Břetislav Olšer - blog, Olser.cz

Devastace židovské tradice v potupnou dražbu…?

Dávné židovské tradice... Foto: Břetislav Olšer

Další nepříjemná zvěst pro židovskou tradici v Česku. V rámci úspor zavřela společnost Oděvní průmysl Prostějov své závody v Ostravě, Uherském Hradišti, Olomouci a Lošticích a Jeseníku. O práci přišlo skoro tisíc zaměstnanců. Dluhy již dosáhly 1,6 miliardy Kč. Prý kvůli levným textilním výrobkům z Asie.

Firmu tak nyní čeká insolvenční soud, trapné tahanice a potupná dražba. Ještě že se nebude nic rozkrádat, kromě tunelování… Zavřít Židy do stodoly, polít benzínem a zapálit…?

Před pětašedesáti roky Češi sice žádného Žida nezabili, ale ochotně je mnozí cpali do dobytčáků a posílali do koncentračních táborů, aby se mezitím mohli bezpracně dostat k jejich majetkům. Všichni počítali s tím, že “konečné řešení” a holocaust zabrání jednou provždy Židům v návratu. Do Palestiny doplavala “na ouško”, dnes hraje bridž v Tel Avivu…

Typicky česká vlastnost - využít a po upotřebení odložit, ale každopádně na tom co nejvíc trhnout. Vděk jaký má být. Židé přece postavili základy pro industriální existenci Československa. Po století úspěšné existence židovských podniků je tady jejich krach. Z našeho trhu se tak “poanglicky” vytratil další podnik, při jehož zrodu stáli Židé. A tak jich už zbývá jen několik, které kdysi zásluhou židovské vynalézavosti a obchodního ducha pozvedli československou industrializaci.

Bratři Gutmannové vybudovali Ostravské doly. Wilhelm Gutmann pocházel z významné rodiny Židů a začali podnikat s mladším bratrem Davidem. Jejich firma „Gebrüder Gutmann“ zakoupila vlastní doly v Horním Slezsku. Roku 1873 se podíleli s rodinou Rothschildů v čele s baron Salomonem Mayer Rothschildem na vzniku „Vítkovického horního a hutního těžířstva“ a Severní dráhy. Zaměstnávali přes 50 000 lidí.

Veleslavnou historii karlovarské firmy Moser založil Ludwig Moser v roce 1857. Snažil se též spolupracovník Tesly a Edisona – židovský vynálezce Emil Kolben při budování slavné ČKD. Nakonec zemřel v Terezíně, spolu s šestadvaceti svýni příbuznými, umučenými v jiných koncentrácích…

Následoval Mayer Mandl a Izak Löwanstein, kteří byli u zrodu oděvního průmyslu v Prostějově, Weimann postavil v Teplicích sklárny na tažené a tabulové sklo, Mandelík u nás vybudoval první cukrovary, “král spínacích knoflíků” Jindřich Waldes zase Koh-i-noor, Zucker Fezko Strakonice, Jellinek lihovar a likérku ve Vizovicích a rodina Fürthů proslavila republiku ve světě zápalkárnou Solo Sušice…

První konfekční továrnu zřídil v Prostějově v roce 1858 židovský podnikatel Mayer Mandl. Byla to první větší konfekční továrna nejen v Prostějově, ale v celém Rakousku-Uhersku. V dalších desetiletích vznikaly ve městě nové konfekční závody a krátce před první světovou válkou jich bylo zaregistrováno na padesát. Vyvážely své zboží do Jižní Ameriky i do Indočíny…

V roce 1911 zaměstnávaly oděvní továrny již dvanáct tisíc domácích krejčích. V Prostějově se nacházela významná židovská komunita, druhá nejpočetnější na Moravě. Roku 1900 žilo v Prostějově 1 680 židů, celkový počet obyvatel byl kolem 24 tisíc. Kdoví, co by dnes říkal pan Moser na to, že u insolvenčního soudu v Praze se ocitl i podnik Karlovarský porcelán a sklářská společnost Sklo Bohemia, patřící dnes do skupiny výrobců porcelánu a skla kolem Bohemia Crystalex Trading…

Z posledního možná mele i vršovický Koh-i-noor. Jeho židovští dědicové se úspěšně přihlásili o svá práva. Rozsudek vyřkl Městský soud v Praze. Současným majitelům pražské společnosti Koh-i-noor nařídil, aby vrátili polovinu pozemků pod firmou a vzácné obrazy. Majitele by měla změnit také slavná Slečna s patentkou, obraz malíře Františka Kupky. Výši částky, kterou stát Waldesům dluží, nikdo zatím nezná, pohybuje se v řádu miliard. Koh-i-noor vyklízí české pozice, co by na to král knoflíků?

První dny roku 2009 nebyly šťastné pro pracovníky Solo Sušice, jediného a tradičního českého výrobce zápalek. Z firmy muselo odejít na šedesát zaměstnanců. Výroba se 170letou tradicí ze Sušice sice zmizí, značka Solo sirkárna a. s., ale zůstane v názvu transformované obchodní společnosti, jejíž prodaná výrobní technologie se přesunula do Indie. Co mají Indové společného s Židy…?

Židovský obchodník Bernard Fürth se stal roku 1840 společníkem truhlářského tovaryše výrobce první fosforové zápalky Vojtěcha Scheinosta a roku 1843 vlastníkem celé sušické výrobny zápalek. Vnuk Bernarda Fürtha jménem Ernst zahájil modernizaci výroby sušických zápalek. V roce 1913, kdy došlo ke spojení všech sirkáren v monarchii do jediné s názvem Solo, se stal jejím generálním ředitelem. Zemřel ve francouzském koncentračním táboře v Drancy v lednu 1943.

Židovské podniky u nás přežily dvě světové války, holocaust, hospodářské krize a je paradoxem, že první židovští nositelé kapitalistických prvků v ekonomice ČSR nakonec doplatili na globalizaci a neviditelnou ruku trhu Evropské unie.

A  pak nemějte Židy rádi. Já si naivně myslel, že jenom francouzská revoluce požírala svoje děti…