Příběh jak stvořený pro Jamese Bonda a jiné agenty…

3. Červenec, 2010 – 23:24
Kapitán David Peyn ze základny US Army v SRN zná přelet s Noriegou v C-130 Hercules do vězení na Floridu pouze z vyprávění... Foto: Břetislav Olšer

Kapitán David Peyn ze základny US Army v SRN zná přelet s Noriegou v C-130 Hercules do vězení na Floridu pouze z vyprávění... Foto: Břetislav Olšer

Absolventem School of Americas byl i panamský generál Manuel Antonio Noriega. Jeho jméno dokonce figurovalo na výplatní pásce CIA již od 60. let. Během tohoto období příznivého pro obchod s drogami, mu George Bush starší dokonce zvýšil plat.

Ano, je to přesně ten Noriega (73), kterého před týdnem přivezli do Paříže, kde před lety dostal od prezidenta Valéry Giscarda d´Estainga Čestnou légii. Zřejmě uznání za to, jak byl nesmlouvavý generál a samozvaný diktátor. Teď však putuje z vězení do vězení. Napřed do amerického, kde si měl pobýt čtyřicet roků za prodej drog, i když kontrolovaný USA. Za dobré chování z toho bylo nakonec jen 17 let. Spojené státy jej poté vydaly Francii, kde včera už začal proces a soudci chtějí středoamerického politika soudit za drogové špinavé peníze, kterých „propral“ asi za 15 milionů tehdejších francouzských franků (zhruba 60 milionů korun). Hrozí mu dalších deset roků, stejně jako trest pro jeho ženu, s níž si v Paříži v 80. letech koupili několik luxusních bytů.

Čas ale oponou trhnul a zákon o volném přístupu k informacím z roku 1966 (Freedom of Information Act) odhalil, že USA si na dodnes fungující vojenské škole „School of Americas“ vychovávaly diktátory, vojenské lídry a guerillové bojovníky. Říká se jí též „School of Americas – Scchool of Assassins“ – Americká škola – Škola zabijáků. Mnozí z jejích absolventů dostali co proto též v Zátoce Sviní – Bahía de Cochinos na Kubě.

Vylodění několika stovek exilových Kubánců v roce 1961 bylo podporováno CIA. Invaze se na základě rozhodnutí nového prezidenta však musela uskutečnit improvizovaně bez přislíbené letecké podpory. Kubánská vojska při střetu na ostrově naopak již tehdy masivně využívala východoevropské zbraně včetně československých a útok stovek žoldáků za tří dny rozdrtila. Zabito bylo přes sto agresorů. Zbraně té doby a detaily zlikvidované invaze jsem si mohl konfrontovat v muzeu na pláž Girón. Samozřejmě s náležitou Castrovou propagandou, viz bilboard s nápisem: „Playa Girón: La Primera Derrota del Imperialismo en América Latina” – První porážka imperialistů v Latinské Americe. To ještě netušili, že kubánský spojenec Noriega skončí jednou za mřížemi.

Jak uvedl ve svém komentáři pro Čs. rozhlas Milan Slezák, „v sedmdesátých letech minulého století a ještě v první půli 80. let byl Manuel Noriega úzkým spojencem Washingtonu. Noriega, který se propracovával stále výš v panamské armádě a pak i v politice, byl Američanům zprvu velmi užitečný: dával jim informace nejrůznějšího charakteru, diskrétně zprostředkovával předávání amerických zbraní protikomunistickým bojovníkům ve Střední Americe, a tak dále a tak podobně…

V amerických očích byl Noriega navíc mužem, který spolehlivě ochrání americké zájmy v Panamě, především strategický klenot jménem Panamský průplav. Mimochodem, území dnešní Panamy se od Kolumbie mohlo kdysi odtrhnout jen proto, že tomu přáli Američané. Věděli, že Panamci budou za nezávislost vděční – a že se to projeví i v otázce průplavu…“

Podle serveru Vítejte v Panamě, francouzský inženýr Ferdinad Lesseps, kterému se podařilo vybudovat Suezský průplav, a zástupci Světové společnosti mezioceánského průplavu, připluli do Panamy v roce 1881. Doprovázeli je zeměměřiči, zakreslovači map, námezdní dělníci a lodě naložené bagry, sbíječkami, lokomotivami, dynamitem, mapami, nivelizačními přístroji, kompasy a barometry. Desetitisíce dělníků z 97 zemí světa přivedl do Panamy příslib slušných platů. Během osmiletého působení Francouzů (1881 až 1889) pracovalo na stavbě průplavu asi 45 000 mužů. Dvacet tisíc jich zemřelo. Francouzská společnost v roce 1889 zbankrotovala. Spojené státy tehdy za 40 milionů dolarů zakoupily zbývající francouzský majetek a stroje, aby průplav dokončily.

(Encyklopedie: Od otevření v roce 1914 proplulo průplavem asi milion lodí, ročně zhruba 13000 až 14000. Každý rok se průplavem převeze přes 190 milionů tun nákladu. Poplatky za proplutí představují 470 milionů dolarů za rok. Pokud lodě nemusejí čekat, trvá cesta průplavem osm až deset hodin. Brzy by mělo průplavem proplout na 250 velkých zábavních a výletních lodí s 200 000 turisty…)

Podle zápisů ve Freedom of Information Acta, za služby, které Noriega poskytoval, se Američané dovedli odměnit. Byl jako tisíce další agentů na výplatní pásce CIA – roční apanáž ve výši 110 tisíc dolarů mu osobně zařídil tehdejší ředitel CIA George Bush starší. Američané také dlouho přehlíželi Noriegovy obchod s drogami, přehmaty a zločiny, o jakých by, kdyby je spáchal nějaký komunistický diktátor, mluvili hodně hlasitě…“

V roce 1988 demokratický senátor John Kerry a pozdější neúspěšný prezidentských kandidát, jehož předkové se narodili v Horním Benešově na Bruntálsku, uvedl, že „příběh generála Mauela Antonia Noriegy představuje jedno z nejvážnějších zahraničně politických selhání Spojených států“. George Bush starší a USA se proto v roce 1989 rozhodly, jako zrádný Jidáš, „pokračovat v diplomacii jinými prostředky“ a ne utrácením dolarů za své zkompromitované agenty. Tak byla zrealizována myšlenka Operace „Just Cause“, kdy skoro 20 tisíc amerických vojáků zasáhlo při honu na Noriegu i proti civilistům Panamy. Nepřežily přes čtyři tisíce Panamců, kteří byli vojáky US Army naházeni do masových hrobů, jichž je v zemi víc, zejména na území amerických vojenských základen.

Americká invaze do Panamy se uskutečnila v prosinci v době, kdy svět sledoval s napětím zhroucení komunistických režimů ve Východní Evropě. Noriegovi se podařilo uprchnout na velvyslanectví Vatikánu v Panamě. Američané zvolili psychicky drsnou taktiku: před ambasádou pouštěli z reproduktorů v jednom kuse hlasitou hudbu. Včetně heavy metalu. Nesnesitelný hluk a decibely nemohl Noriega vydržet. V lednu 1990 se vzdal. Na Floridu pak svržený prezident, i když vlastně prezidentem Panamy nikdy nebyl, cestoval svázaný na toaletě vojenského letounu C-130.

Dnes je tedy ve vazbě v Paříži. Dost vzdáleného od bulváru Champs Elysées, kde měl jeden ze svých milionářských apartmánů. V tom samém městě, kde byl kdysi vítán jako hrdina boje za Panamský průplav. Inu, svět se mění, nepotřební američtí agenti, jako byl Noriega či Usáma bin Ládin, jsou vězněni nebo jako teroristé cílem neustálého pronásledování. Ani James Bond by si takové story nevymyslel.

Inu, tradiční způsob, jak po použití někoho nepříliš elegantně odložit…

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *