Globální somrák, co zásadně nepracuje a jen vyžírá naivní státy…?

19. Duben, 2010 – 9:58
Atmosféta londýnských ulic                             Foto: Břetislav Olšer

Atmosféta londýnských ulic Foto: Břetislav Olšer

Konečně se našel alespoň jeden člověk, jemuž pranic nevadí miliardy, co denně ztrácí světové aerolinie, jelikož islandská sopka chrlí nekonečný oblak prachu, který zabrzdil veškerou evropskou leteckou dopravu. Pravda, zlé jazyky tvrdí, že to udělali Islanďané schválně, aby jim byl odpuštěn asi pětimiliardový dluh.

Ale znáte to; jedna paní povídala. To by se svým chováním podobala našemu cikánskému baronu, který pohladil prezidenta USA Obamu. A jelikož byl nejmocnější muž světa po roce opět v Praze, náš jinoch dostal povolení raději vycestovat do Londýna, aby Baracka Obamu opět sexuálně neobtěžoval. Nebo, probůh, aby tentokrát nechtěl polaskat také ruského Medveděva…?

Jarda S. okamžitě investoval tučný honorář od bulvární televize za to, že si stěžoval na Leoše Mareše, kterého verbálně napadl na letišti v Praze. Měl vztek, že Mareš letí do Los Angeles, zatímco jemu dali pro let do Miami leteckou červenou kartu.

Věčný žadatel o azyl v zahraničí Jaroslav S. momentálně pobývá v Londýně a sopečný mrak nad Evropou si nemůže vynachválit. Na rozdíl od většiny pasažérů, kteří spěchají na služební cestu, dovolenou či domů, si parádně vychutnává švédské stoly připravené pro klienty leteckých společností, jež nemohou kvůli prachu létat.

Byl s dalšími pasažéry ubytován v hotelu na letišti Heathrow do doby, než řídicí středisko obnoví lety. A tam si libuje, jak si zadarmo užívá v luxusním hotelu již čtvrtý den. I bezplatné spaní v hotelu se mu zamlouvá. Není to nocování v detenčních zařízeních a ubytovnách pro azylanty.

Který nezaměstnaný by si neliboval. Napřed si žil jak cikánský baron v Torontu na náklady Kanady, po návratu z Londýna do Česka, kde dostává nemalé sociální dávky, už má další plán, tentokrát chce vyžírat Austrálii. Stačí, když si obleče tričko s fotografií, jak hladí Obamu a má o popularitu postaráno.

Stačilo, aby na letišti v Torontu řekl zaklínací formulku – status of refugee – a dostal adresu pro imigranty žádající o azyl v charitativní ubytovně na torontské třídě Spadina, k tomu dolary na jízdenku na autobus a metro. V ubytovacím zařízení měl zdarma prádelnu, koupelnu i ubytování a stravu třikrát denně.

Zdarma navštěvovával kurzy angličtiny, aby prý mohl pracovat jako „tlumočník“ pro kanadské soudy, zejména v trestních věcech. Dostal svůj první byt, za který platil z měsíční dávky 572 dolarů, které dostával od kanadské vlády. A také pobíral denní osmidolarové kapesné i příspěvky ba stravu…

„Cítím se diskriminovaný, zejména z hlediska pracovních příležitostí,” prohlašoval Jaroslav S. kam přišel a byl rovněž rozhořčen, že neuspěl v soutěži X – Faktor, kde zazpívat mimo jinéi árii “Měsíčku na nebi vysokém…”

Jaroslav S., věk – 33 let, Rom. Poprvé to zkoušel ve Spojených státech, kam se dostal díky tomu, že od jednoho senátora podvodem získal peníze na letenku a falešné papíry o přijetí na roční studijní pobyt. Tamní imigrační úředníci ho však poslali šupem zpět, takže se ani nemohl stát reportérem CNN, jak si to před cestou umínil.

Do Kanady už si musel naspořit, ale žádné věci si s sebou nebral. Měl zcela jasno o svém působení v Torontu. Chtěl tam jít studovat na právnickou fakultu, angličtinu prý hravě zvládne do roka, a pak chtěl být ještě i světovým pěvcem. Věděl také, že každý, kdo požádá v Kanadě o azyl, “dostane” po dobu vyřizování azylové žádosti 1200 kanadských dolarů měsíčně.

Napřed se Kanaďany snažil přesvědčit, že je v Česku diskriminován. Jako důkazy vezl materiály ze svých soudních pří. Pražský městský soud loni v dubnu zamítl jeho žalobu, v níž žádal po ministerstvu školství půl milionu korun za to, že musel chodit do zvláštní školy.

Poté neuspěl ani v Kanadě. To vše proto, že udělal asi chybu; neodolal své touze být mediální hvězdou a před kanadskými žurnalisty tolik chválil Česko, že měl jeho torontský právník G. J. Kubeš zmařenou snahu, jak pro něho vybojovat kanadský azyl a zdůvodnit, proč jeho klient zdůraznil, že se doma nikdy nestal ničím cílem násilí, natož skinheadů či neonacistů.

“Používal různá cizí slova, kterým asi příliš nerozuměl a hrozil dalším odvoláním do Strassburgu, Haagu a Bruselu. Jeho psychický stav nebylo možno považovat za standardní, spíše se symptomaticky blížil k hebefrenii,” řekl mi policejní psycholog.

(hebefrenie – stav charakterizovaný chováním připomínajícím pubertálního jedince. Zejména se tak označuje forma schizofrenie začínající obvykle v období dospívání. Projevuje se přehnanou svévolí, negativismem, šaškováním, používáním slovních novotvarů apod.; bez léčby vede k postupnému rozpadu osobnosti – řec. hebe – dospívání; -frenie…)

A tak si náš hebefrenní parazit bužíruje v Londýně, brzy přijde na řadu australská Sydney, a když se tam zase spokojeně napapká a vyspinká, hajdy někam jinam. Už ne za prací a proti diskriminaci, ale za snadným životem globálního vyžírky a somráka…

Vím, co mě už čeká po zveřejnění tohoto blogu. Nejsem totiž jeho milované Právo či televizní bulvár. Jako vždy to schytám…

“Jdi se smejde a parazite uchylnej a slizkej lhari prolhanej vycpat. Ted jsem odesal do redakcich o tebe cele tve jmeno , co jsi zac. A uz me neobtezuj debyle a olygofrene…“

Pan Jaroslav S. určitě zase všem se svojí hebefrenií ještě připomene, že jsem nebyl v Torontu jako novinář, ale… „Pan Bretislav Olser je byvalym zadatelem o statut uprchlika v Canade, a take pobyval mezi bezdomovce v ubytovacim zarizenim. Od teto sverazne figury ja davam ruce pryc, protoze ho neznam, ale stacily me informace z jednoho shelteru, ve kterem tento podivny pan pobyval nez supajdil zpet do CR. Tak jen pro informaci pro Vas, co je p. Bretislav Olser zac…”

Inu, život světoběžníka-hochštaplera bývá někdy složitý, byť se hladí s Obamou…

http://www.youtube.com/watch?v=m9dLurIQqnc

http://www.youtube.com/watch?v=OBKouCFWZ8E&feature=player_embedded

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *