Zavřít Židy do stodoly, polít benzínem a zapálit…?

29. Srpen, 2009 – 7:58

…“Vaše nenávist k Polákům je stejně sžíravá jako nenávist nácků k Židům. Nechci nijak obhajovat zcela jasný polský antisemitismus, ale ten se nijak nevymyká zbytku střední a východní Evropy s určitou výjimkou českých zemí… Co se týče budování vyhlazovacích koncentráků na území Polska, myslím, že v jejich umístění hrála roli spíše příhodná poloha než polská povaha…“

Takový e-mail jsem dostal po zveřejnění svého blogu o Paktu Ribbentrop-Molotov. Není na světě ten, jenž by se zavděčil lidem všem. Jedni mi nadávají do židobolševiků, protože se Židů zastávám, jiní mě viní z xenofobie, když odmítám islamisty. Ne islám, ale islamisty, aby bylo jasno.

Ctím zásadu konstruktivně kritizovat na všecky strany, padni komu padni. Vzhledem k tomu, že jsem byl požádán, abych napsal blog o pogromu na Židy v polské vesnici Jedwabne, učiním žádané, přestože si Poláků vážím a mám u našich severních sousedů spoustu přátel.

Znám se také už čtvrt století s předním českým historikem Doc. PhDr. Mečislavem Borákem, CSc. z Ostravy, který publikoval fundovanou knihu o vraždění KGB, jemuž padly za oběť stovky polských důstojníků v Katyni. Stejně pak vydal publikaci o prvním transportu Židů z Ostravy do Niska v Polsku.

Jako člověk znalý zmíněné problematiky by dr. Borák jistě souhlasil s mými postoji. Ostatně, oba pocházíme z Valašska a své názory na danou problematiku jsme vzájemně nejednou prodiskutovali…

Jedwabne patří k části Polska, která v roce 1939 po Paktu Ribbentrop- Molotov připadla SSSR. Byla to součást bývalého carského Ruska (51 % předválečného Polska). Žilo tam 38 % Poláků, 37 % Ukrajinců, 14 % Bělorusů, 8 % Židů.

V roce 1941 však počala válka a ruskou okupaci nahradila německá, k níž v krátkém počátečním období obyvatelé vzhlíželi s naivní nadějí. Když Němci ukázali na Židy, jako na původce zla, někteří Poláci to přijali a rádi, jelikož za tím viděli židovský majetek, jenž vyrabují.

Stejně jako ve středověku „mohli“ Židé v podstatě za všechny epidemie i jiné katastrofy, Němci podporováni tradiční polskou antisovětskou záští, je zase označili za bolševickou pátou kolonu.

Pokyn k pronásledování Židů a podněcování násilností na obsazených územích vydaly norimberské zákony a sám SS-Obergruppenführer a generál Policie Reinhard Heydrich. Byl po dobu nemoci říšského ministra von Neuratha pověřen výkonem funkce zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě.

Jeho moc však byla nedozírná v celé Evropě. Dokázal to hned při své pražské inauguraci na post říšského protektora, kdy mj. řekl:

„Vyhlašuji na ochranu zájmů Říše s účinností od 28. září 1941 dvanácti hodin až na další na území Protektorátu Böhmen und Mähren civilní stav výjimečný….“

To už ale platil také pro polské Židy zákon o říšském občanství, zákon na ochranu německé krve a německé cti, poté zákony o zdravém manželství, vlajce a státním znaku. Stačilo tak málo pro perzekuce tzv. „rasově méněcenného obyvatelstva“…

Navíc Polákům bylo sděleno, že nebudou za násilnosti a krádeže na Židech potrestáni a 10. července 1941 se na výzvu polsky mluvícího Němce, starosty Karolaka a německé policie, shromáždilo několik desítek mužů z Jedwabneho a nahnalo místní Židy na náměstí. Zhruba čtyřicítka Židů s rabínem v čele musela rozbourat za vynuceného ponižujícího zpěvu sovětských písní místní Leninův pomník.

Poté byli nahnáni do prázdné stodoly, pobiti a pohřbeni společně s úlomky Leninovy sochy. Den poté bylo shromážděno zbylé židovské obyvatelstvo včetně žen i malých dětí a nahnáno do stodoly. Ta byla uzamčena, polita benzínem a zapálena. Zaživa tak bylo upáleno přes 300 lidí.

Masakr v Jedwabnem byl vyšetřován dvakrát. Soud v roce 1949 odsoudil několik Poláků za spoluúčast při incidentu, další pro nedostatek jasných důkazů obžaloby zprostil. V letech 2002- 4 znovu oficiálně vyšetřoval událost polský Institut národní paměti. Vyslechl více než sto svědků. Potvrdil, že se událost stala, zahynulo při ní na 340 lidí.

Byla potvrzena aktivní účast etnických Poláků i přítomnost německé policie. Konzervativní polské kruhy ale takový přístup odmítají. Polsko-americký sociolog Jan Tomasz Gross, který věnoval události podrobnou knihu, ale naopak dokazuje, že dva z polských organizátorů akce byli původně agenty NKVD.

Situaci nepomohlo ani vyjádření polského primase Glempa, který sice událost přiznal, ale užil nevhodné přirovnání k palestinskému konfliktu. To kontrastuje s dlouholetým vztahem polského papeže Wojtyly z Wadovic – Jana Pavla II. k podobné tématice.

Jako hlava katolické církve demonstrativně navštívil Osvětim, aby byl pro katolíky ve vztahu k šoa příkladem. Vstoupil jako první papež do synagogy, v Muzeu Holocaustu v jeruzalémském Yad Vašem vyjádřil nejhlubší lítost nad pronásledováním Židů. Řekl o nich, že jsou křesťanům staršími bratry. Dostalo se mu za to na sklonku života mimořádné cti: požehnání židovských rabínů.

O pogromu v Jedwabnem napsal objektivně až Jan Tomasz Gross v knize: „Sousedé“ a v pojednání „The Destruction of the Jewish Community in Jedwabne“, vydané Princeton University Press, 2001. Dnes vyučuje historii na University Princeton, kde je profesorem na fakultě Normana B. Tomlinsona a přednáší na téma „Válka a společnost“.

Dosud stál v Jedwabnem na místě tragédie pomník, který vinu za smrt Židů připisoval gestapu. Později byla zahájena výstavba pomníku nového. Při jeho odhalení, v den 60. výročí pogromu, se prezident Kwašniewski v Jedwabnem omluvil za Poláky za zločin spáchaný na židovském obyvatelstvu.

Vášnivým, brilantním slohem a s nelítostnou průkazností přináší J. T. Gross na světlo také pravdu v další knize pod názvem „Strach“, pojednávající tentokrát o pogromu na Židy v Kielcicích v roce 1946, tedy po válce…

Bylo zabito 37 Židů jen proto, že se ztratil osmiletý chlapec Henryk Blasczyk. Když ho policie našla a přivedla domů, vypověděl, že byl zavřen ve sklepě Židem, který na něm chtěl spáchat rituální vraždu a jeho krev měli Židé použít do nekvašeného chleba macesu…

Polská „hilsneriáda“ však přinesla ne rituální vraždu dívky Anežky Hrůzové, ale další tří desítky nevinných židovských obětí…

Reklama:
  1. 17 reakce na “Zavřít Židy do stodoly, polít benzínem a zapálit…?”

  2. Zdravím, pane kolego,

    až budete někdy hovořit s panem docentem Borákem, prosím, zeptejte se ho na kielecký masakr. Pokud vím, tam to nebylo tak prosté, jak píšete.

    od BERAN v Zář 4, 2009

  3. O Kielcích mám informace přímo z polského zdroje, takže brzy napíšu speciální blog o této tragédii. Pana docenta Boráka určitě pozdravím. Děkuji za Váš podnět…

    od olser v Zář 4, 2009

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *