Vzpomínka na předvolební šou ODS v Gottwaldově kryptě…

25. Říjen, 2009 – 20:23

Před zhruba pěti roky jsem byl fotografovat Národní památník na Vítkově. Připravovali jsme pro vydavatelství Librex v Ostravě publikaci Obrázkové staré pověsti české. Bylo zapotřebí fotografií z památných míst české historie. Kam se vrtla Libuše, Přemysl oráč, Dalibor nebo Jan Žižka a sedláci od Chlumce, tak jsem fotil…

Šlo o pouhé doplnění textu ing. Bohuslava Zárského a kreseb Zdenka Jandy, olomouckého karikaturisty. Byli jsme v šoku, v jak devastovaném stavu jsme památník zastihli. Nic jiného než jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova se prostě nedala vyfotografovat, aby zůstal zachován důstojný rámec publikace.

Její autor, sochař Bohumil Kafka ji pojal realisticky, v duchu nastupující kulturní ideovosti roku 1950, kdy byla odhalena, přestože autor svou práci započal už v roce 1941. Socha je vysoká 9 m a délka koně je 9,5 m a svými rozměry patří mezi největší v Evropě.

Nově zrekonstruovaný Národní památník na Vítkově otevřelo Národní muzeum dne 29. října 2009. Bude z něho nyní muzeum moderních dějin s multimediální expozicí s názvem „Křižovatky české a československé státnosti“.

Generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš k otevření Národního Památníku na Vítkově řekl: „Národní muzeum na sebe převzetím Památníku vzalo náročný úkol tento doposavad převážně uzavřený objekt revitalizovat a otevřít veřejnosti….“

Zřejmě se peníze ve výši 321 milionů korun na rekonstrukci sehnaly i zásluhou někdy bujarých akcí. Pan ředitel povolil i komerční akci na Vítkově 21. října 2006 . „Přináší to peníze na opravu a také to přivede VIP hosty, které bychom tam jinak asi nedostali,“ vysvětlil. O tři roky později se nechal slyšet, že by Vítkov měl být „živým místem, ne pohřebištěm“.

Mezi lidmi, kteří nosí hodinky alespoň za sto tisíc, strávil večer před volbami premiér a předseda ODS Mirek Topolánek. Vůbec mu nevadilo, že tančí a pijí na „pohřebišti“.

Velký večírek s rautem a diskotékou pořádala Tamara Bendlová-Kotvalová, žena místopředsedy ODS a středočeského hejtmana Petra Bendla.

Její firma Carollinum, která dováží a prodává velmi drahé a luxusní zboží, jako hodinky, šperky či psací potřeby, slavila deset let existence. Mirek Topolánek, který dorazil se svým nejbližším spolupracovníkem Markem Dalíkem, se na chvíli objevil mezi 1200 hosty a pak zmizel v salonku.

Z předáků pravicové strany byli na večírku „jen pro bohaté“ ještě třeba europoslanec Jan Zahradil nebo ministr dopravy a známý podnikavec Aleš Řebíček. Firemní narozeniny slavili v památníku, kde měl před půlrokem generál František Peřina státní pohřeb za účasti prezidenta Václava Klause. Ostatně i ten byl mezi pozvanými, ale omluvil se. Proč asi…

„Snažili jsme se pozvat kromě našich zákazníků také významné lidi z Prahy,“ říká Bendlová. Národní památník si vybrali z jasných důvodů: „Chtěli jsme nějaké mimořádné prostory. Tady je to vysoko nad Prahou s nádherným výhledem.“

Oslava, na niž přišli většinou pravicoví příznivci, po rautu přešla v diskotéku ve spodní části památníku. Ta v letech 1954 až 1962 fungovala jako komunistické mauzoleum Klementa Gottwalda. Pro peníze všechno.

Ani se paní Bendlové nedivím, výzdobu památníku tvoří mozaiky vytvořené podle návrhů Maxe Švabinského a Jakuba Obrovského nebo reliéfy Útěk, Obrana, Umírání a Smrt, které pro památník zhotovil sochař Karel Pokorný. Monumentální vrata jsou dílem Josefa Malejovského, v němž reliéfně zpracoval obrazy z doby husitské s událostmi z dějin dělnického hnutí.

Objekt nezůstane pouze výstavním prostorem. Národní muzeum připravuje bohatý dramaturgický plán, který se snaží oživit toto unikátní místo na kulturní mapě metropole i samotné městské části Praha 3. Bezprostředně po otevření ožije Památník jako dějiště hudebních koncertů, workshopů, divadelních představení a také edukačních aktivit napojených na školský vzdělávací systém.

V rámci Památníku se současně otevírá moderní a interaktivní expozice věnovaná dějinám 20. století – KŘIŽOVATKY ČESKÉ A ČESKOSLOVENSKÉ STÁTNOSTI, která byla připravena ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem Praha. Národní muzeum tak zaplňuje mezeru, neboť v České republice doposud chyběla expozice moderních dějin.

Každá z křižovatek je založena na prezentaci osob, které určitým způsobem vyjádřily své postoje k vývoji státu a státnosti. Návštěvníci tak uvidí Kubišovo sako z krypty kostela, kde byli atentátníci na Heydricha zastřeleni, poslední dopisy Milady Horákové a Heliodora Píky z vězení, osobní předměty spjaté s Janem Palachem, psací stroj používaný Pavlem Tigridem nebo šachové figurky, které ve vězení vyrobil z chleba Milan Šimečka…

Jsem zvědav, kde si vybere salonek Topolánek před volbami tentokrát. Jestli mezi Kubišovým sakem, psacím strojem Tigrida nebo nad dopisy Milady Horákové. Nebo možná nad hroby Neznámého vojína od Dukly či Zborova.

Inu, proti gustu žádný dišputát…

Reklama:
  1. 3 Trackback(s)

  2. Led 15, 2016: hampton bay ceiling fans
  3. Bře 2, 2017: wanchai hotel
  4. Úno 6, 2018: ????

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *