Čímpak jako plesnivý nevzdělanec z Ostravy urážím oběti komunistů?

3. Únor, 2010 – 0:26

„Nevzdělanost jistého starého plesnivce z Ostravy je do očí bijící a byla by směšná, kdyby ovšem dotyčný zároveň neobhajoval vrahy a zrůdný komunistický režim, který má na svědomí desítky milionů zavražděných lidí. A kdo obhajuje zrůdy, sám je zrůda…“

Taková je má nová charakteristika z pera jistého blogera. Přiznám se, mám z těchto svých přídomků už vydatný slovník urážlivých synonym. Další jistě přibudou i po tomto mém psaní, jak si jako syn minulým režimem diskriminovaného otce, co jako křesťan odmítl něco podepsat a někam vstoupit, dovoluji urážet oběti komunistů, tedy vlastně i sám sebe.

Ke všemu dnes krvelačný čínský komunismus svými statními dluhopisy USA, koupenými za více než bilion dolarů, drží nad vodou skvělý americký zbankrotovaný kapitalismus…

Mé níže uvedené řádky budou opět nazvány porušením Kodexu blogera, přitom jsem o nikom z blogerů nikdy nenapsal, že je zrůda a nevzdělaný plesnivý dědek. Naopak mě tyto urážky vlastně blaží, jelikož jsou výrazem něčí lidské malosti a dávají mi za pravdu, že žádný vůl nemá úroveň na to, aby mě urazil…

Prý mi „nevadí, že vietnamský bolševický vůdce Ho Či Min nechal povraždit statisíce svých oponentů, což dokládají „renomovaní světoví historici“ v knize Černá kniha komunismu, a kubánský boss Fidel Castro brutálně stále pronásleduje opozici“. Tyto režimy jsou podle mě údajně úžasné, což jsem sice nikdy neřekl ani nenapsal, ale budiž…

Citace jistého blogera: „Tak úžasné, že miliony Vietnamců raději utekly z tamního komunistického ráje a rovněž tisíce a tisíce Kubánců se rok co rok snaží dostat z onoho údajného „ostrova svobody“ na americkou Floridu. A pozoruhodné rovněž je, že z směrem z USA není možné zaznamenat nějaký masový pohyb směrem na Kubu…“ Konec citace.

O Kubě jsem toho už napsal spoustu. Také o Hemingwayovi, likvidaci negramotnosti, předsednictví Kuby Hnutí nezávislých zemí, které zahrnuje téměř dvě třetiny členských států OSN s více než 60 procenty světové populace i o tom, že přes sto leteckých společností světa ročně vozí na tento ostrov statisíce turistů, z nichž si ještě nikdo nestěžoval na bídu, bezpečnost či nevzhlednou přírodu…

Fidel Castro odstranil možná stovky „nepřátel revoluce“, což však bylo jen promile počtu otroků z třtinových plantáží, jež zabil bičováním, hladem, žízní a vyčerpáním režim Batisty. Počet obyvatel je dnes přes 11 230 000, žádný znatelný úbytek rok co rok údajných tisíců a tisíců utečenců na Floridu není znát. Naopak – v roce 1998 žilo na Kubě pouze 11116 tisíc obyvatel…

Kuba je pod vládou bratrů Castrů už půl století, krát tisíce a tisíce utečenců rok co rok, to by měla mít Kuba už dávno mínus několik milionů obyvatel. A to, že z „demokratického“ Česka utíkají tisíce Romů do Kanady, Nizozemska či Anglie, o tom můj ctěný oponent takticky mlčí. Že by byl rozdíl mezi politickým azylem cikánských občanů ČR v Torontu, Londýně, nebo v Haagu a Exkubánců v USA?

Ho Či Min, ctěný miliony Francouzů „standing ovation“, prý povraždil statisíce svých protivníků. Úsměvná lež, nicméně byl by i tak pořád žabař proti Američanům, kteří zabili dvanácti miliony tun bomb na tři miliony Vietnamců i obyvatel Laosu a Kambodže. Jenom ten, kdo kolaboroval s okupanty, ten utekl…

Proč? Přece v rámci svatého boje proti hydře komunismu. Ta však „krvelačně“ řádila na počátku války pouze na severu Vietnamu, zatímco po deseti letech krvavé války byla komunistická dočista celá země… I když byl v jižním Vietnamu rozprašován smrtící roztok Agent Orange z letadel, vrtulníků i pozemních vozidel na lesy a na zemědělskou půdu.

Odhaduje se, že bylo použito asi 70 tisíc tun defoliantů, jež obsahovaly na 150 kg jedu zvaného dioxin; jedna jeho kávová lžička dokázala otrávit na tři sta lidí… Čytřikrát jsem projel Vietnam od Saigonu až po čínské hranice. Vím o čem píšu…

V současné době však svět děsí zemětřesení na Haiti, kde je zatím kolem dvě stě tisíc obětí, odhad je mnohem vyšší. Senegalský prezident Abdoulaye Wade navrhl, aby se Haiťané vrátili zpět do Afriky. „Afrika by jim měla dát šanci vrátit se domů. Je to jejich právo. Haiťané jsou syny a dcerami Afriky, protože jejich zemi založili otroci, z nichž někteří přišli i ze Senegalu…“

Každá globální katastrofa je rovněž vhodná k „vykolíkování“ sfér zájmů. „Jde o to pomoci Haiti, nejde o to okupovat Haiti,“ řekl francouzský ministr pro spolupráci a frankofonii Alain Joyandet. Francouzi se zlobí, že Američané bránili v přistání jejich letadlu s pomocí, které mířilo do Port-au-Prince.

Francie vládla na Haiti přes sto let. Francouzi jsou na otázku Haiti obzvláště citliví i proto, že zde USA už několikrát v minulosti zasahovaly, přičemž každá velmoc považuje své někdejší kolonie za místo, ke kterému má co říct.

Ani 16 tisíc vojáků US Army však zatím toho moc nesvede. Odsouzenci, kteří při zemětřesení na Haiti utekli z věznice v Port-au-Prince v počtu až 5000 zločinců, včetně těch nejnebezpečnějších, teď rabují a pustoší čtvrt City Of Soleil. Často jsou v čele nejbrutálnějších gangů a dál znásilňují ženy.

Jen dvě americká média zmínila Kubu v souvislosti se zemětřesením v Haiti. Fox News tvrdil, že sousední Kuba se na záchraných pracích nepodílela. Christian Science Monitor ovšem informovaly, že Kuba vyslala 30 lékařů. A také že kubánští lékaři patří k nejlepším na světě.

Ve skutečnosti Kuba vyslala 400 lékařů, a byli tam jako první. Postavili nemocnici hned vedle hlavní nemocnice v Port-au-Prince, která zkolabovala při zemětřesení. Byla to nejefektivnější reakce na krizi. USA posílají obrovsky nákladné vojsko. Jen výdaje na operace letadel, včetně posádky, činí přes tři miliony dolarů denně.

(Americký deník Christian Science Monitor (Křesťanské vědní stránky), vydávaný United States Massachusetts Suffolk Boston, je ověnčený sedmi Pulitzery a stoletou tradicí, v dubnu skončí. Nahradí jej nový týdeník a posilněný web csmonitor.com. Zatímco prodaný náklad tištěné verze postupem doby spadl až na kritických 56.000 výtisků, návštěvnost webu už vzrostla na zhruba 400.000 unikátních návštěvníků…)

Připomeňme si též zvěsti o tom, jak sestra bratrů Castrových spolupracovala s CIA. Juanita Castro přiznala, že v šedesátých letech byla tři roky špionkou pro CIA. Ve svých pamětech píše, že se rozešla s Fidelem a svým druhým bratrem Raulem, nynějším kubánským prezidentem, proto, že vraždili své odpůrce.

Castrová, jíž je dnes téměř 76 let, uvádí, že spolupracovala s americkou Centrální výzvědnou službou (CIA). Prohlásila to v rozhovoru s miamskou televizní stanicí Univisión-Noticias 23. Pomáhala prý varovat a skrývat kubánské disidenty a roku 1964 z Kuby uprchla a usadila se v Miami, kde do roku 2007 vedla lékárnu.

Jen pár médií přineslo informaci, že její bratr Raul a současný prezident Kuby jí „nelegálně“ pomohl získat vízum pro pohodlnou cestu z Kuby. Samozřejmě s vědomím Fidela. Jak to jde dohromady se zločineckou náturou bratrů Castrových…?

A co fakta o Chruščovově operaci Anadyr, která měla za cíl vybudovat na Kubě vojenskou základnu, jako odpověď na rozmístění amerických střel a raket v Turecku. Ihned započala vojenská blokáda Kuby, jež byla definitivně odvolána 20. listopadu 1962 po splnění Kennedyho požadavku, že SSSR nezveřejní fakt, že americké atomové hlavice budou z Turecka demontovány jako podmínka za stažení raket z Kuby…

Navíc se USA zavázaly, že Kubu nikdy vojensky nenapadnou, ani že tam nevyšlou další komando do Zátoky sviní, aby nová várka žoldnerů nedostala od Kubánců znovu ostudně napráskáno. Ekonomické embargo Kuby ale trvá dodnes…

V těchto dnech se svět dozvěděl, že dcera kubánského prezidenta Mariela Castro jde ve šlépějích svého strýce revolucionáře Fidela. Sama v zemi zahájila radikální revoluci na poli zdravotnictví a v přístupu k sexuálním menšinám.

Prosadila u svého otce Raúla zákon, který povoluje operace transsexuálů – operace změny pohlaví plně dotované státním zdravotnictvím, a aby vláda přestala perzekvovat homosexuály a přijímala je do KS Kuby. Přitom donedávna byl homosexuální styk v zemi trestný. Komunista, jenž byl gayem, byl ze strany vyloučen.

Vedle politické angažovanosti nelze Castrové upírat velký vliv na zlepšení sociálních podmínek sexuálních menšin a zvláště transsexuálů. Od jmenování otce Raúla do úřadu prezidenta se pustila tvrdě do boje za jejich zájmy a získala povolení o vytvoření Centra sexuální edukace, které šíří osvětu o pohlavně přenosných chorobách, bojuje za práva gayů a lesbiček.

Tak to je asi vše o mém urážení obětí komunismu, který však podle českých disidentů jako utopie typu perpetum mobile, v principu nikdy neexistoval…

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *