Nyní tedy srovnání ostravského obvodu Radvanice a Bartovice, s počtem obyvatel kolem 6 400, s Pekingem, který má přes 17 550 000 obyvatel, s hustotou 1040 Číňanů na km2. A zatímco v hlavním městě Číny průmysl roste, v Ostravě bylo za uplynulých dvacet roků zavřeno deset hlubinných dolů, přestaly kouřit haldy, zmizely koksovny i vysoké pece, chemické závody, likvidují se i pověstné karcinogenní laguny a po ulicích už je možné chodit v bílé košili.

Na druhé straně je faktem, že kvalita ovzduší se v Číně zhoršila. Desetiprocentní průmyslový růst chce své. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) patří sedm čínských měst mezi deset světových metropolí, nejvíce zamořených smogem. Jejich obyvatelé nosí na ulicích roušky na ústa. Podle údajů Světové banky umírá v Číně ročně 400 000 lidí na přímé následky znečištění ovzduší.

Odkud se bere v Pekingu tolik smogu? Přes tři miliony aut, několik stovek továren, oceláren a chemiček způsobuje v Pekingu šedou mlhu jedovatého smogu. Více než polovina elektrické energie je v Číně vyráběna spalováním uhlí v zastaralých a neodsířených elektrárnách. Denně se do ovzduší dostanou miliony tun částic síry. Z nich pak vznikají kyselé deště, které pravidelně zasahují asi třetinu čínského území.

Peking se ale snaží a do boje proti špatnému stavu vzduchu už vynaložil skoro 350 miliard korun. Platí to pro těžký průmysl, ocelárny, cementárny a elektrárny. Provoz uzavřelo jen během loňské Olympiády více než 250 firem. Přístav Tchien-ťin nařídil čtyřiceti továrnám, aby dočasně zastavily provoz. Tchang-šan, průmyslové město severovýchodně od Pekingu, uzavřelo téměř 300 továren na měsíc srpen a září, aby se v hlavním městě vylepšila kvalita ovzduší.

Ke smogu přispívá horko, vysoká vlhkost, bezvětří. Smogové mraky rozhánějí Číňané pomocí letadel. K dispozici je tzv. API (Air Pollution Index), udávající souhrnné informace o stavu ovzduší. Klíčová je pro něj hranice 100, která odděluje vynikající (0-49) a dobrou kvalitu vzduchu (50-99) od mírně znečištěného (100-199).

Tato čísla jsou až 20% zlepšením proti stejnému období loňského roku. Vzhledem k neexistenci univerzální stupnice je srovnání obtížné, ale v zásadě se shoduje například s americkými hraničními hodnotami, jen s tím rozdílem, že rozmezí 50-99 je označováno za „uspokojivé“, nikoli dobré. Peking nedosahoval pouze v „olympijském režimu“ takových výkyvů jako v minulosti; nad 100 bodů se index vyšvihl jen výjimečně a hodnoty přesahující 400 naposled bylo dosaženo loni v květnu… A to se americko-český zpravodaj ČT v Číně Etzler během olympiády pělně vyřádil, nenechal na nejrychleji se rozvíjejí zemi světa ani nitku suchou.

Zato životní prostředí se v Ostravě obrátilo za posledních deset roků k lepšímu o sto osmdesát stupňů, jezdí zde sice tisíce automobilů, ovšem s katalyzátory. Množství polétavého prachu v ovzduší se v Moravskoslezském kraji během března výrazně snížilo. Na většině měřících stanic však přesto hodnoty zůstávají nad limitem 50 mikrogramů na metr krychlový. Vyplývá to z informací zveřejněných na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Povolené množství pro polétavý prach je sice překračováno, za což nyní může jediný znečisťovatel, bývalá Nová huť, dnes AcelorMittal, na řadě míst se však už pohybuje kolem imisního limitu. Hodnoty průměrných koncentrací prašného aerosolu jsou aktuálně mezi 34 až 81 mikrogramy na metr krychlový, ještě ráno to bylo 33 až 222 mikrogramů.

Nejvíce prachu v ovzduší je nyní v Ostravě-Radvanicích a Bartovicích, přesto zde nikdo nenosí na obličeji respirátory ani roušky. AcelorMittal investuje více než tři miliardy korun do modernizace provozů a odprášení aglomerací. Chce také snížit spotřebu uhlí a nahradit ho plynem.

Čtyřiadvacetihodinové koncentrace prachu v ovzduší je v hlavním městě Praze mezi 50 až 100 mikrogramů na metr. V Ostravě-Radvanicích jsou následky špatného ovzduší takové, jako kdyby každý občan denně vykouřil padesát až šedesát cigaret, což také řada obyvatel skutečně činí. Ostravský úředník je údajně vystaven třikrát většímu množství zplodin než pražský strážník. Pro Ostravany je však rozhodující, že stejné parametry neplatí pro jejich měsíční příjmy…

Pořád to však nic není proti největšímu uhelnému elektrárenskému komplexu v České republice – Prunéřovské elektrárně I. a II., co je 18. největším zdrojem emisí oxidu uhličitého v Evropě. Vypouští 10 milionů tun CO2 ročně, což je čtyřicetkrát více než jsou roční emise celé Mikronésie, ale asi stokrát míň, než USA, Japonsko nebo Čína.

Je zvláštní, že vědci České akademie věd sice tvrdí, že obvod Ostrava-Radvanice a Bartovice má špatné ovzduší, rozhodně ho však nepřirovnávají k Pekingu. Že by další novinářská adeptka Pulicerovy ceny? Možná si jen udělala nový piercing a k tomu si dala jointa, aby předtočila aprílový televizní program a něco na Silvestra… Inu, laciná zpolitizovaná předvolební publicistita na zakázku…

Každopádně se mi jeví, že lobbuje za „ochránce životního prostředí“, kteří na počátku devadesátých let jásali, jak byla poražena totalita a konečně budou zrušeny doly, koksárenské baterie a hutě, co definitivně změní Ostravu k nepoznání.

A tak se i stalo. Dnes je Ostrava město s Komenskými sady, největším parkem u nás, umístěným přímo v centru města, s největší rozlohou městské zelené plochy v ČR na jednoho obyvatele, s renovovaným Ostravským hradem, hornickým skanzenem na Landeku či v industriální muzeum proměněné Vítkovické železárny…

V roce 1998 byla ve Vítkovicích po 170 letech nepřerušené činnosti ukončena v tzv. Dolní oblasti výroba surového železa, koksu a aglomerátu. Část této strategické lokality byla spolu s hlubinným uhelným dolem Hlubina prohlášena za Národní kulturní památku a v roce 2008 zařazena do Evropského kulturního dědictví.

Smyslem je zachovat průmyslové dědictví i pro další generace a dát tomuto prostoru moderní a užitečnou podobu, vystavět nové obytné bloky, administrativní prostory, vysokoškolské, vědecko-výzkumné a kulturní zázemí i zóny pro volný čas.

Kdypak o takové Ostravě její televize něco natočí? Něco smysluplného, bez populistického politického strašení lidí Pekingem…?