Kdy vyvěsí Bursík ve škodovce vlajku Tibetu?

19. Listopad, 2009 – 8:35

Je to taková česká móda, pokrytecká hra na politický účelový soucit – vyvěšovat na radnicích, dokonce i z oken českého Parlamentu, tibetskou vlajku za účelem požadavků svobody pro Tibet. Pro stát, který kdysi zabrala Čína a teď v něm zavádí moderní byznys, čímž ruší patinu dávných tibetských chudáků.

Ti by měli podle civilizovaných Evropanů a pro jejich romantické prožitky z Lhasy žít navždycky jen ve svém analfabetismu, dalajlámovštině, chodit navěky holohlaví v buddhistických oranžových habitech a žít z milodarů ještě chudších obyvatel.

Podle zprávy ČTK se přes hospodářskou krizi daří mladoboleslavské automobilce Škoda Auto držet prodej škodovek na úrovni roku 2008. Do konce října 2009 prodala 570 tisíc aut. Za dobrými prodeji je kromě německého šrotovného také rostoucí odbyt v Číně.

V nejlidnatější zemi světa prodala automobilka za deset měsíců 95 679 aut, což je pro Čínu meziročně skoro stoprocentní nárůst. Co do počtu prodaných kusů je celosvětově nejúspěšnější model Škoda Octavia, kterého se prodalo 263 480 kusů.

A jak to tedy mezi Tibetem a Čínou vlastně bylo a je…? Encyklopedie nelžou. Většinou…

Ve svých třinácti letech nastoupil na tibetský trůn král Songcän Gampo, který zavedl buddhismus. V roce 640 se oženil s princeznou Wen – čchebg, neteří mocného čínského císaře Tachai-cunga. Potom však poslal vojsko na hlavní město Číny, kde porazil čínskou armádu a donutil k útěku z Čchang-anu i čínského císaře…

Ve 13. století ale Tibet ovládli Mongolové. V roce 1578 si mongolský vládce Altan chán pozval ke svému dvoru vysoce postaveného lámu, kterému udělil titul dalajláma. O více než století později byl svržen tehdejší tibetský král a na jeho místo byl dosazen dalajláma, který se tak poprvé stal světským i duchovním vládcem Tibetu.

Za vlády čínského císaře Kchanga-si v letech 1661-1722 byla dokončena poslední fáze vojenského dobytí území dnešní Číny (včetně Tibetu). Kchang-si vládl skoro 61 let a je tak nejdéle vládnoucím čínským císařem v historii. Za jeho vlády došlo k upevnění mandžuské moci nad Čínou.

V období od roku 1912 do roku 1950 jednalo v Tibetu o bezvládí, za které mohla anarchie a probíhajících vnitřních i mezinárodních válečných konfliktů na území čínského impéria. Britové měli svých starostí dost v Britské Indii a odporem osvobozueneckého hnutí v čele s Móhandásem Gándhím.

Tibet se tak stal bezprizorním státem, žádnou zemí světa neuznaným, takže chřadl a skoro čtyřicet roků jen činil Číně potíže svým nepořádkem. Trochu to přeženu; jako cikánská ghetta Litvínovu, Ostravě či Chomutovu. za což je Česko kritizováno Amnesty International pro porušování lidských práv.

Roku 1950 byl proto „novodobý tibetský stát“ anektován Čínou. aniž by nezávislost Tibetu byla uznána diplomaticky zahraničními vládami a při obnovení svrchovanosti Číny zde nebyla přítomna žádná diplomatická zastoupení suverénních států.

V oblasti historického Tibetu pak byla roku 1965 oficiálně vyhlášena Tibetská autonomní oblast a jako taková se musela podřídit tvrdým čínským podmínkám, jako v každém státě s miliardou a čtvrt obyvatel. Tedy každý vzdor mimo zákon byl trestán vězením a někdy i smrtí, požadavky na vlastní etnická práva se vždy ocitla v troskách dřív, než by mohla začít platit.

Dne 1. července 2006 však byla slavnostně otevřena čínsko-tibetská železnice. Bylo tak poprvé v historii dosaženo kvalitního dopravního pozemního spojení mezi Čínou a Tibetem, čímž prý jeho chudobní občané trpí ještě víc, jelikož civilizací je údajně ničena jejich dávná kultura.

Některý stát má jenom něco přes deset milionů občanů a nestačí je zvládnout. A když ještě výrazně profituje z výroby a prodeje zbraní do zemí třetího světa, měl by být ve svých lidsko-právních výlevech velmi zdrženlivý…

Přesto, či snad proto, je pořád hlavním tématem kladení otázky: Tibet? Odpověď: Násilí ze strany Číny; zní unisono, abych byli politicky „in“. Proč si nepřipomínáme třeba vpád Mongolů nebo Nepálců do Tibetu? Také britská invaze do Lhasy byla v roce 1903 úspěšná. Britové vyhráli všechna vojenská střetnutí, ke kterým v průběhu invaze došlo.

Britsko-indická vojska vstoupila do Tibetu a Britové donutili zástupce tibetské vlády (dalajláma z města uprchl do Vnějšího Mongolska) podepsat anglo-tibetskou smlouvu. Nikdo ale proti Britům neprotestuje.

Naopak kampaň proti nedávno olympiádě v Číně odhalila pokrytectví české vlády. Zatímco se čeští politici předháněli v tendenčních prohlášeních, že nepojedou kvůli nedodržování lidských práv na olympiádu do Číny, v případě účasti na světové výstavě Expo 2010 v Šanghaji je vše rázem úplně jinak.

Vláda měla jasno: do Číny pojedeme, je to klíčová věc. Pragmaticky pochopila, že význam Číny stoupá zásluhou obrovského tempa růstu HDP, průmyslové výroba až o deset procent a zavádění moderních technologií v průmyslových podnicích. Vláda ve své koncepci označila ČLR jako “zemi prioritního exportního zájmu”.

Tehdejší premiér Topolánek přesto žoviálně prohlásil, že bez něho se to na Olympiádě v Pekingu obejde a zapapouškoval známou repliku, že už berlínskou olympiádu v roce 1936 zneužili nacisté pro svoji propagandu. Nerad by prý pekingským ceremoniálem oslavoval jen sílu a velikost komunistické Číny. „Navíc Lucie Talmanová je ve spolku přátel Tibetu, takže to bych jí přece nemohl udělat…“ A stejně to pak udělal pro svého syna…

Jak je to tedy s lidskými právy nejen v Číně. Skutečně patří k tak děsivým, jak je prezentováno? Čína má přes miliardu a čtvrt milionů obyvatel a hustotu zalidnění asi 130 obyvatel na kilometr čtvereční. Množství neuvěřitelné. Není snadné pro šéfy tak zalidněné země zvládnout vše, aby nakrmila, oblékla a ubytovala více než miliardu lidí, aby měli čím jezdit a práci?

Jen zdejší vládní činitelé vědí jako jediní na světě, co je to za kumšt ukočírovat tak početný národ. Proto má dnes Čína nejvyšší světový hospodářský růst, vyrábí nejvíc automobilů, televizorů, ledniček, oblečení i potravin na světě. V posledních dnech předstihla také světovou jedničku USA v počtu internetových připojení, které nyní činí 221 milion.

Čína je prostě na vlně a Obama jí ze své nedávné devítidenní cestě po Asii vzkázal, že ji nehodlá krotit. Čínská banka China Development Bank poskytla brazilskému obřímu ropnému gigantu půjčku ve výši 10 miliard dolarů za příslib dlouhodobých dodávek ropy Číně. Podobné dohody podepsala Čína s Ruskem. Celkově Čína za únor 2009 investovala do ropy přes čtyřicet milionů miliard dolarů…“

Stejně úspěšní jsou Číňané také ve Venezuele, která za půjčku ve výši 6 miliard dolarů a přislíbila zvýšit své dodávky ropy do Číny. Celkové investice Číny ve Venezuele jsou nyní 12 miliard dolarů. V Brazílii podepsala Čína další dohodu o půjčce, nyní ve výši 10 miliard dolarů za 160 000 barelů ropy denně za tržní ceny.

Číňané už jsou také v Autrálii, Africe i Evropě, kde kupují bankrotující podniky, aby rychle posílily svoji pozici na evropském trhu. První čínská obchodní mise do Evropy skončila uzavřením smluv v celkové výši 13 miliard dolarů (asi 280 miliard Kč). Podepsali během několika dnů desítky kontraktů na celou škálu produktů – od výbavy letadel a autodílů až po mořské produkty a víno.

Jde jim o byznys zejména v automobilovém průmyslu, strojírenství, elektronice nebo textilním, potravinářském a dalším zpracovatelském průmyslu. Zájem však mají rovněž o vyspělé technologie a zařízení chemiček, farmaceutických firem a v oblastech úspor energií a ochrany životního prostředí.

Inu, automobilka Škoda je pouze další z tisíců firem světa, za které musí tahat čínský komunismus s kapitalistickou tváří, nebo snad naopak, horké krizové kaštany z ohně.

Možná je pro zaměstnanost české škodovky štěstím dávná prozíravost ostravského primátora v kuchařské čepici, stejně jako jeho pohostinnost vůči čínskému velvyslanci a kung pao z vepřové kýty po zedníkovsku…

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *