Když si je Američané pochytali, ať si je též někam u sebe umístí..?

26. Leden, 2010 – 11:40

Spící zelený TOP exministr zahraničí Karel Schwarzenberg pronesl svůj další přímočarý bonmot: “Když si je Američané pochytali, ať si je též někam u sebe umístí! Je to jejich problém…” Myslel, tím vězně z Quantánama. Tomu se říká konstruktivní kritika.

Ochotu přijmout vězně z Guantánama avizovaly jen Slovensko, Portugalsko, Francie, Maďarsko, Itálie, Irsko a Španělsko a půl tuctu dalších zemí. Kam se člověk mrkne či zaposlouchá do českých médií, zjistí, že Barack Obama na sobě nemá nitku suchou. Prý jen sliboval a skutek utek. S Quantánamem, zdravotnickou reformou, odvoláním vojsk z Iráku a tak dál.

Když se ale obrátil na své věrné, mezi které čeští politici, pokud se jim to hodilo, považovali i sami sebe, najednou mlčení. Kvůli radaru se mohli v submisivnosti a ve své anální politice přetrhnout, ale v případě pomoci s likvidací vojenského vězení na Kubě ticho po pěšině.

Původně bylo na Guantánamu asi 770 vězňů po 11. září 2001, dnes se zbylá zhruba třetina dělí na tři skupiny – ti, kteří budou propuštěni a vypraví se domů, pak jsou ti, kteří sice půjdou též na svobodu, ale do své rodné země se nevrátí, jelikož by je tam popravili. A tu třetí skupinu tvoří asi 50 zločinců, kteří budou rozmístěni do věznic v USA.

A tak v neděli z košického letiště směřoval do uprchlického tábora ve městě Humenné na východě Slovenska policejní konvoj. Slovenské televize Markíza a Joj naznačily, že mohlo jít o převoz tří vězňů z americké věznice Guantánamo.

Slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák potvrdil, že na základě dohody se Spojenými státy přijme SR tři vězně z Guantánama. „Nejedná se o zločince. Bezpečnost občanů Slovenské republiky není ohrožena,“ uvedl Lajčák.

Vězni z Guantánama budou 18 měsíců drženi v zařízení ministerstva vnitra, kde se budou učit slovensky. Nevládní organizace jim budou pomáhat integrovat se do společnosti a najít si práci. Následně dostanou byt a budou se moci volně pohybovat po Slovensku.

Budou však monitorováni bezpečnostními složkami. Jeden z trojice je ženatý a má děti. Rodina by měla za ním přicestovat na Slovensko. Trojice se nemůže vrátit domů, protože jí tam hrozí trest smrti. Mohlo by se jednat o čínské Ujgury.

Sedmnáct Ujgurů totiž zatkli pákistánští vojáci v Afghánistánu v roce 2001 a předali je Američanům. USA nedávno požádaly asi stovku zemí, zda by Ujgury nepřijaly, ale souhlas dostaly je v minimálním počtu případů, jelikož se o nich v oficiálních dokumentech hovoří jako o „teroristech“.

Jejich obhájce tvrdí, že se svými klienty smí mluvit, jen když jsou řetězy připoutáni k podlaze. A dodává, že Američané by takto neměli podle Ženevských konvencí zacházet ani s nepřátelskými válečnými zajatci…

Faktem je, že v čínské ujgurské oblasti Sin-ťiang byl spáchán atentát na celní úřad v Kašgaru, při němž zahynulo šestnáct celníků. Útočníci narazili nákladním automobilem s výbušninami do budovy a hodili do ní ještě nejméně dva granáty.

Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang leží na severozápadě Číny a žije v ní asi osm milionů etnických Ujgurů, které Peking viní ze série útoků s cílem vytvořit nezávislý stát Východní Turkestán. Příslušníci ujgurské menšiny vyznávají většinou sunnitský islám, jen malá část Ujgurů patří k tolerantním muslimům.

Jsme ale v Evropě největší kritici Kuby, zatímco jiné státy Evropy spíš volaly pouze po konci věznice na Guantánamu. Určitě tomuto karibskému ostrovu a jeho lidským právům příliš neposlouží, když je na jejich území už sedm roků věznice Camp Justice, v níž jsou islámští vězni mučeni nepřijatelnými metodami.

Právníci dokonce tvrdí, že 50 těch nejhorších vězňů bude muset znovu vypovídat, jelikož jejich současné výslechy, důkazy a přiznání na základě fyzického týrání jsou v civilizovaném právním světě nepřípřípustné.

Guantánamo je základna USA o rozloze 117,6 km², z toho zabírá pevnina 49 km², moře 38,8 km² a bažiny 29,4 km². Za normální, tedy bezpohotovostní situace, je na základně zhruba pět až sedm tisíc příslušníků námořních sil USA. Kolem celé základny je postaven vysoký plot v celkové délce 28 km.

Uvnitř jsou dvě letiště: Mc Call a Leward Point. Zátoka Guantánamo je dostatečně hluboká pro lodě střední tonáže. Disponuje osmi přístavními moly, kde je možno odbavovat současně 40 lodí. Pitná voda je získávána odsolovacím zařízením, které zpracovává téměř 4 miliony litrů vody za 24 hodin.

A jak se Američané na Kubu vůbec dostali? Napřed v roce 1823 přišel tehdejší státní tajemník John Adams s doktrínou tzv. “politiky uzrálého plodu”, když se počítalo, že jednou Kuba spadne jako zralý plod do klína Spojeným státům. A byl to tenkrát pěkně šťavnatý plod; v roce 1884 vyvezla Kuba do USA desetkrát více zboží než do Španělska. Americké investice na Kubě představovaly na svou dobu obrovskou částku 52 milionů zlatých dolarů.

V polovině roku 1884 došlo k vylodění americké námořní pěchoty v zátoce Guantanámo v blízkosti města Santiago de Cuba, tehdy nejsilnější vojenské pevnosti ostrova. Po porážce španělské flotily vstupují za vydatné pomoci kubánských povstalců intervenční oddíly do města.

Na základě Pařížské smlouvy získaly USA, Portoriko a Filipíny a převzaly ochranu nad Kubou. Kuba však pa musela přijmout tzv. Plattův dodatek k zákonu o financování americké okupační armády. V červenci 1903 byla mezi Kubou a USA podepsána dohoda, upravující pronájem námořních a uhelných stanic v Guantanámo a Bahia Honda.

V nouzi poznáš přítele. A tak má Slovensko od neděle 24. ledna 2010 nejmíň o tři nové obyvatele víc…

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *