Mešity a minarety hrozbou pro křesťany v Izraeli i ve Švýcarsku…?

30. Listopad, 2009 – 9:28

Nedávno hrozili muslimové smrtí dánskému karikaturistovi, co nakreslil Proroka Muhammada s atentátnickou bombou v turbanu, dnes zase Švýcaři s obavami očekávají, co je stihne za svobodné referendum.

S iniciativou zakázat výstavbu nových minaretů přišly pravicové strany v čele s lidovci (SVP), které tyto věže považují za symboly militantního islámu a za hrozbu islamizace země. Zakázat stavět minarety nebo ne? Odpověď zazněla: Ano! a je z toho evropské novum; nikde jinde zatím podobný zákon není.

Kampaň referenda byla sugestivní; plakáty zobrazovaly ženu zahalenou v čádoru, kterou obklopují věže minaretů, připomínající rakety. Vyrůstají přímo z pozadí, které tvoří švýcarská vlajka. Švýcarská lidová strana, jež referendum o zákazu minaretů – nikoli mešit – prosadila, pokládá vysoké štíhlé věže za symbol muslimské netolerance. Pro zákaz se vyslovilo 57,5 procenta hlasujících.

Ti považují minarety za symbol militantního islámu, který může povzbuzovat malou, ale rostoucí muslimskou menšinu ve Švýcarsku k tomu, aby se stala většinou. Muslimové dnes tvoří přibližně 6 % obyvatel země, což je více než dvojnásobek oproti 90. letům minulého století.

Jak uvádí zpravodajský web Aretz Sheva – Israel National News, ačkoliv z minaretů na 160 mešitách ve Švýcarsku nejsou vyvolávány výzvy k modlitbám, Uri Schlueer, jeden z organizátorů referenda, uvedl: „Nucené sňatky a další věci, jako hřbitovy, rozlišující mezi čistými a nečistými – toto ve Švýcarsku nemáme a nechceme to tu zavádět.“

Problém už je definitivně na stole. Země, které se pyšnily pověstí místa vždy vlídného k přistěhovalcům, kde pokrytecky dělali, že neznají střety s muslimskými imigranty, jsou najednou v rozpacích. Většina Švýcarů tak vnímá miniarety jako symbol, který si muslimové vždy zřizují na nově obsazených teritoriích. Citují tureckého islamistického premiéra Erdogana, který před časem přirovnal minerty k bajonetům a věřící k bojovníkům.

Napřed šátky – hidžáby, potom minarety, po nich ramadán a šária a s ním i fatwa pro neposlušné bezvěrce, tedy i křesťany. Problém je v tom, že islám diktuje věřícím do nejmenších podrobností, jak se chovat v každodenním životě. Muslimové, kteří nalezli dobrovolně azyl v nemuslimské zemi, se takto podníceni cítí ublíženi, že třeba nemohou v pátek musí pracovat a ne věnovat se modlitbám.

“Katolíci a křižáci hlásají nenávist k islámu a nasadili bratry prasat a opic do Palestiny za účelem oslabení islámu, jak to dělali kdysi v Cařihradě,” hlásá podle Aretz Sheva palestinský imám. “Jejich území se stane předsunutou výspou islámských dobyvatelů, odkud se pak rozšíří do celé Evropy. Pak se obrátíme k Severní a Jižní Americe a nakonec do východní Evropy…“

Trochu statistiky OSN; z 6,8 miliardy lidí na Zemi jich 23 procent vyznává islám. Přesto je muslimů méně než křesťanů. Zatím. V Krista věří 2,25 miliardy lidí. Nejvíce muslimů – 203 miliony – žijí v Indonésii. Za ní je Pákistán, ale třetí nejpočetnější muslimská komunita je v převážně hinduistické Indii, kde žije 161 milionu muslimů.

Jejich velký počet – celkem 317 miliónů, tedy pětina všech vyznavačů Koránu, žije v nemuslimských zemích. V Etiopii je jich 28 milionů, v Číně 22 milionů, v Rusku 16 milionů a v Tanzanii 13 milionů….

Kdo má tedy s minarety pravdu? Že jde o porušování náboženské svobody? A proč by ji měli dodržovat pouze křesťané a ne vyznavači islámu? Stačí si zopakovat, jak se muslimové staví ke křesťanům v jiných zemích. V Saúdské Arábii či Afghánistánu je to jasné: Nesmí se tam ze zásady vůbec stavět křesťanské kostely.

Jak uvedl deník The Jeruzalem Post, naprostý nedostatek úcty ke kříži schází rovněž Autonomní správě Palestiny. Nejvíc na to doplácejí místa, jež jsou spojena se životem a smrtí Ježíše Krista. Když zde byla v osmém století postavena mešita, musela být její věž vyšší, než-li věž baziliky Božího hrobu, jež byla nejdříve jako kostel vybudována roku 335. Dnešní podobu získala v roce 1141 a měřila 82 metry…

A pravoslavný klášter nedaleko baziliky Božího Narození byl přeměněn na rezidenci Jásira Arafata. V městečku Beit Džala nedaleko Jeruzaléma, kde Ježíš vzkřísil dceru představeného synagogy, je svatyně Talita kum (Dívko, vstaň).

Toto místo si vybrali v čase druhé intifády v roce 2002 islámští teroristé a ostřelovali odtud z minometů židovská sídliště na jihu Jeruzaléma. Kalkulace byla jasná. Šlo spíše o to, vyvolat mezinárodní incident na účet křesťanů, než o způsobení škod Izraeli.

Stejná kalkulace se projevila, když islámští teroristé okupovali baziliku Božího narození v Betlémě. Nešlo o žádné hledání azylu, nýbrž o účelové zneužití jednoho z nejdražších křesťanských míst. Abdullah Abu Halid, jeden z vůdců této akce, později prohlásil:

„Šlo o to, zabrat kostel a vytvořit tak mezinárodní tlak na Izrael… Již dříve jsme věděli, že v kostele je zásoba potravin pro 50 mnichů na dva roky. Olej, fazole, rýže, olivy a největší studna ve starém Betlémě. Nebylo zapotřebí elektřiny, protože zde byly svíce. Na nádvoří se vařilo. Všechno bylo na místě.“

Provokace se nepodařila, protože izraelské vojsko na baziliku nezaútočilo. Ale kněží, které muslimové přitom zadrželi, shodně potvrzují, že „bojovníci hledající azyl“ se chovali ve svatyni skandálně. Arménský kněz Narkiss Korasian to dosvědčil:

„Kradli všechno. Ukradli i naše kříže, ničeho neušetřili. Sebrali svícny, ikony, a všechno, co vypadalo jako zlato…“

Brzy poté hrozilo nebezpečí, že i betlémská bazilika Narození Páně se stane muslimskou svatyní. Ukázalo se totiž, že dva členové komanda zahynuli při přestřelce s Izraelci. Jejich druhové je chtěli pochovat jako „mučedníky“ přímo v bazilice.

To by znamenalo, že podle Koránu by křesťané neměli v budoucnosti přístup do „svatého místa muslimů“. Teprve mezinárodní intervence tento problém vyřešila.

Mezinárodní nátlak také zabránil uskutečnění plánu vybudovat na střeše baziliky Božího hrobu veřejný záchod. Tento „architektonický manévr“ měla v plánu místní palestinská správa nemovitostí VAQF, která sídlí v mešitě bezprostředně vedle baziliky.

„V Izraeli je několik tisíc mešit a minaretů, kolik je synagog v Pásmu Gazy, v Iráku nebo Íránu a Afghánistánu…? To je jasná odpověď, v čem a jaký je rozdíl mezi judaismem, křesťanstvím a islámem…“ řekl mi lakonicky Peter Bachrach z Haify.

„Když se omylem ocitne izraelský voják v Ramalláhu, je zlynčován a pověšen na pouliční svítilnu, to samé se může stát každému Židovi. Podáte Palestinci ruku na usmířenou, plivne vám do tváře, protože mu připadáte jako slaboch a zbabělec. Je tedy islám mírumilovné náboženství…?“ ptá se kamarád Tomi Shved z Tel Avivu.

Co by na stavbu minaretů řekli občané křesťansko-ateistického Česka…?

Použito jako zdroj článek: Exit Polls: Swiss Ban Minarets, Muslim Extremism Feared.

Reklama:
  1. 23 reakce na “Mešity a minarety hrozbou pro křesťany v Izraeli i ve Švýcarsku…?”

  2. Naprostá pravda.Muslimové,kteří se do Evropy dostali,si začínají osobovat práva,která jsou pro nás nepřijatelná.Jak bychom dopadli my,kdybychom jim začali zavádět v jejich zemi naše náboženství a prosazovat je do zákonů?To by byl třesk.Je správné,že alespoň Švýcaři mají rozum a nepodlehli těm pseudohumanistům.

    od Frantisek Salajka v Lis 30, 2009

  3. Jsem na rozpacích:jaký užitek má dnes kdo z náboženství??Nepíši z víry,ale z náboženství ,což je ideologie.Křesťané nadávají na muslimy,muslimové na ně,ateisté na křesťany,má to smysl??Čert vem do pekla všechna náboženství i s jejich kněžoursko-imámskou propagandou.
    Všechno to jsou lidské výmysly a nebýt toho,kolika válek by bylo lidstvo ušetřeno.
    Jediné řešení:absolutní oddělení státu od jakéhokoliv náboženství a důsledně!
    A nepodporovat žádným způsobem,t.j.i finančně žádné církve včetně muslimských komunit.

    od hugous.z.lipek v Lis 30, 2009

  4. Křesťany lvům!
    Lhostejno, kdo je pronásleduje, je můj kámoš.
    :-/

    od Ataman Jermak v Pro 2, 2009

  5. Nenapsal jste pane Atamane komu muslimy!!!??Ty do EU? Švédi už je tam zastupují,viz názor EU na JRZ.

    od hugous.z.lipek v Pro 2, 2009

  6. Muslimové mi nikdy nic neudělali narozdíl od neustálého škodění od křesťanů. Ty považuji za hajzly, kteří zde praktikovali komunismus – viz využívání jehounů od SNB (většina občanských zaměstnanců byli jehounky) či udávání od farářů v Pacem in terris.
    Tudíž mne muslimové nezajímají.

    Kdybych ovšem žil v Srbsku nebo Bosně, byla by situace jiná – tam bych byl první, kdo by byl proti muslimům. Jaxte si možná všimla, nazývám na netu Kosovo zásadně narkomafiánský stát „Koxovo“.

    Obecně by bylo třeba rozdělit muslimy na normální (např. v Turecku) a na islamisty (např. Taliban).
    Nebezpečí není v muslimech, ale v islamistech.
    Podobně jako všude, kde získá náboženství větší moc, než třeba spolek zahrádkářů či folklórní soubor.
    Konec konců žádné náboženství není více, než folklór, který nevyhynul.

    od Ataman Jermak v Pro 3, 2009

  7. Pane Atamane, příliš bych nebagatelizoval otázku muslimů. Turecko je islámský stát, kde mydlí hlava nehlava jediný národ světa, který nemá vlastní stát – Kurdy. Taliban, ať je jaký chce, zbraně mu dodává Západ, a jednají s ním i USA…

    od olser v Pro 6, 2009

  8. Všechny muslimáky do jednoho pytle,rozumy také berou z jednoho zdroje-Koránu.A jejich hadždž se také vztahuje na všechny!tak jaké dělení na lepší a horší.Oni také mezi křesťany a židy nerozlišují.A je rozdíl náboženství a politika.A ta je poplatná u muslimů jen náboženství.

    od hugous.z.lipek v Pro 6, 2009

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *