Břetislav Olšer - blog, Olser.cz

Nobelova cena míru za jedinečnost; raději Obama, nebo Vanunu…?

Jedinečnost je velmi prestižní lidská vlastnost, která může obohatit globální svět. “Jedinečnost každé přítomnosti je neustále obětována nějaké budoucnosti, jež z ní má vytěžit objektivní smysl…” Takto tento termín vyjádřil Emmanuel Lévinas, novodobý francouzský židovský filosof.

Jedineční jsou proto všichni nositelé Nobelových cen, 171 je jich židovského původu, samozřejmě kromě některých osob, jež získaly Nobelovu cenu míru. Výjimku tvoří letošní laureát - Barack Hussein Obama.

Jeho zvolení prezidentem USA je už samo o sobě bezkonkurenčním symbolem rovnosti, krokem směrem ke globálnímu usmíření. Jen si vzpomeňme: Otroctví bylo v USA zrušeno dne 18. prosince 1865 a tato klauzule byla zařazena do Ústavy Spojených států jako třináctý dodatek.

Stalo se tak zhruba před sto pětačtyřiceti roky, z toho téměř sto let trvalo, než bylo jeho zrušení definitivně v roce 1963 potvrzeno prezidentem Lyndonem B. Johnsonem, který zákonem o občanských právech definitivně diskriminaci a segregaci černošského obyvatelstva ukončil.

A už v roce 2008 byl do čela nejmocnější země světa zvolen s naprostou převahou bělošských voličů poprvé v jeho historii černoch, jehož vztah křesťana inklinuje jak k židovství, tak k islámu. Nevídané a jedinečné, když se světová mocnost number one s Ku klux klanem, veřejným lynčováním a rasovou nenávistí oprostila od svých předpotopních předsudků a dala důvěru jednomu z “negrů”.

Obama včera přicestovali do Norska, kde při ceremonii obdržel zlatou medaili, diplom a šek na deset milionů švédských korun (asi 25 milionů Kč). Ty hodlá dát na dobročinné účely.

Spousta Američanů tvrdí, že udělením Nobelovy cenu míru Obamovi se její význam značně snížil. Byl bych zvědavým, co by říkali, kdyby ji získal izraelský kandidát Mordechaj Vanunu, který si v minulosti odpykal 18 let za mřížemi za vlastizradu, když vyzradil jako technik jaderného reaktoru Dimona existenci izraelského jaderného programu.

Vanuna v roce 1986 v Londýně svedla agentka Cheryl Haninová, byla z toho milostná cesta do Říma, kde ho zajali agenti Mossadu, uspali injekcemi a jako kdysi Adolfa Eichmanna z Argentiny unesli do Izraele..

Protože tento kontroverzní žid, který notabene přestoupil ke křesťanství, nechtěl vypadat až příliš trapně, okázale požádal o vyškrtnutí z letošního seznamu kandidátů. Údajně nechtěl, aby jeho jméno figurovalo na stejné listině, kde se už v minulosti objevil izraelský prezident Šimon Peres, který stál za jeho uvězněním.

Peres obdržel Cenu míru v roce 1994 spolu se zavražděným izraelským premiérem Jicchakem Rabinem a někdejším vůdcem Palestinců Jásirem Arafatem za “zásluhy o mírový proces na Blízkém východě”.

Rekordních pět žen ve Stockholmu převzalo z rukou švédského krále Carla XVI. Gustafa letošní Nobelovy ceny v odborných kategoriích a za literaturu. Vedle čtyř vědkyň mezi nimi byla i německá spisovatelka rumunského původu Herta Müllerová.

Nobelovu cenu za lékařství obdržely mj. dvě americké bioložky Elizabeth Blackburnová a Carol Greiderová za výzkum v oblasti chromozomů. Cenu za chemii dostala Izraelka Ada Jonathová za objasnění struktury a funkce ribozomů. Nobelovu cenu za ekonomii získala Američanka Elinor Ostromová.

Každé udělování Nebelovek pro mě bude navždy spojeno s nostalgií; byla to náhoda nebo osud, ale v v radnici v Oslo i ve stockolmské radnici to trochu znám, takže mě pořád povinné černé smokingy pro gentlemany a večerní roby pro ladies úplně stejně fascinují, byť snoby valašsky nesnáším.

A když už získal Nobelovku za mír barevný občan, chopili se své šance i Kubánci, kteří by jako příštího laureáta Nobelovy ceny míru rádi viděli Fidela Castra. Nyní mezi nimi putuje petice, která kandidaturu “duchovního i praktického otce” kubánské revoluce podporuje.

Akci zahájila skupina Argentinců, která tak chce společně s “návrhy mnoha společenských, kulturních, univerzitních, politických a lidskoprávních hnutí”, ocenit pokrok, kterého Kuba od revoluce dosáhla.

Iniciátoři zdůvodňují návrh “úspěchy Kuby na poli zdravotnictví a vzdělání” pod vládou Fidela Castra v letech 1959 až 2006, “nehledě na nezákonné americké embargo trvající 47 let”. Třiaosmdesátiletý Fidel Castro v červenci 2006 odstoupil z vážných zdravotních důvodů a předal moc svému 78letému bratru Raúlovi.

Jsou však opět též Vítězové Ig Nobel Prize 2009, tedy legračních ocenění. Namátkou některé z nich. Oceněna byla veterinární medicína, kde cenu získali Catherine Douglasová a Peter Rowlinson za studii, že krávy, které mají jméno, dojí více mléka než ty, které jméno nemají.

Zmiňovanou Cenu míru si letos odnesli Stephan Bolliger, Steffen Ross, Lars Oesterhelweg, Michael Thali a Bear Kneubuehl z University of Bern za úspěšný experiment, zda je nebezpečnější úder do hlavy prázdnou, nebo plnou lahví.

Cenu za chemii si vysloužili Mexičané Javier Morales, Miguel Apátiga a Victor M. Casteno za pokus výroby diamantů z tequily. Cenu za medicínu si zasloužil právem Donald R. Unger z Californie za celoživotní křupání s klouby prstů na levé ruce, kdy ověřil, že po 60 letech není levá ruka více nebo méně postižená artritidou než ta, s kterou nekřupal…

Cena za fyziku neunikla Katherine K. Whitcome, Danielu E. Lierbermanovi a Lize J. Shapiro za vysvětlení, proč se těhotné ženy nepřekotí.

Inu, bláznivý svět pokračoval ve svých eskapádách i 10. prosince 2009, v den výročí úmrtí vynálezce dynamitu Alfreda Nobela, který by jistě ocenil ve své filantropii i jedinečnost Baracka Husseina Obamy. Ten vládne USA pouhý jeden rok.

Jeho kritici jsou žárliví a hlavně nespravedliví. Už nyní je patrná změna image USA; změna z arogantní a všem vyhrožující Bushovské hegemonie, v zemi se smířlivou diplomacií…

Z předvolebních slibů splnil částečně už likvidaci vězení na Quantánamu, kde ze stovek vězňů už jich zbylo jen pár deseítek. Jeho prvním “majstrštichem” byl první krok k ukončení globální hospodářské krize. Přes 3,5 miliardy dolarů bude též vyplaceno americkým Indiánům, jako vyrovnání za miliardové zisky “bílých tváří” z jejich území.

Brzy se naplní jeho další slib; zdravotnická reforma USA je před schválením, aby rovněž už nikdy nebylo na 50 milionů Američanů bez zdravotního pojištění a desítky let bez možnosti nechat se lékaři ošetřit…

A války? Brzy bude jejich vedení také morální povinností, jakou byl a je i boj proti fašismu a nacismu či proti terorismu… Na prvním místě však je a bude Obamovo usilování o svět bez jaderných zbraní a bez protiraketové obrany ve střední Evropě.

Ceny míru byly vždy udělovány pouze za nedokonané mírové pokusy. Může mi někdo jmenovat s čistým svědomím, nějakou jinou osobu, která by si Nobelovu cenu míru zasloužila víc než jedinečný Obama…?