Proč se bát napsat, že gulagy neměly plynové komory a krematoria?

27. Září, 2009 – 8:59

Je to divná doba, v níž si lidé pletou svobodu s anarchií a pravdu s populistickou lží. Dnes u nás není možné beztrestně psát o zločinech nacismu a holocaustu, aby se někdo hned neozval, že to jsou malé věci, jelikož nacismus nesahá ve své zločinnosti komunismu ani po paty.

A že se to nemá přehánět s židovským fňukáním o holocaustu, který údajně dnes zvláště Izraelci zneužívají, aby se dovolali soucitu světa. Stejně hrozné prý byly sovětské gulagy.

V jednom blogu můžeme číst pokus o jasnou definici rozdílu mezi koncentračními tábory nacistů a gulagy ruských komunistů. Jde o článek z http://sula.eblog.cz, který uvádí jedinečné texty o Židech a jejich vyvražďování, a jehož nejraději cituji v souvislosti s popisem židovského utrpení během holocaustu…

Citace:

…“Sovětské a nacistické tábory nebyly totožné… Systém gulagů trval mnohem déle a prošel obdobím relativní krutosti i relativní humánnosti. Dějiny nacistických táborů jsou kratší a je v nich méně variací. Byly prostě jen tábory kruté a ještě krutější. V systému gulagů se vyskytovala rozsáhlá škála táborů, od vražedných zlatých dolů na Komymě, po “luxusní” tajné instituce u Moskvy, kde vědci navrhovali zbraně pro Rudou armádu…“

Já však vidím rozdíl mezi nacistickými koncentráky a sovětskými gulagy ještě jinak. Mám totiž v Izraeli spoustu přátel, jimž nacistické vyhlazovací tábory vzaly někdy až třicet členů jejich rodin, i když oni sami přežili, stejně jako ti, co znají důvěrně i život v sovětských pracovních táborech zvaných gulagy.

Bedřich Bachner z Ostravy se jako dítě dostal do terezínského ghetta, odkud byl přemístěn do Birkenau – Osvětimi II, sběrného tábora pro lidské trosky, které zde čekaly, až se uvolní místo v plynových komorách.

“Bylo to ke konci ledna, střelba ruských tanků už byla slyšet až v Osvětimi. Němci vězně rychle naložili do vlaku, aby nás přepravili dál od fronty. Aby Rusové neviděli, jak Židy zbídačili. Ujeli jsme ani ne pět set metrů, když ruská stíhačka zasáhla lokomotivu. Tak jsme šli pěšky – směr Buchenwald. Kdo nestačil, byl zastřelen. Mrtvoly byly nakládány na vozy,” odmlčel se.

“Chleba už nebyl, tak jsme večer dostávali hrst žita. To jsme po zrníčku jedli celý den. Šetřili jsme si ho. Jedno zrnko jsme žvýkali hodinu. Pak jsme šli tři dny a dva starší spoluvězni mi během nich vyprávěli pohádky, jenom abych neusnul a nebyl zastřelen,” odkašlal si Bedřich Bachner, když jsme si povídali v osadě Moledet na severu Izraele.

Spávali vždy na hřbitově, aby je nikdo neodhalil. Podařilo se jim ale uprchnout. Jednu noc je probudilo prudké světlo. Reflektory ozářily mýtinu, na níž spali. Mysleli si, že je vypátrali Němci. Nevěděli, kdo na ně svítí. Slyšeli ale jinou řeč, než němčinu.

Byli to američtí vojáci, kteří měli dojem, že objevili německé dezertéry. Mnoho vězňů mělo na sobě kradené uniformy esesáků. Tím pro Béďu Bachnera skončila definitivně válka i utrpení v lágrech.

Osvětim přežilo okolo 7 500 lidí. V táboře bylo zavražděno více než 1,1 miliónu vězňů; asi 960 tisíc Židů, 75 000 Poláků, 23.000 Romů a Sintů (Cikánů), dále mnoho homosexuálů a Svědků Jehovových.

Velitel koncentračního tábora Osvětim Rudolf Höss si vedl podrobné zápisy…

…“Do plynové komory o 210 čtverečních metrech se nám daří nahnat až tři tisíce lidí. Cyklon B je sem vhazován v plechovce poklopem ve stropě do speciální drátěné klece, což vylučuje, že by ho padající mrtvoly zakryly svými těly a zabránily tak přeměně jedovatých krystalků nasycených kyanovodíkem v plyn. Smrt nastává za deset minut vnitřním udušením, jelikož kyanovodík rychle ničí veškerý kyslík v krvi a tkáních…”

Mrtvoly byly pomocí elektrického výtahu přemístěny do krematoria, tam byly vhozeny na pohyblivý pás, na němž předjely před čtyři komanda. První sundávalo mrtvolám prsteny, druhé jim stříhalo vlasy, třetí vytrhávalo zlaté zuby a čtvrté je házelo do kremačních pecí.

Zlaté zuby odstraněné z mrtvol byly roztavovány ve zvláštní peci v krematoriu č. 3. Ve vydařených dnech se podařilo takto “vyprodukovat” až čtrnáct kilogramů zlata, které byly odesílány do říšských bank…

“Bytost v Osvětimi, těžko říkat “podlidem” člověk, si musela dávat pozor hlavně na svá chodidla. Jakýkoli puchýř či odřenina znamenaly bez ošetření zánět, hnis a krev, tedy konec chůze a kdo nemohl chodit, byl na místě zastřelen,” vzdychne Chana Ringová, která se vystěhovala do židovského státu z Ostravy.

“Nejlepší bylo, když se ženy a dívky ostříhaly dohola. Prášek proti vším měly jen “červené trojúhelníky” kriminálníků a na holé hlavě se blechám a vším nedařilo a my jsme měly po starostech se svěděním…”

Dne 27. ledna 1945, 12. Ševatu, podle hebrejského kalendáře roku 5705, osvobodila sovětská Rudá armáda koncentrační tábor Auschwitz (polsky Oświęcim, česky Osvětim). Byl to konec holocaustu.

Vězni sovětského režimu se někdy ocitli až ve Vorkutě, místě ležícím asi 200 kilometrů za polárním kruhem. V zimě minus padesát, v létě se tam nedá vydržet kvůli komárům. Ve 30. letech zde vznikl gulag. Obyvatelé dnešní Vorkuty jsou zčásti potomky vězňů. Město se nyní rozhodlo ze svého tragického osudu něco vytěžit.

Už se našli první investoři, kteří vložili peníze do projektu na přebudování lágru na turistické centrum, ve kterém by zájemci pocítí to, co kdysi skuteční političtí vězni. Nevím, kdo by dnes toužil přespat v Osvětimi nebo Buchenwaldu, aby zjistil, jaké to bylo před smrtí Cyklonem B…

„Vloni k nám přijel celý vlak lidí, kteří si přáli pobýt za peníze v takovém koncentračním táboře – občané USA, Austrálie a Polska,“ dodal starosta města, který chce nabídnou zahraničním turistům pobyt za ostnatým drátem, spánek na tvrdé pryčně, stravu více než dietní a povinnost tvrdě pracovat, což obézním zaoceáncům alespoň pomůže zbavit se přebytečných kilogramů…

Stejné záměry mají i jinde v Rusku. Vedení moskevské vyšetřovací vazby Butyrka i petrohradské věznice Kresty hodlají z kobek vybudovat hotelové pokoje. Peníze, které získají od turistů chtějí využít i na stavbu nových věznic.

V Lotyšsku už do bývalé věznice KGB v Liepaji zavírají za pouhých 5 eur na den turisty, kteří si chtějí prožít třeba i vlastní popravu, samozřejmě jen virtuální. Ruský teror je zkrátka v módě; kdo nebyl na dovolené v gulagu, není prostě “in”…

Když vypukla válka, všechny ostravské Židy Němci vyhnali. Kurtovi Lanzerovy bylo jedenáct let. Zbyly mu jen kalhoty a košile, někomu i kabát, přitom každý z Lanzerů měl v Ostravě-Michálkovicích nějakou výnosnou živnost – obchod, řeznictví či povoznictví. Utekli z Ostravy přes Polsko do Ruska. Co nejdál na východ, pryč od Německa…

„Zatímco já jsem ve Lvově chodil do polské školy a bratr Valter studoval na gymnáziu, otec dělal číšníka v kavárně Ritz a druhý bratr Norbert dělal dlaždiče. Pak Rusové internovali všechny cizince, podezřelé ze špionáže. Nás odvezli dobytčáky až do gorkovské oblasti do lágru Panino. Cesta tam trvala skoro měsíc….”

Přes rok bydleli Lanzerovci v sibiřském lágru. Otec se staršími bratry pracovali v lese, Kurt chodil sbírat hřiby a borůvky. Pak dělal z kůry lipových kmenů ,,laptě”, nuzné boty pro náhodné zájemce. V dalším táboře u Tádžických hranic už pracoval při výkopech zavodňovacích kanálů s otcem a bratry i třináctiletý Kurt. Až se dozvěděli o Buzuluku.

“Pokud se chcete najíst a zase se vrátit domů, pomůže vám jedině armáda!” řekli jim Rusové. A tak odejeli v otevřených vagónech do Buzuluku mezi prvními. Byli jsme to právě Židé, kteří vytvořili základ Svobodovy armády.

Kurt byl přidělen ke kulometné rotě, v níž sloužil i jeho bratr Valter. Jako příliš mladý jsem zůstal v týlu u náhradního praporu. Oba bratři padli hned první den bojů u Sokolova 8. března 1943, kde zahynula polovina vojáků české jednotky…”

Když se zformovala první česká brigáda, byl Kurt Lanzer přidělen k jejímu spojovacímu praporu, s nímž pak pokračoval jako radista přes Polsko, Slovensko a jižní Moravu, kde ho u Boskovic zastihl konec války.

Podobný osud má také Hanuš Rosenbaum, dnes hebrejsky Chanan Ron z Ostravy, žijící v Tel Avivu. Po válce se dostali na útěku až do Lvova. V červnu 1940 je Rusové deportovali mimo jiné do Kazachstánu, Uzbekistánu i na Sibiř.

“Moje rodina se tak dostala do Jakutské republiky k městečku Aldána. Pěšky i na nákladních autech. Nejbližší železniční stanice odtamtud byla vzdálena asi osm set kilometrů. Byli jsme v gulagu, kde byla většina Židů, a který byl přísně hlídaný, protože tam byli také ruští vyhnanci…”

Na Sibiři se po několika letech strádání dozvěděli o snaze české vlády v Moskvě organizovat pro československé uprchlíky sociální výpomoc v Kujbyševě. Když tam ale dorazili, řekli jim, že mají prý šanci se uživit až v Buzuluku u Ludvíka Svobody.

A tak k němu narukoval zbytek Rosenbaumovy rodiny – pětačtyřicetiletá matka, dvacetiletá sestra i on jako patnáctiletý…

“Byl jsem zpočátku “pucflekem”, později jsem byl zařazen do výcviku radistů. Po jeho ukončení jsem byl přidělen k 5. dělostřeleckému pluku, který působil v rámci 4. ukrajinské fronty. Pak jsem se stal rozvědčíkem a než skončila válka, byl jsem jedním z nejmladších svobodníků v naší armádě…”

Tak taková je vzpomínka na ruské gulagy. Snad se v nich dnes bude americkým turistům líbit víc, než před desítkami let židovským vězňům, kteří vytvořili základ Svobodovy armády v Buzuluku…

Židům v Osvětimi, Buchenwaldu, Dachau či Treblince nikdy nikdo neřekl, že jestli se chtějí dostat domů, musí narukovat k ruské armádě.

Židé znali v nacistických táborech jen slova jako „konečné řešení“, plyn Cyklon B nebo nejvýkonnější pece krematoria, s denním výkonem přes několik tisíc spálených židovských těl…

Takže, poněkud se přece jen od gulagů i lišily…

Reklama:
  1. 21 reakce na “Proč se bát napsat, že gulagy neměly plynové komory a krematoria?”

  2. Drahý Břetíku, nejen židům, nejen židům.., můj otec, český sokol trávil v německých odtučňovacích táborech Osvětim a Buchenwald skoro celé štyry svoje mladé roky.., z osvobození Buchenwaldu mám i orig fotky, budešli chtít..
    Veselé krizování…

    od wbgarden v Zář 27, 2009

  3. Ad wbgarden
    Nikdo nepopírá, že za nacismu trpěli i jiní lidé než Židé, ale rozdíl je v tom, že systematická průmyslová vražda se týkala jen Židů. Když Wafen SS vraždily Židy v Babij Jar, tak z toho SS-mani měli psychické problémy poznamenal si důstojník SS Paul Blobel, i když vraždění lidé byli „jen“ Židé, přesto střílet ženy, děti,starce, miminka je psychicky velmi složité,proto se přešlo k plynovým komorám… Jistěže byli zabíjeni i Rusové,Češi a Poláci,přesto se „konečné řešení“ (Endlesung der Judenfragen“) týkalo jen Židů.

    od Hana Lukešová v Zář 27, 2009

  4. Díky, Hanko, že jste mi pomohla; na některé komentáře už nemám sílu odpovídat, když vše jsem jasně řekl už ve svých textech…

    od olser v Zář 28, 2009

  5. Ježíšmarjá, cíťové, doufám, že jsem vám příliš neublížil…

    od wbgarden v Zář 28, 2009

  6. Ad wbgarden
    pane wbgarden,
    psala jsen o Babi Jar, symbolem válečných zločinů na východě,
    Tak jsem dala ookaz pro Vás či lidi, co by nevěděli, co to byl Babij Jar. http://en.wikipedia.org/wiki/Babi_Yar

    od Hana Lukešová v Zář 28, 2009

  7. Milá Hanko, marnost nad marnost, vše je marnost – Vanitas vanitatum et omnia vanitas! Házet hrách na zeď je to samé, jako házet perly vepříkům…

    od olser v Zář 28, 2009

  8. Ad HL.
    Paní Hano, a já zase jsem napsal, že nejenom židy němci týrali…
    Ad Břetík, alelujá, co takhle kousek vepřového pro perlorodku. Jistě bys nepohrdl, jak tě znám…
    Sladké sny.

    od wbgarden v Zář 28, 2009

  9. Pane wbgarden,
    to nepopírám, to jsem psala, že Němci týrali nejen Židy, jen píši, že hlavní oběti šoa byli Židé.

    od Hana Lukešová v Zář 28, 2009

  10. Pro ty miliony a miliony zabitých v SSSR by to, že nějaký pan Olšer má koncentráky za horší než gulagy, jistě žádná úleva nebyla. Gulagy i koncentráky byly stejně odporné.

    od Klavar v Zář 29, 2009

  11. Pro vás, klavare, platí jen jediné: Blahoslavení chodobní duchem, pokračování si najděte v Bibli……

    od olser v Zář 29, 2009

  12. Ad Hana Lukešová:
    nemyslím,že plynové komory byly zavedeny kvůli nějakému svědomí,jak píšete.Šlo především o to,aby se s co nejmenší námahou a co nejlevněji zabilo co nejvíce lidí,samozřejmě Židů,při „konečném řešení židovské problematiky“ nebo jak ji fašouni nazývali..Čili co největší EFEKTIVNOST při vraždění.Ti,co měli mít svědomí,se uměli jen dovolávat,že plnili rozkazy.Stejně, jako později komunistická banda, při jejich poválečném vraždění.Ono to svědomí se dá pohodlně uspat prachama a za války ukradeným majetkem.

    od hugous.z.lipek v Říj 2, 2009

  13. Obávám se, že se zde směšují dvě věci: NORMÁLNÍ koncentrák (Buchenwald, Dachau atd.) byl zcela srovnatelný se sovětským. Likvidace Židů Němci byla jakýsi „nadstandard“. Ne, že by sověti nějak židy preferovali, to tedy opravdu ne, ale nelikvidovali je jaksi „oficiálně“. Mimochodem, „gulag“ není koncentrák, to je zkratka “ Glavnoje Upravljenije LAGěrov, tedy Hlavní správa lágrů, paradoxně tedy, kdo byl opravdu v „gulagu“, byl na tom dobře, protože to byl ten věznitel. Pojem „gulag = lágr“ vznikl ze Solženicynovy knihy „Souostroví GULAG“ tak trochu nepochopením.

    od costabrava v Led 19, 2012

  14. Při vší uctě, ale srovnávat Osvětim s čímkoli může jen totální diletant. Jistě jste navštívil gulag, kde bylo zabito několik milionů vězňů, a kde měly plynové komory a krematoria. A dnes z koncentráku dělají turistické centrum s hotkde ely, v nichž jsou pokoje v celách, jako v gulagu Vorkuta…. Pro doplnění vašich neznalostí: http://olser.cz/1759/proc-se-bat-napsat-ze-gulagy-nemely-plynove-komory-a-krematoria/

    od olser v Led 19, 2012

  15. V gulazích se úmyslně nevraždilo,ale umíralo se
    vyčerpáním od drilu i nenajedením.I Japonci
    internovaní za 2.světové války v USA něco o tom vědí.SSSR byl obrovský stát i s mnoha zločinci,
    které bylo nutné přivést k pracovní morálce.

    od Petr Gabriel v Led 20, 2012

  16. A na ctvrtou stranu – kazdy spojenecky vojak, co skoncil behem WWII v japonskych lagrech, mohl tem japonskym Americanum jen zavidet. Umrtnost tam byla jeste vyssi, nez u ruskych zajatcu v nemeckych koncentracich. To, co rika B. Olser je, ze cesky Zid mel aspon desetkrat vetsi sanci prezit valku, kdyz utek do Ruska, nez kdyz se dostal do nemecke likvidacni masinerie. Coz je SKUTECNY rozdil. Vsichni ti, co dorazili do Osvetimi, by to urcite brali.

    od Tomas Fuk v Úno 22, 2014

  17. Děkuji za výstižný komentář…

    od olser v Úno 22, 2014

  18. Bylo by „zajímavé“ sledovat dotyčného, který by stál před volbou plyn – práce v krutých mrazech o hladu s jistotou, že stejně chcípne. Proč mám pocit, že by valná část z nich volila raději plyn?

    od sam v Pro 8, 2014

  19. Přesně tak; na hub ě je velikán…

    od olser v Pro 11, 2014

  20. Mezi Gulagy a koncentráky je propastný rozdíl. Gulagy byly pracovní tábory, koncentráky vyhlazovací. Gulagy prošlo od roku 1919 – 1953 8 000 000 – 15 000 000 lidí dle zdrojů umrtnost je sporná ale pravděpodobně dosahovala řádově 15%. Koncentráky nacistického německa byly vyhlazovací a umrtnost dle tábora byla až k blízkosti 90% a jen poražení nacistického německa zabranilo jejich totálnímu využití kdyby v nich bylo spáleno kromě většiny židů evropy i další národnosti které měli skončit po vítěství třetí říše v konečném řešení. Tudíž po osvobození evropských židů zkrze táborové komíny, by byly podobně osvobozováni poláci, pravděpodobně češi, ukrajinci a následně rusi. Takže zásadní rozdíl v Nacistických koncentrácích a Gulazích je obrovský!!!!!!!!!!! Gulagy se taky lišily dle podmínek a dle toho kdo jim velel, zkrátka rozdíl je obrovský a utrení v gulazich muselo být jistě také nesmírné. Ovšem když si přečtete nějaké knihy a svědectví z gulagů musí vám bát jasné že když to ti lidé psaly znamená to že přežily. O nacistických koncentrácích se již tak psát nedá jelikož většina lidí co je navštívila zemřela, hladem, vyčerpáním, zastřelením, zplynováním.

    od Jan Hus v Čer 7, 2015

  21. Děkuji, máme zcela totožný názor na dané téma…

    od olser v Čer 7, 2015

  1. 1 Trackback(s)

  2. Led 15, 2016: hampton bay fans

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *