Bílý fosfor a děti se dvěma hlavami a šesti prsty…

1. Duben, 2010 – 8:55
Co zbylo z nejdelší novodobé války...  Foto: Břetislav Olšer

Co zbylo z nejdelší novodobé války... Foto: Břetislav Olšer

V březnu 1965 se vylodily první americké pozemní síly ve vietnamském Da-nangu. Byla tak zahájena nejdelší americká válka. A hlavním cílem bylo zničení komunismu. Po deseti letech děsivé války byl komunistický nejen sever Vietnamu, ale také jeho jih. Prostě “úspěšné” desetileté vojenské tažení, jako boj Achájců o krásnou Helenu a Tróju. Další zbytečná válka. Vyprovokovaná a k ničemu…

Ve Vietnamu i po pětačtyřiceti letech přičiněním defoliantu Agent Orange platí to, co se dnes dozvídáme o Iráku. Rodí se v něm stále více dětí s vrozenými vadami. Zejména v iráckém městě Fallúdža. Podle BBC a místních pediatrů jde o stovky případů. Na vině jsou zbraně vojáků US Army, které před šesti lety vzbouřené město obtížně dobývali a mimo jiné použili bílý fosfor.

A právě v den zahájení iráckých voleb bylo teroristickým útokem zabito další čtyřicet lidí a na Bagdád dopadlo přes padesát dělostřeleckých granátů. Přesto si 19 milionů voličů trouflo jít k volebním urnám. Nejvíce hlasů získal blok Irakíja, který vede bývalý předseda vláda Ajád Aláví. Seskupení Právní stát současného premiéra Núrího Malikího skončilo druhé a bude mít v 325členném parlamentu 89 mandátů, Irákija 91…

Premiér Malíkí pochopitelně žádá přepočtení výsledků, protože se domnívá, že v některých provinciích docházelo k manipulacím a ztrátám hlasovacích lístků. Šéf bezpečnostních sil v hlavním městě oznámil, že nebude vyhlášen zákaz vycházení, ale policie a armáda jsou připraveny zasáhnout proti jakýmkoliv násilnostem.

Při dvou pumových útocích zahynulo minulý týden nejméně 42 lidí ve městě Chális severně od Bagdádu. Volby byly posledními, které se konají za přítomnosti amerických vojáků v zemi. Dnes je v Iráku 96 tisíc Američanů, v srpnu má začít podle prezidenta Obamy jejich stahování.

Zpravodaj BBC John Simpson řekl, že v Iráku je možné denně potkat dvě až tři postižené dětí. Může jít až o tisíc případů, především o vrozené vady srdce. Výjímkou nejsou ani děti s vážnými postiženími paralýzou a poškozenmí mozku, či jejich vrstevnící, jež měli po šesti prstech na rukou i na nohou.

“Zaregistrovali jsme na 200 případů postižení u dětí. Většina z nich se s deformací narodila po bombardování Falúdže. Narodily se rovněž s nádory či dívka se dvěma hlavami, jež se nedožila čtyř let,” sdělila Organizace na ochranu lidských práv Alachjár. “Mnoho plodů bylo tak zdeformovaných, že se ani nemohly narodit…“

O něco šťastnější osud má Tiba Aftanová, která měla nádor na levé straně čela, jenž jí zakrýval levé oko. Nyní již vidí, ale levou horní polovinu obličeje má zdeformovanou, což bude ve vyšším věku ještě patrnější než nyní. Na podzim roku 2004 byly použity i zbraně na protipancéřovou munici s uranovým jádrem. Ve městě Fakudža byla objevena i tajná chemická laboratoř, ovšem paradoxně založená ne Husajnem, ale Američany, kteří napadli Irák v březnu 2003, čímž začala zatím nejdražší invaze spojeneckých vojsk do Iráku.

Se Spojenými státy bylo v Iráku členy „koalice ochotných“ přibližně 40 zemí, které poskytly své vojáky. Původní síla koalice byla asi 300 900 mužů, přičemž Američané a Britové tvořili 98 procent těchto vojsk. Už přes sedm roků, měsíc co měsíc, vydávají USA na válečný Irák kolem 16 mld dolarů, celkově bude tato “legrace” činit, krize nekrize a znárodňování, asi 3 bilióny dolarů. Zbytek světa zaplatí přibližně stejnou částku. Další bilión dolarů budou činit úroky z půjček, které USA musí zaplatit do roku 2017.

Měsíční příspěvek jedné americké domácnosti na vedení této války proti Hasajnovu virtuálnímu “arzenálu zbraní hromadného ničení” už nyní činí cca 138 dolarů. Přesto jsou na tom proti iráckým domácnostem úžasně a přepychově. Skoro polovina z 27 milionů Iráčanů totiž žije v absolutní bídě.

Dvě třetiny z nich nemají přístup ke zdravotně nezávadné vodě a nezaměstnanost dosahuje 50%. Více než dvě třetiny iráckých dětí nechodí do školy. Více než 50 tisíc iráckých žen se kvůli smrti manžela a bezbřehé hmotné nouzi živí prostitucí….

„Vůdci našeho národa chlapce posílají na misi, kterou vytýčil Bůh,“ prohlásila guvernérka Aljašky a potenciální viceprezintka USA za republikány Sarah Palinová. Možná se Bůh podívá též na plnění svého plánu, v rámci něhož je už několik milionů mrtvých Iráčanů a přes pět tisíc zabitých amerických vojáků…

Možná si někdo myslí, že je už zapomenuto, jaký scénář předcházel licitování, vyhrožování a nakonec válce s Irákem. Že po návštěvě exministra obrany Donalda Rumsfelda v Bagdádu v roce 1983, kde jednal jako zvláštní pověřenec prezidenta Reagana a nechal se v televizi zvěčnit, jak si potřásá pravicí se Saddámem Husajnem, byla odklepnuta spolupráce USA s Husajnovým Irákem…

Bankovní výbor Senátu USA ve své zprávě z roku 1994 uvedl: „USA poskytly irácké vládě licencované materiály pro “dvojí použití”, mírové i vojenské, které pomohly ve vývoji iráckých chemických a biologických zbraní a raketových systémů za více než 600 milionů dolarů…

Nejvíce prodaných zbraní za rok 2009 má firma Boeing (USA), která si tak loni vydělala skoro 29 000 milionů USD, Northrop Grumman (USA) o něco míň – 28 590 milionů USD, BAE Systéme (Velká Británie) téměř 24 000 milionů dolarů. Kam se hrabou farmaceuti…

Moje čtyři cesty po Vietnamu, od Saigonu až po čínské hranice, se mi vryly do paměti hlavně rýžovými poli ve tvaru kulatých jezírek. Zbytky kráterů po kobercových náletech bombardérů B 52. A také muzeem Války v Hanoji, kde byly ukořistěné zbraně US Army, jejichž sílu jsem si mohl prozkoumat při návštěvě letecké vojenské základny USA ve Frankufurtu nad Mohanem, ale také během mých cest po Izraeli…

Dějiny se opakují, včetně chyb a finančních krizí, zaviněných “černými dírami”, v nichž mizí i prostředky na současné války v Afghánistánu či Iráku. Inu, i zbrojní firmy musí přece z něčeho žít… Aby měl irácký lid demokracii a svobodu…

PS: The Hurt Locker (Smrt čeká všude) režisérky Kathryn Bigelowové je stotřicetiminutový válečný snímek. Sleduje práci elitního týmu pyrotechniků uprostřed iráckého chaosu. V Bagdádu má plné ruce práce, musí čelit pastím a odstřelovačům v prostředí, kde každý může být nepřítelem. Minulý víkend získal snímek v Los Angeles šest hollywoodských Oscarů a titul Nejlepší film roku. Na celé čáře jako nejmíň nákladový film porazil naopak nejdražší sci-fi Avatar…

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *