Za vším hledej IHH, tureckou humanitární organizaci…
2. Červen, 2010 – 15:12
Shalom Achshav - Mír hned, izraelské levicové hnutí prosazující heslo: Mír lze uzavírat pouze s nepřáteli... Foto: Břetislav Olšer
Mediální boj proti Izraeli nabírá na síle. Dovolil se totiž bránit provokaci, kterou byla kamufláž s „humanitární pomocí“ pro Pásmo Gazy a devatenácti mrtvými na jedné z šestí lodí. Ta loď byla turecká. Naštěstí jsou tady také soudní žurnalisté, jako jeruzalémský publicista Johannes Gerloff z Křesťanského mediálního svazu KEP.
Jeho argumentačně bezkonkurenční text z webových stránek www.israelnetz.com je jasnou obhajobou konání izraelského komanda. Za vším nehledej ženu, ale IHH. (http://www.israelnetz.com/themen/hintergruende/artikel-hintergrund/datum/2010/06/01/die-ihh-eine-tuerkische-hilfsorganisation/)
„Inzani Jardim Vakfi, doslovně přeloženo „Nadace pro humanitární pomoc“, zkratkou IHH, je jedním z hlavních organizátorů flotily „Svobodná Gaza“. IHH je turecká nevládní organizace (NGO), založená r. 1992 a r. 1995 úředně zaregistrovaná v Istanbulu. Vedoucím IHH, která se na internetu představuje stránkami www.ihh.org.tr , je Turek Bülent Yildirim. IHH zakoupila tři z devíti lodí flotily „Svobodná Gaza“, mezi nimi i osobní loď „Mavi Marmaris“, na které časného rána 31. května 2010 došlo k nejtvrdším srážkám. Byli zde mrtví a zranění…“ píše Johannes Gerloff.
Podle překladů Karla Orlíka ze zahraničního tisku jsou organizátoři provokativní plavby napojeni na teroristickou Al Kajdu i Hamás. Mezi šesti stovkami „dobrovolníků“ bylo 30 Jordánců, 16 Kuvajťanů a další aktivisté z Pákistánu, Indonésie, Azerbajdžánu, Malajsie, Alžírska, Maroka, Mauretánie, Ománu, Jemenu a Bahrajnu. Co ty všechny jmenované národnosti spojuje? Všechny vyznávají islám. Nepochybuji o tom, že tito účastníci chápali svou účast jako džihád proti Izraeli.
Jednou ze zosnovatelů projektu je Greta Berlinová z Free Gaza Movement. Ze své základny na Kypru prohlásila, že „další lodě budou následovat.“ Na projektu participuje také irská loď Rachel Corrie s 15 aktivisty, včetně severoirského laureáta Nobelovy ceny za mír! Musím však připomenout, že jedna loď už do Gazy nedávno také plula: Šlo odpůrcům izraelské blokády Gazy o ložiska palestinského plynu?
Izraelský velvyslanec v Německu Joram Ben-Zeev upozornil na skutečnost, že mezi aktivisty na trajektu Marmara byli členové nedávno vzniklé německé ultralevicové strany Die Linke (Levice). Jejím členům se zdáli Sociální demokraté málo levicoví a proto založili stranu novou. Mají 75 000 členů a jsou dnes třetí nejsilnější stranou v Německu.
„Tato Hamásem řízena akce mírovému procesu nepomůže“, řekl Zeev a ptá se, „kde byli levicoví politici z Die Linke, když teroristé Hamásu ostřelovali Izrael?“
Na veřejných konferencích v Turecku v uplynulých letech zástupci IHH agitovali pro Hamás a jeho strategii, včetně ozbrojeného boje proti Izraeli a Palestinské samosprávě. Na internetu snadno najdete záběry ze setkání šéfa IHH Bülenta Yildirima s pohlaváry Hamásu, jako je Izmail Haníje a Chálid Mašál.
Dánský „Ústav pro mezinárodní studia“[ v Kodani uvádí, že „IHH v minulosti poskytovala finanční a materiální podporu mezinárodní síti džihádu“.
„Prostřednictvím „Union of Good“ má IHH samozřejmě rozsáhlé mezinárodní styky s dalšími islámistickými organizacemi. Výnosem sociálnědemokratického ministra obrany Ehuda Baraka bylo v r. 2008 v Izraeli 36 organizací náležejících k „Union of Good“ zakázáno. Jako „číslo 36“ byla na seznamu ilegálních seskupení v Izraeli také IHH. Už během operace „Obranný štít“ na jaře 2002 padly do rukou izraelské armády dokumenty, ze kterých vyplývalo, že „Union of Good“ poskytoval prostřednictvím takzvaných palestinských humanitárních organizací finanční odškodnění rodinám „mučedníků“, v západním slovníku obvykle nazývaných sebevražednými atentátníky…“ dodává Johannes Gerloff.
Ovšem, nejen Izraelci zabíjejí Palestince… Jak Islámský emirát stoupenců Alláha zanikl dřív, než vůbec vznikl
Následujícími slovy mi popsal válečný den 6. srpna 2006 v Izraeli důchodce Fredy Wurzel z kibucu Hachotrim nedaleko Haify, který se před více než půl stoletím stal olimem, když se vydal na aliji z Ostravy do židovského státu…
“Právě slyším, jak dopadají rakety na Haifu, ale náš kibuc ještě nebyl zasažen. Nejblíže to vybuchlo asi dva kilometry od našeho kibucu, zato pár kaťuší už dopadlo v okolí Hadery, což je asi 35 km jižně od našeho kibucu a hodně blízko velké elektrárny. U nás máme devět protileteckých krytů, které ale nepoužíváme, poněvadž od poplachu až k dopadu rakety (dopadne-li blízko) je čas asi 40 vteřin.
Má dcera má tak zvaný bezpečnostní pokoj s železobetonovými stěnami a ocelovými okenicemi a pancéřovými dveřmi. Můj “bezpečnostní pokoj” je koupelna se záchodem, což je jediná vnitřní místnost, která nemá vnější stěny a má betonový strop. Většinou tam ale nejdu.
Z našeho kibucu narukovalo dosti chlapců a mužů do elitních jednotek a také můj zeť, který je plukovníkem v záloze. Na Haifu a nejbližší okolí dopadlo přes 300 raket a také nyní jsem slyšel, jak jich asi sedm znovu dopadlo, jen nevím kde. Byl jsem za II. světové války v Ostravě, ve Vítkovických železárnách, a americká bombardování Ostravy byla horší. Rozdíl byl v tom, že asi tři čtvrtě hodiny před náletem jsme o příletu letadel věděli, kdežto tady rakety někdy dopadnou i bez poplachu. Hodně lidí ze severní části Izraele i z Haify opustilo své domovy a dočasně tráví “dovolenou” v okolí Tel Avivu nebo v Eilatu.
Máme nyní dva státy - jeden od libanonských hranic až k Hadeře, kde lidi tráví každý poplach v bezpečných prostorách nebo v krytech (kdo zůstal na severní hranici, ten už sedí třetí týden v krytu a dostává potraviny od armády). Druhý stát je jižně od Hadery, kde skoro nevědí, co to je válka - puby, bary, kavárny, restaurace a vůbec vše je otevřeno a lidé se baví. Je pravda, že tisíce rodin přijalo do svých bytů uprchlíky ze severu. Jen nevím, jak dlouho to ještě vydrží…“
Novináři jsou osoby různé. Třeba pseudomuslimka Diatrová, která mi vyhrožuje potencionálním trestním oznámení, jelikož prý mé blogy čtou také diplomaté, velvyslanci a jiní agenti zřejmě tajných služeb znepřátelených zemí.
Některé ženy, jež nevynikají fyzickými půvaby, věří, že jim burky, nikáby či jiné muslimské hábity, zakrývající jim celá těla i s tváří, dodají alespoň duševní krásu a tajemno. A pro své zviditelnění alespoň píší blogy. Třeba o tom, jak chce Izrael obsadit Gazu, poněvadž nedaleko v moři jsou velké zásoby plynu. Já na to jediné: Zruší Izrael plyn z Gazy za 4 miliardy aneb “Lité olovo” odlito…?
Inu, sedm milionů Izraelců, z toho je pár set tisíc izraelských Arabů, je zkrátka postrachem světového míru. Naštěstí pouze podle pseudožurnalistů, co podstrojují islamistům, a zamindrákovaných žen, co trpí fixní ideou, že jedině Alláh je všemocný,…
