Jak se vypisuje soutěž o amorální likvidaci poctivého člověka…

20. Listopad, 2009 – 10:54

Včera mi přišlo smutné psaní, plné rozčarování a frustrace. Na jednoho z mých izraelských přátel uspořádali v létě kolegové z webu Eretz.cz štvanici. Kdo prý z čtenářů objeví a pošle do redakce kompromitující článek z pera tohoto novináře, dostane se do slosování a získá cenu.

Tímto „postiženým“ je Yehuda Lahav, vlastním jménem Štefan Weiszlovits, spolupracovník mnoha českých i slovenských sdělovacích prostředků, televizním slovenským zpravodajstvím TA3 počínaje a českým internetovým serverem Neviditelný pes konče.

Setkali jsme se poprvé během izraelských voleb do Knessetu. Přivezl mě k němu do vkusného bytu v Rishon Lezion můj přítel Tomi Shved z předměstí Tel Avivu, jenž byl též ze Slovenska, z něhož se do Izraele vystěhoval před více než třiceti roky. Yehudu Lahava jsem do té doby znal jen z obrazovky TA3, kde přispíval svými komentáři z Blízkého východu.

Skoro osmdesát roků si žil klidně, než si český server Eretz.cz vymyslel „soutěž o jeho morální likvidaci“. Vše vzešlo z diskuze inkriminovaného webu, že Yehuda Lahav psal v 50. a 60. letech pro Rudé právo pod pseudonymem Jigal Arci…

„Protože názory na pisatelskou činnost Jigala Arciho v 50. i pozdějších letech se rozcházejí, dospěla redakce Eretz.cz k závěru, že dříve než přistoupí k definitivnímu závěru a případnému vydání oficiálního stanoviska, bylo by vhodné činnost „dopisovatele z Tel Avivu“ zmapovat, čímž by se do jisté míry předešlo do budoucna spekulacím o tom, co, kdy a kam Jigal Arci před rokem 1990 do československého tisku psal a přispělo k poznání historické pravdy….“ napsal zmíněný server a vyhlásil soutěž.

Vlastně hon na člověka. Zúčastnit se ho mohl každý, kdo na e-mailovou adresu redakce Eretz.cz zaslal ofocený (naskenovaný) článek z libovolných novin, vycházejících na území Československa před koncem roku 1989, který je podepsán pseudonymem „Jigal Arci“, případně Yigal Artzi či obdobně. Uzávěrka této velkolepé soutěže o ceny byla vypsána do půlnoci 15. 6. 2009…

Platilo pravidlo, že za každý zaslaný článek byl soutěžící zařazen do losování jedenkrát. Ale za zaslání 10 článků bude soutěžící v losování 10x. Ze všech těch špehovacích donášeckých příspěvků, měl být následně redakcí vylosován jeden, jehož odesilatel obdrží cenu.

„Už několik měsíců na mě nic vlastizrádného nenašli, do dnešního dne nic necitovali a nic neshrnuli. žádal jsem, aby tedy svá nařčení odvolali. Jeden z nich, který si říká Scooolie, se napůl omluvil, ale v podstatě za to, ze zmíněné články nenašel, nikoli za tvrzení, která mně přisuzoval. Napsal jsem jim dva dopisy, ale oni v sobě nemají ani tolik slušnosti, aby mi odpověděli…“ říká hořce Yehuda Lahav.

Znám tisíce lidí, kteří publikovali v Rudém právu, dnes jsou to významní pravicoví politici, umělci, manažeři a nikoho to nezajímá. Jde o banalitu. Dopustil se jí též komunisté Ludvík Kundera, Pavel Kohout, Milan Uhde, Jiří Pelikán a řada dalších.

Nikdo je za to nedehonestuje, všichni jsou dodnes ctěné osobnosti. Proč by právě Yehuda Lahav měl být výjimkou? Snad proto, že je to židovský novinář, který vždycky říkal, co si myslel, bez ohledu na přání mocipánů, přihlouplých diskutérů a prvotřídních kverulantů…?

„Asi před rokem na Eretz.cz uspořádali diskusi na téma Yehuda Lahav – Yigal Arci, v níž mne neslýchaným způsobem uráželi a ostouzeli. „Vlastizrádce“ – to byl poměrně umírněný výraz, jimž mne častovali. (Diskusi si můžete přečíst na stránkách Eretz.cz, Volná tribuna, heslo Yehuda Lahav)…“ dodává Yehuda Lahav.

Server Eretz.cz patří k mým nejoblíbenějším webům, zveřejnil jsem na něm na stovku svých komentářů, rozhovorů, ukázek z mých knih i fotografií, slouží mi jako aktuální informátor o dění v židovském státu, bezpočtukrát jsem se ve svých textech odkazoval právě na Eretz.cz, proto nechápu jeho postoj k Yehudu Lahavovi, čestnému člověku, s nímž mám velký rozhovor také ve své nejnovětší knížce – „Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi“.

PS: Vysvětlující, natož omluvný dopis Yehudovi Lahavovi, mu zatím ani po čtyřech měsících nepřišel, i když už svými dopisy redakci dvakrát upozornil na svoji nevinu a neoprávněné nadávky do vlastizrádců atp….

Reklama:
  1. 22 reakce na “Jak se vypisuje soutěž o amorální likvidaci poctivého člověka…”

  2. Dal jsem si tu praci a vyhledal ve svem archivu 15 clanku z Rudeho Prava od Jigala Arciho z let 1961 az 1967 plus jeho velmi pusobive interview s Jean-Paul Sartrem z Literarnich Novin z dubna 1967 a vse poslal v terminu do eretz.cz. Ani v jedne z tech reportazi nebylo nic protiizrealskeho nebo protizidovskeho!! Byly to velmi dobre napsane reportaze z Izraele a komentare k politicke situaci. Mnohdy byly kriticke k izraelske vlade, vzdy ale z pozice cloveka, izraelskeho vlastence, kteremu nelezi nic na srdci vice nez preziti a rozkvet Izraele a vsech sousednich zemi a zachovani miru na Strednim vychode.
    Dodnes jsem nedostal od eretz.cz ani slovo diku, dodnes nebyl ani jediny z tech clanku uverejnen!!!!

    od Ber Borochov v Lis 20, 2009

  3. Vážený pane Borochove, jsem moc rád, že jste zareagoval a dosvědčil slova pana Lahava, že nepsal v 50. letech do RP. Ani nemohl, protože byl u nás do roku 1960 persona non grata. Vděku jste se nedočkal, jelikož rozhovor se Sartrem asi nebyl vlastizrádný a jak každý ví, 60. léta byla v naší totalitě zlatými léty uvolnění. Jsem také rád, že potvrzujete moje mínění, že pan Lahav je pravý izraelský vlastenec.

    od olser v Lis 20, 2009

  4. Já si na Rudé Právo ze šedesátých let dobře pamatuji. Bezpochyby psal Jigal Arci velmi fundované a objektivní příspěvky, jak jsem už zdůraznil. Bez ohledu na to, Rudé Právo, jakkoliv bylo ideologicky orientované, by v té době (ani žádné jiné!) ani žádné „vlatizrádné“ nebo nějakou zemi nebo národ hanící příspěvky vůbec neuveřejnilo!

    od Ber Borochov v Lis 21, 2009

  5. Šedesátá léta byla nejotevřenější v totalitě, byly natočeny oscarové filmy, i ty, co pak v normalizaci skončily v trezoru, ale vše ještě vrcholilo „pražským jarem“. Byla to příjemná léta…

    od olser v Lis 21, 2009

  6. Když jsem hledal ty články J.A., tak jsem prolistoval stovkami stránek RP ze 60.let. Kam se dnešní noviny hrabou na RP ze 60.let. Kritiky divadelních her, nových knih, výstav, komentáře ke dni, ukázky z nových knih Hrabala, Kundery, verše soudobých básníků,…..

    od Ber Borochov v Lis 21, 2009

  7. Rudé právo 60. let a dnešní Blesk, Aha, Šíp a další bulvární škvár svojí amorálkou a celebritami na jedno použití dávno předčily totalitní „vlastizrádné“ RP. Není větší vlastizrada, když české sdělovací prostředky, tedy myšlení národa, jsou v rukách, kromě dnešního Práva, Francouzů, Němců či Švýcarů? Jakého myšlení jsou Lidovky či MF Dnes? Rozhodně ne českého, možná panevropského, ale hlavně německého…

    od olser v Lis 21, 2009

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *