„Tatíček“ TGM pohledem Karla Čapka…

8. Březen, 2010 – 9:19

Tomáš Garrigue Masaryk se narodil 7. března 1850 v Hodoníně na Moravském Slovácku, kde o sto let později začínal můj otec učitelskou kariéru v nedalekých Šardicích a Kyjově. Později mi věnoval svoji nejoblíbenější knihu – „Hovory s TGM“, její první vydání si koupil v roce 1937.

Stručný životopis TGM od dob jeho studií podle Karla Čapka: Od listopadu 1869 studoval ve Vídni Akademické gymnázium. Veškerý svůj čas věnuje intenzívnímu studiu, především jazyků a filozofie. V roce 1872 skládá maturitu a zapisuje se na filozofickou fakultu ve Vídni na obor filologie. Získává místo u generálního rady Anglo-rakouské banky R. Schlesingera.

Roku 1876 zakončil univerzitní studia. V Německu pak strávil na univerzitě v Lipsku jeden rok. V červnu 1877 zde poprvé spatřil svoji budoucí ženu Charlottu Garrigue, dceru amerického podnikatele z New Yorku.

Dne 15. 3. 1878 uzavírají sňatek a vracejí se do Vídně. V květnu 1879 se narodila první dcera Alice, o rok později syn Herbert a roku 1886 syn Jan. Byla to především otázka finančního zajištění rodiny, jež vedla T. G. Masaryka k přijetí místa na pražské univerzitě. Do Prahy přišel s rodinou, kdy došlo k jejímu rozdělení na českou a německou část.

Před koncem roku 1914 odjel Masaryk do Itálie a po varování přátel se již do vlasti nevrátil. Působil ve Švýcarsku (1915) a později se během roku přesouvá do Francie, kam přijíždí i E. Beneš.

Po celou dobu války nesl na sobě největší tíhu a odpovědnost za budoucnost celého českého a slovenského národa při jednání v Anglii (1916), Rusku (1917 – duben 1918) a poté v Americe, až po podpis Pittsburské dohody a Washingtonské deklarace.

A zatímco evropští spojenci s rozbitím Rakouska-Uherska dlouho váhali, podařilo se Masarykovi pro vznik nového státu získat podporu amerického prezidenta Woodrowa Wilsona.

Po válečných létech se 14. října 1918 stal předsedou prozatímní československé vlády, o pár dnů později ve Washingtonské deklaraci vyhlásil samostatnost československého národa a 14. listopadu jej v jeho nepřítomnosti zvolilo Revoluční Národní shromáždění prezidentem republiky.

Dne 21. prosince 1918 se Masaryk vrátil triumfálně do Prahy a příští den pronesl na Hradě své první poselství k Národnímu shromáždění.

Pragmatický filozof měl své vyhraněné názory zejména v náboženských otázkách…

Nepřekvapuje, že katolicismus se mu jevil jako absolutní protiklad moderní demokracie. Roku 1913 napsal: „Katolicismus svou podstatou je tak aristokratický, že katolický stát a parlamentarismus je contradictio in adiecto“ (protiklad).

TGM se rovněž přičinil, aby v češtině vznikl výraz: „průšvih“. Pár měsíců před vypuknutím války v roce 1914 se neprozřetelně veřejně zastal policejního konfidenta Karla Švihy, přestože soud následně Švihovi dokázal, že byl policejním placeným informátorem pražského policejního ředitelství.

Karel Šviha, předseda poslaneckého klubu národně sociální strany, učinil tajnou nabídku rakouské vládě, že bude za peníze zajišťovat hlasy své strany pro návrhy zákonů týkajících se obrany státu, což se dostalo na veřejnost, Národní listy jej obvinili z úplatkářství a policejního konfidentsví. Šviha je žaloval – od té doby jsou ve slovní zásobě češtiny výrazy jako „průšvih“, „prošvihnout“…

Cesta k vytvoření samostatného československého státu byly trnitá a vyžadovala diplomacii i protekcionismus. Masaryk udržoval stále kontakty s důležitými lidmi v Rakousku-Uhersku, které mu zasílaly informace. Týkalo se to i komorníka rakouského ministra vnitra Julia Kovandu, jenž se dostával k přísně tajným dokumentům vrchního velitele rakouských ozbrojených sil arcivévody Fridricha.

Prostředníkem mezi ním Masarykem byl zpočátku básník Josef Svatopluk Machar žijící ve Vídni. Dalším cenným zdrojem byl rytmistr Vilém Hoppe ze sborového velitelství v Praze, který byl důvěrně zasvěcen do rakouských mobilizačních plánů.

Masarykovým hlavním stanem se stal Londýn, kam přibyl v září 1915 se srbským cestovním pasem vydaným vyslanectvím Srbského království v Paříži. Krátce poté ho Seton-Watson uvedl k dvěma úředníkům britské armádní zpravodajské služby, kde jim Masaryk předal informace o rakousko-uherské armádě.

V Americe poté krajané organizovali v Masarykův prospěch dobročinné bazary – bazar v New Yorku vynesl 22 000 USD, v Clevelandu 30 000 USD, v Chicagu 400 000 USD, v Cedar Rapids 25 000 USD, v Texasu 54 000 USD a v Omaze 70 000 dolarů čistého zisku….

Vše pro blaho československého státu…

Reklama:
  1. 1 Trackback(s)

  2. Led 15, 2016: hampton bay ceiling fans

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *