Byl alkoholický absťák motivací vzniku rolnictví…?

31. Prosinec, 2009 – 22:51

Tak už je to jasné, proč jsou zemědělci někdy tak tvrdohlaví a občas se pálením obilí, vyléváním mléka či pleněním svých stád chovají, jakoby měli o promile víc. Možná za motivací vzniku jejich oboru nebylo ještě ani v neolitu ukojení hladu a stravovacích návyků, nýbrž prachobyčejný holčovicko-apolinářský absťák z nedostatku alkoholu.Tvrdí to alespoň přední americký archeolog Patrick McGovern z University of Pennsylvania, podle něhož se lidé opíjeli kvašeným ovocem už před devíti tisíci roky. Objevil totiž v Číně devět tisíc let staré střepy hliněné nádoby, na nichž po pečlivé analýze zjistil stopy alkoholického nápoje vzniklého kvašením rozžvýkaných obilovin a obsahujícího asi 10 procent etanolu.

Pokud je mi známo, tak první víno vyprodukoval už praotec Noe. V Bibli se dočteme, že poté, co se lidské pokolení vzešlé z Adama a Evy dostalo do stavu všeobecného mravního úpadku, rozhodl se Bůh učinit vzniklé situaci přítrž.

Lidstvo bylo vyhubeno velkou biblickou potopou, která zalila veškerou pevninu. Jedinou vyjímkou se stal ctný praotec Noe, jeho rodina a dvojice sámců a samic ze všech dnešních živočichů, kteří se nacházeli v mohutném korábu, zvěného Archa Noemova. Ta v sobě skrývala mimo jiné i sazenice révy.V první z pěti Mojžíšovvých knih zvané Genesis (9,20) se píše:

„Po vysušení země praotec Noe „obíraje se zemi, začal dělati vinice“…. Přistál sedmnáctý den sedmého měsíce na hoře Ararat, která se nachází na pomezí Turecka a Arménie v předhůří Kavkazu, tedy v oblasti Gruzie, kde se víno odjakživa říká gvino.

V Arše byla Noemova žena a synové Sem, Cham a Jafet. Jednoho dne objevil mezi kmeny, ze kterých byla postavena archa, pnoucí rostlinu. Zasadil ji do země právě na úpatí hory Ararat, kde rostlina vydala první plody. Noe je otrhal a uložil je do džberu. Zapomněl však na džber a když se za nějaký čas se do něho podíval, místo hroznů nádoba skrývala lahodný mok, po kterém mu „bylo dobře na těle i na duši…“

Egypťané později tento proces inovovali a při lisování hroznů v plachtách používali cvičené paviány, kteří dokázali velmi mrštně rozpínat v protisměru dvě tyče, k nimž byly upevněny konce plachty, v níž se hroznové plody lisovaly. Opojný mok pak byl fermentován v upravených keramických nádobách. Skladoval se ve vejčitých amforách z pálené hlíny, někdy už opatřených nápisem s uvedením původu vína.

Židé zkrátka pěstovali v Mezoponámii až osm odrůd vinné révy už kolem roku 3500 před naším letopočtem. Košerové rituály od těch dob nezakazují konzumaci vína. V Tóře je víno prezentováno spolu s chlebem jako „dobré věci života”, protože je k radosti bohům i lidem, pro radost lidského srdce.Nesmí se ho však vypít příliš, jelikož opilost je zakázána.

Kromě svátku pesach, kdy je povoleno vypít čtyři poháry vína, a svátku purim, kdy je naopak mužům přikázáno opít se do němoty, aby se nepoznalo, kdo je haman – prokletý a mordechaj – požehnaný.

Bůh řekl Židům, ať obětují beránky a jejich krví natřou veřeje svých domů, aby smrtí prvorozených egyptských dětí zasadil další egyptskou ránu, která definitivně přinutila faraona propustit Židy z egyptského zajetí.

Památku osvobození židovských otroků z Egypta dnes slaví v Bílém domě také první prezident USA s černošskými předky při večeři seder, jenž odpovídá Poslední večeři Páně, na níž budou také jeho židovští přátelé.

„Přes deset procent Američanů se ale domnívá, že Barack Hussein Obama je muslim, a to i přestože jako křesťan veřejně přísahal v lednu při přebírání své funkce na Bibli a ne na korán,” říká Tibor Spitz – slovenský výtvarník z Kingstone v USA.

Další mojí poradkyní přes pesachově-sederové zvyklosti je česká konvertitka Petra Linhová – vdaná jako Oranit Machlufová z Beer Shevy na jihu Izraele.

“Poté, co se Židé na Pesach vrátí ze synagogy, usednou k prostřenému stolu se svátečním ubrusem, nádobím, příbory a skleničkami na víno, pro každého účastníka večeře i pro Proroka Eliase,” připomíná mi Oranit a myslí též na svého tříletého chlapce Ovadiju a manžela Eliho.

Seder je kromě povinnosti jíst macesy – nekvašený chléb, též o vyprávění příběhu o exodu. Každý by též měl vypít čtyři poháry vína, které by nemělo být těžké, příliš opojné a tedy košer. Čtyři poháry vína by měly symbolizovat čtyři zmínky o vykoupení z druhé knihy Mojžíšovy – Exodus 6:6-7:

1.A vyvedu vás z egyptského poddanství..

2. A zachráním vás z jejich zajetí…

3. A spasím vás svou rukou…

4. A přivedu vás k sobě…

Pátý Eliasův pohár symbolizuje pátou zmínku o vykoupení: “A přivedu vás do země, kterou jsem přísahal dát vašemu otci Abrahámovi…”

Na svátek purim se konzumovalo tradiční jídlo ze soleného hrachu a fazolí, k němu trojhranné koláčky Hamanovy uši podle dávného tyrana, který byl úředník perského krále Achašveróše a chtěl spáchat pogrom na Židy. Židovka Ester, původním jménem Hadasa, se však u krále za své soukmenovce přimluvila a Haman za to skončil pověšený na kůlu.

A jelikož chtěl o životy Židů losovat a házet kostkou, slaví se dodnes v judaismu purim – svátek losů. Koláčky purimského sederu tvořily na bohatě prostřené tabuli pokrm nejprostší, avšak tradice byla tradice, proto nebo přesto vydržel na stole nejdéle. Líp na tom byly její koblihy plněné sladkou směsí ze švestek, máku a datlí, nejlíp pak cholent ragú z hovězího masa, brambor a fazolí.

Blažil i mandlový pudink mehalabiya s pistáciemi a růžovou vodou. Který židovský muž by se netěšil na purim, kdy byla ovíněnost mužů povinností. Ti se poté stával se pak obzvláště rozšafnými. Před i po každém poháru blahořečili Noemu, že vymyslel tak opojně zkvašenou hroznovou šťávou.

Dokola odříkávali přípitek „jajin ha-mešumar bore“, aby zdravili „víno dochované od Stvoření“, až pak už notně ovínění nevybreptali ani poklonu „peri ha-gafen“ tomu, „kdos stvořil víno…“

V Českých zemích údajně přišli s vínem jako první Keltové, ale ani Židé nezaváhali a Rudolf Jellinek postavil na Moravě první likérku a lihovar, dnes známý jako vizovická pálenice slivovice…

Noe moc dobře věděl, proč říká: Lechajim, z čehož latiníci vytvořili parafrázi – In vino veritas, in aqua sanitas – Ve víně pravda, ve vodě zdraví.

Bohužel, stále častější protekcionistická rozhodnutí novodobých samozvaných diktátorů dávají na vědomí, že nejen malorolníci mají dnes o jedno kolečko, vlastně o jedno promile více. A není to už z hladu…

Vše tedy nasvědčují tomu, že naši předci v nejen v Evropě, Asii, Mexiku a Africe pěstovali pšenici, rýži, kukuřici, ječmen a proso především kvůli produkci alkoholických nápojů. O chmelu, cukrové třtině a vinné révě ani nernluvě…

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *