale byla založena na zemědělství, takže čím méně půdy, tím méně peněz. A krach…

Ale k meritu věci. Vrátím se ke svému blogu, který jsem psal na toto téma před zhruba dvěma roky. Hodně se o tom dnes mluví; homosexuálové, lesbičky, registrované partnerství, adopce dětí homosexuálními či lesbickými páry. Je to složitá věc, i když by mohla být zdánlivě velmi jednoduchá. Včetně Česka, v němž by to už konečně mohlo být stejné, jako tomu už je v zatím nejméně deseti zemích severní Ameriky a Evropské unie, kde je soužití s páry v registrovaném partnerství s adoptivními dětmi běžné a bez veřejného pobouření.

Hlavní argument “proti” říká, že se tím destabilizuje či ničí tradiční rodina. Argument hodný alespoň zamyšlení. Ovšem nelikviduje se tradiční rodina naopak rozvody a ostudnými soudními tahanicemi kolem nich, na nichž vydělávají pouze advokáti…? Rodiče se pak rozvedou, hádají se o děti, které musí slyšet z obou stran jen špínu pomluv a nenávisti, čtrnáct dnů je u jednoho z rodičů, dalších čtrnáct dnů u druhého. Ženy či muži musejí trpět, když jejich partneři neplatí alimenty a unášejí si navzájem děti do ciziny. Je toto vše opravdu pro děti psychicky lepší, než kdyby žily ve spořádaném registrovaném partnerství?

Že by se tyto děti styděly před spolužáky a byly by v jistém ohrožení, že se z nich stanou také gayové či lesbičky? A to se děti z heterosexuálních rodin nestydí, když slyší, jak si jejich otec, toho času v kriminálě, a matka alkoholička vyčítají milostné avantýry na veřejnosti, jak se opíjejí, donášejí na sebe a vzájemně se na sobě dopouštějí domácího násilí…?

V Česku je ročně uzavřeno přes 50 tisíc manželství – pět sňatků na tisícovku lidí, na stejný počet občanů připadají tři rozvody. O ten požádalo loni na 32 300 párů… Každoročně se u nás setkává s rozchodem nebo rozvodem svých rodičů obludných až 40 tisíc nezletilých dětí. A to není ještě řeč o rodinách alkoholiků, kriminálníků či drogově závislých…

A mezitím dětské domovy doslova praskají ve zdech. Česko je ve špičce zemí, jež mají v těchto ústavech nejvíc dětí, aniž by měly šanci být adoptovány či žít v náhradní rodině. Kolik mladých chlapců z dětských domovů či rozvedených manželství se ocitne ve finanční nouzi a stanou se z nich na ulici zdrogovaní prostituti, kteří jdou za úplatu především s úchylnými muži. Pražské hlavní nádraží by mohlo vyprávět nejedno story o podobných osudech.

A jedná se většinou o mladíky, kteří homosexuály nejsou, ale okolnosti a potřeba peněz je přivedla až k ponižujícímu “šlapání chodníku”. A to že by byl ten nejlepší způsob existence? Že by byl lepší, než kdyby mělo dítě tátu Honzu a matku Karla? Nebo matku Lenku a tátu Marii…? Měli byste snad něco proti tomu, aby dítě adoptovali hypoteticky zpěvák Pavel Vítek a jeho partner, producent Janis Sidovský?

Nebo malíři Leonardo da Vinci, Michelangelo Buonarotti, nebo Caravaggio. skladatel Čajkovský, herec Marais a pohádkář Andersen, či herečka Jodie Fosterová se svou lesbickou partnerkou Cydney Bernardovou. Sedmačtyřicetilá Fosterová má už tři děti, které úspěšně vychovává se svojí milenkou. Spousta lesbiček se nechá uměle oplodnit, aby mohla mít ve svém registrovaném partnerství děti. Navrhoval by snad někdo, aby šla na potrat a zničila tak „tradiční rodinu“…?

Premiérka Islandu Jóhanna Sigurdardottirová se otevřeně hlásí ke své lesbické orientaci. Po rozvedeném manželství, ze kterého má dva dospělé syny, žije už delší dobu se spisovatelkou a dramatičkou Jónínou Leósdóttir. Dne 28. června 2010 vešel v platnost zákon povolující stejnopohlavní sňatky a Sigurdardottirová se v tento den vdala za svou dosavadní partnerku…

Svět už je mnohem dál; 17 amerických států a 85 významných společností z žebříčku Fortune 500, který zahrnuje největší firmy, už má sexuální orientaci zahrnutou do svých protidiskriminačních opatření. Homosexuálové stojí také v čele významných evropských metropolí jako je Paříž nebo Berlín. Pařížský starosta Bertrand Delanoe se ke své homosexualitě přiznal jako jeden z prvních francouzských politiků. Také v čele německé metropole stojí gay – Klaus Wowereit. Ten se proslavil svým výrokem, když prohlásil: „Jsem teplý a tak je to i dobře.“

V Kanadě jsem se setkal se sice kontroverzním multikulturalismem, který však poskytuje azyl též týraným ženám či homosexuálům a lesbičkám. Prostě všem potřebným osobám světa, jimž jejich rodná země nechce nebo neumí poskytnout ochranu bez diskriminace. Také Rakušan Fritzl byl příkladem “tradiční rodiny”. Svou vlastní dceru i s šesti společnými dětmi zrozenými z krvesmilného vztahu po znásilnění jejich matky, nechával v “bunkru” svého domu jako ve vězení přes čtvrt století. A tento svůj “příběh” chtěl bezostyšně médiím prodat za více než sto milionů korun…

Osobně bych nejraději viděl pouze heterosexuální tradiční rodinu, ovšem život není o tom, co bychom chtěli, ale o tom, co opravdu je… Samozřejmě, že si jako valašský heterosexuální křesťan nemyslím, že by adopce zmíněných sexuálně “odlišných” registrovaných párů měla vyřešit problém dětí v dětských domovech, ale vždycky je lepší alespoň jedno zachráněné děcko, než aby trpěly úplně všechny….

Když se ptali nezletilé dívky, která strávila celý život po dětských domovech v Česku, jestli by chtěla jít do homosexuální rodiny, řekla, že ne. Následně dostala otázku, zdali by volila mezi děcákem a “registrovaným partnerstvím”, sice zaváhala, ale pak řekla, že by zvolila asi tu druhou variantu. Lepší žít jako lebička, než předčasně zemřít jako heterosexuálka na HIV nebo drogy…

Prostě by volila menší zlo. Dětské domovy u nás mají asi polovinu všech svých chovanců bez šance, že si je někdo adoptuje, páry v registrovaném partnerství však stojí přímo fronty se žádostmi na adopci. Bohužel, zatím jsou nevyslyšeny a děti dál trčí v nevlídném prostředí stresujících děcáků nebo si na ulici vydělávají na živobytí homosexuální prostitucí…

Jaká bude jejich budoucí rodina? Určitě tradiční. Kromě výše zmíněného „ostrova výhradně homosexuálních obyvatel“, který je předzvěstí konce lidského rodu…? A stejně ani tradiční rodina někdy nevychová dítě dle svých představ…

Bereme-li v úvahu, že homosexuál je Boží tvor jako každý jiný, nevidím důvod, proč by neměl vychovávat adoptované děti jako každý jiný. Jedině, že bychom upřednostnili před potencionální homosexualitou vychovávaného děcka jeho předčasnou smrt, páchané na něm příkoří, sexuální násilí jako na prostitutovi, ohroženému nejen pedofily, ale též drogami a smrtelnými chorobami. Opomeneme-li fakt, že sám život je pro nás všecky smrtelnou chorobou.

A pokud se nám přece jen zdá a myslíme si to zcela vážně, že homosexuál člověkem není, a tedy že jím nebyli ani výše jmenovaní umělci, starostové a premiérky, pak je něco shnilého v našich čeakých myslích…

PS: Reakce čtenáře – „Co je to tradiční rodina – muž a žena, v harmonii vychovávající své děti. Je tradiční rodina i ta, která je rozvedená, několikrát, v níž jsou alkoholici, lidé, kteří mají milence a milenky, jejichž děti drogují…? A takových rodin je nejmíň 50 procent… Na prvním místě je zájem dětí. Je tento zájem také v tom, že jsou v děcáku? Nejvíc v Evropě? Opravdu je děcák lepší než jejich výchova registrovanými partnery? Byrokracie, čekací lhůty i pro heterosexuály… Vy fakt neznáte alkoholiky a prostitutky, kteří mají děti a snaží se je „vychovávat“…? Rozhodně je takových rodin víc než jen diskutovaná čtyři procenta. Podle jedné okresní předsedkyně senátu jsou u nás i heterosexuální manželé s akademickým vzděláním, kde se manželka snaží vehnat svoji vlastní dceru do postele svého chotě jen proto, aby jí neodešel za jinou, mladší… Jde o incest nebo rovněž o tradiční rodinu..?“

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *