Konečné řešení stařecké otázky, aneb Až pampersky dojdou…
1. Říjen, 2009 – 19:29Došlo k nejhoršímu, staří lidé budou na odpis. Když jsem nedávno napsal blog o pořadu Michaely Jílkové “Máte slovo” o penězích pro těžce nemocné a handicapované lidi, trochu jsem zapochyboval, jestli jsem aktuální.
V ten samý den byl totiž schválen úsporný Janotův balíček, v němž se nic nehovořilo o krácení dotací poskytovatelům sociálních služeb, což jsem zpochybňoval.
Dnes už je všechno zase jinak. Stačilo, že se “zapomnělo” na valorizaci důchodů. Tichou cestou, aby se poslanci nerozdráždili a balíček nakonec nezavrhli, se to prostě s krácením financí pro handicapované udělalo zpětně.
Zmíněné dotace mají být podle dnešních zpráv opravdu sníženy z letošních 6,8 miliardy na 3 miliardy Kč v roce 2010. Právu to potvrdila i mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová.
Nejvíce by byly postiženy terénní sociální služby, které jsou na dotacích hodně závislé. Začaly by krachovat neziskovky, které poskytují ambulantní služby, sociální rehabilitaci a různé formy asistence nebo chráněné bydlení. Naopak kraje by ze svých rozpočtů nakonec zřejmě musely zachránit vlastní domovy důchodců či ústavy.
Takže, mnou kritizovaný pořad “Máte slovo” byl stejně jako já nadčasový a prorocký, když jsem uvedl slova ředitele jednoho z hospiců Roberta Huneše.
Ten vznesl dotaz, co má dělat v případě škrtů, aby nemusel ubírat umírajícím lidem jedno jídlo denně, vypínat ústřední topení nebo šetřit na pamperskách pro lidi s inkontinencí a snižovat plat kolem 10 800 Kč pro pečovatelku.
Moje sestřenice Vlasta měla před devíti roky na Vsetínsku vážný úraz, kdy ji zpětné zrcádko od Avie srazilo na asfalt, prorazilo jí lebku a od té doby je v komatu. Po operaci o ni nyní pečují ve specializovaném domově ve Vizovicích. Dnes už má skoro šedesát. Reaguje na doteky, nemusí být napojena na umělé dýchání, ani na jiné přístroje, ale jinak nekomunikuje.
Každý si snadno představí, jakou péči jí musí věnovat tamní ošetřovatelky, které by snad měly uvolnit místo vládním úsporám? Nebo pracovat za minimální mzdu? A kdo by se staral o moji sestřenici? Krmil ji, převlékal, přebaloval…?
Měli by ji její příbuzní nechat umřít, když věří, že naděje umírá předposlední…? Od nehody v dubnu 2006, kdy mu v krku zaskočilo sousto, leží autor mnoha komiksů Kája Saudek v komatu v Motolské nemocnici…
Samozřejmě, pokud by byla při vědomí, asi by se za takového stavu rozhodla pro smrt. Ale ona žije, ale nemůže psát ani mluvita jinak se vyjádřit, aby to někomu sdělila. Tak ji mají zastřelit…? Jak se takový člověk nechává umřít?
Není napojený na žádný přístroj, který by se dal jednoduše odpojit a bylo by to… exitus. Přestat o něj pečovat, aby shnil ve vlastních výkalech? Nebo ho nechat umřít hlady a žizní, na proleženiny…?
Na přímou otázku pro ministra Kocába, co s tím, kdyby bylo nutné pečovat o nemocnou maminku při 60procentním škrtu v penězích pro těžce nemocné a handicapované lidi, řekl asi toto…
“Je to kvadratura kruhu… je třeba přeskupit všechny prostředky… ministři musí zabojovat, aby pro sebe urvali co nejvíc… uvědomme si, že tyto problémy jsou uprostřed kapitol…
Skoro žádná řeč o omezení dotací sdružením, jež zajišťují asistence, dopravu a další služby pro handicapované lidi. Nikdo neřekl, jak je pro postiženého důležitý asistent, aby mu pomohl na WC, s hygienou, oblékáním, s jídlem a jinými činnostmi. Kolik stojí taková antidekubitní matrace proti proleženinám…?
Vlastně k čemu řešit staré lidi, když stejně brzy umřou. Stejně si už pak nebudou pamatovat, za jakých okolností; jestli byli hladní, promrzlí nebo totálně svojí močí promočení… Ani kdo vyhrál volby a za jaký jidášský groš… Hlavně že se ušetří na poslanecké platy.
Tak dlouho učila vláda důchodce nejíst, že až to už skoro uměli, tak pochcípali jako králíci. Zbaveni svéprávnosti, okrádáni vlastními dětmi i státem. Podle zvrhlé zásady: Po upotřebení odložit. Proč vlastně ještě žít?
Ale co s tím vším, když stáří je prý jediný způsob, jak se dožít vysokého věku? Ovšem za takovou cenu bude brzy Sněmovna hlasovat o povolení eutanazie…
Nemám na pampersky a přísun minimálního množství kalorií, odpojte mě od podpůrných přístrojů!
4 reakce na “Konečné řešení stařecké otázky, aneb Až pampersky dojdou…”
Prosím, jenom malý dotaz:
rodiče nemají děti??, mají, ale ne ty děti které by se o ně postaraly. A stát to draze platí. Toto je jedna z možností jak snížit mandatotní výdaje, ale nejsou lidi (ani děti).
Podstata je v rodině(schopné), která se dovede zajistit po gnerace. Stát jen rozděluje a rozdává díky populizmu politických stran.
¨položme se na otázku kdo by byl schopen přežít bez peněz a soc. dávek? Hledejme možnosti sami v sobě. Mnohdy jsou odpovědí tak blízko!
od martinrehor v Říj 1, 2009
Vážený pane, všichni ti “ležáci” celý život pracovali pro tento stát a tento stát má povinnost jim zajistit důstojné stáří. Navíc většina z nich nechává celé své zasloužené důchody v pokladnách těchto sociálních zařízení. Či-li žijí za své a navíc by měl stát projevit vděčnost za to jejich práci. A děti se starají, i když ne vždy a všechny, ale já neznám rodiny, které by nefungovaly jak mají. Pokud vy ano, tak je mi vás upřímně líto. Asi jste měl krušné dětství..
od olser v Říj 1, 2009
Pro martinrehor
Vážený pane většina starých lidí má děti a většina děti, kteří rodiče milují. Ale stát ať ten socialistický tak tenhle stejně zlotřilý pumpuje obyvatele celý jejich produktivní život o skoro polovinu pracně vydělaných financí. Ve stáří těchto lidí by měla být povinost státu se o tyto lidi důstojně postarat neb tito lidé krmili stát celý produktivní život. Pokud se totiž budou muset starat o ně jen děti těchto starých nemohoucích lidí, nebudou moci docházet do práce a nebudou moci odvádět nechutné daně. Takže já se zachovám jak radíte. Budu se starat o mámu, seženu si pomocnici do domácnosti, budu muset zabezpečit rodinu, ale státu který se na mě ve stáří vys… , nedám teď nic neb mi na ty desátky nezbyde, pořídím kulovnici a ať zkusí na dveře od mého bytu zaklepat exekutor. Líbí? asi ne, tak nepište hovadiny. Zřejmě nevíte co je to být zaměstnaný !!
od licek v Říj 1, 2009
Tak se mohu pane Olšere připojit k panu lickovi.Je to přesně o tom,co jsem Vám napsala.Péče o rodiče-versus zaměstnání,a to i v případě,kdy je na to člověk sám.Pro tohle jsme zvonili klíči?????
od hugous.z.lipek v Říj 1, 2009