Zázraky života, aneb Když embryo čeká při -196 stupních Celsia…

17. Květen, 2010 – 7:58
Jo, tenkrát ve Vietnamu s pouličními sirotky.... Foto: Břetislav Olšer

Jo, tenkrát ve Vietnamu s pouličními sirotky.... Foto: Břetislav Olšer

Je prima, že právě nudná televize Prima uvádí seriál „Zázraky života“. Vlídná a docela vkusně zdramatizovaná instruktáž mimo jiné o tom, jak lze v soukromé klinice zacházet s ženskými vajíčky a mužskými spermiemi bez zabíjení lidských zárodků. Z hereckých rolí vyniká lidský a seriálově neokoukaný výkon patrně stále „nehypotékového“ Jiřího Ornesta.

Hlavně se v „Zázracích života“ neloupí, postavy nejsou scénáristy nuceny k promiskuitě, nevěrám a nepropadají zločinu, násilí, hazardu ani drogám jako v konkurenční novákovské „Ordinaci v růžové zahradě“. Podstatné v primáckém seriálu jsou jiné věci; popularizuje u nás donedávna tabuisovaná témata jako např. institutu náhradního mateřství. Skoro pět procent dětí se rodí ve vyspělých zemích zásluhou umělého početí. Naše globálně potratová zeměkoule už má přes tři miliony „dětí ze zkumavky“.

Tím prvním byla Angličanka Louise Brownová, která se narodila v roce 1978. Louisina matka měla neprůchodné vejcovody, proto nemohla otěhotnět obvyklým způsobem. Čtyři roky po narození Louisy přišla umělým oplozením na svět i její sestra Natalie, jež byla celkově čtyřicátým dítětem ze zkumavky na světě. A právě ona se stala také prvním dítětem ze zkumavky, co přirozeně otěhotnělo a porodilo v roce 1999 vlastního zdravého potomka.

Seriál „Zázraky života“ se má za naše zdravotnictví čím pochlubit. V České republice se mj. metody asistované reprodukce používají už více než čtvrt století. Během tohoto období se narodilo přes 23 tisíc „zkumavkových“ miminek. Možná si to ani neuvědomují, že jim pomohl na svět šetrný způsob uchování embryí ve speciálních kontejnerech v tekutém dusíku při teplotě -196 stupňů Celsia.

In vitro fertilizace – neboli oplození ve zkumavce – je zázrak novodobé medicíny. Ten první se u nás a ve východní Evropě uskutečnil v roce 1982 v brněnské Fakultní nemocnici. Její porodníci prokazují vysokou úspěšnost metod asistované reprodukce metodou mimotělního oplození IVF, tzv. ze zkumavky, a nitroděložní inseminací. Metody léčby poruch plodnosti a následného surogátního – náhradního mateřství zaznamenaly úžasný rozvoj nejen v Česku.

V Izraeli musí podle zákona o náhradním mateřství z března 1996 každou smlouvu schválit státní komise. Mohou ji podepsat jen občané s izraelským občanstvím a stejného vyznání. Náhradní matka musí být svobodná, ovdovělá nebo rozvedená, o náhradní mateřství mohou požádat jen neplodné heterosexuální páry.

Legálně si lze pronajmout dělohu zástupné matky na Ukrajině, v Rusku, Indii či Gruzii a v dalších patnácti zemích. Zejména Indie se od roku 2002 stala hlavním cílem západních bezdětných párů. Náklady na náhradní mateřství jsou tu mnohem nižší než v USA, kde páry musí počítat s částkou okolo 50.000 dolarů (35.000 eur, asi 900.000 korun).

Indické kliniky účtují za tento úkon od 10.000 až po 28.000 eur, včetně oplodnění, platu náhradnice a porodu dítěte v nemocnici. Společně s náklady na letenku a pobyt v hotelu zde západní zájemci stále zaplatí asi třetinu ceny než například ve Velké Británii.

Na Ukrajině je tato praxe legální od roku 2002 a v Gruzii od roku 1997. Odměna pro náhradnici se tu pohybuje kolem 9000 eur (asi 231.000 korun). Náhradní mateřství za peníze je možné i v Belgii, přísně zakázáno je to ale v Japonsku, Austrálii, Francii, Dánsku, Polsku a Nizozemsku. V Kanadě je povolena pouze dobročinná forma surogátního mateřství. Kromě Quebeku, kde je jakýkoli způsob náhradního porodu zakázán. Ve V. Británii je to možné, ale čekací doby jsou velmi dlouhé. V USA je ročně uskutečněno na 12 tisíc asistovaných reprodukcí, z toho je více než polovina surogátních…

Obyvatel v Česku přibývá, přesto se počátkem září 2009 konal v Praze kulatý stůl k problematice náhradního mateřství, jehož iniciátorkami byly ministryně spravedlnosti ČR Daniela Kovářová a ministryně zdravotnictví ČR Dana Jurásková. Cílem jednání bylo otevřít odbornou diskuzi nad změnou právní úpravy a možnostmi uzákonění institutu náhradní matky.

Mnohé české dívky se rády stanou ” živým inkubátorem” a chtějí odnosit a porodit dítě bezdětnému páru. Za 300 tisíc korun je to docela příjemný výdělek. Stačí, aby neplodný pár svěřil klinice umělého oplodnění své spermie a vajíčko, které je následně oplozeno a vloženo do těla náhradní matky.

Ta je sice po porodu podle zákona matkou dítěte, i když vajíčko nebylo její. Jako otce však tato „placená rodička“ uvede muže, který poskytl své spermie. Poté se dítěte podle domluvy vzdá, soud ho svěří do péče otce a bezdětný pár se stane úplnou rodinou. Ideální ovšem je situace, kdy náročným podmínkám pro tzv. institut náhradního mateřství vyhoví třeba matka neplodné dcery a rodina tak získá darem mimino a zároveň ušetří na nákup kočárku, dupaček či plének.

Zkrátka; milujte se a množte se, třeba i surogátně, „Zázraky života“ a doktor Diamant vám poradí rád i bez úplatku, přesně podle scénáře, který je však v rovině všeobecné korupce poněkud iluzorní…

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *